English version
Proto jsou dnes mezi zeměmi mimo Evropskou unii jedničkou pro malé a střední exportéry Spojené státy americké, kde české podniky nabízejí výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Reexport do jiných zemí se jich v drtivé většině netýká.
„Pokud mají výrobek s vyšší přidanou hodnotou, nabízejí ho firmy do teritorií, odkud už neputuje dál. Tam jsou obecně ochotni zaplatit vyšší cenu. A neplatí to samozřejmě jen o Spojených státech,“ shrnuje Karel Havlíček.
Malé a střední podniky vyhledávají destinace, kde se platí za kvalitu. „Nejde jim primárně o objem. Ten je spíše v hledáčku velkých společností, jež musejí soutěžit o tržní podíl a o obrat. Menší podniky o celkový podíl na trhu soutěžit nemohou. Nejdou primárně po velikosti vývozu, ale po marži,“ doplňuje v rozhovoru předseda AMSP ČR.
Videozáznam rozhovoru s Karlem Havlíčkem
Quo vadis, malý vývozce?
A jak se dnes v Česku daří malým exportérům? Export z ČR roste už několik let a malé a střední firmy nejsou výjimkou.
„Z Česka ročně vyvezeme zboží a služby asi za 4,2 bilionu korun. Celkově exportuje asi dvacet tisíc podnikatelských subjektů. Drtivá většina z nich jsou malé a střední firmy. Pokud jde o objem exportu, pohybuje se toto číslo kolem 50 procent. To je více než dva biliony korun,“ připomíná Karel Havlíček.
Podle průzkumů má 99 ze sta malých a středních podnikatelů ve svých exportních destinacích zahrnutou Evropskou unii. To odpovídá i celkovým číslům – 84 procent českého vývozu totiž míří do zemí osmadvacítky.
Pokud jde o výdělky, je situace poněkud odlišná. Nejdůležitější destinací sice zůstává pro malé a střední firmy Německo (klíčový obchodní partner ČR), ale zatímco do něj putuje až třetina vyváženého zboží, výdělky z něj představují jen dvacet procent z celkových exportních příjmů českých podniků. U Spojených států je poměr opačný. „Ačkoli do USA jdou jen dvě procenta vývozu, jde-li o výdělky pro exportéry, dostáváme se někam k šesti procentům,“ prozrazuje předseda AMSP ČR.
Z mimoevropských teritorií jsou tedy dnes Spojené státy pro malé exportéry číslem jedna, dvojkou je Rusko, až třetí Čína. Rusko bylo dlouhou dobu na čele, obchod s východní velmocí ale zabrzdil hospodářský pokles RF, pád rublu i protiruské sankce.
Priorita při českém předsednictví v Radě EU? Východní partnerství
„Dobrou zprávou je, že se export do Ruska opět zvyšuje. Rusko a Ukrajina, kde také dochází po letech poklesu k růstu, byly pro nás vždy tradičními trhy, kde měly české menší i střední firmy silné zázemí,“ připomíná Havlíček.
V trendu jsou podle předsedy AMSP ČR také ostatní země SNS. Z těch větších stagnují pouze Kazachstán a Ázerbájdžán: „Možná i proto, že pro malé firmy jsou tato vzdálená teritoria hůře uchopitelná“.
Přesto se agentury jako CzechTrade a CzechInvest, ale také podnikatelské organizace a svazy snaží vytvořit pro malé a střední podniky zázemí, aby více vyvážely do vzdálenějších destinací, případně aby se zde zvyšoval podíl českých invetsic.
Příkladem může být podle Karla Havlíčka podnikatelský hub v indickém Bengalore, který je společným projektem CzechTrade a právě AMSP ČR.
„Podpora zahraničních investorů v Česku, kterou jsme činili dosud, je z našeho pohledu nošením dříví do lesa. Pojďme podporovat české investory v zahraniční, pochopitelně především ty, kteří přinesou dividendu zpět do ČR. Indie je jedním z míst, kde je taková podpora nejsmysluplnější,“ domnívá se Karel Havlíček.
„V tuto chvíli s organizacemi v Týmu Česko, které podporují naše investory a vývozce, dáváme dohromady podpůrný balíček pro ty, kteří by do Indie přesunuli část výroby. Mohl by to být zajímavý pilotní projekt,“ dodává předseda AMSP ČR
Digitální revoluce
„Digitalizace je pro firmy cestou ke snížení administrativy a zároveň cestou k vyšší efektivitě, nehledě k tomu, že v určité době bude řešit nedostatek pracovní síly,“ říká Karel Havlíček.
„Jestli se ale někdo domnívá, že problémy podniků vyřešíme digitalizací či robotizací do dvou let, je to utopie. Najednou neuděláte z 1,5 milionu podnikatelských subjektů 1,5 milionů špílmachrů, jakkoli by to bylo skvělé,“ upozorňuje Havlíček. Pokud ale nebudou ti malí na digitální revoluci připraveni, nepřežijí, varuje přesto AMSP.
Digitální technologie dnes v Česku využívají dvě třetiny podniků, mikrofirmy a především živnostníci ale poněkud zaspali. I proto letos AMSP ČR pořádá Rok digitálního podnikání za účelem vzdělávání drobných podnikatelů.
„Primárně bude zaměřen právě na malé subjekty, budeme jezdit po regionech (čeká nás asi 100 akcí) a budeme ukazovat a edukovat, jak dělat malý obchod, malé řemeslo či provozovat malou farmu – to vše na digitální bázi. Budeme se snažit dělat to populární formou, ne že podnikatelům řekneme: pořiďte si drahé přístroje a pak se jen budete dívat, jak vše krásně funguje,“ popisuje Havlíček.
Gramotnost populace, pokud jde o digitální technologie, je podle Havlíčka na vysoké úrovni. „To ale neznamená, že ji dokáží aplikovat všude, kde je to potřeba k řízení podniků a firem. Tam jsou podnikatelé konzervativnější. Je to dáno i tím, že to ne vždy vyžadují zákazníci. Typický příklad je v oblasti řemesel – řemeslníci se ptají, proč by měli být v různých vyhledávačích a pracovat s digitálními nástroji, když už dneska mají práce nad hlavu,“ dodává.
Mladší generace, která na moderních přístrojích a na internetu vyrostla, bude ale dříve či později nakupovat všechny produkty i služby na této bázi. Rychle se blíží doba, kdy budou klempíř nebo kominík před šplháním na střechu používat drony. Malý řemeslník, kterého nenajdou zákazníci přes chytrý telefon, přijde o klientelu. A instalatéři, kteří zapojí chytrou domácnost, budou muset zákazníkům vysvětlit, jak se na dálku ovládá topení nebo pračka.
Klíčem k budoucímu rozvoji je proto technické vzdělávání, a to už od útlého věku, dodává Karel Havlíček. AMSP proto připravila pro druhý stupeň ZŠ předmět technika, který v sobě zahrnuje výuku praktických dovedností s moderními nástroji.
Jakub Procházka
