Estonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

29. 10. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tallinnu (Estonsko)

Estonsko je stát v severní Evropě o rozloze 45 339 km², nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska, přibližně 300 km moře je na západě dělí od Švédska. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl potravinářský a dřevozpracující, založené na rozvinutém zemědělství, lesnictví a rybolovu. Hlavními obchodními partnery jsou Finsko, Švédsko a Lotyšsko, přičemž podíl dalších zemí Evropské unie na zahraničním obchodu stále roste.

Estonsko vstoupilo do EU a NATO na jaře roku 2004, do OECD na konci roku 2010. Od 1.1. 2011 se v Estonsku platí eurem.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Estonská republika (v čele prezidentka Kersti Kaljulaid, funkční období říjen 2016 - říjen 2021)
  • Eesti Vabariik
  • Republic of Estonia

Složení vlády:

  • Premiér Jüri Ratas (CP)
  • Ministr zahraničních věcí Urmas Reinsalu (Isamaa)
  • Ministr vnitra Mart Helme (EKRE)
  • Ministr pro ekonomické záležitosti a infrastrukturu Taavi Aas (CP)
  • Ministryně školství a výzkumu Mailis Reps (CP)
  • Ministr pro veřejnou správu Jaak Aab (CP)
  • Ministr obrany Jüri Luik (Isamaa)
  • Ministr kultury Tönis Lukas (Isamaa)
  • Ministr spravedlnosti Raivo Aeg (Isamaa)
  • Ministr životního prostředí Rene Kokk (EKRE)
  • Ministr financí Martin Helme (EKRE)
  • Ministr pro sociální záležitosti Tanel Kiik (CP)
  • Ministr pro záležitosti venkova Mart Järvik (CP)
  • Ministryně pro záležitosti obyvatelstva Riina Solman (Isamaa)
  • Ministryně pro zahraniční obchod a informační technologie Kert Kingo (EKRE) - rezignovala 23.10.2019
  • Zkratky vládních stran:
  • CP – Keskerakond (Strana středu)
  • Isamaa - Pro Patria (Vlastenecká strana)
  • EKRE - Eesti Konservatiivne Rahvaerakond (Konzervativní lidová strana)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

očet obyvatel1 324 820 obyvatel (k 31.12.2018)

 

Průměrný roční přírůstek: + 4 690 (k 31.12.2018)

 

Věkové složení (2018):

  • obyv. ve věku 0–14: 16 %
  • obyv. ve věku 15–64: 64 %
  • obyv. ve věku 65+: 20 %

Etnicita (2018):

  • Estonci 69 %
  • Rusové 25 %
  • ostatní 6 %

Urbanizace (2018): 68,5 %

 

Náboženské složení: (2018):

  • ortodoxní křesťané (16 %) 
  • luteráni (10 %)
  • neuvedeno nebo bez vyznání (74 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

Nom. HDP/obyv. (EUR)

14 859

15 589 15 883,4 17 463,4 19 449,9

Růst HDP (%)

2,1

1,1 1,7 4,9 3,9

Inflace (CPI,%)

-0,1

-0,5 0,1 3,7 3,4

Nezaměst. (%)

7,3

6,2 6,8 5,8 5,4

Zdroj: Estonský statistický úřad, Ministerstvo financí, Estonská centrální banka

 

Estonsko po letech ekonomického růstu zasáhla v roce 2008 hospodářská recese. V důsledku globální finanční a hospodářské krize se v roce 2009 nepříznivý vývoj estonského hospodářství prohloubil a HDP se propadl ve srovnání s rokem 2008 o 14,1 %. Nicméně již v roce 2010 se estonská ekonomika začala postupně zotavovat a dosáhla růstu 3,1 %.

V roce 2011 pokračovala estonská ekonomika v dobrých hospodářských výsledcích. Meziroční růst HDP dosáhl 7,6 %, čímž se Estonsko zařadilo k zemím EU s největším hospodářským růstem.

Rok 2012 potvrdil prognózy Estonské národní banky, která po nezvykle dobrých výsledcích ekonomiky v roce 2011 upozorňovala, že v roce 2012 může dojít k značnému zpomalení ekonomického růstu země.  Obecně se očekávalo, že růst HDP Estonska v roce 2012 bude kolem 3 %, což se v konečném důsledku v zásadě potvrdilo (3,2 %).

V roce 2013 došlo k dalšímu poklesu na 0,8 %.  Rok 2014 však znamenal určité ustálení trendu. Růst HDP dosáhl hodnoty 2,1 %. V roce 2015 zaznamenal růst ekonomiky opět pokles, a to na 1,1 %. Nejvíce estonskou ekonomiku v roce 2015 ovlivnil pokles přidané hodnoty v dopravě a skladování, velký negativní vliv měl rovněž pokles prací ve stavebnictví a výrobní činnosti. Snížila se také přidaná hodnota stavebních prací, a to zejména v důsledku poklesu oprav a rekonstrukčních prací v pozemním stavitelství. Také výroba zaznamenala pokles především v důsledku slabé zahraniční poptávky.

Rok 2016 byl ve znamení mírného, avšak stabilního růstu ekonomiky. Po třech letech poklesu došlo znovu k nárůstu obchodu, investice však i nadále klesaly. Růst HDP činil 1,7 %.

Rok 2017 byl pro estonskou ekonomiku velmi úspěšný a její růst dosáhl téměř 5 %. Tento růst byl podpořen výrazným oživením ekonomik hlavních obchodních partnerů Estonska a rychlejším růstem cen. Estonská ekonomika těžila rovněž z rychlého růstu příjmů obyvatel, což se projevilo i ve spotřebě domácností.

Rok 2018 přinesl pokles růstu estonské ekonomiky o jedno procento, stále se však jedná o dvojnásobnou úroveň ve srovnání s obdobím předchozích 2-3 let.   

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

2014

  • Celkový příjem: 6 677,51
  • Celkové výdaje: 6 488,41
  • Saldo: 189,1

2015

  • Celkové příjmy: 6 792,68
  • Celkové výdaje: 7 157,33
  • Saldo: -364,65

2016

  • Celkové příjmy: 7 318,77
  • Celkové výdaje: 7 326,75
  • Saldo: -7,98

 2017

  • Celkové příjmy: 9 481,84
  • Celkové výdaje: 9 896,78
  • Saldo: -414,94

2018

  • Celkový příjem: 10 026,1
  • Celkové výdaje: 10 146,3
  • Saldo: -120,2

v milionech EUR
Zdroj: Estonský statistický úřad

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

2016

2017

2018

Běžný účet

205,2

393,6

554,5 734,0 750,0

Kapitálový účet

218,2

404,2 181,2 181,1 230,2

Finanční účet

310,8

940,1 554,4 1 036,7 1 008,3

Veřejný dluh vůči HDP (%)

10,4

9,7 9,5 9,0 8,0

Hrubý zahraniční dluh

18 901,50

19 147,60 19 039,5 19 212,4 19 837,4

Údaje v mil. EUR
Zdroj: Estonská centrální banka, Eurostat

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor Estonska v roce 2018 rozkolísal skandál s estonskou pobočkou Danske bank po zjištění dlouhodobého praní špinavých peněz v letech 2007-2015. Případ je intenzívně vyšetřován příslušnými dánskými, estonskými i unijními orgány. O obnovu dobrého jména a bankovní spolehlivosti Estonska se maximálně snaží i politická reprezentace státu. Páteří estonského bankovního sektoru nadále zůstaly čtyři největší banky, které jsou z větší části ve skandinávských rukou.

Nejvýznamnější z nich je dlouhodobě Swedbank (součást stejnojmenné švédské bankovní skupiny) se 43% podílem na trhu a jako druhá SEB bank s 27% podílem. Na 15 %  zůstává Nordea a pod 10 % se drží jak LHV banka, tak DNB banka.

Obecně je pro estonské banky charakteristické masivní využívání internetového bankovnictví, které využívá kolem 95 %  obyvatel. Stejné procento se udává i pro bankovní operace, které se uskutečňují prostřednictvím internetu. Rychlý rozvoj zažívá rovněž telefonní bankovnictví.

 

Největší banky podle podílu půjček a vkladů na estonském trhu v roce 2018:

SWEDBANK (37 %/49 %)
Liivalaia 8
15040 Tallinn
tel.  +372 631 03 10
fax. +372 631 04 10
e-mail: info@swedbank.ee

 

SEB Bank (29 %/26 %)
Tornimae 2
15010 Tallinn
tel.  +372 665 51 00
fax. +372 665 51 03
e-mail: info@seb.ee

 

Další estonské banky: LHV, Eest Krediidipank, AS LHV Pank, AS BIGBANK, AS Citadele Banka Eesti filiaal, Tallinna Äripank, AS Inbank.

V roce 2017 byla estonská pobočka banky Nordea nahrazena společností Luminor Bank AS, společným podnikem bank Nordea a DNB.

V roce 2018 po zveřejnění skandálu s praním špinavých peněz (v letech 2007-2015) Danske bank na estonském trhu výrazně utlumila svoji činnost a již nepřijímala jednotlivé či ne-rezidentní klienty.  

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Estonsko zavedlo v roce 1994 rovnou daň. Od tohoto roku platí fyzické i právnické osoby daň z příjmu bez ohledu na výši příjmu.

V roce 1994 byla rovná daň 26 %. Od roku 2005 začal proces jejího postupného snižování, které mělo podle předpokladů skončit na 18 %. Pro rok 2005 byla daň z příjmu stanovena na 24 %. Bylo uzákoněno, že každý následující rok se daň z příjmu sníží o 1 %. V roce 2008 to bylo 21 %.

Nicméně v roce 2009 z důvodu hospodářské krize k dalšímu snížení nedošlo. Vláda tímto krokem sledovala zejména zvýšení příjmů do státního rozpočtu o cca 100 milionů eur.  Ke snížení daně z příjmu tak došlo až v roce 2015, kdy se daň snížila na 20 % a v této výši byla zachována i v dalších letech.

Od 1. ledna 2018 nabyla účinnosti změna týkající se daně z příjmů fyzických osob. Výše sazby sice zůstane stejná na úrovni 20 %, ale nezdanitelné minimum se zvýší ze současných 180 eur na 500 eur. Toto nezdanitelné minimum se však bude postupně snižovat v závislosti na výši příjmu, tudíž lidé s vyššími příjmy budou odvádět více. Na změně tak vydělají lidé, jejichž příjem dosáhne maximálně výše 1 758 eur za měsíc (průměrný plat v Estonsku v roce 2018 činil 1 291 eur).

Rovná daň je pro obchodní společnosti doplněna navíc výhodným principem, který podporuje investice a rozvoj podniků v Estonsku a to, že reinvestovaný a ve firmách jinak zadržený zisk se nezdaňuje. Daní se tak pouze rozdělovaný zisk (například dividendy) formou daně, která má charakter daně z příjmu. Jinými slovy, zisk není zdaňován v okamžiku jeho vzniku, ale až v okamžiku jeho distribuce. Od 1. ledna 2018 navíc mohou právnické osoby využít snížené daně z příjmů z 20 % na 14 %, pokud budou pravidelně vyplácet dividendy jiné právnické osobě.

Zaměstnavatel odvádí z hrubého platu zaměstnance sociální daň ve výši 33 % a to bez omezení konečné nominální výše daně, což pro lidi s vysokým příjmem znamená, že odvádějí více, než spotřebovávají. 20 % ze sociální daně jde do mimorozpočtového Fondu sociálního zabezpečení a 13 % do Fondu zdravotního pojištění. Od 1. 1. 2015 odvádí zaměstnavatel na pojištění na podporu v nezaměstnanosti 0,8 % z hrubé mzdy zaměstnance, další 1,6 % odvádí zaměstnanec.

V rámci druhého pilíře penzijního systému platí estonští zaměstnanci do Fondu sociálního zabezpečení ještě další 2 % a 4 % zaměstnavatel (odečítá se z 33% odvodu na sociální daň). Druhý pilíř je povinný pro osoby narozené po roce 1983.

Daň z přidané hodnoty (DPH) je unifikovaná a od 1. července 2009 činí 20 % ad valorem. Zákon počítá s výjimkou pro předplatitele periodik, vývozce časopisů a knih (DPH 9 %).

Pozemková daň v Estonsku je stanovena v rozmezí 0,1 až 2,5 % ze zdanitelné hodnoty pozemku. Daň vybírá stát, je určena municipálním rozpočtům a musí být stanovena místními úřady nejpozději do 31. 1. zdaňovaného roku. Pozemková daň pro obdělávanou půdu, pro přírodní pastviny a lesy je stanovena v rozmezí od 0,1 % do 2 %.

Herny a loterie jsou zatěžovány daní od 5 % do 18 % podle druhu činnosti.

Od 1. ledna 2018 byla v Estonsku nově  zavedena silniční daň pro nákladní automobily kategorie N2 (3,5 – 12 tun) a N3 (nad 12 tun), a to na základě doby, kterou na veřejných komunikacích stráví. Poplatek je stanoven v závislosti na váze, počtu náprav a objemu emisí. Denní sazba činí 9 – 12 eur, roční sazba pak 500 – 1300 eur, přičemž je možné zaplatit poplatek za týdenní, měsíční či čtvrtletní využívání silnic.

K navýšení spotřební daně u alkoholu došlo v průběhu roku 2017 hned dvakrát. Poprvé v únoru, kdy byla daň zvýšena u všech alkoholických výrobků o 10 %, podruhé pak došlo k navýšení daně u nízkoalkoholických nápojů v červenci, a to o dalších 70 %. Další zvýšení bylo plánováno na únor 2018, a to o 18 % u piva, vína a kvašených nápojů s obsahem alkoholu do 6 %, o 10 % u silného alkoholu, a o 20 % u kvašených nápojů a vína s vyšším obsahem alkoholu než 6 %. Vláda se však začala obávat, že příliš výrazné zvýšení spotřební daně by mohlo zásadně ovlivnit nárůst přeshraničního obchodu s Lotyšskem, a proto se rozhodla předložit návrh na zvýšení spotřební daně u nízkoalkoholických nápojů a silného alkoholu od února 2018 pouze v poloviční výši, než bylo původně plánováno, tedy 9 %, resp. 5 %.

Uvedené navýšení spotřební daně v průběhu roku 2018 negativně ovlivnilo m.j. turistický průmysl, který dokázal generovat až 7 % HDP. Výrazně se snížil počet turistů hlavně z Finska (v roce 2018 se jednalo o úbytek 80 000 osob), který tradičně tvoří hlavní segment tohoto sektoru. Nová vláda po parlamentních volbách v březnu 2019 se rozhodně bude muset touto oblastí intenzívně zabývat. 

 

Spotřební daně se vybírají z prodeje tabáku a tabákových výrobků, alkoholu, pohonných hmot či za obaly (další informace na www.emta.ee).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: