Estonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

27. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Tallinnu (Estonsko)

Estonsko je stát v severní Evropě o rozloze 45 339 km², nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska, přibližně 300 km moře je na západě dělí od Švédska. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl potravinářský a dřevozpracující, založené na rozvinutém zemědělství, lesnictví a rybolovu. Hlavními obchodními partnery jsou Finsko, Švédsko a Lotyšsko, přičemž podíl dalších zemí Evropské unie na zahraničním obchodu stále roste.

Estonsko vstoupilo do EU a NATO na jaře roku 2004, do OECD na konci roku 2010. Od začátku roku 2011 se v Estonsku platí eurem.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Estonská republika
  • Eesti Vabariik
  • Republic of Estonia

Složení vlády:

  • Premiér Jüri Ratas (CP)
  • Ministr zahraničních věcí Sven Mikser (SDE)
  • Ministr vnitra Andres Anvelt (SDE)
  • Ministryně ekonomických záležitostí a infrastruktury Kadri Simson (CP)
  • Ministr pro rozvoj venkova Tarmo Tamm (CP)
  • Ministryně školství a výzkumu Mailis Reps (CP)
  • Ministr veřejné správy Janek Mäggi (CP)
  • Ministr obrany Jüri Luik (IRL)
  • Ministr kultury Indrek Saar (SDE)
  • Ministryně zdravotnictví a práce Riina Sikkut (SDE)
  • Ministryně podnikání a informačních technologií Urve Palo (SDE)
  • Ministr spravedlnosti Urmas Reinsalu (IRL)
  • Ministr životního prostředí Siim Kiisler (IRL)
  • Ministr financí Toomas Tõniste (IRL)
  • Ministryně sociálních věcí Kaia Iva (IRL)

Zkratky stran:

  • CP – Keskerakond (Strana středu)
  • SDE - Sotsiaaldemokraatlik Erakond (Sociálně-demokratická strana)
  • IRL - Isamaa ja Res Publica Liit (Unie za vlast a republiku)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel1,318,700 obyvatel (k 1.1.2018)

Průměrný roční přírůstek: + 3,065

Věkové složení:

  • obyv. ve věku 0–14: 12 %
  • obyv. ve věku 15–64: 64 %
  • obyv. ve věku 65+: 24 %

Etnicita:

  • Estonci 69 %
  • Rusové 25 %
  • ostatní 6 %

Urbanizace: 68,5 %

Náboženské složení:

  • ortodoxní křesťané (16 %) 
  • luteráni (10 %)
  • neuvedlo, nebo bez vyznání (74 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017

Nom. HDP/obyv. (EUR)

13 784

14 859 15 589 15 883,4 17 463,4

Růst HDP (%)

0,8

2,1 1,1 1,7 4,9

Inflace (CPI,%)

2,79

-0,1 -0,5 0,1 3,7

Nezaměst. (%)

8,6

7,3 6,2 6,8 5,8

Zdroj: Estonský statistický úřad, Ministerstvo financí, Estonská centrální banka

Estonsko po letech ekonomického růstu zasáhla v roce 2008 hospodářská recese. V důsledku globální finanční a hospodářské krize se v roce 2009 nepříznivý vývoj estonského hospodářství prohloubil a HDP se propadl ve srovnání s rokem 2008 o 14,1 %. Nicméně již v roce 2010 se estonská ekonomika začala postupně zotavovat a dosáhla růstu 3,1 %.

V roce 2011 pokračovala estonská ekonomika v dobrých hospodářských výsledcích. Meziroční růst HDP dosáhl 7,6 %, čímž se Estonsko zařadilo k zemím EU s největším hospodářským růstem.

Rok 2012 potvrdil prognózy Estonské národní banky, která po nezvykle dobrých výsledcích ekonomiky v roce 2011 upozorňovala, že v roce 2012 může dojít k značnému zpomalení ekonomického růstu země.  Obecně se očekávalo, že růst HDP Estonska v roce 2012 bude kolem 3 %, což se v konečném důsledku v zásadě potvrdilo (3,2 %).

V roce 2013 došlo k dalšímu poklesu na 0,8 %.  Rok 2014 však znamenal určité ustálení trendu. Růst HDP dosáhl hodnoty 2,1 %. V roce 2015 zaznamenal růst ekonomiky opět pokles, a to na 1,1 %. Nejvíce estonskou ekonomiku v roce 2015 ovlivnil pokles přidané hodnoty v dopravě a skladování, velký negativní vliv měl rovněž pokles prací ve stavebnictví a výrobní činnosti. Snížila se také přidaná hodnota stavebních prací, a to zejména v důsledku poklesu oprav a rekonstrukčních prací v pozemním stavitelství. Také výroba zaznamenala pokles především v důsledku slabé zahraniční poptávky.

Rok 2016 byl ve znamení mírného, avšak stabilního růstu ekonomiky. Po třech letech poklesu došlo znovu k nárůstu obchodu, investice však i nadále klesaly. Růst HDP činil 1,7 %.

Rok 2017 byl pro estonskou ekonomiku velmi úspěšný a její růst dosáhl téměř 5 %. Tento růst byl podpořen výrazným oživením ekonomik hlavních obchodních partnerů Estonska a rychlejším růstem cen. Estonská ekonomika těžila rovněž z rychlého růstu příjmů obyvatel, což se projevilo i ve spotřebě domácností.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

2013

  • Celkový příjem: 6 556 169,4
  • Celkové výdaje: 6 853 021,5
  • Saldo: -296 852,1

2014

  • Celkový příjem: 6 677 510,1
  • Celkové výdaje: 6 488 412,4
  • Saldo: 189 097,6

2015

  • Celkové příjmy: 6 792 685
  • Celkové výdaje: 7 157 331
  • Saldo: -364 646

2016

  • Celkové příjmy: 7 318 771
  • Celkové výdaje: 7 326 755
  • Saldo: -7 984

 2017

  • Celkové příjmy: 9 481 844
  • Celkové výdaje: 9 896 787
  • Saldo: -414 943

v tisících EUR
Zdroj: Estonský statistický úřad

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

-19,8

205,2

393,6 554,5 734,0

Kapitálový účet

525,2

218,2 404,2 181,2 181,1

Finanční účet

466,2

310,8 940,1 554,4 1 036,7

Veřejný dluh vůči HDP (%)

9,9

10,4 9,7 9,5 9,0

Hrubý zahraniční dluh

17 454,50

18 901,50 19 147,60 19 039,5 19 212,4

Údaje v mil. EUR
Zdroj: Estonská centrální banka, Eurostat

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor Estonska je stabilizovaný. Jeho páteř tvoří čtyři největší banky, které jsou z větší části ve skandinávských rukou.

Největší estonskou bankou je Swedbank (je součástí stejnojmenné švédské bankovní skupiny) - 38% podíl na trhu, druhá největší je SEB bank - 23% podíl na trhu, třetí v pořadí je Nordea - 15% podíl na trhu, čtvrtou bankou je dánská Danske bank se 7% podílem na trhu, dále pak následuje LHV banka s 5 % a DNB banka se 3 %.

Pro estonské banky je charakteristické masivní využívání internetového bankovnictví. To používá 90 % estonských obyvatel a 95 % všech bankovních operací se uskutečňuje prostřednictvím internetu. Prudký rozvoj zažívá telefonní bankovnictví.

Banky pracují rychle a v zásadě spolehlivě.

Pořadí bank podle podílu půjček a vkladů na estonském trhu v roce 2017:

SWEDBANK (28 %/46 %)
Liivalaia 8
15040 Tallinn
tel.  +372 631 03 10
fax. +372 631 04 10
e-mail: info@swedbank.ee

SEB Bank (24 %/23 %)
Tornimae 2
15010 Tallinn
tel.  +372 665 51 00
fax. +372 665 51 03
e-mail: info@seb.ee

NORDEA (19 %/12 %)
Liivalaia 45
10145 Tallinn
tel.: + 372 6 283 300
fax:: + 372 6 283 201
e-mail: eesti@nordea.com

LHV (3 %/6 %)
Tartu mnt 2
10145 Tallinn
tel. +372 6 800 400
e-mail: info@lhv.ee

Danske Bank (7 %/4 %)
Narva mnt 11
10515 Tallinn
tel. +372 6 800 800
fax. +372 6 752 803
e-mail: info@danskebank.ee

Další estonské banky: Eest Krediidipank, AS LHV Pank, AS BIGBANK, AS Citadele Banka Eesti filiaal, Tallinna Äripank, AS Inbank.

V roce 2017 byla estonská pobočka banky Nordea nahrazena společností Luminor Bank AS, společným podnikem bank Nordea a DNB.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Estonsko zavedlo v roce 1994 rovnou daň. Od tohoto roku platí fyzické i právnické osoby daň z příjmu bez ohledu na výši příjmu.

V roce 1994 byla rovná daň 26 %. Od roku 2005 začal proces jejího postupného snižování, které mělo podle předpokladů skončit na 18 %. Pro rok 2005 byla daň z příjmu stanovena na 24 %. Bylo uzákoněno, že každý následující rok se daň z příjmu sníží o 1 %. V roce 2008 to bylo 21 %.

Nicméně v roce 2009 z důvodu hospodářské krize k dalšímu snížení nedošlo. Vláda tímto krokem sledovala zejména zvýšení příjmů do státního rozpočtu o cca 100 milionů eur.  Ke snížení daně z příjmu tak došlo až v roce 2015, kdy se daň snížila na 20 % a v této výši byla zachována i v dalších letech.

Od 1. ledna 2018 nabyla účinnosti změna týkající se daně z příjmů fyzických osob. Výše sazby sice zůstane stejná na úrovni 20 %, ale nezdanitelné minimum se zvýší ze současných 180 eur na 500 eur. Toto nezdanitelné minimum se však bude postupně snižovat v závislosti na výši příjmu, tudíž lidé s vyššími příjmy budou odvádět více. Na změně tak vydělají lidé, jejichž příjem dosáhne maximálně výše 1 758 eur za měsíc (průměrný plat v Estonsku v roce 2017 činil 1 221 eur).

Rovná daň je pro obchodní společnosti doplněna navíc výhodným principem, který podporuje investice a rozvoj podniků v Estonsku a to, že reinvestovaný a ve firmách jinak zadržený zisk se nezdaňuje. Daní se tak pouze rozdělovaný zisk (například dividendy) formou daně, která má charakter daně z příjmu. Jinými slovy, zisk není zdaňován v okamžiku jeho vzniku, ale až v okamžiku jeho distribuce. Od 1. ledna 2018 navíc mohou právnické osoby využít snížené daně z příjmů z 20 % na 14 %, pokud budou pravidelně vyplácet dividendy jiné právnické osobě.

Zaměstnavatel odvádí z hrubého platu zaměstnance sociální daň ve výši 33 % a to bez omezení konečné nominální výše daně, což pro lidi s vysokým příjmem znamená, že odvádějí více, než spotřebovávají. 20 % ze sociální daně jde do mimorozpočtového Fondu sociálního zabezpečení a 13 % do Fondu zdravotního pojištění. Od 1. 1. 2015 odvádí zaměstnavatel na pojištění na podporu v nezaměstnanosti 0,8 % z hrubé mzdy zaměstnance, další 1,6 % odvádí zaměstnanec.

V rámci druhého pilíře penzijního systému platí estonští zaměstnanci do Fondu sociálního zabezpečení ještě další 2 % a 4 % zaměstnavatel (odečítá se z 33% odvodu na sociální daň). Druhý pilíř je povinný pro osoby narozené po roce 1983.

Daň z přidané hodnoty (DPH) je unifikovaná a od 1. července 2009 činí 20 % ad valorem. Zákon počítá s výjimkou pro předplatitele periodik, vývozce časopisů a knih (DPH 9 %).

Pozemková daň v Estonsku je stanovena v rozmezí 0,1 až 2,5 % ze zdanitelné hodnoty pozemku. Daň vybírá stát, je určena municipálním rozpočtům a musí být stanovena místními úřady nejpozději do 31. 1. zdaňovaného roku. Pozemková daň pro obdělávanou půdu, pro přírodní pastviny a lesy je stanovena v rozmezí od 0,1 % do 2 %.

Herny a loterie jsou zatěžovány daní od 5 % do 18 % podle druhu činnosti.

Od 1. ledna 2018 byla v Estonsku nově  zavedena silniční daň pro nákladní automobily kategorie N2 (3,5 – 12 tun) a N3 (nad 12 tun), a to na základě doby, kterou na veřejných komunikacích stráví. Poplatek je stanoven v závislosti na váze, počtu náprav a objemu emisí. Denní sazba činí 9 – 12 eur, roční sazba pak 500 – 1300 eur, přičemž je možné zaplatit poplatek za týdenní, měsíční či čtvrtletní využívání silnic.

K navýšení spotřební daně u alkoholu došlo v průběhu roku 2017 hned dvakrát. Poprvé v únoru, kdy byla daň zvýšena u všech alkoholických výrobků o 10 %, podruhé pak došlo k navýšení daně u nízkoalkoholických nápojů v červenci, a to o dalších 70 %. Další zvýšení bylo plánováno na únor 2018, a to o 18 % u piva, vína a kvašených nápojů s obsahem alkoholu do 6 %, o 10 % u silného alkoholu, a o 20 % u kvašených nápojů a vína s vyšším obsahem alkoholu než 6 %. Vláda se však začala obávat, že příliš výrazné zvýšení spotřební daně by mohlo zásadně ovlivnit nárůst přeshraničního obchodu s Lotyšskem, a proto se rozhodla předložit návrh na zvýšení spotřební daně u nízkoalkoholických nápojů a silného alkoholu od února 2018 pouze v poloviční výši, než bylo původně plánováno, tedy 9 %, resp. 5 %. Tento návrh byl parlamentem schválen dne 16. ledna 2018.

Spotřební daně se vybírají z prodeje tabáku a tabákových výrobků, alkoholu, pohonných hmot či za obaly (další informace na www.emta.ee).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: