Francie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

29. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Paříži (Francie)

.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Podle charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nároků a poprodejního servisu musí česká firma zpravidla rozhodnout o způsobu distribuce svých výrobků, např. zda pro daný trh využít služeb distributora nebo obchodního zástupce. Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významné jsou rovněž Lille, Štrasburk a jejich okolí. Ve Francii jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a v poslední době roste i význam zásilkového obchodu.

K hlavním faktorům ovlivňujícím prodej patří reklamní akce mimo prodejnu (v tisku, v místní rozhlasové stanici, v dopravních prostředcích), předvádění výrobků v prodejně, zvláštní promoční slevy, den otevřených dveří, degustace, věrnostní karty aj. V souladu s celosvětovými marketingovými a reklamními trendy roste význam propagace na internetu a sociálních sítích. Základní je dobrá znalost francouzštiny a místních zvyklostí. Výhodou je dobrá znalost teritoria a regionálních obyčejů: většina Francouzů je hrdá na svůj rodný kraj. Klíčovou podmínkou je bezchybné a včasné zpracování obchodního případu (průzkum trhu → oslovení potenciálních partnerů → nabídka). Průzkum trhu je možné provést vlastními silami (návštěva veletrhů a výstav atd.), nebo využít místních agentur. V každém případě doporučujeme ještě před výjezdem do zahraničí a stykem s velvyslanectvím ČR v Paříži kontaktovat CzechTrade, který poskytne řadu údajů přímo v ČR. Velký důraz je kladen na kvalitu výroby a výrobků. Atestace dle ISO 9000 je vyžadována pro subdodávky, atest CE pro finální výrobky. Pro stroje a dopravní techniku je třeba schválení elektroinstalace a ověření bezpečnosti a hlučnosti.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Francie je součástí jednotného trhu EU, platí zde tudíž standardní pravidla platná na území EU. 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Podmínky pro zřízení různých podnikových forem jsou uvedeny na internetových stránkách registračních středisek CFE ministerstva hospodářství, na kterých lze také nalézt příslušné středisko podle plánovaného předmětu činnosti, sidla a právní formy zřizovaného subjektu i doporučení pro volbu vhodné právní formy. Registraci lze provést i u tzv. internetové přepážky na adrese www.guichet-entreprises.fr

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Propagace výrobků je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako návody, nápisy na výrobcích, na výstavních stáncích při veletržních akcích - překládá se např. i „Made in ...“ jako „Fabriqué en ...“. Plakátování není dovoleno, ale jinak je škála propagačních metod široká:

  • reklamy v metru a autobusech
  • sezónní slevy ohlašované v brožurách s vyobrazením výrobku, které jsou distribuovány do domů
  • výrazné poutače za výklady obchodů
  • uvedení významného snížení ceny nebo novinky (zaváděcí cena) přímo v prodejně, v regálu se zbožím
  • zvýraznění polohy propagovaného zboží v prodejně - zvláště u vchodu, u pokladen, atd.
  • reklamy ve sdělovacích prostředcích se soustřeďují výhradně na spotřební zboží
  • v tisku se uvádějí reklamy pouze na luxusní zboží (textil, hodinky, šperky, parfémy a automobily)
  • v televizi se používá (ne však v široké míře) systém teleshoppingu, reklamy jsou poměrně časté a řada se jich periodicky opakuje, televizní šoty propagující zboží určené především ženám jsou zaměřeny na emotivní stránku spotřebitele (láska, krása, zdravý vzhled, věčné mládí), spoty určené mužům naopak zdůrazňují racionalitu a sílu
  • zvláštní skupinu tvoří propagace cestovních kanceláří a leteckých společností

Francie má více než dvěstěletou tradici výstavnictví a veletrhů. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Aby však veletrh plně splnil svůj účel, je třeba, aby ještě před vlastním vycestováním na výstavu vystavovatel předem pozval potencionální zákazníky na svůj stánek, případně počítal s tím, že bude třeba některé zákazníky navštívit v sídlech jejich společností. Katalogy a prospekty je třeba vyhotovit ve francouzštině. Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách www.francouzskeveletrhy.cz české pobočky francouzského sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno zákonem (Code de la propriété intelectuelle). Ochranou průmyslového vlastnictví se zabývá úřad INPI, který zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním. Zastupuje také Francii v mezinárodních orgánech a při uzavírání bilaterálních či multilaterálních dohod s cizími zeměmi. Dále poskytuje své expertízy a doporučení. Dle srovnávacího indexu mezinárodní organizace Property Rights Alliance za rok 2018 je Francie v ochraně duševního vlastnictví na 23. místě ze 125 hodnocených zemí (ČR je na 27. místě).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy a jejich zadavatelem může být orgán státní správy či orgán územní samosprávy (stát zadává cca 40 % objemu veřejných zakázek, regiony 20 % a státní podniky 40 % zakázek). Ve Francii činí objem veřejných zakázek přibližně 120-140  miliard € ročně.

U menších zakázek (do 90 000 EUR) je způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky ponechán na zvážení zadavatele. Zpravidla se zveřejňují v regionálním tisku, na internetových stránkách či vývěskou. Oznámení o nich mohou být převzata do komerční internetové databáze Marchés Online.

Větší zakázky (nad 90 000 EUR) má zadavatel povinnost zveřejnit v úředním věstníku veřejných zakázek BOAMP, na jehož internetových stránkách jsou také uvedena pravidla týkající se veřejných zakázek a vyhledávací program zakázek podle klíčových slov, období i krajů.

Největší zakázky (nad 134 000 EUR u zakázek na dodávku zboží a služeb zadaných státem, nad 207 000 EUR u zakázek na dodávku zboží a služeb zadaných územní samosprávou a nad 5 186 000 EUR u zakázek na provedení prací) je zadavatel povinen zveřejnit v Úředním věstníku Evropské Unie. Na internetu jsou jejich oznámení dostupná v databázi TED.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů závisí na ustanoveních obchodního kontraktu. Francie, stejně jako ČR, je členem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Náklady na soudní řízení a honoráře advokátů ve Francii jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně všech jiných dostupných prostředků. Nicméně v případě potřeby je na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži uveden seznam advokátních kanceláří, které informovaly o svých možnostech jednat česky i francouzsky.

Rizika trhu a investování ve Francii jsou podobná jako jinde v EU. Nejvíce zpravidla překvapují zdlouhavé administrativní postupy a složité pracovní předpisy. Pro české firmy, které jsou v komunikaci se zahraničním zaměřeny hlavně na angličtinu, je komplikací i potřeba francouzštiny.

Obvyklé platební podmínky jsou se splatností od 30 do 90 dnů a zpoždění plateb činí v průměru kolem 10 dnů.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Při snaze o vstup na francouzský trh je třeba počítat se silnou konkurencí. Ve Francii dlouhodobě působí místní, zahraniční i nadnárodní společnosti, které již zde mají vybudované postavení a své teritorium si velice tvrdě brání. Pokud se vývozce rozhodne o tento trh usilovat, musí očekávat běh na dlouhou trať: být připraven k dlouhým osobním jednáním, k překonávání náročné administrativy i prvků ochranářství. Na druhou stranu reference z francouzského trhu jsou vizitkou houževnatosti firmy a kvality jejích výrobků.

Přestože je francouzský trh trhem západoevropským, tedy nasyceným téměř ve všech směrech, české firmy mají šanci se zde prosadit. Je však třeba nesázet pouze na nižší cenu výroby a zaměřit se i na další aspekty, zejm. technologickou vyspělost a flexibilitu výroby.

Jakmile je již jednou dosaženo dohody, přistupují Francouzi ke smluvním závazkům obvykle seriózně. Je však dobré, když je dohoda co nejprecizněji zachycena písemně, protože jinak mají francouzští partneři tendenci vracet se k bodům, které se snaží přizpůsobit svým potřebám. Písemné dohody ovlivňuje dlouholetá kultura psaného práva a postupně sedimentující administrativy. Vyjednávání mohou být dlouhá a vyčerpávající, ale nikoli nepříjemná. Francouzští partneři mívají zálibu v dlouhých sezeních u slavnostní tabule: u jídla tráví velkou část jednání. Večeře mívají privátní, exkluzivní charakter. Pracovní snídaně jsou běžnou součástí kalendáře. Sednout si s někým „na skleničku“ lze jen mezi velmi dobrými přáteli, není součástí obchodních zvyků. Dlouhé vybírání z jídelního lístku nepůsobí rušivě, naopak, stejně tak přerušování jídla a velká gestikulace u stolu je součástí zvyklostí. Na jednání obvykle přicházejí dobře připraveni, občas pozdě (v Paříži je běžné zpoždění dvacet minut), s patřičným množstvím podkladů a logicky připravených argumentů. V jejich vystupování se zpravidla projevuje, že jsou již od střední školy pečlivě připravováni na precizně strukturované diskuse na nejrůznější témata. Formální dokonalost mnohdy zastíní obsahovou průměrnost. Následujících 10 bodů jsou praktické tipy pro obchodní jednání:

  1. Připravte si reprezentativní dokumentaci a webové stránky, nejlépe ve francouzštině
  2. Při prvním kontaktu neposílejte e-mail ani fax, raději zatelefonujte, Francouzi preferují osobní kontakt
  3. Pokud neovládáte francouzštinu, vezměte si raději pro první jednání tlumočníka
  4. Naučte se alespoň několik slov ve francouzštině
  5. Schůzku si domluvte dopředu, přijďte na ni včas, ale ne dříve (i když zpoždění 10-15 minut je považováno za normální)
  6. Vyjadřujte se strukturovaně, jasně argumentujte a navrhujte řešení
  7. Prokazujte svému partnerovi respekt, ale nenechte se jeho požadavky zatlačit do kouta
  8. Buďte trpěliví a vytrvalí, na reakci francouzské strany se obvykle čeká velmi dlouho
  9. Raději se chovejte formálně a nechte Váš protějšek udělat první krok k méně formálnímu jednání
  10. Nesnažte se francouzského partnera zastihnout mezi 12 a 14 hodinou, o Velikonocích, Vánocích, v srpnu, o všedním dnu mezi svátky, a raději ani v pátek později odpoledne, Francouzi totiž všeobecně ctí dobu oběda, dny volna, svátky i prázdniny

Ve společenské konverzaci neexistují žádné výrazné preference či tabu. Rozhovor je možné vést na různá běžná témata, velká záliba je v kultuře. Nedoporučuje se ale pouštět se do témat příliš osobních (rodina, víra, politické přesvědčení). Náboženství konkrétně je vnímáno jako velmi privátní téma (laicita, tedy nekonfesnost je zde vnímána velmi silně). I věřící lidé reagují na otázky tohoto typu nevstřícně. Délku zdvořilostní konverzace je vhodné ponechat na partnerovi.

Francouzi mají vyvinutý smysl pro slovo: projevy a slavnostní přípitky jsou nedílnou součástí každého jednání. Pečlivě pak jmenují všechny funkce přítomných, a to i opakovaně. Očekává se, že na projevy či přípitky se odpovídá. S ohledem na tradiční zdvořilost není příliš žádoucí začít s vtipkováním a neformálním vyjadřováním dříve, než se obchodní partneři poznají blíže.

Francouzi zpravidla nemají příliš velkou znalost o českém prostředí. Řada z nich ještě nezaregistrovala rozdělení Československa. Francouzi jsou také překvapeni, když se dozvědí jak je ČR geograficky blízko Francie a že Praha leží západněji než Vídeň. Pojem Střední Evropa používají jen intelektuální špičky. Francouzi, kteří nenavštívili ČR nebo nemají osobní kontakt s českým prostředím, si představují ČR jako zemi s velmi nízkou životní úrovní.

Francouzi na českých partnerech oceňují především jejich technické znalosti a dovednosti, spolehlivost, disciplínu a odpovědnost.

Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni, neboť v centralisticky pojatém systému řízení, obvyklém pro většinu francouzských podniků, nebývá na nižší články delegováno dostatek pravomoci. Zpravidla nejtěžší bývá probojovat se na správné místo v hierarchii, vyšší funkce bývají dobře chráněny a odstíněny. Velkou roli hrají známosti a společně absolvované školy. Bývalí studenti spolu prostřednictvím asociací udržují velmi těsný vztah. Jednání na nižší úrovni pak obvykle nevede k okamžitým výsledkům, nýbrž jen k vymezením základních pojmů a podmínek. Obdobně francouzští partneři očekávají i od svých protějšků, že s nimi budou jednat na pokud možno nejvyšší úrovni. Výhodou v jednání je, když se partneři již znají a vědí, co od sebe mohou očekávat.

Francouzi často do poslední chvíle mění dlouho předem smluvené rámce jednání: nechávají se zastupovat v případě, že jednání nesplňuje jejich očekávání. Přísliby účastí na akcích jsou často z francouzské strany jen vyjednávací pozicí, aby z druhé strany dostali odpovídající úroveň zastoupení, nejsou tedy závazkem, který je třeba splnit beze zbytku.

Svou roli v jednáních mohou sehrát i regionální odchylky či vliv nefrancouzského původu jednajícího. Seveřané jsou spíše precizní a pragmatičtí, jižané jsou spíše pomalejší, více rituální. Na východě je cítit silný německý vliv. Lze však obecně říci, že se uplatňuje úcta, vzájemný respekt a zdvořilost. I při dramatickém průběhu diskuse dojde zpravidla k dohodě, která má obvykle podobu kompromisu přijatelného pro obě strany. Francouz bývá ve svém projevu velmi přesně strukturován. Uvažuje v konceptech a hierarchiích.

Francouzská společnost je společností s dlouhými a bohatými demokratickými tradicemi. Nepotrpí si proto příliš na používání akademických titulů. Jinak ji však stále oslňují osobnosti se vznešeným původem. Obvykle zde vystačíte s oslovením Monsieur aMadame (pane, paní), ale pozor - bez příjmení (i když to dnes není pociťováno tak silně, je takové oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé a pokleslé). Výjimkou z uvedených jednoduchých oslovení jsou např. vojenské hodnosti (Mon général) a oslovení prefektů (Monsieur le préfet). Ve firemním prostředí se užívá často titulu PDG, tedy předsedy firmy, (obvykle plným titulem Président - Directeur Général, ve zkratce PDG).

Velkou sílu mají veřejné funkce: ministři, starostové, parlamentáři mají nárok na to být oslovováni doživotně svou nejvyšší funkcí.

Titul Docteur je ve Francii výhradně určen pro oslovení lékaře, advokát má nárok na oslovení Maître (mistře). Ingénieur (inženýr) je zde spíše povolání a nikoli titul. Akademické tituly se uvádějí prakticky výhradně písemně v akademických tiscích.

Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.

Pokud jde o vizitky, není po obsahové ani formální a grafické stránce mezi zvyklostmi v ČR a ve Francii příliš velký rozdíl. Jak již bylo konstatováno výše, nepoužívají se tituly, jinak je dnes z praktického hlediska vhodné a obvyklé přiměřeně velké logo i plné kontaktní údaje včetně e-mailové adresy. Jméno je doplněno funkcí zpravidla v obecné rovině (tj. většinou jen ředitel, ale občas i obchodní ředitel). Přirozeně lépe působí, je-li vizitka přímo ve francouzštině.

Úředním jazykem je francouzština. Regionální jazyky, jejichž použití je však silně teritoriálně i funkčně omezené, jsou bretonština, katalánština, baskičtina a alsaština.

Státními svátky jsou 1.1., 1.5., 8.5., 14.7., 15.8., 1.11., 11.11., 25.12. a dále pohyblivé svátky: Velikonoční pondělí, Nanebevstoupení a Letnice. V některých místech a oborech jsou ještě další svátky, například v oblasti Alsace-Moselle (u hranic s Německem) je svátek také na Velký pátek a 26.12. Aktuální přehled svátků je uváděn na internetových stránkách státní správy v kapitole Jours fériés.

Obvyklá pracovní doba je mezi 9:00 a 18:00 hod. s delší pauzou na oběd při 35ti hodinovém pracovním týdnu a obvyklá prodejní doba od 9:00 do 19:00 hod. v pondělí až sobotu, v některých velkých supermarketech i v neděli.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Cestování do Francie je pro státní příslušníky ČR bezvízové. U nezletilých do 18 let cestujících bez doprovodu dospělé osoby mohou francouzské úřady vyžadovat písemný souhlas rodičů s cestou do zahraničí.

Podmínky pro cestování do francouzských zámořských území se mohou lišit. Aktuální stav je uveden na internetových stránkách francouzského ministerstva zahraničí databáze Assistant Visa, kde se informace vyhledávají podle cíle cesty a situace cestovatele.

Limity pro bezcelní dovoz a podmínky pro dovoz zvířat, rostlin, léků, apod. pro osobní potřebu jsou uvedeny na internetových stránkách francouzské celní správy v kapitole Vous voyagez.

Oblasti se zvýšeným rizikem jsou avizovány na internetových stránkách MZV ČR v databázi "státy a území" pod kombinací hesel "Francie" a "Cestování".

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR mohou na území Francie vykonávat závislá i nezávislá povolání za stejných podmínek jako Francouzi za předpokladu splnění kvalifikačních podmínek. Výjimku tvoří několik specifických povolání ve státní správě určených výhradně francouzským státním příslušníkům. Občané ČR nepotřebují k výkonu práce pracovní povolení ani povolení k pobytu, mají však povinnost nahlásit svou přítomnost na francouzském území obecnímu úřadu místa bydliště během prvních tří měsíců pobytu. Trvalý pobyt ve Francii je možno získat po 5 letech nepřetržitého pobytu na francouzském území, což je třeba dokázat několika doklady, jako jsou pracovní smlouvy, výplatní listiny, faktury apod.

Zvláštním případem je dočasné vyslání pracovníků. České subjekty mohou vyslat pracovníka, se kterým mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti. Na dohodu o provedení práce nelze vyslání realizovat, protože za takového pracovníka se neodvádějí příspěvky do systému sociálního pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení pak nemůže vydat formulář dokladující příslušnost k českému systému sociálního (a zdravotního) pojištění, který je klíčovým dokumentem každého vyslání. Vyslat dále nelze pracovníka na samotném začátku působení u zaměstnavatele. Důvod je obdobný jako v předešlém případě - Česká správa sociálního zabezpečení musí nejprve obdržet platbu do systému, až poté vydává příslušný formulář. Vyslání pracovníků do Francie je upraveno francouzským zákoníkem práce. O vyslání se jedná, pokud zaměstnavatel se sídlem v ČR svěří svému zaměstnanci úkol, který musí vykonat na území Francie. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii. Zaměstnanci mohou být do Francie vysláni v následujících případech:

  • poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny
  • vzdělávání či splnění určitého úkolu v organizaci nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině
  • přechodné vyslání pracovníků do podniku na území Francie zprostředkovatelnou práce
  • vyslání pracovníků za účelem vykonání práce pro vysílající podnik na území Franci (např. průřez lesa vlastněného ve Francii českým podnikem)

Pokud však vysílající firma podniká ve Francii pravidelně nebo trvale, musí si zde zřídit provozovnu a podřídit se francouzské legislativě.

A výhradou ustanovení mezinárodních dohod a smluv, kterými je Francie vázána, zaměstnanci dočasně vyslaní do Francie podléhají po dobu svého pobytu francouzským zákonům. Nicméně, s výjimkou případu vyslání zaměstnanců z oboru stavebnictví, se francouzská legislativa týkající se minimální mzdy a minimální délky dovolené nevztahuje na zaměstnance vyslané na dobu kratší než 8 dní s cílem provedení první montáže či instalace zboží na území Francie. Tyto montážní práce musí tvořit nedílnou součást prodejní smlouvy, musí být nezbytné pro uvedení zařízení do provozu a musí být provedeny kvalifikovanými zaměstnanci dodávající firmy. Vykonávání určitých profesí je ve Francii regulováno. Jedná se o lékaře, architekty, řidiče taxi, účetní, pojišťovací agenty, aj. V případě vyslání těchto zaměstnanců firma provozující regulované profese musí doložit, že obdržela příslušná povolení nebo diplomy požadované ve Francii k jejich výkonu. Na dočasně vyslané zahraniční pracovníky se vztahují například ustanovení o:

  • pracovní době (35 hodin týdně se specifiky podle oboru)
  • minimální délce dovolené
  • minimální mzdě a mzdě obvyklé v daném sektoru
  • ochraně zdraví, bezpečnosti, hygieně při práci a lékařském dozoru
  • ochranných opatření týkajících se pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých
  • podmínkách rovného zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci
  • podmínkách dle kolektivních smluv pro daný obor

Český podnik vysílající do Francie dočasně své zaměstnance k poskytnutí služby musí zaslat místně příslušnému inspektorátu práce (Direction départementale du travail) prohlášení sepsané ve francouzštině obsahující základní údaje o vysílající firmě, vyslaných zaměstnancích, charakteru a místu výkonu práce. Toto prohlášení musí být doručeno před zahájením vyslání pracovníků formou doporučeného dopisu s potvrzením o převzetí nebo faxem. Při kontrole jsou pak požadovány následující dokumenty ve francouzštině:

  • doklad o notifikaci
  • výpis z obchodního rejstříku
  • smlouva o subdodávce nebo o provedení služby
  • faktury
  • výplatní pásky vyslaných zaměstnanců
  • doklad o jejich pracovní době
  • doklady o řádném placení zdravotního (Evropský zdravotní průkaz) a sociálního pojištění (formulář vydaný Českou správou sociálního zabezpečení)
  • potvrzení o zdravotní prohlídce zaměstnanců

Při přeshraničním poskytování služeb samostatně výdělečnou osobou to potom jsou:

  • výpis ze živnostenského rejstříku
  • smlouva o subdodávce nebo o provedení služby
  • faktury
  • doklady o řádném placení zdravotního (Evropský zdravotní průkaz) a sociálního pojištění (formulář vydaný Českou správou sociálního zabezpečení)

Pokud bude ve Francii vykonávána činnost, která je zde regulovaná, je nutné žádat o uznání kvalifikace. 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Místní zdravotní péče je dostupná všem cizím občanům, kteří zaplatí. Před odjezdem z ČR je třeba si vyzvednout u zdravotní pojišťovny Evropský průkaz zdravotního pojištění. Ošetření se platí na místě a vystavené potvrzení (feuille de soins) se předloží k refundaci zdravotní pojišťovně. Cena jedné návštěvy u praktického lékaře se řádově pohybuje v desítkách euro. Podobně se hradí a refundují i případné léky na předpis. Pojištění s Evropským průkazem zdravotního pojištění nekryje všechny možné výdaje, takže je potřeba si před cestou sjednat ještě také cestovní pojištění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: