English version
Ta se týká nesprávné transpozice a následné aplikace některých ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.
Komise nepovažuje za splněnou povinnost, vyplývající z čl. 13. odst. 2 směrnice, tedy že Česká republika nezajistila, aby v budovách, které jsou často navštěvované veřejností, byly vystaveny certifikáty energetické náročnosti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zpracovalo a předložilo Evropskou komisí požadované zakotvení legislativní úpravy v oblasti uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku v lednu roku 2017. V dubnu 2017 byla novela zákona o hospodaření energií schválena vládou. Vzhledem ke konání parlamentních voleb nebylo možné příslušnou novelu projednat v Parlamentu ČR a bylo rozhodnuto o novém předložení k projednání.
Čekání na stanovisko
To si ovšem vyžádalo úpravu původního vládou schváleného materiálu, a to v oblasti štítkování (§8) a ekodesignu (§8a). Následně byla novela zákona o hospodaření energií předložena vládě v září 2018 a následně, byla novela zákona projednána pracovními komisemi legislativní rady vlády. Ta 15. listopadu 2018 upravený materiál projednala, ale zatím nevydala své závěrečné stanovisko. To je důvod, proč příslušná novela zákona o hospodaření energií nebyla dosud předložena vládě a následně Parlamentu ČR.
Vzhledem k tomu, že řízení EK je věcné – tj. komise vytýká vadnou, nikoliv opožděnou transpozici. Znamená to, že v rámci prvního rozhodnutí Soudního dvora EU nemůže být uložena pokuta. Tu může uložit Soudní dvůr na návrh Komise až pokud by ze strany ČR nebylo plněno první, odsuzující rozhodnutí.
„Jsme přesvědčeni o tom, že daná fáze řízení ze strany Evropské komise a fáze legislativního procesu novely zákona o hospodaření energií znamenají, že Česká republika bude schopna napravit výtky Evropské komise ještě předtím, než by přistoupila k navržení sankcí a Soudní dvůr EU pak k jejich uložení,“ dodal ředitel odboru evropského a mezinárodního práva MPO Lukáš Prokeš.
