Firmy a elektromobily: Nesmělé jiskření



Růst o 82 procent by považoval za obrovský úspěch nejeden obor. Právě o tolik se loni v Česku zvýšil prodej elektromobilů. I když jde o úctyhodné číslo, celkově zatím není příliš co slavit. V roce 2018 prodaných 703 elektroaut je sice rekordní výsledek, ale mezi 261 tisíci loni zakoupených vozů tvoří jen 0,38 procenta.

Pro srovnání – na nejvyspělejším světovém trhu automobilů v Norsku činil letos v březnu prodej elektromobilů 58,4 procenta. Podobně vyznívá podíl elektromobilů na celkovém tuzemském vozovém parku. Pouze na baterii v tuzemsku jezdí zhruba 2200 automobilů z celkově registrovaných 5,7 milionu osobních vozů. Ve zmíněném Norsku byl již v roce 2017 podíl elektromobilů na celkovém vozovém parku 39 procent.

Na zlepšení a především zrychlení nástupu elektromobilů na tuzemských silnicích budou mít výrazný vliv české firmy. Ty mají totiž podíl 75 procent na celkových prodejích nových automobilů v Česku.

Ve stopách dieselů

Jak může firemní politika ovlivnit trh, to se nedávno ukázalo například u dieselových motorů. Zatímco ještě v roce 2017 tvořily 38 procent u nákupu osobních vozů v Česku, v důsledku aféry dieselgate se během prvního čtvrtletí letošního roku jejich podíl snížil na 28 procent. A podle analytiků bude dál klesat k 20 procentům. Stále méně firem si nechce totiž kazit dobrou pověst tím, že budou spojovány se špinavými motory zatíženými emisním skandálem.

„Postavit jednu dvě nabíječky někde v garážích v obchodním centru, to zvládne kdokoli.
Ale postavit jich tři nebo pět tisíc, to je něco úplně jiného.“ Tomáš Záruba, Byzance.

První firmy přitom již avizovaly, že chystají kompletní přechod na elektromobily. Moneta Money Bank si v první fázi objednala na 150 vozů Volkswagen e-Golf. „Přechodem z uhlíkatých paliv na elektrický pohon u všech našich firemních automobilů usilujeme o snížení naší karbonové stopy. Zodpovědné chování vůči životnímu prostředí je pro nás stejně důležité jako naše ambice stát se digitálním šampionem českého bankovního trhu,“ řekl Tomáš Spurný, generální ředitel Monety Money Bank.

Banka také ve spolupráci s tuzemskou technologickou společností Olife Energy v blízkosti svých poboček buduje síť desítek veřejných nabíjecích stanic. Právě zatím řídká síť dobíjecích stanic patří spolu s cenou nových elektromobilů k největším překážkám jejich většího uplatnění v Česku. Ale i tady se situace mění.

V Česku stovky, jinde desítky tisíc

Jen společnost ČEZ provozuje v rámci nejrozsáhlejší tuzemské sítě veřejných dobíjecích stanic přes 140 zařízení určených k doplňování baterií elektromobilů, z toho je více než osmdesátka rychlodobíjecích. Objem elektřiny odebrané v této síti v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostl na 384 876 kWh. Nejčastěji řidiči elektromobilů doplňovali baterie vozů ve trojici pražských lokalit a v Olomouci.

„Znamená to, že letošním tempem bychom loňských statistik dosáhli už někdy v polovině srpna. Je to samozřejmě způsobeno jednak růstem počtu našich dobíjecích stanic, ale i častějším nabíjením na všech existujících stanicích. Například objem čerpané elektřiny v pěti nejvytíženějších stanicích se meziročně zvedl o více než padesát procent,“ říká manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík.

Růst táhly především rychlodobíjecí stanice schopné díky svému výkonu 50 kW doplnit 80 procent kapacity baterií většiny elektromobilů za 20 až 30 minut. Zatímco v loňském prvním čtvrtletí e-auta načerpala prostřednictvím rychlého dobíjení 150 715 kWh, ve stejném období letošního roku to bylo 335 017 kWh. Během pouhého roku se tak objem odběrů zvedl o 122 procent.

Pro srovnání, v Evropě přesáhl loni počet veřejných dobíjecích stanic 100 tisíc. Nejhustější sítí se může pochlubit Nizozemí, kde jich je nainstalováno přes 30 tisíc. Česká republika má rozhodně co dohánět.

Cestou nejmenšího odporu

Odborníci upozorňují, že ani způsob budování nabíjecích stanic v Česku není ideální. Stojí za nimi především distributoři elektrické energie, kteří se je snaží budovat tam, kde je to technicky nejméně náročné, ale ne v místech, kde jsou nejvíce potřeba. „Výsledkem je roztříštěná a nestabilní síť vzájemně nekompatibilních zařízení. Takto koncipovaná výstavba je spíše rizikem pro přetížení a kolaps rozvodné sítě než funkčním prvkem kritické infrastruktury státu,“ vysvětluje Tomáš Záruba, šéf technologické společnosti Byzance.

Podle něj je vývoj hardwaru pro rozsáhlé energetické projekty náročnou disciplínou. Od návrhu designu mikroelektroniky, až po projektování zařízení do masové výroby je to velmi zdlouhavý proces. „Postavit jednu dvě nabíječky někde v garážích v obchodním centru, to zvládne kdokoli. Ale postavit jich tři nebo pět tisíc a spravovat je v aktuální energetické infrastruktuře, to je něco úplně jiného. Takový systém už musí pružně reagovat na okolí a musí tak činit autonomně bez zásahu člověka,“ dodává Tomáš Záruba. Budování sítě nabíječek je podle něj projektem celonárodního významu, který bude součástí klíčové infrastruktury státu.

Úlevy? Dotace?

Nedostatek nabíječek není v Česku jediným problémem. „V ostatních evropských zemích stát poskytuje různé úlevy a dotace pro nákup elektromobilů a nabíjecích stanic – což u nás prozatím neplatí. Koncoví uživatelé a firmy tedy nejsou v Česku dostatečně motivováni,“ upozorňuje Leoš Kabát.

Současná podpora elektromobility v Česku je zatím v porovnání s vyspělými zeměmi malá. V současnosti majitelé elektroaut v tuzemsku neplatí silniční daň a v Praze mohou zdarma parkovat i v takzvaných modrých zónách určených pro rezidenty.

Vláda také vypisuje od roku 2016 dotační program pro podnikatele a úřady. V něm lze podle velikosti firmy získat dotaci na nákup elektromobilů až 75 procent, úřady místní samosprávy je mohou nakupovat s dotací 250 tisíc korun.

Pro e-auto do e-shopu

O něco lepší je situace v dostupnosti automobilů na elektřinu. Do jejich prodeje se před časem pustil například největší tuzemský e-shop Alza.cz. Také ČEZ začal nabízet prodeje pěti typů elektromobilů i čtrnácti druhů domácích dobíječek.

„Jako odborníci na elektřinu jsme schopni elektromobilistům poskytnout řadu výhod navíc. Nabízíme vedle samotných elektromobilů také domácí dobíjecí stanice, které jsou výrazně rychlejší než dobíjení ze zásuvky, takzvané wallboxy. Zároveň jsme schopni při instalaci tohoto wallboxu zkontrolovat, zda je elektrická síť u zákazníka pro dobíjení dostatečně robustní. Zákazník tak má jistotu, že mu připojení elektromobilu nezpůsobí žádné potíže,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Pokud není domácnost dostatečně dimenzovaná na provoz wallboxu, je jednou z možností například navýšení kapacity jističe tak, aby nedocházelo k výpadkům během dobíjení. Z klasické zásuvky na 230 V se elektromobil dobije za 8 až 12 hodin, což je vhodné pro dobíjení zejména přes noc. V případě použití wallboxu se doba může u některých typů dobíječek a vozů zkrátit na polovinu.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.