Francie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

19. 9. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Paříži (Francie)

Obecná charakteristika

Přestože Francie vykazuje vysokou míru nezaměstnanosti (okolo 10 %), nemá dostatek středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných technických pracovníků. Výsledně Francie poptává zahraniční zboží, které je náročné na množství vložené lidské práce a rovněž obory vyžadující technické znalosti a návyky.

V současné době jsou hlavními oblastmi českého vývozu dopravní prostředky a strojní zařízení. Hlavní výhodou českých exportérů jsou kvalitně technicky vzdělaní zaměstnanci a jejich dovednosti, a také schopnost flexibility v dodávkách dle požadavků zákazníků. Perspektivními obory pro české exportéry jsou výroba spotřebních předmětů, automobilový a obecně kovoobráběcí průmysl, kde Francie ztrácí své výrobní kapacity. Pokud jde o růstové obory, jedná se jednoznačně o automobilový, letecký průmysl a kosmický průmysl, dále energetiku, informatiku a biotechnologie. Ve Francii se v útlumu se nachází strojírenský, textilní a chemický průmysl a tudíž v těchto oblatech rostou dovozy na místní trh

Z regionálního pohledu pak velký potenciál pro české firmy skýtají oblasti Lyonu (výhodou je skladba průmyslu, blízkost k ČR a mimořádný ekonomický tah celého regionu), Toulouse a Bordeaux (zejm. z důvodu vysoké koncentrace leteckého průmyslu).

Doprava

Plánovaná liberalizace železniční dopravy v roce 2019 již láká nové investory, kteří budou konkurovat státním železnicím SNCF. Dceřiná společnost Thello italského železničního dopravce Trenitalia na tiskové konferenci v Paříži představila své budoucí plány rozvoje železniční dopravy ve Francii. Provozem dalších vysokorychlostních vlaků by se společnost Thello měla stát konkurencí pro francouzské státní dráhy SNCF. Vedle aktuálních spojení Paříž-Benátky a Marseille-Milán by se tak v následujících letech měla objevit také spojení Paříž-Milán a Paříž-Brusel.

Výkonný ředitel společnosti Roberto Rinaudo rovněž vyjádřil zájem o spojení mezi Paříží a Bordeaux, a dalšími městy na jihu Francie. O zájmu společnosti svědčí rovněž avizovaná účast v budocím výběrovém řízení pro region Provence-Alpes-Côte-d'Azur (PACA).

Automobilový průmysl

Automobilový sektor se stal v roce 2016 tahounem průmyslové výroby ve Francii a rostoucí počet registrací nových vozů ve Francii naznačuje, že po poklesu v první polovině dekády bude růst i v následujících 2 letech. Poptávka po zahraničních subdodávkách do automobilového průmyslu rostla v roce 2016 osmiprocentním tempem a automobilový průmysl byl tak nejdynamičtěji rostoucím odvětvím z hlediska subdodávek obecně. Obdobně dynamický trend pokračuje i v roce 2017.

Koncern PSA plánuje do roku 2020 přechod na novou generaci modulárních platforem, hodlá navýšit podíl subdodávek (ze současných 60 %) a změnit dodavatelský systém. V této souvislosti se otevírá příležitost pro české firmy zapojit se do nově vznikajícího řetězce subdodavatelů pro PSA a navázat nová partnerství s francouzskými strojírenskými firmami v tomto oboru. Novinkou, která může zamíchat kartami na evropském trhu automobilových subdodávek, je koupě automobilky Opel koncernem PSA začátkem roku 2017.

V roce 2017 se francouzsko-japonský koncern Renault-Nissan-Mitsubishi stal největším výrobcem automobilů na světě s 10,6 miliony prodaných vozů. Na druhou příčku tak odsunul koncern Volkswagen a na třetí místo japonskou Toyotu. Oba nejvýznamnější francouzští výrobci, Renault a koncern PSA, zaznamenali rekordní prodeje v minulém roce s 3,6, resp. 3,8 miliony vozů.

PSA v lednu oznámil ambiciózní plány na výrobu elektromobilů - do roku 2025 chce PSA nabízet v každé modelové řadě aspoň jeden elektromobil a hodlá výrazně rozšířit počet hybridních modelů. Zároveň chce do roku 2030 dosáhnout takového pokroku ve vývoji autonomního řízení, aby 10 % vlastní automobilové produkce mělo plně autonomní řízení, a 80 % modelů bude částečně autonomních.

Civilní letecký průmysl

Čeští subdodavatelé mají příležitost spolupracovat s koncernem Airbus, který po oživení civilní letecké dopravy v roce 2014, dosáhl v roce 2015 rekordních výsledků s 850 objednávkami na nové stroje. Koncern uskutečnil v roce 2016 reorganizaci řízení a zeštíhlení administrativního aparátu a do roku 2019 plánuje provést revizi své dodavatelské sítě a získat nové subdodavatele s cenově dostupnějšími řešeními. Očekávaná restrukturalizace z důvodu snižování nákladů civilní divize Dassault Aviation v roce 2017 je rovněž příležitostí pro outsourcing vybraných výrobních aktivit firmy do ČR.

Rok 2017 byl rekordním pro koncern Airbus, který dodal celkem 718 letadel, což je o 30 více, než v roce 2016. Airbus v minulém roce zaregistroval 1109 objednávek v hodnotě 138 miliard dolarů. Za posledních 5 let tempo růstu počtu dodaných letadel Airbusem dosáhlo v průměru 22 % ročně. Nejdynamičtěji se vyvíjely dodávky dvoumotorových modelů A-320 a A-350. Naopak největší model koncernu, čtyřmotorový A-380, který měl konkurovat velkým Boeingům 747, zažívá v posledních letech prodejní propadák a v roce 2018 by ho mělo být vyrobeno méně než 10 kusů. Výrobu A-380, který se ukázal být moc drahým na údržbu a provoz, v lednu 2018 fakticky zachránila objednávka od letecké společnosti Emirates na 38 strojů, čímž výroba A-380 bude pokračovat minimálně další 4 roky.

Jeden z největších dodavatelů pro letecký průmysl ve Francii, firma Daher, zaznamenala v roce 2017 rekordní tržby přesahující 1,1 miliard euro. Pro zajištění růstu firma oznámila v lednu 2018 plán na výraznou zahraniční expanzi, která má Daher přivést poprvé v historii do USA. Cílem je v roce 2022 dosáhnout obratu až 2 miliardy euro, z nichž třetinu by měly zajišťovat tržby na americkém trhu.

Kosmický průmysl

Francie je nejvýznamnějším evropským hráčem v kosmickém odvětví s financováním této oblasti v rozsahu 2,2 miliardy euro ročně, z toho 863 milionů euro tvoří příspěvek Francie do programů ESA. Francouzský kosmický průmysl má roční obrat 6,4 miliard. Efektivním základem spolupráce v kosmickém průmyslu je Smlouvy o spolupráci v oblasti průzkumu a využívání kosmického prostoru k mírovým účelům. Ta otevírá cestu ke spolupráci českých firem s velkými francouzskými prvokontraktory v rámci programů ESA, programů EU (Horizont 2020) a na tendry, které vypisuje Evropské kosmické centrum na Guyaně. Prioritou Francie v následujících letech je vývoj a provoz nosných raket Ariane. Na podzim 2016 proto započal projekt vývoje nové generace motorů pro tyto rakety, na jejímž vývoji budou výrazně participovat evropské firmy.

Energetický průmysl

Nejdynamičtějším odvětvím francouzské energetiky je od roku 2015 sektor OZE, přestože v energetickém mixu Francie hraje pořád druhořadou roli. Francii se daří naplňovat stanovené cíle energetické tranzice produkovat v roce 2020 až 23 % energie z OZE. V praxi se toto úsilí promítá do ambiciózních plánů zejm. na výstavbu parků větrných elektráren. V roce 2017 tak Francie např. realizuje tendr na zřízení větrných farem na atlantickém pobřeží v provincii Charente-Maritime poblíž l'île d'Oléron. Koncern EdF plánuje zvýšit svojí celosvětovou výrobu energie z OZP z nynějších 28 GW instalovaného výkonu na 50 GW v roce 2030. Každoroční investice EdF do nových kapacit OZP mají dosahovat 2-2,5 miliard euro. Koncem roku 2016 EdF vyhlásil tendr na výstavbu 3 mořských parků větrných elektráren, každý s výkonem 1,5 GW.

Neméně zajímavou oblastí je klasická a jaderná energetika. Pohlcení výrobních kapacit firmy Areva společností EdF v roce 2017 a související tlak na snižování nákladů slibuje potenciál pro nákup výrobků a služeb českých firem ze strany francouzského koncernu.

Koncern EDF oznámil 27. března plán na masivní investice do technologií skladování elektrické energie v rozsahu 8 miliard euro. Cílem je, aby se EDF do roku 2035 stal evropskou jedničkou ve skladování elektřiny. Investovat hodlá především do vývoje a instalace baterií, které mají kompenzovat výkyvy v produkci a spotřebě elektřiny. EDF poukazuje na to, že ceny baterií se od roku 2010 snížily o 80 % a očekává, že se budou snižovat i nadále.

EDF počítá s tím, že zákazníci, využívající jeho skladovací kapacity, budou až ze 40 % tvořit malí lokální producenti OZE z řad fyzických osob a komunálních subjektů. V tomto ohledu pak lobbuje za změny ve francouzském národním plánu vývoje v energetické oblasti tak, aby státní regulace více motivovala producenty ke skladování energie místo jejího prodeje.

Na základě výběrových řízení, konaných v letech 2011 a 2013, mělo být podle původních plánů do roku 2020 koncernem EDF a společnostmi General Electric a Iberdrola instalovány větrné elektrárny podél francouzského pobřeží o výkonu 6 000 megawattů. Tyto prognózy však byly nově revidovány – s přihlédnutím k aktuálnímu stavu projektů bude možné dosáhnout tohoto cíle nejdříve v roce 2022.

Součástí realizace Zákona o energetickém přechodu (Loi de transition énergétique pour la croissance verte) z roku 2015 je rovněž Víceletý energetický program (Programmation pluriannuelle de l'énergie, PPE), jenž stanoví základní priority ve střednědobém horizontu pro dosažení cílů energetické politiky. Současný PPE pokrývá pouze období mezi lety 2016–2018 a 2018–2023, do konce roku 2018 tak musí být revidován.

V březnu byla zahájena veřejná diskuse k novému PPE, který si v následujících dvou pětiletých obdobích klade za cíl stanovit plán, který má umožnit Francii dosáhnout uhlíkové neutrality a snížení spotřeby energie o 50 % do roku 2050, dále 30% snížení využívání fosilních paliv a výrazný pokles podílu jaderné energie na výrobě elektrické energie na 50 %.

Obranný průmysl

Zvýšená bezpečnostní rizika vedou Francii k postupnému navyšování rozpočtů branně-bezpečnostních složek. Koncem roku 2015 oznámil prezident F. Hollande plán je komplexní přezbrojení policie a dalších bezpečnostních složek a nákup nové techniky pro armádu. Významnou položkou nákupů se mají stát ruční palné zbraně a střelivo, výstroj, radary a detektory. Armádní rozpočet a utrácení na nové zbraně má kontinuálně růst až do roku 2020 ze současných 32 miliard euro na výsledných 41 miliard. Na podpoře zvýšení rozpočtů bezpečnostních a obranných složek státu existuje ve Francii shoda napříč politickým spektrem. Lze proto očekávat, že poptávka po výrobcích obranného průmyslu bude pokračovat i po volebním roce 2017.

Francouzské zbrojní společnosti zvýšily svůj podíl na světovém trhu v období mezi lety 2013–2017 (ve srovnání s lety 2008–2012) téměř o jeden procentní bod. Prodej zbraní po celém světě se pak v uvedeném období zvýšil o 10 %. Dle nových dat, která uveřejnil Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI), zvýšila Francie export zbraní o 27 %, což jí umožnilo zvýšit svůj podíl na trhu z 5,8 % na 6,7 %, předstihnout Německo a stát se aktuálně třetím největším exportérem armádní techniky na světě.

Plasty a gumárenský průmysl

Francouzský trh s kompozitními materiály roste od roku 2013 8% tempem ročně. Kompozity, které byly v minulosti doménou převážně leteckého průmyslu, nacházejí uplatnění i v dalších oborech, jako energetika a doprava. Podle statistik mezinárodního veletrhu subdodavatelů MIDEST byla v letech 2015 a 2016 poptávka po zahraničních plastových výrobcích ze strany francouzských firem nejdynamičtější ze všech odvětví. Vysoký růst si má odvětví zachovat i v následujících letech z důvodu změn ve výrobních procesech a prosazování stále většího množství kompozitních materiálů v průmyslových výrobcích.

V letech 2017–2018 jsou ve Francii naplánovány investice v rozměru 450-500 milionů euro do kapacit vývoje a výroby kompozitů – kromě francouzských, amerických a japonských firem vkládá do VaV v této oblasti prostředky i francouzský stát prostřednictvím místních klastrů zaměřených na nové materiály.

Textilní a obuvnický průmysl

Z celého odvětví byl v posledních letech nejdynamičtější sektor technických textilií. Zatímco v roce 2010 tvořil jen ¼ celkového trhu s textiliemi, v roce 2017 dosáhne, podle prognóz, 45 %. Poptávka po technických textiliích stagnuje ve stavebnictví, tahouny každoročního 4% růstu odvětví jsou ve Francii průmysl a doprava. Na místním trhu mají šanci prosadit se zejména technický textil a speciální tkaniny, které přesahují do dalších odvětví (např. automobilový letecký průmysl, stavebniny aj.).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Francouzský farmaceutický průmysl zůstává jedním z nejvýznamnějších na světě. Vývojové trendy v oblasti a světová konkurence donutily francouzské firmy vypracovat restrukturalizační plány, které mají zvýšit konkurenceschopnost francouzského farmaceutického průmyslu. Součástí plánu je i revize obchodních partnerů pro subdodávky pro výrobu léčiv, resp. přenos některých částí výroby do levnějších evropských zemí. České firmy mají příležitost se i nadále prosadit dodávkami pro francouzské nemocnice prostřednictví tendrů a státních nákupčích agentur.

Zpracovatelský průmysl

Francouzská ekonomika je v posledních letech tažena spotřebou domácností, což je i hlavní důvod toho, že poptávka po luxusním zboží nebyla výrazněji poznamenána posledními lety hospodářské stagnace. Z hlediska náročnosti a vysoké konkurence na trhu má ve Francii šanci prosadit se pouze spotřební zboží s vysokou přidanou hodnotou, kvalitním designem a, v čím dál větší míře, zakázkově vyrobené.

Turismus

Příjmy francouzské ekonomiky z incomingového turismu v roce 2017 dosáhly 54 miliard euro, což je o 5 miliard více, než v roce 2016. Francii v minulém roce navštívilo 89 milionu cestovatelů. Nejvýznamněji rostl počet návštěvníků z Číny, kteří se stali nejpočetnějšími mimoevropskými turisty ve Francii a přinesli místní ekonomice 4 miliardy euro. Číňané v pomyslném žebříčku návštěvnosti Francie obsadili 4. místo a odsunuli na 5. místo turisty z USA. Tradičně nejvíce turistů přichází do Francie z Belgie, pak Velké Británie, Švýcarska a Německa. Francie rovněž poskočila v mezinárodním srovnání nejoblíbenějších destinací z 5. místa na 3. místo za USA (se 186 miliardami příjmů z incomingového turismu) a Španělskem (55 miliard příjmů).

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obory

Design

Čeští designéři mají ve Francii dobrou pověst a design použitelný v oblasti spotřebního a průmyslového zboží, nábytku apod. má velkou budoucnost. Francie je po Itálii druhá nevýznamnější země v oblasti designu s průnikem do dalších oborů.

Energetika

Jeden z klíčových oborů ve Francii zaslouží trvalou pozornost, jelikož je v něm řada příležitostí v oblasti subdodávek pro české firmy.

Chemický a farmaceutický průmysl

Tradiční, s ČR propojený obor.

Letecký a kosmický průmysl

Tradiční vazby mezi českými a francouzskými firmami jsou posíleny skutečností, že se ČR stala členem Evropské vesmírné agentury.

Subdodávky pro průmysl a strojírenství

Průmysl nadále zasluhuje zvýšenou pozornost, jelikož v něm nadále funguje silné propojení v oblasti subdodávek mezi Francií a českými firmami včetně zajímavých perspektiv ve vývoji a v oblasti centrálních dodávek. O české firmy je zájem hlavně v oblasti subdodávek, ale i výrobní kooperace. České firmy často uspějí tam, kde jsou potřeba rychlé dodávky a malé, speciální série (tj. i s větší přidanou hodnotou). Oblast subdodávek je zajímavá i pro další obory obrábění, hutnictví, lisy aj.

Zdravotnická technika

Francouzský trh bude nadále vysoce atraktivní a je zde i prostor v oblasti veřejných zakázek.

Životní prostředí a odpadové hospodářství

Přestože je Francie velmi vyspělý stát a sám vlastní a vyvíjí velké množství technologií, je zde prostor pro naše firmy účastnit se celé řady tendrů ať již samy nebo jako subdodavatel místních firem.

Aktuální sektorové příležitosti pro Francii

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Nejvýznamnější akce pro prezentaci ČR v roce 2018

Projekty ekonomické diplomacie ve Francii pro rok 2018

  • Den českého vojenského a obranného průmyslu (1.2.)
  • Prezentace a B2B českých firem v oblasti Smart City v Lille (10.4.)
  • Den českého IT a start-upů v Paříži (26.4.)
  • Den českého strojírenství a energetiky v Lyonu (30.5.)
  • Den českého leteckého průmyslu a (19.-20.6.)
  • Podpora české oficiální účasti na veletrhu Eurosatory 2018 (12.6.)
  • Prezentace českých firem a výzkumných institucí na BioFit 2018 (listopad)

Aktivity plánované v teritoriu na rok 2018

  • Setkání s českými vystavovateli na veletrhu bytového designu Maison et Objet (leden)
  • Den českého vojenského a obranného průmyslu (1.2)
  • Setkání s českými firmami na veletrhu JEC World (7.3.)
  • Setkání s českými firmami na veletrhu MIDEST (27.3.)
  • Prezentace a B2B českých firem v oblasti Smart City v Lille (10.4.)
  • Den českého IT a start-upů v Paříži (26.4.)
  • Den českého strojírenství a energetiky v Lyonu (30.5.)
  • Diskusní večer "Regards croisés" Předseda HK V. Dlouhý a prezident MEDEF P. Gattaz (červen)
  • Den českého leteckého průmyslu a roadshow českých firem v koncernech Airbus a Safran (19.-20.6.)
  • Oficiální účast na veletrhu Eurosatory 2018 (12.6.)
  • Den českého designu na ZÚ Paříž (21.6.)
  • Účast na veletrhu World Nuclear Exhibition (30.6.)
  • Setkání s českými vystavovateli na veletrhu bytového designu Maison et Objet (11.9.)
  • Česká expozice na veletrhu IFTM TOP RESA (28.9.)
  • Prezentace českých firem a výzkumných institucí na BIOFIT 2018 (listopad)
  • Workshop CzechTourismu na ZÚ pro turistické operátory – MICE (30.11.)
  • Saveurs du Monde v Marseille (Každoroční gastronomická prezentační akce konzulárních úřadů) (23.12.)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: