Etiopie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

6. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

Etiopie je federativní republikou s dvoukomorovým parlamentem, jenž se skládá ze Sněmovny lidových zástupců (The House of People´s Representatives) o 547 přímo volených poslancích a ze Sněmovny federace (The House of the Federation) o 108 členech - zástupcích parlamentů jednotlivých států (ne však statutárních měst). Každý z federálních států má svůj parlament (State Council), vládu i prezidenta, avšak pouze s limitovanou pravomocí.

Do roku 1974 byla Etiopie císařstvím. Posledního císaře Haile Selassie I. svrhla marxistická vojenská junta (DERG). Do jejího čela se postupně propracoval Mengistu Haile Mariam, jehož (víceméně komunistický) režim vládl do roku 1991, kdy byl svržen lidovým povstáním vedeným spojenými tigrejsko-eritrejskými silami. Za zásluhy o vítězství v občanské válce se mohla – v roce 1991 de facto, v roce 1993 po referendu de iure – osamostatnit Eritrea (někdejší italská kolonie a po desetiletí součást Etiopie), která proti různým etiopským režimům bojovala od roku 1961.

Po svržení dergovského režimu se vedení ujala vítězná povstalecká koalice. Po prvních pluralitních volbách v historii Etiopie, v červnu 1994 do ústavodárného shromáždění a v květnu 1995 do federálního parlamentu a regionálních shromáždění, vznikla federace s novou ústavou.

Poslední parlamentní volby proběhly v Etiopii v květnu 2015. Z celkem 36,9 mil. registrovaných voličů se voleb zúčastnilo 34,4 mil. voličů. O jejich hlasy se ucházelo celkem 58 pro volby registrovaných politických stran a hnutí. Pro dosavadní vládnoucí koalici politických stran Etiopskou lidová revoluční demokratická frontu (Ethiopian People´s Revolutionary Democratic Front – EPRDF, u moci od svržení vlády komunistického Dergu v r. 1991) a její koaliční partnery hlasovalo celkem 82,4 % registrovaných voličů. Tento volební výsledek ovšem v důsledku skutečnosti, že Etiopie používá většinový volební systém, vyústil v zisk 100 % křesel ve federálním parlamentu. Z celkem 547 křesel tak EPRDF získala 501 křesel a její partneři 46 křesel. (V případě poměrného systému mohla opozice se 17,6 % hlasů získat až 98 křesel ve federálním parlamentu, tedy pětinu.)

Rok 2018 zastihl Etiopii v dramatickém vývoji. Ještě lednu 2018 pokračovaly v Etiopii dvě zdánlivě protichůdné tendence, na jedné straně vláda v Addis Abebě ve snaze uklidnit politickou krizi pokračovala v propouštění občanů zadržených během protestů probíhajících od roku 2015 (nejznámějším propuštěným zůstává lídr OFC dr. Merera Gudina) a do určité míry tolerovala veřejná vystoupení propuštěných členů opozice. Na druhou stranu však pokračovaly násilné střety mezi ozbrojenými složkami a demonstranty, během kterých zemřelo několik desítek lidí.

Neutuchající politická krize a násilné střety a protesty v různých částech země tak nakonec vedly 15. Února 2018 k nečekanému odstoupení dosavadního premiéra Hailemariama Desalegn ze všech jeho státních i stranických funkcí a k již druhému vyhlášení šestiměsíčního výjimečného stavu. Následovala vleklá politická jednání za zavřenými dveřmi, která vyústila 27. března 2018 jmenováním Dr. Abiyho Ahmeda, předsedy oromijské strany OPDO, novým předsedou koalice EPRDF a posléze (2. dubna 2018) také premiérem země.

Na poli domácí politiky byl Abiy od prvního dne nucen trávit spoustu času především uklidňováním přetrvávajících projevů nespokojenosti a etnických konfliktů po celé zemi. Navštívil nejneklidnější regiony a města v zemi a vystupoval na mnohatisícových veřejných shromážděních v Hawasse, Sodu, Mekele, Bahir Daru, Dire Dawě, Moyale, Gambelle, Gurage, Wolkyte a dalších. Prakticky okamžitě po svém nástupu nechal Abiy obnovit mobilní internetové služby mimo Addis Abebu, kde byly v souvislosti s výjimečným stavem vypnuty a následně rozhodl o odblokování 246 webových adres, povětšinou opozičních médií, jako další krok na cestě k vytvoření skutečně svobodného mediálního prostoru. Na začátku června pak vláda a následně i parlament schválily předčasné zrušení výjimečného stavu.

Zároveň se premiér vehementně pustil do slibovaných politických reforem, jejichž hlavním cílem má být otevření politického prostoru a dosažení politického pluralismu. Prvním krokem v tomto směru bylo propuštění několika tisíců politických vězňů včetně několika prominentních. S některými se premiér navíc osobně sešel. Zatímco předchozí vláda postupovala vůči diaspoře agresivně (označovala je za teroristy, blokovala jejich média), Abiy ji vyzval k návratu a aktivní a konstruktivní pomoci. Byla vytvořena komise pro zásadní reformu tzv. protiteroristického zákona. V mezidobí schválil parlament novelu, která zbavuje kriminální povahy dosud formálně uznávané teroristické organizace včetně OLF, ONLF a Ginbot 7. Trestní stíhání proti čelním představitelům těchto organizací byla rovněž zastavena.

V druhé polovině října 2018 premiér Abiy oznámil převratné změny ve vládě. Desítku z celkem dvaceti členů vlády tvoří ženy, včetně ministerstva obrany a ministerstva míru (které mj. dohlíží na tajné služby). Dne 25. října 2018 proběhlo mimořádné zasedání obou komor parlamentu, na kterém rezignoval prezident země Mulatu Teshome. Členové parlamentu nedlouho poté jednomyslně jmenovali do funkce prezidentky zvláštní vyslankyni OSN při AU Sahle-Work Zewde. Jedná se o první ženu prezidentku v historii Etiopie. Další historicky první ženou ve funkci předsedy Nejvyššího federálního soudu se stala 1. listopadu 2018 Meaza Ashenafi.

Podobné zásadní změny ve funkcích proběhly na regionální a lokální úrovni. Nové politické uspořádání citelně narušilo dlouholeté klientelistické a mocenské struktury vládní koalice EPRDF. Na první pohled pozitivní změna však v mnoha regionech narušila chod státních institucí a přispěla k mocenskému vakuu. Řada regionů výrazně pocítila erozi vlády práva a došlo k masivním projevům etnického násilí. Obrovský počet vnitřně vysídlených osob, násilí, spory o moc na lokální úrovni a případné bezvládí představují extrémní humanitární riziko a lidsko-právní problém.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Etiopská federativní demokratická republika
  • Federal Democratic Republic of Ethiopia

Složení vlády:

  • Předseda vlády - Abiy Ahmed
  • Místopředseda vlády - Demeke Mekonnen
  • Ministerstvo zahraničních věcí – Gedu Andargachew
  • Ministerstvo míru - Muferiat Kamil
  • Ministerstvo obranny – Lemma Megersa
  • Ministerstvo spravedlnosti - Birhanu Tsegaye
  • Ministerstvo zdravotnictví - Amir Aman
  • Ministerstvo inovací a technologií - Getahun Mekuria
  • Ministerrstvo financí - Ahmed Shide
  • Ministerstvo dopravy - Dagmawit Moges
  • Ministerstvo školství - Tilaye Gete
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu - Fetlework Gebre-Egziabher
  • Ministerstvo zemědělství - Omer Husen
  • Ministerstvo městského rozvoje a výstavby – Aisha Mohammed
  • Ministrstvo dolů a přírodních zdrojů - Samuel Hurka
  • Ministerstvo vodních zdrojů, zavlažování a energetiky - Sileshi Bekele
  • Ministerstvo vědy a vyššího vzdělávání - Hirut Woldemariam
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí - Ergoge Tesfaye
  • Ministerstvo ženských otázek, dětí a mládeže - Yalem Tsegaye
  • Ministerstvo kultury a turistiky - Hirut Kassaw
  • Ministerstvo příjmů a cel - Adanech Abeebe

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 108,39 mil. (odhad 07/2018; CIA)
  • Průměrný roční přírůstek: 2,83 % (odhad 2018)
  • Demografické složení: 49,9 % muži, 50,1 % ženy; 0 - 24 let tvoří 64 % obyvatel; průměrný věk: 18 let

Národnostní složení:

  • Přes 70 etnických skupin (národů, národností a kmenů)
  • nejvýznamnější etnické skupiny (cenzus 2010): Oromo 34,4 %; Amhara 27,0 %; Somali 6,2 %; Tigray 6,1 %; Sidama 4,0 %

Náboženské složení: 

  • 44 % etiopská křesťanská ortodoxní církev (Amharové, Tigrejci, část. Oromové)
  • 40 % sunnitský islám (Oromové, Afaři, Somálci); podíl muslimů se zvětšuje
  • 19 % protestantská církev
  • 3 % tradiční africká náboženství (animismus)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Přes výrazný ekonomický růst v posledních letech patří Etiopie stále k nejchudším zemím světa vztaženo na jednoho obyvatele. Ekonomika je i přes reformy předsedy vlády Abiy Ahmeda velmi uzavřená a primární roli hraje státní sektor. Vláda si však nutnost předání větší role soukromému sektoru uvědomuje.

 

Zemědělství tvoří 35 % HDP země, avšak zaměstnává 85 % pracovní síly. Na příjmech vývozu se podílí 70 %. Kritickým faktorem etiopského zemědělství je vysoká závislost na přírodních výkyvech, zejména na nepravidelných srážkách. Přes nárůst produktivity je její úroveň stále velmi nízká, což je zapříčiněno přetrvávajícími primitivními kultivačními metodami.

 

Hlavními zdroji HDP v roce 2018 byly:

  1. Služby: 42%
  2. Zemědělství: 35, 8 %
  3. Průmysl: 22, 2 %

S ohledem na skutečnost, že zemědělství zaměstnávalo více než 70 % obyvatel země a je ve tvorbě HDP až na 2. místě je zjevné že je i nadále „existenčního“ a samoživitelského rázu. Naopak služby – potažmo Ethiopian Airlines (co do počtu přepravených pasažérů a také co do počtu destinací největší aerolinky na africkém kontinentu) a také Ethio-Telecom (největší účastnická základna v Africe) hrály i v roce 2018 v etiopském hospodářství nejvýkonnější role.

 

Osou státní hospodářské politiky je tzv. Druhý růstový a transformačního plán (Growth and Transformation Plan II; GTP II; 2015/16 – 2019/20). Tento plán vytýčil dosahování 11 % ročního růstu během celé jeho pětiletky. Stanovení tohoto cíle se ve světle reálných výsledků, byť stále ještě vynikajících, jeví jako „přehnaně optimistické“ (růst HDP v r. 2017: 10, 2 %; růst HDP v r. 2016: 7, 6 %) a meta hvězdného 11 % růstu HDP není plněna.  Dalším cílem GTP II je dosažení statutu středně příjmové země do roku 2025. Pokud by se pilo držet růst ca 8 %, může být tento cíl, dle názoru ZÚ Addis Abeba, naplněn.

 

Současný předseda vlády Abiy Ahmed (od 04/2018) nastopil do funkce s vizí zásadní liberalizace etiopské spllečnosti - jak politické, tak ekonomické S tímto cílem podnikl řadu důležitých kroků - oznámil privatizece stěžejních podniků (Ethiopian Airlines, Telecom, cukrovary), zahájil protikorupční tažení, propustil politické vězně, uzavřel mírovou dohodu s Eritreou. Ralizace všech reforem je však velkou "výzvou" a budí reakci politických odpůrců (zejména tygrejské frakce v Parlamentu). Současně je otevírána "Pandořina skíňka" požadavků jednotlivých etiopských etnik. 

 

Výsledkem liberalizačního vývoje byla podpora etiopského rozpočtu ze strany SB v roce 2018 a 2019. Přesto se však Etiopie dále propadala v nedostupnosti deviz pro dovozy zboží.

 

Nominální HDP/obyv. (USD, dle National Bank of Ethiopia):

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

640

725

794

836

883

Růst reál. HDP/obyv. (%, dle National Bank of Ethiopia):

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

10,3

10,4

8,0

8,0

5,3

Vývoj objemu HDP v běžných tržních cenách (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia):

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

55 680,0

64 597050

72 412,8

80 605,0 84 356,0
Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2014

2015

2016

2017

2018 odhad EIU

55 612

61 540

72 347 75 700 77 200
Míra inflace (%, dle National Bank of Ethiopia):

 

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

Celková inflace

8,1

7,7

9,7

 7,2

13,1

Potraviny a nealko nápoje

5,9

7,4

11,2

 7,4

16,5

Ostatní

10,6

7,9

8,0

7,0

9,2

Míra nezaměstnanosti (odhad 2014 dle CIA Factbook, novější údaje nejsou k dispozici): 26,7 %

Průmyslový růst 2017: 10,5 %

 

Očekávaný vývoj

Vláda bude pokračovat v ekonomických reformách (s cílem zajistit nejen ekonomickou stabilitu a přes odpor tygrejské frakce v EPRDF). Bude také pokračovat v úsilí o transformaci ekonomiky ze zěmědělského základu na výrobní. Z tohoto důvodu musejí pokračovat investice do infrastruktury a průmyslových zón. Dle EIU však bude tento pokrok pomalý. Dosahovaný HDP bude značně pod vytýčenou hranicí 11 %. Vláda se bude snažít využít ponížení kurzu etiopského birru vůči USD k dosahování lepších exportních výsledků. Je předpokládán mírný pokles inflace.

 

Jedním z důležitých hospodářských cílů, kterým je také podmíněn rozvoj průmyslu, je zvyšování výroby elektrické energie, kterou Etiopie vyváží i do okolních zemí

 

Významnou prioritou GTP II je podpora turismu v Etiopii. Ministerstvo turistiky vyhlásilo ambiciózní plán dosáhnout roční návštěvnosti 2, 5 milionů a ročního zisku z turistiky 6 miliard USD. Tento plán nemůže být dle mezinárodních pozorovatelů během období GTP II, tedy roku 2020, splněn. Je však zřejmé, že bude docházet k posilování sektoru a tím také k dalšímu posilování oblasti služeb. Fungování turismu v zemi má velké kvalitativní rezervy, a aby dosáhlo mezinárodního standardu a odpovídajících zisků, jsou v této oblasti dle názoru ZÚ i etiopských turistických vládních a nevládních organizací zapotřebí nejen výrazné investice, ale i současné posilování know-how ve spolupráci se zahraničními (rozvojovými) partnery.

 

Dle GTP II je jedním z klíčových prvků důraz na rozvoj zpracovatelského průmyslu, jehož podíl na HDP země má do r. 2020 vzrůst na 8 %. Tohoto záměru má být dosaženo především rozvojem mikro a malých podniků.

 

V rámci ročního plánovaného růstu HDP ve výši 11 % má dojít k následující změně struktury tvorby HDP:

 

výchozí rok 2014/15

cílový rok 2019/20

Zemědělství

41.0

35.6

Průmysl

15.6

22.8

   zpracovatelský průmysl

4.6

8.0

Služby

43.4

41.6

HDP

100

100

Přehled hlavních cílů plánu:
   

výchozí rok 2014/15

cílový rok 2019/20

HDP, tempo růstu (%)

11.4

10

Zemědělství, tempo růstu (%)

9.6

8

Průmysl, tempo růstu (%)

22.2

19.8

   zpracovatelský   průmysl, tempo růstu (%)

19.2

24.0

Služby, tempo růstu (%)

9.4

10.0

Hrubé domácí investice, podíl na HDP (%)

36.3

41.3

Hrubé domácí úspory, podíl na HDP (%)

19.5

29.6

Vývoz zboží a služeb, podíl na HDP (%)

12.8

20.6

Dovoz zboží a služeb, podíl na HDP (%)

29.6

32.3

Domácí příjmy, podíl na HDP (%)

14.4

18.8

Daňové příjmy, podíl na HDP (%)

12.9

17.2

Celkové výdaje, podíl na HDP (%)

18.7

22.6

Schodek státního rozpočtu, podíl na HDP (%)

-2.9

-3.1

Zásadním předpokladem pro budoucí růst budou soukromé investice - pro jejich rozvoj je však nutná existence flexibilních úvěrových trhů. Špatná dostupnost úvěrů je i nadále jedním ze zásadních omezení soukromého sektoru a na rozvoj ekonomiky má ještě významnější vliv než v pořadí druhý limitující faktor - nedostatečná infrastruktura. Vláda by se měla prioritně věnovat reformám dvou oblastí: zajistit více kreditních prostředků pro soukromý sektor na úkor projektů veřejné infrastruktury a liberalizovat úrokové sazby, které by lépe odrážely situaci na peněžním trhu.

Je třeba současně identifikovat alternativní zdroje financování infrastruktury (Etiopie má třetí největší deficit infrastruktury v Africe)

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia):

 

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

Příjmy a granty

8 289,3

9 937,2

12 128,9

12 006

11 014

Výdaje

9 725,8

11 474,4

13 585,7

14 691,3

13 566,8

Saldo

- 1 436,5

- 1 537,2

- 1 456,8

- 2 685,3

-2 552,8

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia)

 

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

Vývoz zboží  a služeb

6 451,62

6 057,81

6 077,3

6 257,2

7 099,7

Dovoz zboží a služeb

16 197,24

19 844,9

20 556,2

19 710,0

19 653,4

netto obchod ve zboží a službách

- 9 745,6

- 13 791,1

- 14 478,9

- 13 452,9

- 12 553,7

Bilance běžného účtu včetně oficálních převodů

- 4 168,1

- 7 401,6

- 6 659,3

- 6539,2

- 5 227,3

Kapitálový účet

4 134,6

7 381,2

6 245,4

6 831,5

6 397,3

Celková bilance

- 96,9

- 521,4

- 830,9

658,6

1 170

 

Mezinárodní rezervy (dle EIU, miliony USD)

  2014 2015 2016 2017 2018
mezinárodní rezervy 3 525 3 835 3 031 3 046 3 987

 

 

Zahraniční dluh a dluhová služba (dle EIU, miliony USD)

  2014 2015 2016 2017 2018
zahr. dluh 16 945 21 021 23 794 26 562 3 051
zaplacená dluhová služba 759 1 038 1 280 1 388 1 439

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka:

Státní banky:

 

Soukromé pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

  • Daň z příjmů osob: 10 - 35 %
  • Daň z přidané hodnoty: 15 %, neuplatňuje se na některé potraviny
  • Spotřební daň: od 10 % (textil) až do 110 % (automobily) a 150 % (alkoholické nápoje)
  • Daň z obratu: 2 % v případě zboží prodaného lokálně, 10 % na ostatní
  • Daň z pronájmu: 10 - 30 % pro fyzické osoby, 30 % pro právnické osoby
  • Daň ze zisku: 10 - 30 % pro neakciové společnosti, 30 % pro akciové společnosti
  • Srážková daň: 3 % na importované zboží, pojištění a dopravu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: