Filipíny: Vztahy země s EU

20. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Poslední léta znamenala pro Filipíny krok k intenzifikaci vztahů s EU. Vývoj je po letech stagnace ovlivňován prudkým ekonomickým růstem země a tedy i rostoucím zájmem tze strany států EU i Evropské komise samotné. Došlo i k sérii návštěv nejvyšších představitelů Evropské unie (Connie Hedegaard, evropská komisařka pro otázky klimatu, evropská komisařka pro obchod Cecilie Malmström,Federica Mogherini,vysoká představitelka Eu pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku   nebo Donald Tusk,prezident Evropské rady.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Obecný zájem Evropské unie o Filipíny prudce roste spolu s tím, jak stoupá ekonomický potenciál Filipín. To je vidět jak na znovuotevření dánského velvyslanectví v Manile v létě 2014 a otevření velvyslanectví Maďarska (2017), Švédska (2016) a Polska (2018). V polovině roku 2018 udržují v zemi svá zastoupení v Manile 15 zemí Evropské unie z celkových 28: AT, BE, CZ, DE, DK, ES, FR, GR, IT, NL,PL, RO, UK, HU a SE.

Delegation of the European Union to the Philippines
30/F Tower 2, RCBC Plaza
6819 Ayala Avenue
Makati City, 1200 Philippines
Tel: (+ 632) 859.5100
Fax: (+ 632) 859.5109
E-mail: delegation-philippines@eeas.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

EU a Filipíny v lednu 2018 uzavřely rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci (PCA), která vstoupila v platnost 1. března 2018

Evropská unie a Filipíny aktuálně disponují dohodou o partnerství a spolupráci PCA.

Nejasná situace panuje ohledně dalšího vývoje  o dohodě o volném obchodu mezi EU a PH. Momentálně není jasné, kdy budou rozhovory budou pokračovat a v jakém rozsahu. Poslední kolo jednání o EU PH FTA se uskutečnilo na konci ledna 2017. Současná rétorika prezidenta Duterteho se rozchází se základními hodnotami EU a to především v oblasti lidských práv. Tří zásadní rozhodnutí nejsou v současné době akceptovatelným řešení pro EU a to konkrétně: mimosoudní zabíjení v rámci vládního boje proti drogám, snížení trestní odpovědnosti na devět let a znovuzavedení trestu smrti.

 

Celkový obchod mezi EU a Filipínami vzrostl v prvním pololetí 2017 o 17% na 7,8 miliardy dolarů naznačují pokračující vývoj obchodních vztahů mezi oběma ekonomikami. Zejména EU dovoz z Filipín dále roste a zaznamenal meziroční nárůst o 36%, což EU učinilo 2. největší exportní destinace pro filipínské výrobky vedle Japonska částečně díky zvyšování míry využívání preferencí GSP +, což činí trh EU dostupnějším pro filipínské
vývozce.Celkový obchod mezi EU a Filipínami vzrostl během první poloviny roku 2018 o 2% pokračující rozvoj obchodních vztahů mezi oběma ekonomikami.V prvním čtvrtletí roku 2018 došlo k nárůstu zahraničních investic. Podle centrální banky (BSP) toky přímých zahraničních investic dosáhly 2,2 mld. USD, což je o 44% více než v roce 2017. Z hlediska schválenýchinvestice, celkový objem přímých zahraničních investic dosáhl výše 14,2 mld. USD (236 mil. EUR), což představuje pokles o 38%, z toho přibližně o 18% EU. EU byla dříve největším zdrojem schválených investic s průměrem větším než¨25% v posledních 5 letech.Filipíny usilují o diverzifikaci své vývozní základny. V současné době se koncentruje 58% vývozu PH do EU do elektrických strojích a zařízeních, převážně montážních a zkušebních provozech spojených s regionálními nebo regionálními globálních výrobních sítí. Filipínský vývoz zemědělských produktů vzrostl o 17% na 981 milionů EUR zatímco ostatní průmyslové výrobky vzrostly o 10%. Pokud jde o vykazované investice, Filipíny zaznamenaly 52% pokles na 41,9 mld. EUR. Z 16% pocházelo z EU, přičemž si zachovalo svou pozici jednoho z největších schválených zdrojů investice na Filipínách.

 

Evropský parlament dne 18. prosince 2014 schválil režim celních preferencí GSP+ Filipínám. Nový režim vstoupil  v platnost dne 25. prosince 2014. Přiznání GSP+ zrušilo celní zatížení u celkem 66 % filipínského exportu do Evropské unie včetně České republiky. Změny ve vývozu více než 6200 výrobků zahrnou i pro Manilu strategické položky jako jsou ryby (především tuňák), čerstvé i sušené ovoce, šťávy, džemy, kokosový olej, oděvy a obuv. Filipíny mohou počítat nejen s nárůstem svého existujícího vývozu, ale i zahájení vývozu v některých nových položkách.

Filipíny nyní využívaly obecný režim GSP, který stanovoval nulové clo pro nižší počet produktů, a pro některé bylo clo pouze sníženo. Země díky zavedení režimu očekává nové zahraniční investice, které by se zaměřily mj. přímo na export do EU a těžily by z jeho zlevnění. Pravděpodobně prvním takovým příkladem je v lednu 2015 otevřená nová továrna japonské firmy Shimano, která má produkovat cyklistické díly pro země EU a BRICS.

 

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Filipíny získávají značné množství prostředků pro realizaci svých rozvojových projektů a pro krytí schodku státního rozpočtu ze zahraničních zdrojů formou výhodných úvěrů. Filipíny patřily k významným příjemcům fondů zahraniční pomoci zemím, postiženým asijskou měnovou a finanční krizí z roku 1997. Největšími multilaterálními věřiteli / donory jsou Evropská unie, Světová banka, Asijská rozvojová banka (ADB) a MMF. Největšími bilaterálními donory jsou Japonsko v rámci tzv. Miyazawa Plan, Austrálie, Německo a Švédsko.

Rozdělováním přijímané mezinárodní rozvojové pomoci, posuzováním a schvalováním rozvojových projektů se zabývá Národní hospodářská a rozvojová agentura - National Economic and Development Agency - NEDA. Problémem Filipín je však trvající malá úspěšnost při využívání výsledků ODA ze zahraničí. Filipíny využívají asi 50% všech nabídek rozvojové pomoci, protože identifikace, výběr a realizace řady projektů se protahuje a zpožďuje. Velkým problémem je nedostatek místního kapitálu jak ze státního rozpočtu tak ze soukromých zdrojů, který potřebují donoři pro spolufinancování projektu do určité výše. Filipínský státní rozpočet se potýká s obrovským deficitem a domácí soukromé zdroje jsou omezené nebo nejsou kvůli administrativním průtahům ochotny se rozvojových projektů zúčastňovat.

Nový program rozvojové spolupráce EU s Filipínami (Multi Annual Indicative Programme for the period of 2014-2020, pdf) se zaměřuje na 2 klíčové oblasti:

  1. Právní stát (Rule of Law)
  2. Růst díky udržitelné energii a vytváření pracovních příležitostí (Inclusive growth through sustainable energy and job creation)

Evropská unie dále směruje nadproporční rozpočet na ostrov Mindanao jakožto součást svého příspěvku k tamnímu mírovému procesu s muslimskými hnutími. Nová sedmiletá strategie více než zdvojnásobila financování grantů EU z € 130 mil (PHP 7 mld) na €325 mil. (PHP 17 mld). EU tak je počítáno společně se státy unie, největším donorem na Filipínách.

Informaci o rozvojových fondech a spolupráci Evropské unie s Filipínami jsou k dispozici zde:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: