Evropská ekonomika se vrátila k růstu, včetně zemí nejvíce postižených krizí



Evropská komise v minulých dnech přijala řadu ekonomických doporučení, která mají jednotlivým členským státům pomoci posílit hospodářské oživení, jež se začalo projevovat před rokem. Doporučení vycházejí z podrobného rozboru situace v každé zemi a poskytují vodítka k tomu, jak mohou členské státy v období 2014–2015 podporovat růst, zvyšovat konkurenceschopnost a vytvářet pracovní místa.

Letos se již důraz tolik neklade na řešení naléhavých problémů způsobených krizí. Doporučení se namísto toho soustřeďují na zlepšování podmínek pro udržitelný růst a zaměstnanost v období po krizi. Součástí dnešního balíčku dokumentů, který je vyvrcholením čtvrtého evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik, je rovněž několik rozhodnutí, jež komise přijala ve vztahu k veřejným financím členských států v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Všechny přijaté dokumenty jako celek přestavují ambiciózní soubor reforem pro hospodářství EU.

„Smyslem doporučení je pomoci členským státům pevně se vymanit z krize a vrátit se na cestu růstu – individualizovaná doporučení jsou jakýmsi kompasem, který zemím ukazuje směr,“ vysvětluje předseda Komise José Manuel Barroso.

Z analýzy komise vyplynulo, že vytrvalé politické úsilí vyvíjené v posledních letech na všech úrovních přivedlo unijní hospodářství do výrazně stabilnější situace. Hospodářský růst však v období 2014–2015 zůstane nerovnoměrný a vratký, a proto je nutné udržet rozběhnuté reformy v chodu. V dlouhodobějším výhledu je růstový potenciál EU stále relativně malý – vysoká nezaměstnanost a obtížná sociální situace se budou zlepšovat jen pomalu a potrvá dlouho, než se vyrovnají velké výpadky v investicích.

Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2014:

• Doporučení byla letos vydána 26 zemím (s výjimkou Řecka a Kypru, kde probíhají ekonomické ozdravné programy). Odráží se v nich pokrok a pozitivní výsledky, jichž se v souvislosti s doporučeními dosáhlo od roku 2013.
• Ekonomika se vrátila k růstu, a to i ve většině zemí postižených krizí. Hospodářský pokles se v letošním roce očekává jen na Kypru a v Chorvatsku. Od roku 2015 by měly všechny unijní ekonomiky opětovně růst.
• Stav veřejných financí se nadále zlepšuje. Pro rok 2014 se čeká, že celkový rozpočtový schodek zemí EU poprvé od úderu krize klesne pod hranici 3 % HDP. V případě Belgie, České republiky, Dánska, Nizozemska, Rakouska a Slovenska komise doporučuje ukončit postup při nadměrném schodku, čímž by se počet zemí stále podléhajících tomuto řízení snížil na jedenáct (z 24 v roce 2011). 
• Reformy v nejzranitelnějších zemích přinášejí výsledky. Irsko ukončilo program finanční pomoci v prosinci 2013, Španělsko v lednu 2014 a Portugalsko v květnu 2014. Řecko by se mělo v roce 2014 opět vrátit k růstu a na Kypru se situace stabilizovala. Lotyšsko se díky vytrvalým hospodářským reformám mohlo v lednu připojit k eurozóně.
• Dochází k obnovování rovnováhy, jelikož se v řadě zemí zlepšují salda běžného účtu. V březnu 2014 komise poprvé od chvíle, kdy byl zaveden postup při makroekonomické nerovnováze, dospěla k závěru, že dvě země (Dánsko a Malta) se již s žádnou nerovnováhou nepotýkají a že ve Španělsku přestala být nerovnováha nadměrná.
• Počínaje letošním rokem by měla mírně růst zaměstnanost a nezaměstnanost by měla do roku 2015 klesnout na 10,4 % s tím, že mezi vývojem na trhu práce a vývojem HDP zpravidla existuje půlroční či delší prodleva. Několik členských států, mimo jiné Španělsko, Portugalsko, Itálie a Francie, provedlo výrazné reformy zaměřené na zvýšení odolnosti trhu práce.

Jelikož je však hospodářské oživení stále nerovnoměrně rozloženo a je křehké, členské státy musí ve strukturálních reformách pokračovat.

Zapotřebí jsou konkrétně tato opatření: 

• Řešení vysoké nezaměstnanosti, nerovnosti a chudoby: Krize se v EU výrazně a dlouhodobě promítla do míry nezaměstnanosti, která byla v roce 2013 stále dramaticky vysoká (10,8 %), přičemž rozdíly mezi zeměmi se pohybovaly od 4,9 % v Rakousku do 27,3 % v Řecku. Tato situace si žádá, aby se pokračovalo v reformování politik zaměstnanosti a aby se zlepšily záběr a výkonnost vzdělávacích systémů a systémů sociálního zabezpečení. Zvláštní pozornost je v doporučeních věnována řešení nezaměstnanosti mladých, a to zejména formou zavedení systému záruk pro mladé lidi.
• Reorganizace daňového systému tak, aby více podporoval zaměstnanost: Mnohé země se během krize spoléhaly spíše na zvyšování daní než na škrty ve výdajích, a celková daňová zátěž tak vzrostla. Jelikož z hlediska veřejných financí existuje omezený manévrovací prostor, doporučení se v řadě případů soustředila na přesun daňové zátěže z práce na periodické daně z nemovitostí, daně ze spotřeby a ekologické daně, na lepší plnění daňových povinností a na boj s daňovými podvody.
• Podpora soukromých investic: V Itálii, Řecku, Španělsku, Litvě, na Slovensku, v Chorvatsku a na Kypru je stále obtížné získat bankovní úvěry, hlavně v případě malých a středních podniků. V doporučeních se poukazuje na potřebu dále stabilizovat bankovnictví a podporovat alternativní formy financování, např. programy úvěrových záruk nebo podnikové dluhopisy.
• Zvyšování konkurenceschopnosti unijních ekonomik: Pokrok ve strukturálních reformách klíčových odvětví je ve srovnání s rokem 2013 nevelký. V několika letošních doporučeních jsou zdůrazňovány další reformy, pokud jde o sektor služeb, energetickou a dopravní infrastrukturu, systémy výzkumu a vývoje a předpisy upravující hospodářskou soutěž.
• Snižování dluhu:Prognóza nasvědčuje tomu, že veřejný dluh letos vzhledem k průběžnému hromadění schodků dosáhne svého maxima, a je nutné, aby zadlužení nabralo sestupnou tendenci, zejména pak v Belgii, Irsku, Řecku, Španělsku, Itálii, na Kypru a v Portugalsku, kde stále přesahuje hodnotu 100 % HDP. Z hlediska veřejných financí bude náročným úkolem zvládat výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva (především výdaje na důchody a zdravotní péči) a zachovávat prorůstové výdaje na vzdělávání, výzkum a inovace.

Rozpočtová rozhodnutí

• Evropská komise Radě ministrů EU doporučila ukončit postup při nadměrném schodku v případě šesti států: Belgie, České republiky, Dánska, Nizozemska, Rakouska a Slovenska.
• Zveřejnila také zprávu, v níž rozebírá důvody plánovaného překročení referenční hodnoty pro veřejný dluh (stanovené ve Smlouvě o fungování EU na 60 % HDP) ve Finsku. Komise dospěla k závěru, že k zahájení postupu při nadměrném schodku není důvod, jelikož překročení je zapříčiněno příspěvky země na solidární opatření ve prospěch zemí eurozóny.
• Komise rovněž učinila závěr, že dvě země (Polsko a Chorvatsko) v reakci na doporučení, která jim vydala rada v rámci postupu při nadměrném schodku, přijaly efektivní opatření.

Doporučení pro jednotlivé země budou v červnu projednávat vrcholní představitelé a ministři EU. Dne 8. července je formálně přijme Rada ministrů financí zemí EU. Následně bude na členských státech, aby doporučení plnily, a to tak, že je budou brát v potaz při přípravě státních rozpočtů a při koncipování příslušných strategií pro rok 2015. Doporučení v rámci Paktu o stabilitě a růstu budou projednána a přijata na Radě ministrů financí zemí EU dne 20. června.