Firmy, které neplní informační povinnost, nedosáhnou na dotaci

30. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Mnoho podniků, které nezveřejňují svoji účetní závěrku v příslušném rejstříku, fakticky nefunguje. Podle návrhu ministerstva spravedlnosti by bylo možné podobné firmy zrušit bez zdlouhavého procesu likvidace.

Řadu let byly české úřady kritizovány za to, že nevymáhají po tuzemských firmách plnění informační povinnosti zveřejnit účetní závěrku v příslušném rejstříku na základě zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

V polovině letošního roku ale nastala první výrazná změna. Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že dotace z programů OP PIK nemohou nově získat podniky, které tuto povinnost nedodržují.

„Žadatelem nebo příjemcem nebude moci být subjekt, který ke dni podání žádosti neplní povinnosti dle zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, zejména povinnost zveřejnit účetní závěrku v příslušném rejstříku ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob,“ upozornilo ministerstvo průmyslu a obchodu.      

Po letech nečinnosti jde ze strany státu o první krok, který má přimět podniky, aby toto pravidlo přestaly ignorovat. „Uvedená povinnost se bude vztahovat pouze na subjekty, které musí účetní závěrku zveřejnit ze zákona,“ dodalo ministerstvo. Kritici předchozího, vlažného přístupu úřadů upozorňují, že stát by mohl do rozpočtu vybrat desítky miliard, pokud by řádně vybíral pokuty od firem, které se zveřejňování informací v rejstříku vyhýbají.

Další opatření stát chystá. Ke zlepšení přístupu českých firem k zveřejňování finančních výkazů ve sbírce listin by mohla přispět projednávaná novela zákona o obchodních společnostech a družstvech, neboli zákona o obchodních korporacích. Jejím cílem je zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí v České republice a vyčištění obchodního rejstříku od spících firem.

Smrt spících firem

Novela z dílny ministerstva spravedlnosti chce vyřešit problematiku obchodních korporací, které nevyvíjejí ekonomickou aktivitu a existují jen formálně. Konkrétně novela počítá s tím, že obchodní korporaci by bylo možné zrušit bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období. Zároveň jí také není možné doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin.

„Od tohoto kroku si stát slibuje vyčistit obchodní rejstřík od spících firem, které nevykazují žádné podnikatelské aktivity,“ dodal Karel Škácha z Nadačního fondu proti korupci s tím, že tento krok s sebou nese i rizika. Podle fondu by taková forma zrušení firmy mohla být i jakousi „amnestií pro tuneláře“.

Ze všech firem, které informační povinnost neplní, představují dlouhodobě nefungující podniky jen menší část. „Podle interní metodiky Bisnode je v ČR 102 400 spících firem, což je zhruba pětina z celkového počtu registrovaných firem a těchto firem by se teoreticky mohl týkat výmaz z obchodního rejstříku. Nicméně společností, které finanční výkazy nezveřejnily ani jednou za posledních sedm let je v České republice 145 000, což je téměř 30 procent podnikatelské základny,“ upozorňuje generální ředitel Bisnode pro Českou republiku a Slovensko Jiří Skopový.

Informační povinnost za rok 2017 nesplnilo do konce července letošního roku 84 procent firem. Společnostem, které neukládají finanční výkazy do sbírky listin, přitom ze zákona hrozí sankce až do výše 3 procent hodnoty aktiv a pořádková pokuta až do výše 100 tisíc korun.

Stát přichází o desítky miliard

S využitím informací o všech podnikatelských subjektech v České republice poradenská společnost Bisnode sestavila model, podle kterého by stát, pokud by systematicky začal vymáhat pokuty za porušování zákona u firem, které nesplnily informační povinnost za rok 2016, mohl na dodatečných příjmech do státního rozpočtu získat nejméně 23, ale také až 625 miliard korun. „Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, ale i kdyby vymohly jen část z maximální částky, jednalo by se o významnou injekci do státního rozpočtu,“ říká Jiří Skopový.

Tolerance nedodržování této povinnosti státními orgány podle něj poškozuje poctivé podniky, které informační povinnosti plní. „Dosavadní nevyužívání kontrolních a sankčních nástrojů vede k netransparentnímu podnikatelskému prostředí, kdy menšina firem zákony v této oblasti dodržuje, zatímco většina firem profituje z nefunkčního systému, když tají své finance. Tím ale zprostředkovaně ohrožuje podnikání dalších subjektů, které si na základě finančních dat nemohou efektivně a systematicky prověřovat své obchodní partnery, což může vést ke vzniku nedobytných pohledávek, a v extrémním případě až ke krachu,“ varuje Jiří Skopový.

Z analýzy poradenské společnosti Bisnode také vyplývá, že společnosti, které se vyhýbají plnění informační povinnosti, jsou rizikovější než firmy, které své finanční výkazy pravidelně zveřejňují. „Obezřetnost a prověřování obchodních partnerů je vždy na místě. Absence finančních výkazů ve sbírce listin by měla být varovným signálem. Společnosti, které tají své finance, jsou postiženy negativní událostí výrazně častěji než ty, které v této oblasti dodržují zákon,“ uzavírá Jiří Skopový z Bisnode.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek