Estonsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoTallinn
Počet obyvatel1,37 mil.
Jazykestonština, angličtina velmi rozšířená, ruština (Tallinn a východní regiony)
Náboženstvívětšinově bez náboženství (58%), ortodoxní křesťané, luteránská církev
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuAlar Karis
Hlava vládyKaja Kallas
Název měnyeuro (EUR)
Cestování
Časový posun+1 hod.
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. David Král
Ekonomický úsekMgr. Petr Preclík, E.MA
Konzulární úsekMgr. Petr Preclík, E.MA
CzechTradeIng. Věra Všetičková (Riga, Lotyšsko)
Czechinvestne
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 39,56
Hospodářský růst (%) 0,00
Inflace (%) 19,40
Nezaměstnanost (%) 5,60

Estonsko je rozvinutou demokracií s pluralitní soutěží politických stran. V parlamentních volbách v březnu 2023 se zvýšila podpora centristických a liberálních stran. Estonsko je malá, na vývoz orientovaná ekonomika, úzce integrovaná s ostatními pobaltskými a severskými státy. Země je členem EU a od roku 2011 také eurozóny. Klíčovými průmyslovými odvětvími jsou služby, informační a komunikační technologie (ICT) a dřevařské výrobky.

Estonská ekonomika se v současné době nachází v recesi poté, co reálný HDP v posledních čtvrtletích roku 2022 poklesl. V roce 2023 bude růst celoročně stagnovat. Otřesy v důsledku vysoké inflace a přeorientování dodavatelských řetězců se v tomto roce zmírní. V roce 2024 bude následovat oživení a ekonomika se vrátí k silnému růstu.

Hlavními politickými prioritami vlády jsou podpora omezení dopadů inflace spolu s širší reformou energetického trhu a omezení ruského kulturního vlivu, včetně snahy o zajištění používání estonského jazyka ve školách. Na období 2023–2025 jsou plánovány značné investiční výdaje financované EU, jedná se zejména o 969 milionů euro v rámci stimulačního balíčku Next Generation EU a Nástroje na obnovu a odolnost. Profitovat budou zejména energetický, dopravní, chemický a zdravotnický průmysl. Pro zvýšení vlastní obranyschopnosti Estonsko vyčlenilo dodatečných 3,6 miliardy euro pro obranné investice.

Estonsko má jeden z nejnižších poměrů veřejného dluhu k HDP v Evropě, což odráží jeho historické fiskální obezřetnosti. Rozpočtový deficit v letech 2022-24 překročí 3 % HDP, ale dluhové zatížení a náklady na financování zůstanou v mezinárodním kontextu velmi nízké. Estonsko má také jedny z nejvyšších mezinárodních úvěrových ratingů v regionu: Standard & Poor’s: AA-, Moody’s: A1, Fitch IBCA: A+.

Podle Indexu daňové konkurenceschopnosti 2022 má Estonsko již devátým rokem nejlepší daňový systém v OECD. Podle výsledků studie PISA 2018 je estonské základní vzdělávání nejlepší v Evropě. Navíc čtyři estonské univerzity zůstávají vysoce konkurenceschopné ve srovnání se zbytkem světa a univerzita v Tartu se řadí na 251–300. místo na světě. Kromě vzdělání si Estonsko získalo pozornost dobrým umístěním v různých mezinárodních měřeních, jako je svoboda internetu, ekonomická svoboda, svoboda tisku, celková kvalita života a prosperita. To dalo vzniknout podnikatelskému prostředí s nejvíce startupy na obyvatele v Evropě.

Od invaze na Ukrajinu a uvalení západních sankcí se v pobaltských zemích zvýšil počet agresí v „šedé zóně“, jako jsou kybernetické útoky ruských hackerů. Estonsko je lídrem světě v oblasti kybernetické bezpečnosti, což zmírňuje rizika pro podniky.

Bilaterální vztahy mezi ČR a Estonskem jsou dlouhodobě bezproblémové a nezatížené nevyřešenými otázkami, v roce 2021 obě země společně oslavily 100 let od navázání diplomatických vztahů.

Mapa globálních oborových příležitostí – Estonsko (MZV) (63.78 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Estonsko (388 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: Estonská republika

Právní systém: Státnost byla vyhlášena 24. 2. 1918, k obnovení samostatnosti došlo 20. 8. 1991. V roce 1992 vyhlásilo estonské Státní shromáždění (Riigikogu) právní kontinuitu mezi republikou z let 1918-40 a současným státem. V roce 1992 byla v referendu přijata nová ústava. Estonsko má systém více politických stran a koaliční vlády jsou v něm pravidlem. Hlavní politické strany: Reformní strana; Strana středu; Isamaa (dříve Pro Patria a Res Publica Union); Sociálně demokratická strana (SDE); Svobodná strana; Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE); Estonsko 200; Strana zelených.

Hlava státu: Prezident, v současnosti Alar Karis (bývalý rektor Univerzity v Tartu a ředitel Estonského národního muzea), který byl zvolen v říjnu 2021.

Legislativní moc tvoří jednokomorové shromáždění Riigikogu, které má 101 členů. Všichni členové jsou voleni přímo, ale strany potřebují minimálně 5 % hlasů, aby si zajistily zastoupení. Poslanci mohou následně zasedat jako nezávislí. Funkční období Riigikogu je čtyřleté. Volební systém je založen na poměrném zastoupení. V čele Riigikogu stojí od března 2023 Lauri Hussar, předseda vládní strany Eesti 200.

Exekutivní moc: Nová vládní koalice složená z Reformní strany, Sociálnědemokratické strany a nové strany Estonsko 200 vznikla 10. dubna 2023 po parlamentních volbách v březnu 2023. Premiérkou se stala Kaja Kallas (jedná se o její třetí vládu, premiérkou je od 26. ledna 2021).

Složení vlády:

  • Předsedkyně vlády Kaja Kallas
  • Ministr pro klima Kristen Michal
  • Ministryně kultury Heidy Purga
  • Ministr obrany Hanno Pevkur
  • Ministr hospodářství a informačních technologií Tiit Riisalo
  • Ministryně školství a výzkumu Kristina Kallas
  • Ministr financí Mart Võrklaev
  • Ministr zahraničních věcí Margus Tsahkna
  • Ministryně zdravotnictví Riina Sikkut
  • Ministr spravedlnosti Kalle Laanet
  • Ministr pro regionální záležitosti Madis Kallas
  • Ministryně sociální ochrany Signe Riisalo
  • Ministr vnitra Lauri Läänemets

V parlamentních volbách v březnu 2023 se zvýšila podpora centristických a liberálních stran. Stávající vládní Reformní strana si udržela pozici dominantní strany v parlamentu. Centristická až středolevá liberální koalice složená z Reformní strany, Eesti 200 a Sociálnědemokratické strany (SDE) bude mít ve 101členném parlamentu silnou většinu 60 poslanců a bude schopna rychle prosazovat své reformy. Tyto tři strany mají podobné politické priority a budou prosazovat fiskální obezřetnost, liberální sociální politiku a velkorysou podporu Ukrajině. Krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) ztratila oproti minulým volbám dvě křesla, stala se ale druhou největší stranou v parlamentu poté, co Strana středu klesla na třetí místo. EKRE se staví proti imigraci, včetně přijímání ukrajinských uprchlíků (kterých přišlo 51 000, což je více než 3,5 % estonské populace).

Estonsko se v indexu demokracie EIU pro rok 2022 umístilo na 27. místě ze 167 sledovaných zemí. Jeho celkové skóre se zlepšilo na 7,96 bodu z 10 možných. Zvláště dobré skóre získalo v oblasti volebního procesu a pluralismu, občanských svobod a fungování vlády. Hodnocení země snižuje nízké skóre v oblasti politické participace a politické kultury. Na rozdíl od ostatních zemí v regionu si však Estonsko v demokratických otázkách udrželo své postavení i během dlouhého období ekonomických turbulencí a nátlaku po globální finanční krizi a během pandemie koronaviru.

1.2. Zahraniční politika země

Estonsko vstoupilo do EU v roce 2004 a je silným zastáncem hlubší integrace do EU. Přijalo euro jako svou měnu a v otázkách zahraniční politiky se obecně ztotožňuje s postoji EU. Estonsko rovněž podporuje rozšiřování EU, zejména v případě zemí východoevropského regionu, které o členství usilují.

Země je také od roku 2004 členem NATO. Vláda v Tallinnu velmi citlivě vnímá své geopolitické umístění na severovýchodě Evropy a vytrvale usiluje o co největší pozornost především ze strany NATO, USA a Velké Británie o dění v tomto regionu. Za velmi důležitou Estonsko považuje stálou přítomnost jednotek NATO na svém území, pro které dalo k dispozici část vojenského areálu a výcvikového prostoru ve městě Tapa (jednotka předsunuté přítomnosti eFP NATO) a leteckou základnu Ämari (NATO ochrana vzdušného prostoru Pobaltí). Estonsko považuje rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO za významné posílení vlastní bezpečnosti. Estonsko důsledně plní směrnici NATO, podle níž má na obranu vynakládat nejméně 2 % svého HDP.

Estonsko je členskou zemí 181 mezinárodních organizací včetně těch nejdůležitějších, např. OSN a jejích agentur, WTO, Rady Evropy a OBSE, WHO či WIPO a Interpolu. V letech 2020–2021 bylo Estonsko nestálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Premiérka Kaja Kallas patří k nejhlasitějším kritikům Ruska a války na Ukrajině. Estonsko spolu s ostatními pobaltskými státy přestalo dovážet z Ruska plyn i ropu, země podporuje přijímání dalších sankcí vůči Ruské federaci, co nerozsáhlejší materiální a politickou podporu Ukrajině a podporuje vznik mezinárodního soudu pro zločin agrese. V říjnu 2022 estonský parlament přijal prohlášení, v němž prohlásil Rusko za „teroristický režim“. Estonsko vytváří vlastní finanční nástroj, který mu umožní využít zmražená aktiva ruských entit k rekonstrukci Ukrajiny. Diplomatické vztahy s Ruskem i Běloruskem byly poníženy na úroveň chargé d’affaires.

V Číně Estonsko nemá mimořádné ekonomické zájmy, vzájemný obchod je minimální (méně než 3 % estonského obchodu, Čína je až 9. obchodní partner Estonska) a stejně tak čínské investice v Estonsku nejsou nijak vysoké. Spolupráci s Čínou vidí Estonsko jako čím dále tím více komplikovanou, v průběhu posledních deseti let se přístup k Číně zásadně změnil a někdejší nadšení vystřídala obezřetnost a opatrnost. Země se snaží posilovat své vztahy s asijskými zeměmi: V roce 2021 došlo k otevření estonských velvyslanectví v Singapuru a Jižní Koreji.

Důležitou součástí zahraniční politiky Estonska je regionální spolupráce, zejména v rámci baltského a severského regionu (formáty Nordic 5 a Baltic 3), Estonsko je aktivním členem Iniciativy Trojmoří.

Vztahy mezi Estonskem a Českou republikou jsou dlouhodobě na velmi dobré úrovni a nejsou zatíženy žádnými problematickými otázkami. Obě země zastávají podobné pozice k řadě zahraničně-politických témat, včetně politik EU a prioritních oblastí spolupráce v NATO.

1.3. Obyvatelstvo

Podle nejnovějších údajů statistického úřadu žilo v Estonsku k 1. lednu 2023 1 357 739 obyvatel. Nejpočetnějšími etnickými skupinami v Estonsku jsou Estonci (68,7 %), Rusové (25,6 %), Ukrajinci (2,1 %), Bělorusové (1,2 %) a Finové (0,8 %). Pokud jde o věkové rozložení, Estonsko se podobně jako řada vyspělých zemí potýká se stárnutím populace, přičemž podíl starších občanů je vyšší než podíl mladých lidí.

Estonská populace v produktivním věku sice vzrostla v roce 2023 o téměř 19 000 osob, tj. o 1,8 %, a to zejména kvůli válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Přesto je demografický trend neúprosný: Do roku 2030 se očekává pokles populace na 1,1 milionu, do roku 2060 dokonce na 860 000. Průměrný věk obyvatel Estonska je 43,6 let. Podle údajů estonského statistického úřadu je průměrná délka života v Estonsku 75,7 let. Střední délka života u mužů je 71,1 roku a u žen 80,2 roku.

Estonština (patřící do ugrofinské skupiny) je státním jazykem a mateřským jazykem 66 % obyvatel; ruština je mateřským jazykem asi 25 % obyvatel. Estonsko patří z hlediska deklarovaných postojů k „nejméně náboženským“ zemím na světě – pouze 14 % obyvatel prohlašuje, že náboženství je důležitou součástí jejich každodenního života. Nejpočetnější náboženskou skupinou v Estonsku je pravoslavná církev, vyznávájí ji především příslušníci slovanských menšin. Druhou významnou církví jsou luteráni.

Estonsko je jednou z nejméně zalidněných zemí v Evropě. Hustota zalidnění je pouze 31 obyvatel na km². Po hlavním městě Tallinn se 430.000 obyvateli následuje druhé největší Tartu a dále Narva, Kohtla-Järve a Pärnu.

Podle prognóz Eurostatu bylo Estonsko v roce 2022 sedmnáctou nejbohatší zemí EU podle parity kupní síly. Životní úroveň Estonců byla o 13 % nižší než průměr EU. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v běžných cenách bude v Estonsku v roce 2022 činit 87 % průměru EU.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Estonsko má moderní tržní ekonomiku a jednu z nejvyšších úrovní příjmů na obyvatele ve střední Evropě a Pobaltí. Díky konzervativní rozpočtové politice, paušálnímu zdanění příjmů, rozsáhlé svobodě pro cizince vlastnit půdu a možnosti 100% repatriace zisku je Estonsko jednou z nejpřívětivějších zemí pro podnikání ve východní a střední Evropě.

V současnosti estonská ekonomika trpí poklesem kupní síly a konkurenceschopnosti. Estonský statistický úřad uvádí, že estonská ekonomika v loňském roce poklesla o 1,3 % – růst estonské ekonomiky byl v loňském roce slabší než v ostatních zemích Evropské unie. Estonské podniky se musely vypořádat s rychle rostoucími náklady na energie a s problémy se zásobováním a prudkým růstem cen surovin. Pokles byl horší také proto, že estonská ekonomika dosáhla po pandemii velmi rychle vrcholu hospodářského cyklu, neboť podniky vnímaly na konci roku 2021 stejné známky přehřátí ekonomiky jako v době konjunktury v roce 2007.

Pokles kupní síly je výraznou překážkou pro společnosti, které se zaměřují na domácí trh, ale nákladové tlaky a problémy s konkurenceschopností jsou ještě větší výzvou pro odvětví ekonomiky, která vyvážejí. Změny v mezinárodní konkurenceschopnosti budou mít rozhodující význam pro budoucí růst ekonomiky. Celková inflace spotřebitelských cen patřila k nejvyšším v celé EU.

V roce 2021 se sektor služeb podílel na HDP Estonska přibližně ze 70 %. Země je lídrem v oblasti IT služeb a vytvořila příznivé podnikatelské prostředí pro technologické startupy. Průmysl a stavebnictví se v roce 2021 podílel na HDP přibližně 26 %. Významnou roli v estonské ekonomice hraje zpracovatelský průmysl, přičemž podstatnou část průmyslové produkce tvoří výroba elektrických zařízení. Mezi další klíčová odvětví patří potravinářství, chemický průmysl a výroba strojů a zařízení. Zemědělství se na HDP Estonska podílelo zhruba 2-3 %. Estonské zemědělství se zaměřuje především na chov hospodářských zvířat (zejména mléčného skotu) a pěstování obilovin. Toto odvětví se však potýká s problémy kvůli relativně nepříznivým klimatickým a geografickým podmínkám země.

Vysoké výdaje na energetickou bezpečnost, opatření na zmírnění inflace, podporu uprchlíků a obranu budou i v roce 2023 vytvářet tlak na státní finance. Ve střednědobém horizontu zůstanou zvýšené výdaje na důchody, investiční projekty, obranu a výzkum a vývoj. V dlouhodobějším horizontu budou vzhledem k náročnému demografickému výhledu země stále významnější výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva. Vzhledem k velmi nízkému veřejnému dluhu, který je výrazně pod průměrem eurozóny, jsou však rizika financování minimální. Ve střednědobém horizontu se estonská ekonomika vrátí ke svému růstovému trendu z období před pandemií (kdy růst dosahoval v průměru 3,5 %), existuje ale potenciál pro rychlejší hospodářskou expanzi díky podpůrným fondům EU a silnému přílivu zahraničních investic.

Ukazatel 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -0,45 8,09 0,00 -0,30 2,90
HDP/obyv. (USD/PPP) 38 544,65 43 244,14 46 120,00 47 890,00 50 190,00
Inflace (%) -0,45 4,65 19,40 7,90 2,90
Nezaměstnanost (%) 6,80 6,18 5,60 5,90 5,50
Export zboží (mld. USD) 16,34 21,52 25,57 23,86 24,72
Import zboží (mld. USD) 17,32 23,60 28,14 25,90 26,37
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -0,28 -1,53 -2,12 -1,91 -0,92
Průmyslová produkce (% změna) -3,00 7,20 2,70 -1,00 4,00
Populace (mil.) 1,33 1,33 1,33 1,33 1,33
Konkurenceschopnost 28/63 26/64 22/63 N/A N/A
Exportní riziko OECD N/A N/A N/A N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -3,80
Veřejný dluh (% HDP) 18,50
Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,35
Daně 2023
PO 20 % (0 % na reinvestované zisky)
FO 20 %
DPH 20 % (snížená 9 %)

Estonská ekonomika bude i nadále vystavena různým vnějším šokům, které jsou důsledkem války na Ukrajině. V roce 2023 bude ekonomika nadále stagnovat a růst reálného HDP bude nulový, a to především v důsledku záporného růstu v prvním čtvrtletí roku při stále vysokých cenách energií, klesajících disponibilních příjmech a prudce klesající důvěře podnikatelů a spotřebitelů. V roce 2022 vykázal reálný HDP záporný růst ve výši 1,3 %.

První měsíce roku 2023 nepřinesly žádné výrazné zlepšení ekonomické aktivity. Důvěra v Estonsku i v sousedních zemích zůstala ve všech sektorech slabá a objem výroby i spotřeby se na začátku roku snížil. V roce 2023 by měl růst reálného HDP dosáhnout pouzena 0,5 % v důsledku slabší domácí poptávky a zhoršujícího se vnějšího prostředí, a to i přes podporu ze strany fiskální politiky.

Rozpočtový schodek v roce 2022 dosáhl dle odhadů 3,8 % HDP, protože vyšší výdaje na energetickou bezpečnost, opatření na zmírnění inflace, podporu uprchlíků a obranu kompenzují zvýšení příjmů v důsledku silného růstu mezd a ukončení výdajů souvisejících s pandemií. Na začátku prosince 2022 parlament schválil rozpočet na rok 2023 (výdaje 16,8 miliardy eur, příjmy 15,6 miliardy eur). Analytici Eesti Pank se ovšem obávají, že vláda je příliš optimistická ohledně očekáváných příjmů a deficit rozpočtu by se mohl z plánovaných 2,7 % dostat až na 4,6 %. Na druhou stranu Estonsko si zachovává jeden z nejnižších poměrů vládního dluhu k HDP v Evropě (18,4 % HDP v roce 2022), což je odrazem historie fiskální opatrnosti.

Růst spotřebitelských cen v Estonsku patřil v loňském roce k nejvyšším v eurozóně a v roce 2022 dosáhl v průměru 19,4 %. V prosinci 2022 inflace výrazně zpomalila, což pravděpodobně souviselo se záporným hospodářským růstem i s určitým zmírněním světových cen komodit. V dubnu 2023 dosáhla meziroční inflace v Estonsku 13,6 %.

Krize a recese měly na estonský trh práce na přelomu let 2022 a 2023 menší dopad, než se předpokládalo. Údaje z Daňové a celní rady ukazují, že zaměstnanost zůstala v podstatě nezměněná a velmi vysoká – míra nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 činila 5,4 %.

2.3. Bankovní systém

Estonský bankovní systém je vysoce koncentrovaný, technologicky vyspělý a z velké části v zahraničním vlastnictví. Vyznačuje se vysokým stupněm digitalizace, většinu bankovních služeb lze provádět online. Bankovní systém v Estonsku je regulován Estonským úřadem pro finanční dohled (Finantsinspektsioon) a vzhledem k tomu, že Estonsko je součástí eurozóny, podílí se na dohledu také Evropská centrální banka. Estonský bankovní sektor se skládá ze 14 bank, které obsluhují dva miliony soukromých a 0,3 milionu firemních zákazníků prostřednictvím 75 bankovních poboček. Průměrná úroková sazba byla v lednu 2023 vykázána na úrovni 4,65 % ročně.

Hlavní aktéři:

  • Swedbank: Tato švédská banka je jednou z největších bank působících v Estonsku, a to jak z hlediska aktiv, tak i klientské základny. Banka drží cca 41% podíl na estonském bankovním trhu.
  • SEB Pank: Další významnou bankou je SEB Pank, která je rovněž ve švédském vlastnictví. Poskytuje širokou škálu služeb osobním i firemním zákazníkům. Podíl banky na estonském trhu je cca 25,3 %.
  • Luminor Bank: Banka vznikla sloučením aktivit DNB a Nordea v pobaltském regionu. Podíl na trhu 11,5 %.
  • LHV Pank: Je to jedna z největších domácích bank v Estonsku. Kromě tradičních bankovních služeb se LHV Pank prosadila i v oblasti fintech, zejména u poskytovatelů platebních služeb. Podíl na trhu 11,7 %.
  • Coop Pank: Jedná se o další domácí banku, která je spojena s maloobchodní skupinou Coop. Podíl na trhu 2,3 %.

Jednou z celosvětově známých fintech společností pocházejících z Estonska je TransferWise (nyní známá jako Wise).

Bankovní sektor Estonska v roce 2018 rozkolísal skandál s estonskou pobočkou Danske bank po zjištění dlouhodobého praní špinavých peněz v letech 2007–2015 v odhadované výši 200 mld. EUR. Danske bank na estonském trhu postupně utlumila svoji činnost. Banka v prosinci 2022 v rámci dohody se Spojenými státy a Dánskem zaplatila 2 miliardy dolarů. V dubnu 2023 začalo další kolo trestního řízení se šesti ex-manažery banky v Estonsku.

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Estonsku je přehledný a dlouhodobě stabilní. Státní daně zahrnují daň z příjmu, sociální daň, pozemkovou daň, daň z hazardních her, daň z přidané hodnoty, clo, spotřební daně a daň z těžkých nákladních vozidel. Místní daně může stanovit místní samospráva – například za použití infrastruktury nebo jiných zdrojů v určitém regionu. Většina poplatníků využívá předvyplněná přiznání k dani z příjmu, která lze podat elektronicky. Daně vyměřuje, vybírá, kontroluje a vymáhá Daňová a celní rada a v případě místních daní místní samospráva.

  • Daň z příjmů právnických osob: Jedním z jedinečných rysů estonského daňového systému je, že na reinvestované zisky se uplatňuje 0% sazba daně. Na rozdělované zisky se uplatňujě daň z příjmů právnických osob ve výši 20 %.
  • Daň z příjmu fyzických osob: Platí jednotná sazba daně, od roku 2021 činila tato sazba 20 %, výhledově ale sazba vzroste (viz níže).
  • Daň z přidané hodnoty (DPH): Základní sazba DPH v Estonsku činí 20 %. Na určité zboží a služby, včetně knih, novin, léků a ubytovacích služeb, se však vztahuje snížená sazba ve výši 9 %. Tento režim se výhledově změní – viz níže.
  • Sociální daň: Sociální daň platí zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné. Zahrnuje příspěvky na sociální zabezpečení včetně zdravotního a důchodového pojištění. Sazba činí 33 % z hrubé mzdy.
  • Ostatní daně:
  • Pozemková daň, sazba je 0,1 – 2,5 % ze zdanitelné hodnoty pozemku. Herny a loterie jsou zatíženy herní daní od 5 % do 18 % podle druhu činnosti.
  • Silniční daň pro nákladní automobily kategorie N2 (3,5-12 tun) a N3 (nad 12 tun) se počítá podle doby, kterou vozidla stráví na veřejných komunikacích, a podle váhy, počtu náprav a objemu emisí. Denní sazba činí 9-12 EUR, roční 500–1300 EUR.
  • Spotřební daň se vybírá z prodeje tabáku, alkoholu, pohonných hmot a elektřiny.

Na webových stránkách Daňové a celní rady lze nalézt rating daňové spolehlivosti všech firem registrovaných v Estonsku a informace, zda konkrétní firma nedluží státu na neodvedených daních. Nástroj je také vhodný pro prověření nových obchodních partnerů.

Výhled: Vláda vzniklá v dubnu 2023 oznámila v reakci na energetickou krizi a válku na Ukrajině konsolidační balíček, který počítá také se zvyšováním daní. DPH vzroste z 20 na 22 % od 1. ledna 2024. Od 1. ledna 2025 vzroste daň z příjmu fyzických osob na 22 %. Estonsko v roce 2024 zavede daň z automobilů.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

ČR si s Estonskem udržuje dlouhodobě aktivní saldo zahraničního obchodu. Rok 2022 zaznamenal vzrůstající úroveň po-covidového vzájemného obchodu, konflikt na Ukrajině prozatím na vzájemný obchod nemá vliv. Pokračuje zvýšený zájem firem z obranného a bezpečnostního průmyslu o vstup na estonský trh, tento se ale prozatím nepromítl do podepsaných kontraktů a dodaného zboží.


2018 2019 2020 2021 2022
Import z ČR (mld. CZK) 8,45 9,10 8,30 8,55 10,03
Export do ČR (mld. CZK) 2,70 2,70 2,50 4,34 4,40
Saldo s ČR (mld. CZK) -5,76 -6,47 -5,74 -4,21 -5,61

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3 Název zboží Hodnota (mil. CZK) Podíl z celku (%)
781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 2 637,71 26,00
894 Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní 383,22 4,00
783 Vozidla motor. silniční (k dopr. veřejné, traktory ap.) 312,13 3,00
764 Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 309,48 3,00
772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 301,98 3,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3 Název zboží Hodnota (mil. CZK) Podíl z celku (%)
598 Výrobky chemické různé j. n. 442,81 10,01
685 Olovo 351,22 7,94
784 Díly a příslušenství vozidel motorových 342,66 7,75
778 Přístroje elektrické j. n. (baterie, žárovky ap.) 272,32 6,16
248 Dřevo jednoduše opracované, pražce železniční 228,83 5,17

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchod uvnitř EU tvoří 66 % estonského vývozu. Největším exportním trhem e Finsko, následuje Švédsko a Lotyšsko. Pokud jde o dovoz, 75 % pochází z EU – zejména z Finska, na druhém místě je Německo, následuje Lotyšsko a Litva.


2018 2019 2020 2021 2022
Import z EU (mil. EUR) 9 490,50 9 865,40 9 448,50 12 213,20 14 834,90
Export do EU (mil. EUR) 16 217,40 16 102,80 15 139,80 19 978,50 19 391,20
Saldo s EU (mil. EUR) 2 504,80 2 345,50 1 931,80 2 179,90 4 556,30

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU


2018 2019 2020 2021 2022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 4 931,90 4 516,70 4 826,60 6 030,80 N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 4 273,60 3 110,60 3 347,00 N/A N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -699,40 -709,90 -1 094,40 N/A N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

V roce 2022 se obrat exportérů na trzích mimo eurozónu snižoval. Na poklesu nsl podíl zejména dřevozpracující průmysl, který využíval suroviny z Ruska a Běloruska. K dalším významným partnerům patří USA a Čína.

3.2. Přímé zahraniční investice

Stejně jako ostatní malé otevřené ekonomiky potřebuje Estonsko k udržení své hospodářské expanze stálý příliv zahraničních investic. Země má velmi pro-podnikatelský legislativní rámec a je dobře integrována do severního výrobního okruhu, v němž estonské dceřiné společnosti často fungují jako outsourcingová pracoviště pro skandinávské mateřské společnosti. Dne 25. ledna 2023 přijal estonský parlament zákon, kterým se zavádí mechanismus prověřování přímých zahraničních investic s cílem zabránit nepříznivým dopadům na bezpečnost nebo veřejný pořádek Estonska a EU. Zákon bude účinný od 1. září 2023.

Podle zprávy UNCTAD o světových investicích z roku 2022 se čistý příliv přímých zahraničních investic do Estonska v roce 2021 snížil na 989 milionů USD z téměř 3,4 miliardy USD o rok dříve. Tento propad ale může být dočasný, protože nejnovější údaje OECD ukazují, že v prvním pololetí roku 2022 činil příliv PZI do Estonska 1 miliardu USD. Celkový objem přímých zahraničních investic je odhadován na 34,8 miliardy USD, což představuje přibližně 96,1 % HDP země. Podle údajů OECD se většina objemu PZI soustřeďuje v odvětvích finančnictví a pojišťovnictví, nemovitostí a zpracovatelského průmyslu. Hlavními investorskými zeměmi jsou Švédsko, Finsko, Nizozemsko a Litva. O přímých zahraničních investicích z České republiky do Estonska nejsou dostupné žádné údaje, v zemi nepůsobí česko-estonské joint ventures.

Mezi hlavní projekty zahájené v průběhu roku 2022 patřila továrna na výrobu magnetů Neo Performance Materials, výzkumné a vývojové centrum norského výrobce ledoborců Bifrost Tug, modernizace IT centra německé společnosti Kühne+Nagel a továrna finského výrobce elektroniky Incap Electronics.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Estonsko jako člen EU nesjednává s jinými zeměmi individuální dohody o volném obchodu (FTA). Místo toho využívá dohod, které EU sjednala se zeměmi po celém světě. Na drámec Evropské unie Estonsko uzavřelo dvoustranné dohody o ochraně investic, jejichž cílem je zajistit ochranu investorů, rozvíjet hospodářskou spolupráci a podpořit pohyb soukromého kapitálu – v platnosti je nyní třináct těchto smluv (nejstarší dosud platná smlouva o ochraně investic je z roku 1992 s Čínou, nejnovější z roku 2011 s Kazachstánem),

Smlouvy s ČR

Estonsko i Česká republika jsou jako členské státy Evropské unie vázány řadou smluv a nařízení EU, které významně ovlivňují jejich vzájemné vztahy. K důležitým, dosud platným, bilaterálním smlouvám patří Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z roku 1994 Dohoda o mezinárodní silniční dopravě cestujících a zboží z roku 2000. Mezi další platné instrumenty patří resortní dohody o spolupráci v oblasti zastupování ve vydávání víz, školské spolupráce a v obranném sektoru. Od roku 2011 také platí smlouva o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

3.4. Rozvojová spolupráce

Sektorové a geografické priority estonské rozvojové spolupráce stanoví Program rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na období 2022–2025. V roce 2021 se oficiální rozvojová pomoc Estonska zvýšila na 50,8 milionu euro, což představuje 18% nárůst oproti roku 2020. Z toho 47,6 milionu eur bylo určeno na rozvojovou spolupráci a 3,25 milionu eur na humanitární pomoc.

V posledních letech Estonsko průměrně vyčleňovalo ze svého státního rozpočtu na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc v průměru 0,16 % svého hrubého národního produktu; do roku 2030 chce země roční výdaje na rozvojovou spolupráci navýšit na 0,33 % HNP. Za implementaci jednotlivých projektů a správu vyčleněného rozpočtu je od roku 2021 zodpovědné Estonské centrum pro mezinárodní rozvoj, Ministerstvo zahraničních věcí zůstává zodpovědné za vytváření strategie.

Priority podle zemí ve Východním Partnerství, na Balkáně a ve Střední Asii:

  • Ukrajina – podpora řádné správy věcí veřejných, včetně boje proti korupci a rozvoje bezpečných elektronických řešení, posílení nezávislých médií a podpora malých podniků.
  • Gruzie, Arménie, Moldavsko – podpora řádné správy věcí veřejných a rozvoje demokracie.
  • Severní Makedonie, Kyrgyzstán – podpora digitálního rozvoje.
  • Bělorusko – podpora nezávislých exilových médií a posílení boje proti dezinformacím; projektové aktivity nepodporují současnou vládu v Bělorusku.

Priority v regionu Afriky: Podpora digitálního rozvoje a elektronické veřejné správy, digitalizace vzdělávacího systému a podpora inovací a podnikání v Keni, Ugandě, Namibii a Botswaně.

Estonská rozvojová pomoc je směrována především prostřednictvím mnohostranných organizací a organizací občanské společnosti. Hlavními multilaterálními partnery Estonska jsou Evropská unie, Organizace spojených národů (OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WHO, WFP) a Společnost Červeného půlměsíce. Možnost přímého zapojení českých firem do estonských projektů rozvojové spolupráce je omezená.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hlavním tématem estonské ekonomiky do příštích let bude modernizace průmyslu, výstavba dopravní infrastruktury, digitalizace a další rozvoj sektoru služeb. Příštích pět let bude ve znamení investičního boomu. Estonsko striktně dodržuje politiku otevřených tendrů, české firmy proto budou mít jedinečnou příležitost se této transformace estonské ekonomiky zúčastnit.

▶ Dopravní infrastruktura: Estonsko se snaží využívat svou výhodnou polohu mezi severskými státy, EU a státy SNS, disponuje navíc hlubokým nezamrzajícím přístavem pro lodní dopravu. Jednou z hlavních výzev, kterým estonský dopravní průmysl čelí, je potřeba zlepšit infrastrukturu a modernizovat dopravní sítě včetně silnic, železnic a přístavů, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku a podpořit rozvoj nových průmyslových odvětví. Další potřebou je snížení emisí uhlíku a zvýšení udržitelnost dopravy, což vyžaduje značné investice do nových technologií a infrastruktury. Nadále pokračují plány na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě Rail Baltica či dálnice Via Baltica.

▶ Zdravotnictví a farmacie: Estonský zdravotnický a farmaceutický průmysl hraje v ekonomice země důležitou roli. Odvětví se vyznačuje silným důrazem na inovace, efektivitu a udržitelnost. Vláda chce zlepšit přístup ke zdravotnickým službám, zejména ve venkovských oblastech a potřeba snížit náklady na zdravotní péči při zachování její vysoké kvality. Kromě toho musí odvětví řešit rostoucí poptávku po personalizované medicíně a nových způsobech léčby. Hlavním projektem je plán výstavby „supernemocnice“ v Tallinnu.

▶ Energetika: Estonsko má různorodý energetický mix, přičemž většinu výroby elektřiny zajišťují ropné břidlice. Bude nutné přejít na udržitelnější energetický mix a snížit závislost země na břidlicové ropě. To vyžaduje, aby průmysl investoval do výroby energie z obnovitelných zdrojů a zavedl opatření v oblasti energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu. Stát dále plánuje investovat do modernizace rozvodné sítě a smart grid řešení (modernizace vysokonapěťových sítí a změna z ruských na evropské standardy, v nichž mohou české firmy oproti domácím společnostem využít evropské know-how) a skladovacích (bateriových) kapacit.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost: Estonsko má prosperující odvětví informačních a komunikačních technologií s vysoce rozvinutou digitální infrastrukturou, pokročilými službami elektronické veřejné správy a silným zaměřením na inovace. Příležitosti pro spolupráci v tomto odvětví zahrnují kybernetickou bezpečnost, e-government a umělou inteligenci. Spolupráce českých a estonských startupů nabízí prostor pro vývoj špičkových ICT řešení, aplikací pro zefektivnění pracovních i volnočasových aktivit či projekty v oblasti sdílené ekonomiky.

▶Zemědělství a potravinářství: V roce 2023 se estonské zemědělství a potravinářství bude soustředit na zvyšování produktivity a efektivity, snižování dopadů na životní prostředí a zajištění kvality a bezpečnost potravinářských výrobků, aby splňovaly měnící se požadavky spotřebitelů. V roce 2022 činila hodnota celkové produkce zemědělského sektoru 1,59 miliardy eur, tedy o 41 procent více ve srovnání s předchozím rokem. Obrat potravinářského průmyslu dosáhl v roce 2022 výše 1,4 miliardy eur. Estonsko se soustředí na projekty v oblasti precizního a ekologického farmaření a modernizace technologií na zpracování potravin.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství: Jednou z hlavních částí estonského chemického průmyslu je zpracování živičné břidlice na břidlicovou ropu, které je však silně neekologické. Sektor se v příštích letech nevyhne restrukturalizaci, která nabídne možnosti k uplatnění českých firem. Estonský chemický průmysl klade velký důraz na efektivitu a udržitelnost, což vytváří příležitosti pro české dodavatele a vývozce, kteří mohou nabídnout inovativní řešení a technologie na podporu těchto cílů. Fond EU pro spravedlivou transformaci alokoval pro tento region 340 mil. EUR na ekologičtější provozy.

Obranný a bezpečnostní sektor: Estonsko dle schváleného obranného plánu do roku 2027 utratí 3,8 miliardy eur za nákup nové armádní techniky, součástí bude nákup dělostřelectva a systémů protivzdušné obrany středního dosahu, které postačí k pokrytí celého území. Estonský rozpočet na obranu v roce 2022 činí 803 milionů EUR, což představuje přibližně 2,3 % jeho hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než je dohodnutý cíl NATO vydávat na obranu alespoň 2 % HDP. Vláda chce obranný rozpočet nadále navyšovat.

Věda, výzkum a inovace: Estonsko má aktivní akademickou a výzkumnou komunitu s několika univerzitami a výzkumnými centry, které se zabývají špičkovým výzkumem a vývojem. Příležitosti pro akademickou a vědeckou spolupráci s českými partnery existují zejména v oblastech jako jsou biotechnologie, informační a komunikační technologie a čistá energie. Potenciálními možnostmi spolupráce mezi oběma zeměmi jsou společné výzkumné projekty, výměnné programy a spolupráce na výzkumných iniciativách financovaných EU.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Estonská obchodní kultura se vyznačuje silným smyslem pro profesionalitu, dochvilnost a přímočarost. Estonci v obchodní komunikaci upřednostňují nesmlouvavý přístup, v němž jsou nejdůležitější fakta, čísla a praktické aspekty. Oceňují důkladnou přípravu a dodržování harmonogramu, schůzky jsou obvykle strukturované a věcné.

V estonském obchodním světě se vztahy a důvěra budují postupně, přičemž počáteční kontakty jsou spíše formální. Česko je vnímáno pozitivně a jako blízký partner. Estonsko bylo mezi prvními spojeneckými zeměmi, jež vyjádřily solidaritu s ČR v kauze zapojení GRU do výbuchů ve Vrběticích. České firmy mají v Estonsku dobré jméno, zejména pro kvalitu svých výrobků, orientaci na vývoz a obecně vysokou komunikativnost.

4.2. Oslovení

Nejvhodnějším kanálem je e-mail, případně podpořený telefonátem několik dní po prvním kontaktu. Estonci raději používají ke komunikaci e-mail, protože jim dává časový prostor k důkladnějšímu zvážení návrhu (příp. k jeho ignorování, což považují za zdvořilejší než přímé zamítnutí). Telefon se používá pro naléhavá témata a rychlé osobní jednání v případě kontroverzního problému. Fax se v Estonsku v zásadě již nepoužívá. Vždy zasílejte e-mail konkrétní osobě, kontaktování skrze obecné e-maily nebývá úspěšné.

Věnujte čas průzkumu o dané firmě, je důležité, abyste byli konkrétní ohledně účelu vaší nabídky, obecné zprávy jsou v Estonsku často ignorovány. Existuje několik renomovaných online platforem a adresářů, jako je Estonská obchodní a průmyslová komora či Enterprise Estonia, které vám mohou pomoci navázat kontakt s potenciálními obchodními partnery. Vždy uvádějte své reference, ideálně z referenčních trhů – ze Skandinávie, Německa, USA.

4.3. Obchodní schůzka

Estonci jsou známí tím, že jejich styl komunikace je rezervovaný a formální, proto je nezbytné zachovat během schůzky profesionální vystupování. Estonci si obecně cení upřímnosti a transparentnosti. Obchodní schůzky v Estonsku jsou obvykle dobře strukturované. Je důležité držet se programu a neodbíhat od tématu. Je také nezbytné přijít připraven, mít s sebou příslušné dokumenty a materiály a znát odpovědi na případné otázky nebo být schopen poskytnout doplňující informace.

  • Estonci příliš nepreferují schůzky mimo pracovní dobu či mimo kanceláře firmy. Obchodní obědy či večeře samozřejmě existují, není to ale častý typ schůzky. Obědová pauza není nijak standardizována a termín schůzky v poledne není výjimečný a ani není automaticky spojen s obědem. Estonci si velmi zakládají na rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a proto si velmi cení svého volného času. Schůzku je proto vhodné sjednat během běžné pracovní doby mezi 9:00 a 16:00 (s výjimkou pracovní večeře) s tím, že je potřeba plně respektovat mimopracovní závazky partnerů.
  • Předání dárku je považováno za milé překvapení, ale obecně se neočekává a nepovažuje se za povinné.
  • Obchodní schůzky se konají celoročně kromě dvou časových úseků – hlavním je období od Vánoc do Nového roku, příp. i několik týdnů před Vánoci, kdy se organizuje mnoho vánočních akcí např. v práci nebo mezi přáteli. Dalším je období kolem svátku sv. Jana (24. června), protože v Estonsku jsou svatojánské slavnosti stejně populární a důležité jako Vánoce a žádná obchodní jednání se nekonají. Najít vhodný čas může být obtížné i během léta, kdy Estonci využívají dlouhých dnů k odpočinku a pobytu na rodinných chatách.
  • Při jednání jsou běžné dlouhé pauzy v rozhovoru, protože estonská mentalita a sklon ke skepticismu vyžadují delší čas k promýšlení odpovědí. Přerušení je bráno jako velmi nezdvořilé. Slovní komunikace je však přesto přímá a upřímná.
  • Před vstupem na trh je nutné provést jeho důkladný průzkum a připravit si alespoň základní podnikatelský záměr – očekávaný objem obchodu, sortiment, náklady na proniknutí na estonský trh, rozbor konkurence, způsob propagace apod. Estonští podnikatelé jsou inovativní a odhodlaní – vědí, co chtějí, i když to někdy začíná jenom ve formě „snu“.
  • Doporučené oblečení na pracovní jednání je stejné jako v ČR – oblek pro muže, šaty, sukně či kalhotový kostým pro ženy.
  • Vyjednávací tým se skládá z lidí podle jejich odbornosti, pohlaví ani věk nehrají žádnou roli. Není ani žádný ideální počet členů týmu.
  • V Estonsku je velmi neobvyklé pozvat obchodní partnery domů.

Jací jsou Estonci obchodníci?Velmi tvrdí, upřímní, rychle přecházejí k věci. Estonci nepreferují prezentace do zásoby, kontakt navazují až v momentě, kdy firma cokoliv poptává. Estonci, zejména ve státních firmách, si zakládají na otevřenosti, veškeré tendry a jejich podmínky musí být zveřejněny.

Je vhodné nabízet alkohol při obchodních jednáních? Spíše ne. Skleničku piva či vína během pracovní večeře estonští partneři přijmou spíše ze slušnosti.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka? Nikoliv. Absolutní většina jednání se vede v angličtině bez přítomnosti tlumočníků, jazyková vybavenost je na vysoké úrovni. Jistou výjimku tvoří východní ruskojazyčný region Ida-Virumaa, kde je možné obchodní jednání vést také v ruštině. Vždy ale užívejte ruštinu s uvážením, nikdy nenabízejte jednání v tomto jazyce sami od sebe či neočekávejte automaticky znalost této řeči.

Existují nějaká komunikační tabu? Estonská obchodní kultura je velmi formální a věcná, Estonci rádi oddělují svůj soukromý a pracovní život. Na rozdíl od americké a evropské podnikatelské kultury je tedy „small talk“ vzácný, a pokud k němu dojde, je velmi krátký. Zahraniční podnikatelé by proto neměli být uraženi, když se jich například během jednání nikdo neptá na jejich rodinu. Komunikační tabu neexistují, je vhodné ale zvážit zapojení témat jako např. o sovětské historii země, 2. světové válce, náboženství, atd. Obecně jsou jednání věcná, neodchylují se od obchodního námětu. Není vhodné hovořit o Estoncích jako o Východoevropanech či jako o bývalé sovětské republice. Zachování osobního prostoru bylo pro Estonce, vzhledem k jejich mentalitě, vždy důležité, tedy žádné objímání a líbání na tvář, pouze potřesení rukou.

4.5. Doporučení

Vedení obchodních jednání v Estonsku je podobné jako v mnoha západních zemích, ale přesto existují některé specifické kulturní nuance, které je důležité pochopit. Nabízíme pět hlavních doporučení:

  1. Dochvilnost: Estonci si cení dochvilnosti. To platí jak pro příchod na schůzku, tak pro dodržování časového rozvrhu a termínů. Pozdní příchod může být považován za projev neúcty nebo neorganizovanosti. Proto se vždy snažte chodit na všechny obchodní schůzky včas, nebo dokonce o něco dříve.
  2. Příprava: Estonci obecně přistupují ke schůzkám seriózně a efektivně. Oceňují podrobné plánování, jasné programy a objektivní diskuse. Proto je důležité přijít připraven se všemi potřebnými dokumenty a informacemi. Buďte připraveni předložit fakta, čísla a praktické důkazy na podporu svých bodů.
  3. Přímá komunikace: Estonci jsou známí svým přímým a přímočarým stylem komunikace. To by nemělo být chápáno jako hrubost; spíše je to známkou jejich snahy o srozumitelnost a efektivitu. Buďte připraveni vést přímé diskuse a nebojte se jasně a přímo vyjádřit své myšlenky a nápady.
  4. Formálnost: Obchodní schůzky jsou obvykle poměrně neformální. Od začátku se používají křestní jména. Očekává se ale vhodné obchodní oblečení.
  5. Budování důvěry: Estonci obecně chtějí obchodovat s těmi, které znají a kterým důvěřují. Proto jednání a rozhodovací procesy neuspěchejte. Buďte trpěliví a investujte čas do budování vztahů. Small talk není v estonské obchodní kultuře tak běžný jako v některých jiných zemích, ale projevení znalosti a respektu k estonské kultuře může pomoci vybudovat vztah.

4.6. Státní svátky

V Estonsku se během roku slaví několik státních svátků:

  • Nový rok (1. ledna)
  • Den nezávislosti (24. února): Tento svátek je oslavou vyhlášení nezávislosti Estonska na Rusku v roce 1918. Je to jeden z nejvýznamnějších svátků v zemi a připomínají ho různé akce včetně průvodů, koncertů a ohňostrojů.
  • Velký pátek (datum se mění, v březnu nebo dubnu): Tento křesťanský svátek připomíná ukřižování Ježíše Krista. Přestože Estonsko patří k nejméně nábožensky založeným zemím na světě, Velký pátek se stále slaví jako státní svátek.
  • Den jara (1. května): Tento den, který je tradičně oslavou jara, je také mezinárodně uznáván jako den oslav práv zaměstnanců.
  • Den vítězství (23. června): Tento den připomíná vítězství v bitvě u Võnnu/Cēsis v Lotyšsku během války za nezávislost. V červnu 1919 po těžkých bojích estonské síly postupující ze severu, doplněné lotyšskými jednotkami, odrazily útoky německého Landswehru a přešly do plného protiútoku.
  • Den svatého Jana (24. června): Slaví se kolem letního slunovratu a je to den ohňů, zpěvu, tance a oslav.
  • Den obnovení nezávislosti (20. srpna): Tento svátek připomíná den, kdy Estonsko v roce 1991 oficiálně vyhlásilo nezávislost na Sovětském svazu.
  • Štědrý den (24. prosince)
  • 1. svátek vánoční (25. prosince)
  • 2. svátek vánoční (26. prosince)

Tyto svátky odrážejí směs náboženských, historických a kulturních tradic v Estonsku. Zatímco většina podniků a škol je v tyto dny zavřená, základní služby, jako jsou nemocnice a veřejná doprava, obvykle fungují dál, často v omezeném režimu.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Estonsko je členem Evropské unie a od roku 2011 i eurozóny. Země disponuje technicky zdatnou, anglicky mluvící pracovní silou. Země má dobře rozvinutou infrastrukturu, silný právní stát a transparentní podnikatelské prostředí, což z ní činí atraktivní volbu pro vstup na trh. Země se těší vysokému ratingu mezinárodních finančních institucí: Agentura Moody’s hodnotí Estonsko ratingem A1, agentura S&P ratingem AA- a agentura Fitch ratingem A+. Hospodářská stabilita Estonska je podpořena nízkou úrovní veřejného dluhu a silným závazkem k fiskální odpovědnosti.

Estonsko je nejtransparentnější a nejméně zkorumpovanou zemí v regionu střední a východní Evropy – v indexu vnímání korupce za rok 2021 se umístilo na 13. místě ze 180 zemí společně s Kanadou, Rakouskem a Irskem. Založení společnosti v Estonsku trvá méně než 20 minut a registraci lze provést zcela online. Společnosti registrované v Estonsku neplatí daň z příjmu z reinvestovaného zisku.

Estonsko má vysoce rozvinutou digitální infrastrukturu s širokým přístupem k internetu, digitálními podpisy, národními identifikačními kartami a většina vládních služeb je online. Téměř 99 % bankovních transakcí se v Estonsku provádí elektronicky. Estonsko nabízí jedinečný program známý jako „e-Residency“, který umožňuje zahraničním podnikatelům založit a řídit společnost se sídlem v Estonsku online. To může představovat snadnou cestu pro vstup na trh. Digitalizace ovšem ovlivňuje nejen obchodní procesy, ale také chování spotřebitelů – české firmy by proto měly dbát na vysokou úroveň své online prezentace v anglickém jazyce.

Největším omezením při vstupu na estonský trh je jeho (ne)velikost s pouhými 1,3 milionem obyvatel. Českým společnostem na estonském trhu konkurují především ostatní evropské firmy, zejména finské a švédské.

Chybí přímé železniční a letecké spojení s Českou republikou.

Obchodní činnost se řídí především obchodním zákoníkem, zákonem o smluvním právu a občanským zákoníkem. Významný je rovněž zákon o hospodářské soutěži a zákon o ochraně spotřebitele. Společnosti by měly dodržovat směrnice EU, které Estonsko implementovalo do svých vnitrostátních právních předpisů. Estonsko dodržuje pravidla EU o státní podpoře, která omezují státní podporu, jež by mohla narušit hospodářskou soutěž. Od znovuzískání nezávislosti uzavřela místní vláda přes 20 smluv o ochraně investic a 62 smluv o zamezení dvojího zdanění s různými zeměmi světa.

Estonsko je součástí jednotného trhu EU, a proto se zboží může volně pohybovat z kterékoli země EU do Estonska. Mimo EU může být vyžadována standardní dovozní dokumentace, jako je obchodní faktura, nákladní/letecký list a osvědčení o původu. Cla na zboží dovážené ze zemí mimo EU jsou založena na společném celním sazebníku (CCT). Estonsko používá pro celní prohlášení automatizovaný vývozní systém (AES). Na dovážené zboží se může vztahovat DPH, která od roku 2021 činí zpravidla 20 % (vláda ale připravuje zvýšení na 21 %). Pro kapitál neexistují žádná devizová omezení a lze jej volně přesouvat. Zisky, dividendy a kapitál lze repatriovat bez omezení. Převody nad 10 000 EUR je však nutné nahlásit celním orgánům.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Estonsko má velmi příznivé podmínky pro zakládání podniků, včetně dceřiných společností. Estonsko uznává několik typů právnických osob, z nichž každá má své výhody a specifika. Patří mezi ně např:

  • Společnost s ručením omezeným (OÜ): Jedná se o nejoblíbenější formu pro malé a střední podniky. Akcionáři nejsou osobně odpovědní za závazky společnosti. Minimální základní kapitál činí 2 500 EUR, ale společnost lze založit i bez okamžitého vkladu.
  • Akciová společnost (AS): Tato forma je běžná pro velké podniky. Minimální základní kapitál činí 25 000 EUR. Tyto společnosti mohou získávat kapitál veřejným úpisem akcií.
  • Jediný vlastník (FIE): Fyzická osoba podnikající vlastním jménem. Osobně ručí za závazky vyplývající z jejího podnikání.
  • Pobočka zahraniční společnosti: Nejedná se o samostatnou právnickou osobu, je součástí mateřské společnosti. Mateřská společnost odpovídá za závazky vyplývající z činnosti své estonské pobočky.

Estonsko má zjednodušený proces registrace podniku, který lze provést online prostřednictvím elektronického obchodního rejstříku. Pro přihlášení do portálu e-Business Register a provedení registračního postupu potřebujete estonský, lotyšský, belgický nebo finský průkaz totožnosti, identitu Mobile-ID nebo Smart-ID. Pro ostatní státní příslušníky, kteří chtějí v Estonsku založit společnost, je užitečné stát se e-rezidentem. Držitelé karty digi-ID e-rezidenta mohou digitálně podepisovat dokumenty a digi-ID poskytuje přístup ke všem estonským elektronickým službám. Výše státního poplatku za elektronickou registraci společnosti závisí na zvolené formě podnikání.

Za založení společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a obchodní společnosti zaplatíte státní poplatek ve výši 200 eur. V případě OÜ nebo AS musí být jmenována správní rada. Dozorčí rada je pro OÜ nepovinná, ale pro AS povinná. Požadavky na kapitál se liší se v závislosti na typu podnikatelského subjektu. Zadržené zisky nejsou zdaněny; dani z příjmů právnických osob podléhají pouze rozdělené zisky. Všechny společnosti jsou povinny vést účetnictví. V závislosti na velikosti a povaze společnosti může být vyžadován audit. Společnost musí mít v Estonsku registrovanou právní adresu. Při zakládání dceřiné společnosti by navíc mateřská společnost měla mít na paměti důsledky pro převodní ceny a další možné daňové aspekty.

Pokud roční zdanitelný obrat společnosti přesáhne 40 000 euro, je nutné společnost zaregistrovat u Estonského daňového a celního úřadu jako plátce DPH. Žádost o registraci je třeba podat do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy bylo dosaženo hranice obratu 40 000 eur. Pokud je obrat nižší než tato hranice, registrace není povinná.

5.3. Marketing a komunikace

Estonsko je malá, otevřená ekonomika s technicky zdatnými spotřebiteli. Úspěšná marketingová strategie proto musí efektivně využívat digitální kanály. Kromě toho je nezbytné porozumět preferencím a nákupním zvyklostem místních spotřebitelů. Průzkum trhu, ať už vlastní, nebo zadaný místní agentuře, může poskytnout zásadní poznatky. Základním předpokladem úspěchu je webová stránka v několika jazycích (naprosto povinně angličtina, velice vhodná je estonština, příp. jako doplněk i ruština). Je však nezbytné mít různorodou kombinaci marketingových kanálů, která vychází z vaší cílové skupiny a povahy vašeho produktu nebo služby:

  • Sociální média: Facebook a Instagram jsou v Estonsku hojně využívány, tyto platformy mohou být účinné pro oslovení širokého publika. Twitter není tak populární, ale mohl by být využit pro marketing B2B nebo pro aktivity v oblasti vztahů s veřejností. Důležitou platformou je také LinkedIn, zejména pro profesionální a B2B služby.
  • Obsahový marketing: Patří sem blogy, podcasty, videa, elektronické knihy, infografiky atd. Zvažte vytvoření obsahu v estonštině, abyste uspokojili místní uživatele. Většina Estonců používá jako hlavní vyhledávač Google. Optimalizace vašich webových stránek pro relevantní klíčová slova proto může zvýšit vaši viditelnost. Placené reklamy ve vyhledávání (Google Ads) mohou také zvýšit návštěvnost, zejména u konkurenčních klíčových slov.
  • V závislosti na vašem cílovém trhu mohou být účinná i tradiční média, jako je televize, rádio, tisk a billboardy.
  • Akce a networking: Účast na místních akcích, veletrzích a networkingových setkáních představuje zásadní způsob, jak zvýšit povědomí o značce a budovat obchodní vztahy.

Mezi významné agentury v Estonsku patří např.: PR Partner; OÜ KPMS Alfa-Omega Communications; PR Strategies OÜ; OÜ Agenda Public Relations; Callisto, Optimist či Division.

V marketingu je lepší se vyhnout:

  • Kulturní necitlivosti: Dbejte na to, aby vaše marketingová sdělení respektovala estonskou kulturu a tradice. Je vhodné obracet se na Estonce jako na „severní Evropany“ a nezmiňovat „východní Evropu“, která z jejich pohledu začíná až za hranicemi Estonska. Estonsko má složitou historii, zejména v souvislosti s nezávislostí na Sovětském svazu. Vyvarujte se zlehčování nebo zkreslování historických událostí, které by mohlo lidi urazit.
  • Porušování zákonů o ochraně osobních údajů: Obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) má přísná pravidla pro shromažďování a zpracování osobních údajů. Ujistěte se, že vaše marketingové aktivity jsou v souladu s těmito předpisy, Estonci jsou ve sdělování svých osobních údajů velmi opatrní.
  • Vyhněte se přístupu „One Size Fits All“: Co funguje na jednom trhu, nemusí fungovat na jiném. Přizpůsobte svou marketingovou strategii tak, aby vyhovovala estonskému trhu. Estonci oceňují přímočarost a upřímnost, takže přehnaná marketingová tvrzení nemusí mít u místního publika dobrý ohlas.

Estonsko má zvláštní zákony upravující reklamu a marketing, zejména v odvětvích jako alkohol, tabák a léčiva. Jejich nedodržení může vést k přísným sankcím.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Estonsku je v souladu s normami Evropské unie a mezinárodními právními předpisy. Právní systém duševního vlastnictví v Estonsku je založen na různých zákonech a aktech, jako je např. zákon o autorských právech, zákon o ochranných známkách, zákon o patentech, zákon o ochraně průmyslových vzorů a další. Estonsko je rovněž součástí mezinárodních smluv týkajících se duševního vlastnictví, včetně Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví a Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS).

  • Patenty se v Estonsku udělují na vynálezy, které jsou nové, mají vynálezeckou úroveň a jsou průmyslově využitelné. V Estonsku funguje systém „first-to-file“, což znamená, že právo na patent má osoba, která jako první podala přihlášku. Doba platnosti patentů je 20 let od data podání přihlášky a je třeba platit roční udržovací poplatky.
  • Ochranné známky lze registrovat na národní úrovni u Estonského patentového úřadu nebo na evropské úrovni u Úřadu EU pro duševní vlastnictví (EUIPO), případně na mezinárodní úrovni prostřednictvím Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Po registraci je ochranná známka chráněna po dobu 10 let s možností prodloužení.
  • Autorské právo vzniká v Estonsku automaticky vytvořením díla a nevyžaduje registraci. Doba ochrany trvá zpravidla 70 let po smrti autora.
  • Průmyslové vzory: Ochranu lze získat registrací průmyslového vzoru u estonského patentového úřadu nebo u EUIPO pro ochranu v rámci celé EU.

Práva duševního vlastnictví lze vymáhat prostřednictvím občanskoprávních sporů u soudů. V případech padělaného zboží hrají zásadní roli také celní orgány. V případech úmyslného porušování autorských práv a padělání je možné i trestní vymáhání. Řízení týkající se zápisu ochranné známky může provádět přihlašovatel nebo jím pověřený patentový zástupce. Oznámení týkající se rozhodnutí o zápisu ochranné známky je zveřejněno v Estonském věstníku ochranných známek. Zájemce může napadnout rozhodnutí o zápisu ochranné známky u Odvolacího senátu průmyslového vlastnictví do dvou měsíců ode dne zveřejnění.

5.5. Trh veřejných zakázek

Estonsko je na špici v provádění elektronických veřejných zakázek. Podíl elektronických postupů na všech zadávacích řízeních je 96 %. Plný přechod na e-veřejné zakázky proběhl 22. října 2018. Zadávání veřejných zakázek v Estonsku upravuje zákon o veřejných zakázkách, který je v souladu se směrnicemi EU upravujícími zadávání veřejných zakázek. Hlavním regulačním orgánem pro zadávání veřejných zakázek je Ministerstvo financí.

Země používá systém elektronického zadávání veřejných zakázek nazvaný E-Procurement Register, v němž jsou všechny postupy od vyhlášení veřejné zakázky až po podání nabídek prováděny elektronicky. Zde jsou také dostupné informace o uzavřených smlouvách a sporech. Podrobné požadavky na dokumentaci stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci konkrétní veřejné zakázky. Digitální podpisy nejsou povinné, pokud není ve veřejné zakázce uvedeno jinak – podnikatel musí podat nabídku ve formě požadované zadavatelem. Díky tomu je celý proces transparentnější, efektivnější a přístupnější. Všechny veřejné zakázky, které přesahují vnitrostátní prahové hodnoty, musí být zveřejněny v elektronickém rejstříku veřejných zakázek a v Tenders Electronic Daily (TED).

Dalším zdrojem informací jsou stránky Státního centra sdílených služeb, které ústředním nákupním orgánem pro státní sektor. Většina státních a veřejných institucí navíc zveřejňuje probíhající a šasto i plánované tendry na svých webových stránkách, je proto vhodné sledovat i webové prezentace konkrétních společností dle sektoru (doprava, energetika, atd.).

Estonsko preferuje otevřený přístup k podávání žádostí o veřejné zakázky – vítáni domácí i mezinárodní zájemci. Kritéria pro hodnocení žádostí jsou výslovně uvedena v zadávací dokumentaci a všechna rozhodnutí, včetně důvodů pro výběr konkrétní nabídky, jsou k dispozici online pro veřejnou kontrolu. Ačkoli je však přístup Estonska k veřejným zakázkám velmi otevřený, společnosti, které se chtějí zúčastnit, se musí seznámit s národními zákony a postupy pro zadávání veřejných zakázek, porozumět specifikům výběrového řízení, o které mají zájem, a ujistit se, že splňují všechny požadavky na způsobilost a kvalifikaci.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou pro zahraniční obchod je platební příkaz, dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv. Nejběžnější platební podmínka je „net 30“, což znamená, že kupující má na zaplacení faktury 30 dní od data jejího obdržení. Tyto podmínky však mohou být předmětem jednání a mohou se lišit. Platební morálka estonské klientely je velmi vysoká. Estonské firmy dávají obecně přednost smírnému řešení obchodních sporů.

V případě problémů se splatností pohledávky u estonské firmy lze kontaktovat pojišťovnu AS KredExKrediidikindlustus, zda jsou u ní dlužníci pojištěni. Jedná se o pojišťovací společnost založenou společně KredEx Foundation a Ministerstvem hospodářství a komunikací v roce 2009, jejímž cílem je pomoci estonským společnostem zajistit úvěrová rizika související s exportem i domácím prodejem. Pokud by dlužníci byli pojištěni, nahradí KredEx škodu vzniklou z nezaplacených faktur podle smlouvy. Služby KredEx jsou určeny pro malé i velké podniky.

Pokud společnost úvěrové pojištění nemá a neplatí své účty, obraťe se na soud. V takovém případě zvažte použití mechanismu přeshraničního vymáhání pohledávek. Návrh je možné podat online, vybrat musíte místně příslušný soud (záleží na obchodní smlouvě s partnery, zda je příslušný soud v ČR, nebo Estonsku). Do třetice je možné obrátit na „inkasní“ společnost (estonsky „inkasso“), která Vám pomůže pohledávku vymoct (svoji pohledávku můžete firmě předat za komisi, případně celou prodat). Inkasní společnost může provádět mimosoudní nebo soudní vymáhání pohledávek. Vždy se doporučuje využívat služeb místních specializovaných advokátních kanceláří.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Česká republika i Estonsko jsou členskými zeměmi schengenského prostoru. Občané České republiky proto nepotřebují ke vstupu do Estonska vízum. Délka pobytu není omezena, avšak při pobytu delším než 3 měsíce se občané EU musí registrovat v registru obyvatel Estonska. Žadatelé z řad občanů EU nejprve získají právo přechodného pobytu platné 5 let, následně mohou získat právo trvalého pobytu. Kontakt: Politsei- ja piirivalveamet (Police and Border Guard Board), Pärnu mnt. 139, 15060 Tallinn, tel.: +372 612 3000, web: http://www.politsei.ee.

Hlavní město Tallinn je relativně malé město s dobrou sítí veřejné dopravy, letiště v Tallinnu se nachází asi 4 km od centra města. Na krátké vzdálenosti je často možné jít pěšky. Síť veřejné dopravy zahrnuje autobusy, trolejbusy a tramvaje. Taxíky a sdílené jízdy (např. Bolt) jsou také široce dostupné. Estonsko, a zejména Tallinn, nabízí širokou škálu ubytování, od luxusních hotelů až po cenově výhodné varianty. Kreditní a debetní karty jsou v Estonsku běžně přijímány. Přijímá se také hotovost, ale platby kartou jsou běžnější. Bankomaty jsou široce dostupné.

Estonsko je obecně bezpečnou zemí. Jako v každé zemi je vždy dobré být ostražitý a všímat si svého okolí. Některé oblasti mohou být náchylnější ke kapesním krádežím, zejména v přeplněných turistických oblastech. Vždy si zabezpečte své věci a vyhněte se ukazování drahých předmětů na veřejnosti.

Před cestou se vždy doporučuje ověřit si aktuální informace, protože předpisy se mohou měnit.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jako občan EU má český občan právo pracovat v Estonsku, aniž by potřeboval pracovní povolení. Pokud český občan plánuje pobývat v Estonsku déle než tři měsíce, musí se během 90 dnů od příjezdu zaregistrovat v estonském registru obyvatel. Po registraci obdrží občanský průkaz, který je nezbytný pro legální zaměstnání.

V Estonsku funguje systém sociálního zabezpečení, který zahrnuje zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a důchodové pojištění. Při zaměstnávání českého občana je za odvody do tohoto systému zpravidla odpovědný zaměstnavatel. Zaměstnavatel je rovněž odpovědný za srážku a odvod daně z příjmu ze mzdy zaměstnance. Estonsko má jednotnou sazbu daně z příjmu fyzických osob ve výši 20 %, tato se ale má z rozhodnutí vlády v roce 2023 zvyšovat.

V případě, že do Estonska již přijíždíte s dohodnutým zaměstnáním, doporučuje se sledovat následující kroky:

  • Požádejte o estonský identifikační kód. O estonský osobní identifikační kód musíte požádat do 5 dnů od nástupu do zaměstnání, aby vás váš zaměstnavatel mohl zaregistrovat do registru zaměstnanců. Místní úřad v Tallinnu se nachází na adrese Vabaduse väljak 7, 15199 Tallinn, tel. +372 6404 457. Více se dočtete na stránkách estonského Ministerstva vnitra. Je také možné požádat o identifikační kód od estonského zastoupení v zahraničí a v International House of Estonia se sídlem v Ülemiste City.
  • Zaregistrujte svou adresu v Estonsku na místním vládním úřadě nebo v International House of Estonia. Po registraci adresy můžete začít využívat veřejné a sociální služby poskytované státem.
  • Získejte občanský průkaz. Požádejte o estonský průkaz totožnosti na Policii a pohraniční stráži, jakmile zaregistrujete místo svého bydliště. Občanský průkaz bude dokladem o vašem právu k pobytu.
  • Změňte svůj daňový status. Když váš pobyt v Estonsku přesáhne 183 dní nebo když si zaregistrujete svou adresu v Estonsku, stanete se zde daňovým rezidentem. Změna neproběhne automaticky, musíte informovat finanční úřady prostřednictvím formuláře.

Od 1. ledna 2023 bude minimální hodinová mzda činit 4,30 eur a měsíční minimální mzda při zaměstnání na plný úvazek 725 eur (hrubého). Detaily o zaměstnanecké problematice naleznete na stránce Estonského inspektorátu práce. Pokud jste získali vzdělání nebo jste pracovali v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, ověřte si, zda je vaše kvalifikace (vzdělání a/nebo pracovní praxe) uznávána také v Estonsku. Na zaměstnání českého občana se vztahují estonské pracovní zákony. Ty se týkají oblastí, jako je pracovní doba, přesčasy, dovolená a výpovědní lhůty. Zaměstnavatel musí zajistit, aby tyto zákony dodržoval.

5.9. Veletrhy a akce

Estonsko, a zejména jeho hlavní město Tallinn, hostí každoročně řadu významných mezinárodních obchodních a odborných veletrhů a výstav.

  • sTARTUp Day: Největší start-upový festival v Pobaltí se koná v Tartu. sTARTUp Day sdružuje startupy, podnikatele, investory, inovátory a studenty s cílem propojit lidi a oslavit podnikání v regionu. V Tallinnu se koná podobně zaměřený veletrh Latitude 59.
  • Robotex International: Robotex International je známý jako největší festival robotiky v Evropě a nabízí podnikatelům i nadšencům příležitost seznámit se s nejnovějšími pokroky v oblasti robotiky, navázat kontakt s odborníky a najít potenciální investiční příležitosti.
  • Tallinn Design Festival: Tato akce představuje práci designérů z Estonska i celého světa. Zahrnuje řadu akcí, výstav, workshopů a diskusí o roli designu v podnikání, společnosti a kultuře.
  • Estbuild: 25. mezinárodní stavební veletrh Estonia Builds zahájí každoroční jarní stavební sezónu ve dnech 5.–8. dubna 2023 na výstavišti Estonských veletrhů.

K dalším akcím patří Tourest, mezinárodní veletrh cestovního ruchu, Intellektika, veletrh vzdělávání a kariéry mládeže, Tallinn Boat Show, Maamess, veletrh zemědělské techniky a výrobků, či Tallinn Coffee Festival.

V roce 2023 se Tallinn stal hlavním zeleným městem EU. Hlavními tématy letošního roku v Tallinnu jsou mobilita, eko-inovace a udržitelnost. Právě na tyto oblasti se zaměří i 60 různých událostí, kterých se mohou zúčastnit organizace, firmy a další instituce. Vyvrcholením roku zeleného hlavního města Tallinnu bude listopadový Tallinn Greentech Week. Ten se odehraje 14.–17. listopadu 2023 a podle organizátorů bude hostit nejprogresivnější a nejlepší nápady v oblasti zelených inovací a jejich realizátory z celého světa. Mezi 14. a 15. listopadem se také uskuteční Smart Cities Convention – akce, kde se podnikatelé a inovátoři zelených technologií setkají se zástupci více než 30 velkých evropských měst.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Estonsku

Zastoupení CzechTrade s působností pro Pobaltí se nachází v Rize, v Lotyšsku: Ing. Věra Všetičková, vedoucí zahraniční kanceláře, vera.vsetickova@czechtrade.cz, tel.: +371 672 87306, mobil: +371 266 28156.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pohotovostní služby: 112 (Toto číslo je v Estonsku, stejně jako v mnoha jiných evropských zemích, obecnou tísňovou linkou. Na toto číslo můžete volat v případě jakékoli nouzové situace, kdy je třeba přivolat policii, záchranku nebo hasiče.)

Ostatní linky pro pomoc v nouzi:

  • Technická pomoc vozidlům na silnici: 1188
  • Linka pro poradenství rodinných lékařů, která je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a zodpovídá dotazy týkající se zdraví: 1220
  • Nouzová námořní záchranná služba: 114

Ostatní informační linky:

  • Informační linka estonské vlády, která poskytuje informace o službách ministerstev a oblasti jejich správy: 1345
  • Informace o autobusovém spojení: 12550

Nezapomeňte, že tato čísla jsou určena pro použití v rámci Estonska.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Pro české firmy zvažující vstup na estonský trh se nabízejí také tyto kontakty:

  • Enterprise Estonia (EAS): EAS je jednou z největších institucí v rámci národního systému podpory podnikání, která poskytuje finanční pomoc, poradenství, možnosti spolupráce a školení pro podnikatele, výzkumné instituce, veřejný a neziskový sektor.
  • Invest in Estonia: Jedná se o součást organizace Enterprise Estonia, která poskytuje zahraničním investorům a mezinárodním společnostem bezplatné poradenské služby šité na míru a informace o estonském podnikatelském prostředí.
  • Work in Estonia: Další iniciativa společnosti Enterprise Estonia, jejímž cílem je představit Estonsko jako atraktivní místo pro práci a život talentovaným odborníkům z celého světa.
  • e-Residency Support: Estonský program e-Residency umožňuje digitálním podnikatelům založit a řídit společnost se sídlem v EU online.
  • Daňová a celní rada: Poskytuje informace o daňových a celních předpisech v Estonsku.

• Teritorium: Estonsko | Evropa | Zahraničí

Doporučujeme