Firmy zaměstnávají stále více vězňů. Nabídka poptávce nestačí

30. 4. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

K branám českých věznic nepřicházejí jen odsouzení, ale stále častěji také manažeři tuzemských firem. Kvůli dlouhodobé nízké nezaměstnanosti totiž obtížně shání pracovníky. Stále častěji je tak hledají i mezi odsouzenými.

V loňském roce pracovalo pro soukromé podniky téměř tři a půl tisíce vězňů. Pokrýt plně velkou poptávku po profesích se tím ale nedaří.

Podle nejnovějších statistik Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR pracuje v současnosti z celkově 19 784 odsouzených 8 837 vězňů, nejvíce za poslední čtyři roky. „Aktuální zaměstnanost je téměř šedesátiprocentní. Poptávka od zaměstnavatelů ale obecně nabídku převyšuje, obzvláště v ohledu na zařazení na venkovní pracoviště,“ říká mluvčí Petra Kučerová.

Pro soukromé podniky jsou nejžádanější právě ti odsouzení, kteří mohou pracovat mimo věznici. Například výrobním závodem českého výrobce svítidel Modus v České Lípě prošlo za více než deset let už na 2500 vězňů. V současnosti jich pracuje přibližně šedesát denně.

„Týdně vyrábíme na 25 000 kusů svítidel. Výroba je částečně automatizovaná, ale bez lidské síly se neobejdeme. Vězňům dáváme práci, kterou se rychle naučí, jde zejména o montážní práce nebo manipulaci ve skladech, “ uvádí obchodní manažer Jan Kavka s tím, že ve výrobním závodě společnosti odsouzený pracuje v průměru kolem jednoho roku.

Podobnou zkušenost mají i ve firmě na recyklaci elektroodpadů Praktik system, která dává práci osmdesáti pěti odsouzeným. „Využíváme je hlavně k ruční demontáži a zpracování elektrospotřebičů, dále na třídění plastových odpadů, pomocné práce či obsluhu vysokozdvižných vozíků. Snažíme se je maximálně využít a zaučovat v průběhu času i na náročnější pozice,“ popisuje Jana Hloušková, manažerka společnosti Praktik system.

Vedle méně kvalifikovaných profesí mají podniky zájem také o elektrikáře, kuchaře, instalatéry nebo truhláře. „O zaměstnávání odsouzených je mezi firmami stále větší zájem. Poptávka po vězních, kteří by mohli pracovat ve firmách mimo věznici, ovšem převyšuje nabídku,“ říká Martina Krutinová, mluvčí Věznice Stráž pod Ralskem.

Výhodná spolupráce

Zaměstnávání vězňů přitom přináší firmám, vedle řešení nedostatku pracovních sil, i další výhody. „Výroba svítidel je sezonní záležitost, díky vězňům dokážeme být více flexibilní s ohledem na měnící se poptávku po zboží v průběhu roku. V neposlední řadě šetříme náklady,“ uvádí Jan Kavka ze společnosti Modus.

Také pro většinu vězňů je možnost pracovat přínosná. „Odsouzení přijdou na jiné myšlenky, do jiného prostředí, mohou se soustředit na nějakou smysluplnou činnost, připadají si potřební, získají pracovní návyky. A u toho si vydělají peníze. To jim následně pomáhá se splácením dluhů nebo alimentů,“ popisuje zkušenosti odsouzených Martina Krutinová, mluvčí Věznice Stráž pod Ralskem s tím, že už zaznamenali i případy odsouzených, kteří se zaměstnáním potkali poprvé v životě až při výkonu trestu. Firmy dokonce zlepšují vězňům pracovní prostředí. „Jejich počty se nám u nás daří navyšovat i díky tomu, že jim zlepšujeme zázemí jako jsou šatny a sociální zařízení,“ doplňuje Jana Hloušková ze společnosti Praktik system.

Na kolik vězeň na plný úvazek firmu přijde, záleží na požadované kvalifikaci. Odměna se podle toho pohybuje od 5500 korun až po 13 750 pro vysokoškoláky s magisterským titulem.

Za mřížemi berou Češi stříbro

Podle analýzy projektu Evropa v datech v Česku na sto tisíc obyvatel připadá 203 vězňů, což je po Litvě s 235 vězni druhé nejvyšší číslo v EU. Třetím je potom Lotyšsko se 195 vězni na sto tisíc obyvatel. Obecně nejvyšší podíl vězňů na sto tisíc obyvatel v rámci celé Evropy připadá Rusku s 389 uvězněnými, Bělorusku a Turecku.

„Více vězňů na obyvatele než v Česku najdeme ještě v Gruzii, Ázerbájdžánu a Moldavsku. Hůře než my jsou na tom v tomto ohledu tedy jen některé země bývalého Sovětského svazu a Turecko,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Na opačném konci žebříčku se nachází Lichtenštejnsko, kde na sto tisíc obyvatel připadá jen 27 vězňů. Následují ho Island (37) a Finsko (51), jak vyplývá z databáze Výzkumného ústavu pro kriminální politiku na Londýnské univerzitě.

21 milionů korun denně

V českých věznicích se nachází celkem více než 21 tisíc vězňů, a zařízení tak přesahují svou kapacitu. Náklady na jednoho vězně se přitom podle Vězeňské služby ČR pohybují okolo 1000 korun za den. Český rozpočet tak vězni stojí celkem zhruba 21 milionů korun denně.

Odlehčit přeplněným věznicím mohou u méně závažných trestných činů takzvané alternativní tresty. V České republice od podzimu funguje systém elektronických náramků pro domácí vězení. U majetkových trestných činů usilují Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud o častější ukládání peněžitých trestů. Ministerstvo spravedlnosti vládě začátkem března předložilo návrhy novel trestního zákoníku a trestního řádu, které mají změnu podpořit. Nově se také připravují pravidla, která usnadní ukládání peněžitých trestů

Inspiraci pro alternativní tresty lze čerpat i ze zahraničí. Například v Německu se peněžité tresty ukládají v 85 procentech případů, v Nizozemsku v polovině, v Rakousku potom ve třetině případů. V Česku podíl peněžitých trestů podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství dosáhl v roce 2017 podílu 14,7 procenta. „V Německu, Nizozemsku i Rakousku je podíl vězňů na sto tisíc obyvatel nižší než 100. Patří tedy do skupiny zemí s nejnižším podílem uvězněných,“ doplňuje Adéla Denková z Evropy v datech.

Ženy překonaly Balkán

Česká republika se také společně se Slovenskem umisťuje v první desítce evropských zemí podle podílu žen mezi uvězněnými osobami. U nás i východních sousedů tvoří ženy okolo 7,5 procenta vězňů. Větší podíl, okolo 8 procent, vykazují Malta, Kypr a Rusko. Naopak nejméně žen mezi vězni mají balkánské země – Albánie 2 procenta, Kosovo 2,5 procenta a Bosna a Hercegovina 3 procenta.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek