English version
Když před dvěma roky začal platit nový zákon, který umožňoval založení společnosti s ručením omezeným se základním kapitálem jedna koruna, provázely jeho vznik pochybnosti. Objevovaly se úvahy o tom, zda podobné firmy budou rovnocennými partnery pro podniky s výrazně vyšším základním kapitálem. A jestli s nimi zavedené společnosti nebudou odmítat obchodovat.
Letošní rok však ukázal, že velká část podnikatelů podobné úvahy neřeší. Alespoň těch, kteří zakládají nové společnosti. U nově zakládaných firem totiž podnikatelé čím dál častěji volí základní kapitál nižší než 200 000 korun.
Za prvních šest měsíců letošního roku této možnosti využilo 75,8 procent nově založených společností s ručením omezeným. V absolutních číslech je to 10 222 podniků. Pro porovnání, loni byl tento podíl 64,3 procenta. „To mimo jiné souvisí se stagnací podnikání na živnostenský list,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Do konce roku 2013 byla minimální výše základního kapitálu u společností s ručením omezeným stanovena na 200 000 korun.
„Ačkoliv se podíl nově registrovaných společností se základním kapitálem nižším než 200 000 korun meziročně zvýšil o více než 11 procentních bodů, podnikatelé v první polovině letošního roku nejčastěji zakládali firmy se zapsaným kapitálem právě v této výši,“ doplňuje Petra Štěpánová.
Nové firmy tak letos mají nejčastěji základní kapitál ve výši 200 000 korun (18,07 %), následuje 100 000 korun (13,81 %), 1000 korun (12,46 %), 10 000 korun (10,16 %), 20 000 korun (7,60 %), 50 000 korun (6,44 %) a jedna koruna (5,51 %). Podíl nových firem s kapitálem vyšším než 200 000 korun se meziročně zvýšil z 3,56 % v pololetí 2014 na 6,13 % v pololetí 2015.
Koruna nekryje zřizovací náklady
Zatímco při zakládání firmy si podnikatelé s výší základního kapitálu hlavu příliš nelámou, jejich obchodní partneři tyto údaje sledují. „S.r.o. za korunu nepovažuji za dobrý nápad, právě z důvodu slabé důvěryhodnosti zejména na počátku podnikání. Korunová výše základního kapitálu nekryje ani nutné zřizovací výdaje a je nutně závislá na externím financování již od počátku,“ konstatuje Vladimír Vachel, jednatel EOS KSI Česká republika.
„Na druhou stranu, ani s.r.o. se sto nebo dvou set tisícovým kapitálem není důvěryhodné jen kvůli tomuto kapitálu, ale podle toho jak funguje. Z mého pohledu je tedy zásadnější otázka vlastního kapitálu, který lépe hovoří o podnikání společnosti, než otázka základního kapitálu,“ dodává Vladimír Vachel.
Výši základního kapitálu analyzují také poradenské společnosti. „KPMG své obchodní partnery důkladně prověřuje a posuzuje rizika vyplývající z budoucích obchodních vztahů. Jedná se zejména o posouzení integrity obchodního partnera, možných konfliktů zájmů, reputace, souladu s relevantní legislativou i dalších rizik,“ konstatuje Maroš Holodňák, forenzní ředitel KPMG.
„KPMG při posuzování obchodních partnerů nerozlišuje velikost jednotlivých firem a organizací a své akceptační procedury uplatňuje konzistentně. Nicméně, takzvané ‚s.r.o. za jednu korunu‘ představují zvýšené kreditní riziko, a to je potřeba ošetřit adekvátním smluvním vztahem. Tyto společnosti také mají často nízký veřejný profil, což může vyžadovat další postupy za účelem získání potřebných informací o obchodním partnerovi,“ dodává Maroš Holodňák.
Právě výrazný nárůst podílu eseróček s nižším základním kapitálem vedl letos některé politiky k úvahám o zrušení s.r.o. za korunu. Podnikatelské organizace však tyto plány odmítly.
Návrat zpět by omezil začínající firmy
Podle Hospodářské komory by bylo podobné povinné zvýšení základního kapitálu v rozporu s evropskou směrnicí o podpoře malého a středního podnikání. Zároveň by šlo proti podpoře inovativních podnikatelských záměrů či mladých podnikatelů, kteří se snaží svůj byznys rozjet úplně poprvé. Změna by podle zástupců komory celkově nepřispěla k rozvoji dalšího podnikání a konkurenceschopnosti českého podnikatelského prostředí.
Komora rovněž upozorňuje, že podnikání prostřednictvím s.r.o je pro stát výhodnější i z hlediska daňového anebo budoucího penzijního zabezpečení než například podnikání na živnostenský list. Zvýšení základního jmění by navíc mohlo odradit začínající podnikatele, kteří nemají tak velký kapitál, od investování několika set tisíc korun do založení společnosti.
Navíc by zákon umožnoval zvýšení základního kapitálu v praxi obcházet. Umožnuje totiž kapitál vložit a následně vybrat, například již po 24 hodinách. Další možností je nákup již založených takzvaných „prázdných s.r.o.“ za výrazně nižší cenu.
Dalibor Dostál
