Finsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

18. 9. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Helsinkách (Finsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Export do Finska lze zvýšit za předpokladu, že firmy přijdou na trh z konkurenceschopným výrobkem a cenou. Trh má všechny znaky obtížného a málo propustného teritoria, Finsko - podobně jako ČR - podporuje export a prioritní trhy, jako např. Čínu a Rusko. Je malý (5,5 mil. obyvatel), saturovaný (Finové se snaží vyrábět vše), konzervativní (pronikání nového výrobku či služby trvá léta) a  v rámci EU poměrně vzdálený. Rovněž je třeba připustit, že zprávy se šíří ve Finsku velmi rychle a proto je třeba dbát na to, aby to byly převážně zprávy pozitivní (dobré reference o firmách, úspěchy našich firem ve Skandinávii, neexistence korupce, atd.)       

Příležitosti pro naše firmy jsou v následujících rovinách:

  • zvýšení exportu zavedených výrobků (automobily Škoda, obráběcí stroje TOS, zdravotnická technika, nápoje, výrobky chemického průmyslu, klimatizační jednotky)
  • účast ve výběrových řízeních na velké projekty v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, subdodávky pro finální výrobce, služby
  • využití nově se rozvíjejících sektorů (např. těžební průmysl).     

Kromě uvedených hodnotově významných obchodních případů, lze obrat zvýšit vývozem komponentů a služeb. Poptávka po subdodávkách poroste, což je pro české firmy výhodné z hlediska nemožnosti zajistit kompletní investici. Některé subdodávky pro finské odběratele jsou realizovány přes Německo a další evropské země (zejména pro energetický sektor).    

Je třeba, aby české subjekty více využívaly specializovaných veletrhů a výstav. Společná účast firem, zapojení kanceláře CzechTrade ve Stockholmu (CT má v tomto směru dobrou zkušenost) nebo katalogová prezentace je vhodnou formou prvotních kontaktů.    

Příležitosti pro český export

Dopravní průmysl a infrastruktura

Evropská komise stanovila v roce 2016 členským státům EU národní limity pro snížení emisí skleníkových plynů v oblasti dopravy, zemědělství a bydlení. Dle uvedeného nařízení musí Finsko v letech 2021-2030 zredukovat emise v těchto sektorech až o 39 %. Přes dlouhodobě aktivní přístup Finska znamená požadavek na tak významné snížení emisí pro oblast dopravy velkou výzvu. Velké vzdálenosti způsobují, že se značná část energií v zemi spotřebovává právě v sektoru dopravy. K dosažení předepsaného emisního cíle tak bude muset tento sektor projít poměrně výraznou strukturální i technickou změnou, což otevírá možnosti pro české exportéry – vláda se hodlá zaměřit na podporu ekologičtější hromadné dopravy osob (dálkové i městské, podpora železnic). Nutností bude i výrazná obměna vozového parku (plynový a elektrický pohon vozidel či motory na biopaliva – počítá se se zvýšením podílu bio směsí v palivech až na 40 %.). Ve městech je zřejmá snaha municipalit o přesunutí většího počtu veřejných dopravních prostředků na koleje. Nově budou jezdit tramvaje v Tampere, uvažuje o nich Turku, v oblasti hlavního města je mj. plánovaná výstavba rychlodráhy „Jokerit Line“, která je kolejovou půlkruhovou spojnicí okolo města (práce by měly začít v r. 2019). 

Důlní, těžební a ropný průmysl

Po letech útlumu finského hospodářství dochází již od roku 2016 k jeho výraznému oživení, které se dotýká i těžebního sektoru. Počet vrtů ve Finsku se v roce 2016 zvýšil o celých 37 % (přes celosvětový pokles), objem investic do prospektorské činnosti se zvýšil o cca 30 % na 40 mil. EUR. Ještě větší skok bylo možno zaznamenat u investic do vlastní těžební činnosti, jejichž trend nejlépe vyjadřuje míru optimismu investorů – zatímco v letech 2006-2015 se jednalo o cca 2,5 mld. EUR, v následujících 10 letech (2016-2025) se očekávají investice do těžebního sektoru ve výši 3-5 mld. EUR (80-130 mld. Kč). V roce 2016 tak bylo do těžebního sektoru vloženo ve formě investic již 242 mil. EUR (cca 6,5 mld. Kč), což představuje v porovnání s rokem 2015 nárůst o 54 %. Na optimismu přidávají i výsledky průzkumných týmů, v nedávném období došlo na území Finska k několika významným nálezům nových ložisek perspektivních nerostných surovin. Očekávaný rozvoj finského těžebního průmyslu, založený na výše uvedených skutečnostech, vytváří příznivé podmínky pro uplatnění pokročilých a spolehlivých českých technologií a výrobků na místním trhu (včetně severských oblastí), přičemž nejspolehlivější bránou pro jejich uvedení je účast na specializovaných konferencích a veletrzích EuroMining.

Energetický průmysl

Finsko postrádá jakékoliv domácí zdroje fosilních paliv a musí tak veškerou ropu, zemní plyn a uhlí dovážet. Závislost na dovozech (většinou z Ruska), požadavky EU a Kjótského protokolu v oblasti snižování emisí i silné environmentální cítění jsou hlavními příčinami toho, že Finsko intenzivně usiluje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE - biomasa, hydroenergie, větrná a solární energie, tepelná čerpadla) a o rozvoj jaderné energetiky. Cílem vlády je dosažení „carbon-free“ energetického mixu do roku 2050 – již v roce 2020 by měly obnovitelné zdroje zajišťovat 38 % energetických potřeb země, v roce 2030 by měl tento podíl dosáhnout již 50 %. Kromě tradičního využívání biomasy hodlá finská vláda výrazně podporovat rozvoj „větrné“ energie (do roku 2030 částkou cca 3 mld. EUR) i pokročilých solárních systémů. Především ve využívání větrné energie existuje ve Finsku dosud nevyužitý potenciál, přes dobré podmínky je instalovaný výkon na obyvatele dosud pod evropským průměrem. Přes uvedenou intenzivní podporu změnila v roce 2017 finská vláda svůj postoj k problematice podpory OZE. Současný systém plošného poskytování podpor je velmi drahý, a proto bude pro léta 2018 – 2020 nahrazen modelem založeným na aukcích s omezenou státní podporou. Od roku 2020 by pak sektor OZE měl fungovat již zcela bez podpor a za plně tržních podmínek. Kromě dodávek pro sektor „obnovitelných energií“ existují exportní příležitosti i v dalších oblastech energetiky. Finsko má v roce 2019-2020 zahájit výstavbu prvního bloku nové jaderné elektrárny Hanhikivi 1, modernizacemi prochází řada uhelných a vodních elektráren i elektrická přenosová infrastruktura.

ICT

Sektor ICT zaznamenává i nadále ve Finsku výrazný rozvoj. V r. 2015 bylo Finsko dokonce na předním postu v žebříčku „Digital Economy and Society Index“ sestaveném Evropskou komisí. Možným důvodem může být i fenomén jménem Nokia. Její rozmach a úspěch motivoval značné množství mladých lidí ke studiu technických oborů – ve Finsku má 2,2 % absolventů ve věku pod 30 let titul z technologicky a matematicky zaměřených oborů (např. v Německu je to 1,6).  Rozvoji ICT sektoru pomohly paradoxně i následné problémy Nokie – propouštění odborníci začali zakládat nové ICT firmy, objevilo se mnoho start-upů v oblasti ICT. Finsko však rovněž značně investuje do R&D (v r. 2015 tyto výdaje činili 2,9 % HDP). Finsko je rovněž země inovací. Podle hodnocení nezávislé US agentury ITIF (The Information Technology and Innovation Foundation) bylo Finsko v r. 2016 globálně největším zdrojem inovací. V zemi je v tomto sektoru zaměstnáno 350 000 profesionálních pracovníků, každoročně dokončí univerzity tohoto zaměření dalších 15 000 absolventů. Počet softwarových firem v posledních letech vzrostl o 40 %. V současnosti je ve Finsku zřetelný trend digitalizace, a to napříč všemi sektory – existuje zde tedy poměrně široké pole pro uplatnění českých řešení, a to především v oblasti specializovaných aplikací (doprava, zdravotní a sociální služby, vzdělávání atd.).

Obranný průmysl

České firmy mají příležitost reagovat na výrazný zájem finské strany prohlubovat obrannou spolupráci s evropskými zeměmi, a to jak v EU (v rámci projektu PESCO), tak i NATO. Finsko si uvědomuje změny v bezpečnostním prostředí v Evropě a chce na ně reagovat jak početním posílením svých ozbrojených sil, tak i (a to především) značnými investicemi - do roku 2020 by se měly výdaje na obranu zvýšit z dnešních 1,8 % až na 2,3 % HDP. Ve vztahu k ČR podporuje vývozní možnosti i skutečnost, že Ministerstvo obrany Finska má zájem  aktivovat existující Memorandum of Understanding, jež pro obchodní spolupráci vytvoří vhodný rámec.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vysoce kvalitní a technologicky sofistikované lékařské vybavení má ve Finsku tržní potenciál. Finský trh se zdravotnickými technologiemi v posledních letech silně roste, přičemž import zaznamenává stabilní silný růst (cca o 4 % ročně). V roce 2015 byla parlamentem schválena nová strategie zdravotní péče ve státním sektoru (provádí cca 75 % výkonů), přičemž jejím hlavním cílem je vyrovnat kvalitu péče ve státních a soukromých zařízeních. To bude mj. znamenat rozšíření zdravotnických kapacit či výrazné investice do nového zdravotnického vybavení. Součástí návrhu je i tzv. volný výběr poskytovatele služeb (pro pacienty i zdravotnická zařízení), což by mělo uvolnit trh pro vstup nových subjektů. Vládní návrh konkrétního zákona o reformě zdravotnických a sociálních služeb však parlament prozatím neschválil v plném znění, očekává se, že nový návrh bude předložen v březnu 2018. Kromě zdravotnického zařízení je možné nalézt vývozní potenciál i v oblasti léčiv. V roce 2016 země dovezla farmaka v hodnotě více než 2,15 mld. EUR (meziročně 7,5 % nárůst), dovoz léčiv představuje téměř 4 % celkového finského importu.

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 3002 – Krev lidská, živočišná, antiséra, látky očkovací

HS 3004 – Léky odměřené ne krev. antiséra apod., vata aj.

HS 3005 – Vata, gáza, obinadla apod. zboží

HS 9402 – Nábytek lékařský, chirurg. apod. pro holičství aj.

Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 3602 – Výbušniny připravené, ne práškové výmětné

HS 3603 – Zápalnice, bleskovice, roznětky, rozbušky apod.

HS 4010 – Pásy dopravník., řemeny hnací, z kaučuku vulkan.

HS 8425 – Kladkostroje, zaříz. Zdvihací, výtahy, rumpály apod.

HS 8428 – Zařízení ost. Zdvihací, nakládací, manipulační

HS 8429 – Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem

HS 8430 – Stroje ost. srovnávací ap. pluhy frézy

HS 8467 – Nářadí ruční pneumatické s motorem, ne elektr.

HS 8474 – Stroje k třídění, prosévání apod. zemin, kamenů aj.

Dopravní průmysl a infrastruktura

HS 8601 – Lokomotivy, lokotraktory

HS 8603 – Vozy motorové železniční aj. dopravy kolejové

HS 8702 – Vozidla motorová pro dopravu veřejnou, osobní

HS 8703 – Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob

HS 8704 – Vozidla motorová pro dopravu nákladní

Energetický průmysl

HS 8406 – Turbíny na páru vodní nebo jinou

HS 8410 – Turbíny, kola, vodní regulátory

HS 8418 – Chladničky, boxy mrazicí aj.; čerpadla tepelná

HS 8419 – Stroje ke zpracování materiálů změnou teplot

HS 8501 – Motory, elektrické generátory

HS 8502 – Soustrojí generátorová, elektr. měniče rotační

HS 8504 – Transformátory, el. měniče, statické induktory

HS 8544 – Dráty, kabely, vodiče, elektr. ost. izolované aj.

Obranný průmysl

HS 8526 – Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary)

HS 9301 – Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole

HS 9303 – Ostatní střelné zbraně

HS 9304 – Zbraně ostatní, ne zbraně sečné, bodné

ICT

CPA 61 – Telekomunikační služby

CPA 62 - Služby v oblasti programování a související služby

CPA 63 – Informační služby

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Většina veletrhů je pořádána ve výstavním centru v Helsinkách - SUOMEN MESSUT, HELSINGIN MESSUKESKUS. Nejvýznamnější veletržní akce je možno vyhledat na následujících webových stránkách: http://messukeskushelsinki.fi.

Kalendář všech výstav a veletrhů konaných i v ostatních finských městech je k dispozici na internetové adrese www.messuliitto.fi. Informace o  výstavách v Tampere jsou na stránkách www.tampereenmessut.fi.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: