Francie i země Beneluxu: důležití partneři Česka

26. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Francie, Nizozemsko, Belgie i Lucembursko se netají obavami z brexitu, který nejspíš poznamená jejich ekonomiky.

Francie a země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, patří k nejvyspělejším zemím západní Evropy a také k nejvýznamnějším obchodním partnerům České republiky. Vzhledem ke společné historii se čtveřice těchto zemí potýká také s řadou podobných problémů a rizik ohrožujících jejich ekonomický růst.

K těm nejzávažnějším rizikům, která ovšem ovlivňují celou Evropu, patří zejména nejistoty týkající se odchodu Velké Británie z Evropské unie a také možnými obchodními neshodami mezi Evropou a Spojenými státy.

Na začátku října zveřejnila nizozemská vláda svou prognózu hospodářského růstu, který by měl být vyšší než 2,5 procenta. Kabinet ale počítá s tím, že až dojde k brexitu, pocítí to nizozemská ekonomika − zhruba tři procenta nizozemského hrubého domácího produktu totiž vytváří obchod s Británií, po brexitu už to budou jen necelá dvě procenta. Navíc Velká Británie přestane přispívat do rozpočtu EU. A nizozemská vláda si už dala stranou asi půl miliardy eur, aby na tento problém byla včas připravená.

Také belgická vláda plánuje na příští rok růst, i když ne tak vysoký, jak se počítalo. Zpomalení růstu vysvětluje postupným zvyšováním cen ropy a poklesem důvěry v budoucnost ekonomiky ze strany jak spotřebitelů, tak výrobců. Mezi hlavní rizika je zahrnována mimo nejasností okolo brexitu také možná eskalace obchodních válek a obavy z fiskální politiky některých evropských zemí.

A obavy z brexitu a obchodních neshod má i Francie. A není divu, v polovině prázdnin varoval Mezinárodní měnový fond, že stupňování obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou a také mezi Spojenými státy a Evropskou unií by globálně znamenalo ztrátu asi 430 miliard dolarů a že v Evropě by tuto ztrátu nejvíce pocítila kromě Německa a Itálie právě Francie. A samozřejmě také sousední Lucembursko, jehož ekonomika je na globální obchodní výměně závislá podle žebříčku WTO nejvíce ze všech sledovaných zemí. Mimochodem v tomto žebříčku (podle takzvaného global value participation rate) je Česká republika pátá, hned za Slovenskem a Maďarskem.

V posledních dnech se objevila další hrozba − v Belgii byl hlášen výskyt prasečího moru, což vyděsilo sousední Nizozemsko a Francii. Západní Evropa přitom patří k největším vývozcům vepřového masa na světě.

Francie: přátelství bez hranic

Francie je pro Česko nejdůležitějším obchodním partnerem z těch, se kterými nemá společnou hranici.

Vloni putovalo do Francie zboží z Česka v celkové hodnotě 8,1 miliardy eur (více než 216 miliard korun) a opačným směrem to bylo 4,6 miliardy eur (více než 119 mld. Kč). To znamená meziroční nárůst celkového obratu vzájemného obchodu o zhruba deset procent na rekordní úroveň skoro třinácti miliard eur.

Nizozemsko je mnoha nadnárodními firmami používáno jako daňové sídlo,
investovaný kapitál proto nemusí vždy pocházet přímo z Nizozemska.

„Dvouciferný růst vzájemného obchodu mezi ČR a Francií v posledních letech vychází nejenom z historicky silných ekonomických vazeb, ale i z kulturní blízkosti a v neposlední řadě i bankovní podpory. Uplatnění českého exportu na francouzském trhu například výrazně usnadňuje silná vazba mezi Komerční bankou a mateřskou Société Générale. Tato skutečnost zvyšuje vývozní a investiční možnosti českých firem v zemi galského kohouta, ale funguje přirozeně i opačným směrem,“ uvedl před časem Radek Basár, zástupce výkonného ředitele pro marketing a komunikaci v Komerční bance.

Francie je pro Českou republiku osmým nejdůležitějším dovozcem. Pro Francii je největším obchodním partnerem Německo, Česko je ale co do významu pro francouzský export na 21. příčce.

Největší francouzská investice v Česku je nový závod na výrobu osobních vozů TPCA

Francie je zároveň čtvrtým největším investorem v České republice, přičemž hodnoty francouzských investic v tuzemsku jsou v celkovém součtu vyšší než investice americké a přibližně třetinové vůči celkovému německému kapitálu investovanému v Česku. V tuzemsku tak nyní působí na pět set francouzských firem, které zaměstnávají skoro 70 tisíc osob.

K těm nejznámějším patří například z finančního sektoru banky BNP Paribas a Société Générale, potravinářské kolosy Danone a Bongrain či společnosti jako Eurest, Sodexo nebo JCDecaux z oblasti služeb.

Největší francouzskou investicí „na zelené louce“ v Česku je společná investice francouzské společnosti Groupe PSA (dříve PSA Peugeot Citroën) a japonské společnosti Toyota do nového závodu na výrobu malých osobních automobilů TPCA v Kolíně, jejíž výše je 1,3 miliardy eur. Závod zahájil výrobu v roce 2005. Společnost TPCA využívá z 80 procent součástek pocházejících od českých subdodavatelů.

Podle odborníků jsou pro nás francouzští investoři zajímaví i proto, že se nyní orientují na projekty s vysokou přidanou hodnotou. Ať již jde o firmy z oborů, jako je letectví, nebo tradiční odvětví, tedy třeba automobilový průmysl, mají zájem rozvíjet design a vývoj včetně prototypování a nových konceptů výroby, jako je například Průmysl 4.0.

Z českých investic ve Francii je jednou z nejvýznamnějších nákup menšinového podílu v tamní biotechnologické společnosti OriBase Pharma, zaměřené na vývoj a výrobu nových léčebných postupů v onkologii, skupinou PPF v roce 2014. Ve Francii má ale společné či dceřiné podniky řada dalších společností jako Lasvit, Irisbus, Linet či Kavalier Glass.

Nizozemsko − investiční jednička

Také Nizozemsko je, co se týče vzájemného obchodu, jedním z největších obchodních partnerů České republiky. Loni tam směřovalo české zboží v celkové hodnotě zhruba 147 miliard korun. Opačným směrem putovalo zboží v hodnotě přes 103 miliard korun, přičemž asi 13 procent z tohoto objemu činily čipy a součástky do počítačů.

Z hlediska obchodu je Nizozemsko „až“ českou osmičkou. Z hlediska investic je ovšem jasnou jedničkou. Podle posledních dat ČNB činil celkový objem přímých zahraničních investic v Česku přes 2895 miliard korun. Naprostou většinu (89 procent, tj. 2586 miliard korun) činily investice z EU, přičemž zdaleka nejvíce, plnou třetinu, tvořily investice z Nizozemska. Až s odstupem pak následovaly investice z Rakouska, Německa a Lucemburska.

Je ovšem třeba uvést, že Nizozemsko je mnoha nadnárodními firmami používáno jako daňové sídlo, a investovaný kapitál proto nemusí vždy pocházet přímo z Nizozemska. Zároveň to samé platí i opačným směrem. Nizozemsko tak zůstává, alespoň formálně, nejčastějším cílem investic z ČR, respektive cílem dividend z „českých“ firem (tuzemských podniků se zahraničními vlastníky).

Kromě skutečně nizozemských firem, jako třeba Ahold, ING, Shell či Unilever, investovalo v Česku i mnoho nadnárodních společností, a to právě prostřednictvím svých poboček registrovaných v Nizozemsku − šlo například o kolosy jako Foxconn, Ikea, Volkswagen, Renault nebo Accenture.

Podle zastupitelského úřadu ČR v nizozemském Haagu obchodovalo s Nizozemskem přes 2000 českých firem ve vývozu a více než 4000 podniků v dovozu.

Belgie a Lucembursko: prostor ke zlepšení obchodních vztahů

Podobně jako v Nizozemsku se vyvíjí ekonomika a obchodní vztahy i v dalších dvou členských ekonomikách unie Benelux, tedy Belgii a Lucembursku. Ostatně tyto země spolu sousedí, a dokonce měly jako součást tzv. Habsburského Nizozemí až do 18. století společnou historii.

Zejména Belgie jako hutnická a chemická velmoc již tradičně patří k největším obchodním partnerům České republiky. Jen těsně se tato země loni nevešla do první desítky našich největších exportních trhů. Co se týče dovozu zboží do Česka, je pak Belgie 16. největším dovozcem. Obrat vzájemného obchodu se blíží 160 miliardám korun, vývoz z Česka do Belgie atakuje hranici 100 miliard korun, dovoz činí asi 60 miliard korun.

Ve vývozu do Belgie v posledních letech výrazně převládaly stroje a dopravní prostředky, následovaly autosoučástky a autodíly a třetí místo zaujímala zařízení k ohřevu a chlazení.

V dovozu do Česka z Belgie dominují plasty a výrobky z oceli

Českých investic v Belgii není mnoho. Naopak belgická přítomnost v tuzemsku je poměrně silná. Výše belgických investic přitom dosáhla svého vrcholu na přelomu tisíciletí. K významným akvizicím patří například nákup ČSOB bankou KBC, Glaverbel − AGC Flat Glass Europe (Glavunion), Lhoist Group (VČS), CBR (CEVA Mokrá), Unic Design (Kovobel Litoměřice), Delhaize Le Lion (Delvita), Tractebel (Cheming), Primus (International Victor Company), Bekaert (ŽDB), Thona International (Eupen Uničov), Interbrew − dnes InBev (Pražské pivovary).

Poslední, třetí ze zemí Beneluxu, tedy Lucembursko, zatím patří (a to i vzhledem ke své velikosti) spíše k našim méně významným obchodním partnerům. Nyní je asi 50. partnerem ČR s celkovým obratem vzájemné obchodní výměny okolo 10,28 miliardy korun.

V Česku nyní působí na pět set francouzských firem, které zaměstnávají skoro 70 tisíc osob.

V Lucembursku operuje sice skoro 1200 českých firem, většina z nich ovšem není ze sektoru výrobního, ale působí v oblasti daňově zvýhodněných finančních produktů.

Výše lucemburských investic v Česku činí přibližně 11 mil. eur. Mezi hlavní investory se řadí společnost Moulins de Kleinbettingen (Delta pekárny, pekárny Odkolek) nebo Agroetanol (Jihočeský zemědělský lihovar).

Zdroj: CIA Factbook, ČSÚ, Eurostat.


Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marek Bičík. Foto: Matej Slávik.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek