Exekuce na firmy poškozují ekonomiku. Příliš tvrdě postupuje i stát

9. 11. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Poté, co se podařilo zmírnit insolvenční zákon, se pozornost odborníků obrací k exekucím. Také v jejich případě může dosavadní lehkost, s jakou se podnik může ocitnout v exekuci, způsobit vážné problémy i dobře fungujícím firmám.

Řadu let byla terčem kritiky tuzemská legislativa upravující insolvence. Ta umožňovala plošné zneužívání a „insolvenční mafie“ dokázaly ohrozit i dobře fungující firmy. Poté, co stát v této oblasti před časem zpřísnil zákony, se do středu pozornosti dostávají exekuce.

Také v jejich případě je zatím možnost podání exekuce natolik snadná, že může vést k účelovému zneužití. To podle odborníků může poškodit tuzemské firmy a tím i celou ekonomiku. Také v této oblasti proto ministerstvo spravedlnosti chystá změny. Dosavadní praxe totiž působí řadu problémů.

Manažeři z radnic

Kvůli hrozící exekuci některé firmy přistupují k tomu, že problémovou společnost přepíší na domluveného “bílého koně”. Ten v případě exekuce vystupuje jako jediný vlastník a všechny důsledky směřují za ním. To ale znepřehledňuje skutečné vlastnické vztahy v ekonomice, obchodní partneři si nemohou být jisti, zda své partnery správně odhadují. Nemluvě o tom, že vlastníci firmy z doby, kdy exekuce vznikla, s ní formálně nemají nic společného.

Podle průzkumu společnosti Bisnode existuje v České republice asi 8000 firem, v jejichž majetkové struktuře figurují lidé s trvalým pobytem na radnici. Jde asi o dvě procenta všech firem v ČR. Stejný průzkum také potvrdil, že ve srovnání s celou populací firem jsou firmy „bezdomovců” výrazně častěji na seznamu nespolehlivých plátců DPH nebo postiženy úpadkem, exekucí nebo insolvencí.

Beznadějné spory zkreslují ekonomiku

Není to jediný problém v této oblasti. Řada formálně evidovaných exekučních řízení se například týká subjektů, které jsou paralelně v insolvenci. Další část exekucí je zjevně “prázdná”, bez naděje na kladný výsledek pro věřitele. Tyto v podstatě nedosažitelné dluhy tak po mnoho let přežívají ve statistických výkazech a zkreslují tak dojem o stavu ekonomiky. Jednoduše řečeno, vzniká dojem, že exekucí jsou miliony, skutečně vymáhaných dluhů je ale mnohem méně.

„V centrální evidenci exekucí je evidováno cca 4,5 milionu exekučních řízení. Zdůrazňuji evidováno, nikoliv prováděno. Nejméně 10 procent z těchto řízení je na povinné (tedy dlužníky – poznámka redakce), kteří jsou již v insolvenčním řízení, a kde tedy exekuce představuje jen zkreslující statistické číslo. Stejně tak jako miliony řízení, která jsou vlastně bezvýsledná nebo neproveditelná, ale věřitelé je odmítají zastavit,” vysvětluje člen prezidia Exekutorské komory Martin Tunkl. Ukončení exekuce při bezvýslednosti je podle něj paradoxně mnohem složitější a nákladnější než ukončení úspěšně provedené exekuce.

Soudní exekutoři v současnosti nemohou sami o své vůli taková bezvýsledná řízení zastavit. Exekutorská komora proto souhlasí s návrhem ministra spravedlnosti, na jehož základě by byla zakotvena možnost zastavovat bezvýsledné exekuce.

Příliš tvrdý postup ze strany státu

Problém pro firmy představuje také trend, kdy věřitelé sahají rovnou k exekučním příkazům a nevyužívají v dostatečné míře měkčí cesty vyrovnání dluhu. Příkladem může být postup daňové správy, která začala přísněji dohlížet na včasné placení daní - a firmám, které nezaplatily daně včas, poslala místo výzvy k zaplacení přímo exekuční výměr. S takovým postupem ale firmy většinou nepočítaly, praxe finančních úřadů se změnila až v poslední době.

„Dříve finanční úřady nejprve dlužníka upozornily na nedoplatek na dani, přičemž dlužník si mohl nedoplatek na dani uvědomit a v nejbližší době ho uhradil. Nicméně v současné době finanční úřady doručují dlužníkům exekuční příkazy v krátké době po vyměření nedoplatku na jakékoli dani bez předchozího vyzvání dlužníka. To snižuje informovanost a reakční možnosti dlužníků, kteří si ani nemusí uvědomit, že jsou v prodlení s úhradou nedoplatku na jakékoli dani,” vysvětluje změnu Martin Bureš, daňový poradce Havel & Partners.

Finanční správa podala za první polovinu letošního roku celkem 37 953 exekučních příkazů, asi o pětinu víc, než za stejné období před dvěma lety.

Příliš uvolněný přístup věřitelů k podávání exekučních příkazů začíná být problémem i pro ministerstvo spravedlnosti. Proto v rámci připravovaných změn v exekučním řízení chystá také pravidlo, podle kterého věřitelé budou muset při zahájení exekuce zaplatit paušální poplatek za úvodní fázi a zálohu za samotné exekuční řízení. Ta by měla propadnout, pokud pohledávku nebude možné vymoct. Ministerstvo si od toho slibuje právě to, že věřitelé budou odpovědněji zvažovat, kdy má exekuce smysl a kdy ne.

První exekuce může být smrtelná

Nečekaná exekuce, třeba v důsledku změny přístupu finanční správy, přitom může být pro některé podnikatele likvidační. Musejí nejen splatit dluh, ale i vynaložit energii a dodatečné náklady na urovnání vztahů s obchodními partnery. A někdy může první exekuce vyústit i do dlouhodobých problémů.

„První exekuce totiž mnohdy člověku úplně zablokuje běžné fungování, včetně úhrady dalších závazků, čímž dojde k prodlení i u dalších věřitelů, naskáčou další pokuty a spustí se kolotoč exekucí. To je problém. Exekuce by měla být krizové řízení dlužníka s cílem vymoci po něm peníze, což ale předpokládá jeho funkční zachování v ekonomice, aby měl příjmy a nespadl do dluhové pasti,” říká Petr Němec, advokát a mediátor.

Právě exekuce pak způsobují firmám další problémy, včetně neschopnosti platit dalším dodavatelům. „Podle aktuálního průzkumu Evropské platební morálky stojí exekuce či insolvence českých firem za 35 procenty nezaplacených účtů za zboží a služby. Tyto nezaplacené faktury pak způsobují věřitelům výpadky v příjmech (38 procent), což řeší zdražováním svých cen (14 procent), poklesem investic (17 procent) či omezením náboru zaměstnanců (12 procent). Kvůli problémům s nesplacenými pohledávkami je letos dokonce 12 procent českých podniků ohroženo na existenci,“ hodnotí dopad neplacení v důsledků exekucí Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI.  

Dalibor Dostál

TOP 10 městských úřadů s nejvyšším počtem hlášených majitelů nebo statutárů firem

Radnice

Počet osob

Praha 4

199

Praha 6

152

Zlín

139

Praha 8

132

Praha 10

132

Pardubice

107

Praha 12

91

Olomouc

87

Kladno

85

Praha 2

73

Zdroj: databáze a výpočty Bisnode

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek