Evropská centrální banka ještě víc zlevnila peníze. Chce podpořit zpomalující ekonomiku

Ty by Evropská centrální banka (ECB) měla začít nakupovat od listopadu. Objem dluhopisů má být 20 miliard eur měsíčně. To odpovídá částce přesahující půl bilionu korun.

Rekordně nízká minusová sazba má podpořit růst cen. „Depozitní sazba se má udržet na této nebo nižší úrovni až do doby, kdy se evropská inflace přiblíží cíli, který se nachází lehce pod dvěma procenty,“ podotýká Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank. Inflace v eurozóně se přitom v současnosti drží pouze kolem hranice jednoho procenta, tedy hluboko pod cílem centrální banky.

Bankéři podle očekávání snížili depozitní úrokovou sazbu ještě více do mínusu. Klesla na rekordních -0,5 procenta. Dalším krokem je obnova nákupu dluhopisů.



„Balíček dále obsahuje odstupňování depozitní sazby na dvě různé úrovně. Část likvidity uložené u centrální banky tak nově nebude úročena záporným úrokem, nýbrž sazbou 0 procent. Tento krok má ulevit komerčním bankám eurozóny, které v tuto chvíli trpí povinností platit za vlastní přebytečné peníze,“ komentuje Hradil.

Rána pro zodpovědné

Kamil Bednář, Senior Equity Trader BHS míní, že zodpovědná část obyvatelstva eurozóny dostala ránu pod pás.

„Občané od politiků slýchávají, že si mají spořit na důchod. Přitom jim je doporučováno, že by měli investovat konzervativně, nejlépe do bezpečných státních dluhopisů. Realita je však taková, že nákupem eurových dluhopisů lidé přichází o peníze. Obchodují se totiž se záporným výnosem. Současné kroky Evropské centrální banky tento problém umocní,“ říká Bednář.

Nafoukněte rozpočty, naznačil Draghi

Šéf ECB Mario Draghi přitom vyzval k řešení problému s ospalou ekonomikou členské státy. „Draghi ve své řeči uznal, že ekonomický růst eurozóny znatelně zpomaluje, jak dokumentují hlavně data z průmyslu. V této souvislosti zopakoval svou tezi, že měnová politika už pro podporu evropské ekonomiky udělala mnoho a na řadu by měla přijít fiskální expanze v jednotlivých státech, pokud jim to dovoluje jejich zadlužení,“ připomíná Vít Hradil.

Průmyslová výroba v Evropě poklesla v červnu meziměsíčně o 1,4 procenta. V červenci pak varovný vývoj potvrdila statistika znovu, když přišel další pokles o 0,4 procenta.

(red)

Doporučujeme