Etiopie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 9. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

Etiopie je federativní republikou s dvoukomorovým parlamentem, jenž se skládá ze Sněmovny lidových zástupců (The House of People´s Representatives) o 547 přímo volených poslancích a ze Sněmovny federace (The House of the Federation) o 108 členech - zástupcích parlamentů jednotlivých států (ne však statutárních měst). Každý z federálních států má svůj parlament (State Council), vládu i prezidenta, avšak pouze s limitovanou pravomocí.

Do roku 1974 byla Etiopie císařstvím. Posledního císaře Haile Selassie I. svrhla marxistická vojenská junta (DERG). Do jejího čela se postupně propracoval Mengistu Haile Mariam, jehož (víceméně komunistický) režim vládl do roku 1991, kdy byl svržen lidovým povstáním vedeným spojenými tigrejsko-eritrejskými silami. Za zásluhy o vítězství v občanské válce se mohla – v roce 1991 de facto, v roce 1993 po referendu de iure – osamostatnit Eritrea (někdejší italská kolonie a po desetiletí součást Etiopie), která proti různým etiopským režimům bojovala od roku 1961.

Po svržení dergovského režimu se vedení ujala vítězná povstalecká koalice. Po prvních pluralitních volbách v historii Etiopie, v červnu 1994 do ústavodárného shromáždění a v květnu 1995 do federálního parlamentu a regionálních shromáždění, vznikla federace s novou ústavou.

Poslední parlamentní volby proběhly v Etiopii v květnu 2015. Z celkem 36,9 mil. registrovaných voličů se voleb zúčastnilo 34,4 mil. voličů. O jejich hlasy se ucházelo celkem 58 pro volby registrovaných politických stran a hnutí. Pro dosavadní vládnoucí koalici politických stran Etiopskou lidová revoluční demokratická frontu (Ethiopian People´s Revolutionary Democratic Front – EPRDF, u moci od svržení vlády komunistického Dergu v r. 1991) a její koaliční partnery hlasovalo celkem 82,4 % registrovaných voličů. Tento volební výsledek ovšem v důsledku skutečnosti, že Etiopie používá většinový volební systém, vyústil v zisk 100 % křesel ve federálním parlamentu. Z celkem 547 křesel tak  EPRDF získala 501 křesel a její partneři 46 křesel. (V případě poměrného systému mohla opozice se 17,6 % hlasů získat až 98 křesel ve federálním parlamentu, tedy pětinu.)

V roce 2016 byl vnitropolitický vývoj v Etiopii zcela pod vlivem sílících protestů a demonstrací. Protesty, které propukly poprvé v roce 2014 ve státě Oromia, od listopadu 2015 probíhaly víceméně soustavně a rozšířily se i do státu Amhara. Demonstrace původně měly spíše lokální charakter, stále více se ale začaly prosazovat celonárodní témata, jako všudypřítomná korupce, zábory půdy spojené s vyháněním farmářů bez výplaty slíbené kompenzace, arogance moci a špatné vládnutí, frustrace z nedostatku pracovních příležitostí a také nulová autonomie jednotlivých regionů (kterou ale garantuje ústava ET). Stále zřetelnější se stávala společenská frustrace z pokračující beztrestnosti zasahujících bezpečnostních složek, která dosáhla svého vrcholu během policejního zásahu proti náboženskému festivalu / politické demonstraci ve městě Bishoftu nedaleko od Addis Abeby dne 2. října 2016, během kterého zahynulo několik set lidí. Policie použila proti demonstrantům slzný plyn a gumové náboje, většina obětí pak byla ušlapána v nastalé panice.

Zákrok v Bishoftu následně vyvolal nové kolo výrazně násilnějších protestů. Během několika dní byla poničena desítka zahraničních květinových farem, turecká oděvní továrna a pivovar Meta a také populární turistická lodge v rekreační oblasti kolem jezera Langano. Ve městech Gondar a Bahir Dar byly vyhlášeny šestidenní stávky, zavřeny tak zůstaly obchody, restaurace a turistická zařízení, nefungovala hromadná doprava. Zničeny byly desítky vozidel patřících státním podnikům, řada cest vedoucích do Addis Abeby byla krátkodobě blokována. Nepokoje narůstaly až do té míry, že se etiopská vláda rozhodla dne 8. 10. 2016 vyhlásit výjimečný stav.

Výjimečný stav byl zrušen v srpnu 2017. Protesty veřejnosti proti federální vládě nicméně pokračovaly. Nepokoje a politická krize byly důvodem odstoupení předsedy vlády Hailemariama dne 15. 2. 2018. Dva dny nato byl opět vyhlášen výjimečný stav. Novým předsedou vládnoucí koalice EPRDF byl dne 27. 3. 2018 zvolen Dr. Abiy Ahmed, předseda OPDO – strany, zastupující nejpočetnější etiopské etnikum - Oromo. Stalo se tak poprvé v historii země, v níž doposud vládli buď Amharové, nebo Tigrejci. Předseda EPRDF je automaticky jediným nominantem na post premiéra a volba proběhla dne 2. 4. 2018.   Abiy jmenoval novou vládu, která byla schválena parlamentem dne 19. 4. 2018. Z celkem 30členného kabinetu bylo obměměno celkem 16 členů. Následně zvolil parlament novou předsedkyni - poprvé v historii Etiopie ženu – paní Muferiat Kamil. Došlo k uklidnění tenzí mezi obyvatelstvem a dne 2. 6. 2018 Rada ministrů navrhla zrušení výjimečného stavu. 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Etiopská federativní demokratická republika
  • Federal Democratic Republic of Ethiopia

Složení vlády:

Od 19. 4. 2018

  • Předseda vlády - Abiy Ahmed (PhD)
  • Místopředseda vlády - Demeke Mekonnen
  • Ministr zahraničních věcí - Workneh Gebeyehu (PhD)
  • Ministryně spojů a informačních technologií - Uobahe Mohamed
  • Ministr veřejné správy a rozvoje lidských zdrojů - Tagesse Chafo
  • Ministr financí a hospodářské spolupráce - Abraham Tekeste (PhD)
  • Ministr školství - Shiferaw Teklemariam
  • Ministr obrany - Motuma Mekassa
  • Ministr vody. zavlažování a elektrické energie - Sileshi Bekele (PhD)
  • Ministr federálních záležitostí a rozvoje pasteveckých oblastí - Kassa Tekleberhan
  • Ministr zdravotnictví - Amir Aman (PhD.)
  • Ministr zemědělství a živočišné výroby - Shiferaw Shigutie
  • Ministr životního prostředí, lesnictví a klimatických změn - Gemedo Dale (PhD)
  • Ministr dopravy - Siraj Fegessa
  • Ministr průmyslu - Ambachew Mekonnen
  • Ministr obchodu - Melaku Alebel
  • Ministr těžby a energetiky - Meles Alemu
  • Ministr městského rozvoje a bydlení - Jantila Abay
  • Ministr stavebnictví - Ayisha Mohammed Mussa
  • Ministr vědy a technologie - Getahun Mekuria (PhD)
  • Ministryně kultury a cestovního ruchu - Fozia Amin
  • Minstr práce a sociálních záležitostí - Hirut Woldemichael (PhD)
  • Ministryně pro záležitosti žen a dětí - Yalem Tsehay
  • Ministr mládeže a sportu - Ristu Yirdaw
  • Ministr pro státní podniky - Teshome Toga
  • Komisař Národní plánovací komise - Yinager Dese (PhD)
  • Vrchní návladní - Birhanu Tsegaye
  • Celni ředitel - Omer Hussein
  • Ministr pro styk vládní áře s veřejností - Ahmed Shide

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 105,35 mil. (odhad 07/2017; CIA)
  • Průměrný roční přírůstek: 2,85 %
  • Demografické složení: 49,9 % muži, 50,1 % ženy; 0 - 24 let tvoří 64 % obyvatel; průměrný věk: 18 let

Národnostní složení:

  • Přes 70 etnických skupin (národů, národností a kmenů)
  • nejvýznamnější etnické skupiny (cenzus 2010): Oromo 34,4 %; Amhara 27,0 %; Somali 6,2 %; Tigray 6,1 %; Sidama 4,0 %

Náboženské složení: 

  • 44 % etiopská křesťanská ortodoxní církev (Amharové, Tigrejci, část. Oromové)
  • 40 % sunnitský islám (Oromové, Afaři, Somálci); podíl muslimů se zvětšuje
  • 19 % protestantská církev
  • 3 % tradiční africká náboženství (animismus)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ve fiskálním roce 2016/2017 byla Etiopie celosvětově nadále jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik.  Dle"National Bank of Ethiopia" vzrostl reálný HDP na obyvatele o 10,9 %, odhad dle EIU je 9,3 %.

Tento růst odrazil zotavení po nepříznivých podnebních podmínkách předchozího roku. Hospodářský růst nicméně nedosáhl cíle vytýčeného druhým vládním "Plánem růstu a transformace" ("Growth and Transformation Plan II"/GTP II; 2015/16 - 2019/20). Růst v uvedeném období je dle etiopských analytiků zpracovávajících výroční zprávu etiopské centrální banky přikládán 10,3 % růstu služeb, 6,7 % růstu zemědělství a 18,7 % růstu průmyslu. Podíl zemědělské produkce na tvorbě HDP klesl v roce 2017 na 36,3 %. Hlavním tahounem růstu průmyslu byl vnitrostátní stavební sektor (70,9 %).

I v roce 2017 pokračovalo zhoršování exportní výkonnosti země.

Ve druhé polovině r. 2017 byl zahájen provoz na železnici spojující hlavní město s přístavem Džibuti, který významně zjednodušil dosavadní dopravní logistiku.

V říjnu 2017 byla devalvována národní měna o 15 %, i tak zůstává dle názoru MMF etiopský Birr přeceněn min. o 7 % (předpokládá se další postupné devalvování a tomu napovídá vývoj na paralelním trhu) a byly zvýšeny úrokové sazby. Hlavním cílem opatření byla podpora stagnujícího exportu a oživení přílivu zahraniční měny do státní pokladny. S cílem omezit inflační tlaky byly současně zvýšeny úrokové sazby na 7 %. Nicméně na počátku roku 2018 se inflace zvyšuje a v dubnu 2018 dosáhla v meziročním srovnání nárůstu o 13,7 % a inflace potravin dokonce o 16,1 %.

S cílem omezit státní monopol a oživit příliv zahraničních investic byly v dubnu 2018 vládou limitovány pravomoci sátního vojensko-průmyslovému komplexu METEC a některé cukrovary byly nabídnuty k privatizaci.

Ve sedovaném období se dále zvyšoval fiskální deficit. Nadále, byť mírně, klesal etiopský export - jak služeb, tak zboží, přičemž export služeb (Ethiopian Airlines) je již od roku 2015 vyšší, než export zboží, a temnto trend se drží.

Přetrvává negativní vliv faktorů, které mají na etiopské hospodářství chronicky negativní dopad: nedostatek volně směnitelné měny, špatná dostupnost úvěru a kritická závislost na klimatických podmínkách. Nedaří se zlepšit podnikatelské prostředí - dle hodnocení Doing Business 2017 Světové banky se Etiopie umístila na 159 pozici (ze 190 hodnocených zemí).

Nominální HDP/obyv. (USD, dle National Bank of Ethiopia):

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

559

640

725

794

836

Růst reál. HDP/obyv. (%, dle National Bank of Ethiopia):

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

9,9

10,3

10,4

8,0

10,9

Vývoj objemu HDP v běžných cenách (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia):

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

47 403,2

55 680,0

64 597050

72 412,8

80 605,0
Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2012

2013

2014

2015

2016

43 311

47 648

55 612

61 540

72 347
Míra inflace (%, dle National Bank of Ethiopia):

 

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

Celková inflace

13,5

8,1

7,7

9,7

 7,2

Potraviny a nealko nápoje

12,6

5,9

7,4

11,2

 7,4

Ostatní

14,8

10,6

7,9

8,0

7,0

Míra nezaměstnanosti (odhad 2014 dle CIA Factbook): 26,7 %

Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru:

Světová banka (SB) předpokládá, že ve finančním roce 2018 dojde k poklesu růstu etiopského hospodářství na 9, 6 %, nicméně Etiopie jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik ještě zůstane. Za předpokladu udržení přísných makroekonomických politik se budou (dle SB) snižovat strukturální nevyváženosti, včetně chronického nedostatku zahraniční měny. Je předpokládán pokles indexu chudoby v r. 2018 na 24 %. Mezi hlavními problémy etiopského hospodářství má být nízká konkurenceschopnost na zahraničních trzích a málo vyvinutý tuzemský soukromý sektor.

Etiopie se nachází uprostřed druhé fáze vládního "Plánu transforamace a růstu" ("Growth and Transformation Plan II/GTP II"; období 2015/16 - 2019/20). Cílem tohoto vládního programu je zejména rozvoj průmyslové výroby založené na zpracování agroproduktů generovaných mohutným etiopským zemědělským sektorem. Tato průmyslová výroba má být výrazně proexportně orientovaná a má také nahradit část dovozů. Prioritními oblastmi rozvoje mají aktuálně a v blízké budoucnosti být:

  • 1. zpracování agro-produktů
  • 2. textilní průmysl a výroba oděvů
  • 3. kožedělný a kůži zpracující průmysl
  • 4. cukrovarnictví a související obory
  • 5. Chemický průmysl
  • 6. farmaceutický průmysl
  • 7. strojírenský a kovozpracující průmysl

Strategickým cílem GTP II je dosažení statutu země se střední úrovní příjmů v r. 2025. Důraz je kladen také na rozvoj infrastruktury, investic do zdravotnictví a vzdělání a výstavby průmyslových a zejména agroprůmyslových zón.

Důležitým aspektem rozvoje bude příliv zahraničních investic; během období této druhé fáze plánu si vláda stanovila úkol přilákat přímé zahraniční investice ve výši 8 mld. USD. Na investory bude vláda spléhat více než doposud: Dne 5. 6. 2018 rozhodla Výkonná rada etiopské vládní koalice EPRDF o částečné provatizaci nejdůležitějších etiopských státních infrastrukturních podniků, včetně Ethio Telecomu, Ethiopian Airlines a Ethipian Railways Corporation. Současně má být zahájena privatizace části státního vojensko-průmyslového koncernu METEC. 5. 6. 2018 bylo také rozhodnuto o akceptování závěrů nestranné pohraniční komise k etiopsko-eritrejskému sporu z roku 2002. Urovnáním sporu by měla být znovu otevřena možnost ekonomické spolupráce mezi Etiopií a Eritreou a to by mohlo Etiopii nabídnout rozšíření portfolia přístavů pro zahraniční obchod.

Přes výrazný ekonomický růst posledního desetiletí patří Etiopie stále k deseti nejchudším zemím světa. Etiopská strategie ekonomického rozvoje přináší příznivé výsledky, její udržitelnost do budoucna je však nejistá. Světová banka aktuálně odhaduje, že v nadcházející dekádě může dojít ke snížení tempa růstu, a tím i ohrožení získání statutu Middle Income Country.

Dle GTP II je klíčovým prvkem důraz na rozvoj zpracovatelského průmyslu, jehož podíl na HDP země má do r. 2020 vzrůst na 8 %. Tohoto záměru má být dosaženo především rozvojem mikro a malých, ale i středních a velkých podniků.

V rámci ročního plánovaného růstu HDP ve výši 11 % má být podíl zemědělství 8 %, průmyslu 19,8 % (z toho zpracovatelský průmysl 24 %) a služeb 10,1 %; tabulka níže uvádí očekávaný podíl jednotlivých sektorů na HDP v %:

 

výchozí rok 2014/15

cílový rok 2019/20

Zemědělství

41.0

35.6

Průmysl

15.6

22.8

   zpracovatelský průmysl

4.6

8.0

Služby

43.4

41.6

HDP

100

100

Přehled hlavních cílů plánu:
   

výchozí rok 2014/15

cílový rok 2019/20

HDP, tempo růstu (%)

11.4

10

Zemědělství, tempo růstu (%)

9.6

8

Průmysl, tempo růstu (%)

22.2

19.8

   zpracovatelský   průmysl, tempo růstu (%)

19.2

24.0

Služby, tempo růstu (%)

9.4

10.0

Hrubé domácí investice, podíl na HDP (%)

36.3

41.3

Hrubé domácí úspory, podíl na HDP (%)

19.5

29.6

Vývoz zboží a služeb, podíl na HDP (%)

12.8

20.6

Dovoz zboží a služeb, podíl na HDP (%)

29.6

32.3

Domácí příjmy, podíl na HDP (%)

14.4

18.8

Daňové příjmy, podíl na HDP (%)

12.9

17.2

Celkové výdaje, podíl na HDP (%)

18.7

22.6

Schodek státního rozpočtu, podíl na HDP (%)

-2.9

-3.1

Zásadním předpokladem pro budoucí růst budou soukromé investice - pro jejich rozvoj je však nutná existence flexibilních úvěrových trhů. Špatná dostupnost úvěrů je i nadále jedním ze zásadních omezení soukromého sektoru a na rozvoj ekonomiky má ještě významnější vliv než v pořadí druhý limitující faktor - nedostatečná infrastruktura. Vláda by se měla prioritně věnovat reformám dvou oblastí: zajistit více kreditních prostředků pro soukromý sektor na úkor projektů veřejné infrastruktury a liberalizovat úrokové sazby, které by lépe odrážely situaci na peněžním trhu.

Je třeba současně identifikovat alternativní zdroje financování infrastruktury. Etiopie má třetí největší deficit infrastruktury v Africe a infrastruktura je dalším ze zásadních faktorů ekonomického růstu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia):

 

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

Příjmy a granty

7 542,2

8 289,3

9 937,2

12 128,9

12 006

Výdaje

8 462,3

9 725,8

11 474,4

13 585,7

14 691,3

Saldo

- 920,1

- 1 436,5

- 1 537,2

- 1 456,8

- 2 685,3

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia)

 

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

Vývoz zboží (FOB)

3 115,8

3 300,1

3 019,1

2 867,7

2 907,5

Dovoz zboží

11 460,6

13 712,3

16 458,6

16 725,2

15 802,6

Obchodní bilance

- 8 344,8

- 10 412,2

- 13 439,5

- 13 857,5

- 12 895,1

Bilance běžného účtu

- 4 310,2

- 5 738,0

- 8 899,3

- 8 580,4

7 956,8

Kapitálový účet

3 291,2

4 134,6

7 381,2

6 245,4

6 831,5

Celková bilance

- 6,5

- 96,9

- 521,4

- 830,9

658,6

Devizové rezervy (konec fiskálního r. 2015/16, dle NBE): 830,9 mil. USD

Zahraniční zadluženost (konec fiskálního r. 2015/16, dle NBE): 21 700 mil. USD

Dluhová služba (%, dle NBE)

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17 (dle SB)

7,5

16,1

16,7

21,0

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka:

Státní banky:

 

Soukromé pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

  • Daň z příjmů osob: 10 - 35 %
  • Daň z přidané hodnoty: 15 %, neuplatňuje se na některé potraviny
  • Spotřební daň: od 10 % (textil) až do 110 % (automobily) a 150 % (alkoholické nápoje)
  • Daň z obratu: 2 % v případě zboží prodaného lokálně, 10 % na ostatní
  • Daň z pronájmu: 10 - 30 % pro fyzické osoby, 30 % pro právnické osoby
  • Daň ze zisku: 10 - 30 % pro neakciové společnosti, 30 % pro akciové společnosti
  • Srážková daň: 3 % na importované zboží, pojištění a dopravu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: