Exportní financování vyžaduje velkou znalost potřeb klienta, legislativy i prostředí

Při vyjednávání podmínek exportní zakázky často nejde jen o exportéra, odběratele a banku, přes kterou se obchod realizuje. Naprosto klíčová je zde také podpora státu skrze produkty exportní úvěrové pojišťovny a služby kvalitní právní kanceláře.



Tyto entity mají totiž obrovský vliv na podmínky kontraktu i na to, zda se zamýšlený obchod vůbec uskuteční. Jak vnímá jejich roli Lenka Tomanová, manažerka projektového a exportního financování České spořitelny a zároveň předsedkyně Komise pro exportní financování při České bankovní asociaci?

Začněme u situace v České republice. Nakolik se český export v posledních letech změnil a jaké jsou v této oblasti aktuální trendy?
Všímáme si především změn v množství transakcí a nárůstu teritorií, kam čeští vývozci své zboží dodávají. V posledních letech ubylo zejména těch opravdu mamutích transakcí, např. z oblasti energetiky. Můžeme také říci, že Česká republika do určité míry opouští své tradiční trhy. Čeští exportéři se častěji vydávají například i do zemí Jižní Ameriky, do Afriky či na Dálný východ.

Snaha diverzifikovat odběratelská portfolia je jistě velmi pozitivní, nové trhy s sebou ale současně přinášejí spoustu nových situací a bariér. Jde o kulturní odlišnosti, klimatické rozdíly, různou úroveň místní pracovní síly, legislativní či administrativní překážky atd. Je nutné uvědomovat si možná rizika, protože jedna nepovedená transakce může být pro exportéra likvidační.

V době vzrůstající globalizace je i pro české exportéry čím dál obtížnější přijít s něčím výrazně odlišným. Co dalšího může mít vliv na to, zda v konkurenci uspějí – kromě dobrého výrobku?
Rozhodujícím faktorem může být právě kvalita doprovodného financování – jeho struktura, cena a délka. Banky a často také úvěrové pojišťovny zde hrají nezastupitelnou roli. V našem týmu jsme vždy připraveni být s exportérem u transakce od samého začátku, tedy i v době vyjednávání s odběratelem o podmínkách exportního kontraktu. Nezbytné bývá také zapojení kvalitní právní kanceláře, a to i v případě exportních kontraktů menšího rozsahu. Ta zároveň zajistí spolupráci s právní kanceláří v zemi kupujícího/dlužníka. Právní a administrativní prostředí cílových destinací je nám zkrátka neznámé, a navíc se neustále

Lenka Tomanová, manažerka projektového a exportního financování České spořitelny. Foto: Česká spořitelnaJaké jsou hlavní přínosy exportní úvěrové pojišťovny EGAP pro české exportéry, a kde naopak vidíte prostor ke změně?
Obecně platí, že čím více je ve světě geopolitické nestability a nepredikovatelnosti, tím je státní podpora důležitější. Pro proexportně orientované ekonomiky, jako je ta naše, je dostupnost exportního financování a související státní exportní podpory naprosto klíčová. Bez státní podpory by český export nebyl konkurenceschopný, protože srovnatelné ekonomiky své podpůrné struktury mají – a většinou i lépe nastavené.

V rámci Komise pro exportní financování při ČBA se nám povedlo navodit konstruktivní dialog zejména s Ministerstvem financí (nynějším jediným akcionářem EGAP a ČEB), které je ochotno diskutovat o parametrech současného systému a připouští jeho revizi, tak aby měli čeští exportéři srovnatelné možnosti jako jejich konkurence. To je oproti minulosti velký posun. Vždy budou existovat zakázky, které budou svou velikostí a povahou takové, že se bez garance státu neobejdou. Je důležité, aby EGAP byl pružný a nabízel jednoduché produkty, které budou predikovatelné a rozumně naceněné. Exportéra by také neměl nadměrně administrativně zatěžovat.

Můžete uvést na příkladu, jak výrazně může úvěrová pojišťovna změnit parametry exportní transakce?
Řekněme, že pokud by se banka rozhodovala o poskytnutí úvěru zahraničnímu zákazníkovi českého exportéra čistě na základě rizikového profilu země a úvěrované entity, odrážela by cena i délka takového úvěru právě onu geopolitickou a ekonomickou nejistotu. Výsledkem by byl často poměrně drahý úvěr s nepříliš dlouhou splatností, případně by nemohl být poskytnut vůbec. Pokud však EGAP garantuje 95 procent této transakce, převezme tak, kromě jiného, zejména politická, legislativní a administrativní rizika dané transakce, v čemž spočívá smysl státních úvěrových agentur.

Díky této konstrukci pak může exportér svou vývozní nabídku doprovodit i nabídkou na financování, která je v ideálním případě srovnatelná s jeho konkurencí. Úvěr je pro zahraničního kupujícího cenově atraktivní, a stejně tak jeho délka.

Čeští exportéři při přípravě exportního kontraktu často podceňují právní rizika, z čehož jim následně mohou vzniknout značné potíže. Na co by si měli v této souvislosti dát pozor? Problémem řady exportních kontraktů je to, že pokud se uzavírají podle lokálního práva země kupujícího, exportér často ani netuší, čemu dle místní legislativy kontrakt podléhá, zda je platně uzavřen a zda se pro něj neskrývají někde povinnosti vyplývající z místního práva. Dále by si měl exportér pohlídat, aby ve smlouvě pro něj nebyly nesplnitelné či nevyvážené podmínky. To vše by měla zajistit zkušená právní kancelář specializující se na oblast exportního financování.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Valerie Saara, foto: Česká spořitelna.

Doporučujeme