Historické maximum. Stát vydal na vědu 30 miliard korun

6. 2. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

V roce 2017 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj v České republice rekordních 90,4 miliard korun. Jedná se o meziroční nárůst o 10,3 miliardy korun. Podíl těchto výdajů na HDP ve výši 1,79 % byl i přesto nižší než v letech 2013 a 2015. Tehdy se tento ukazatel pohyboval okolo dvouprocentní hranice, přesně 1,9 %, a blížil se průměru EU. Ze státní pokladny šla na VaV částka převyšující 30 miliard korun, což je také historické maximum.

Oproti letům 2015 a 2016 se celkový podíl výdajů státního rozpočtu na vědu a výzkum zvýšil o celou desetinu. Šlo o částku 31,2 miliardy korun. Největší část těchto výdajů byla vynaložena na výzkum prováděný na veřejných vysokých školách a v jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Tato částka dosahovala výše 8,8 miliardy korun. Podniky ve stejném roce obdržely na výzkum a vývoj 4 miliardy korun. Výdaje na samotný vývoj a výzkum v podnikatelském sektoru meziročně vzrostly o 16 % a dosáhly celkové částky 56,8 miliardy korun.

Téměř dvě třetiny z této částky byly vynaloženy ve firmách pod zahraniční kontrolou. „Od roku 2010 výdaje v těchto firmách vzrostly dvaapůlkrát z 15 miliard na 36,9 miliardy korun v roce 2017. V domácích podnicích výdaje na výzkum a vývoj v tomto období vzrostly o třetinu,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

„Za posledních pět let český stát podpořil podnikový výzkum a vývoj téměř 20 miliardami korun. Z této sumy 70 procent připadlo soukromým domácím podnikům a 15 procent veřejným podnikům pod zahraniční kontrolou,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Podniky financují nejvíce

Do celkových čísel všech zdrojů financování vědy a výzkumu v ČR promluvily drtivou měrou právě podnikatelské subjekty. Meziročně se tyto zdroje zvýšily o 5,6 miliardy korun. Podniky tak představují nejdůležitější zdroj financování a vývojové činnosti v České republice. V roce 2017 se podílely na celkových výdajích na výzkum a vývoj až z 60 %.

Z hlediska průmyslového odvětví je v České republice dlouhodobě nejvíce prostředků na výzkum a vývoj vynaloženo ve firmách s převažující činností v oblasti výroby motorových vozidel. Za předchozí rok 2017 se jednalo o rekordních 10,4 miliardy korun, což bylo třikrát víc než v roce 2010.

Příjmy z prodejů služeb VaV. Zdroj dat: ČSÚ

Byť se výdaje na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru vyšplhaly v roce 2017 až na hodnotu 33,3 miliardy korun, což byl 8% meziroční nárůst, jedná se o výrazně nižší částku než v letech 2013-2015. Důvod je jednoduchý, v tomto období vládní a vysokoškolský sektor intenzivně čerpal prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie.

„V posledních letech vzrostly příjmy vysokých škol z prodejů služeb výzkumu a vývoje z 600 milionů korun v roce 2014 na 1 miliardu v roce 2017. Přesto je stále 90 procent výdajů na vysokoškolský výzkum financováno z veřejných zdrojů,“ doplňuje Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

V posledních letech vzrostly příjmy vysokých škol z prodejů služeb výzkumu a vývoje
z 600 milionů korun v roce 2014 na 1 miliardu v roce 2017. Přesto je stále 90 procent výdajů
na vysokoškolský výzkum financováno z veřejných zdrojů.

Praha dominuje

Co se týče celkových výdajů na vědu a výzkum v jednotlivých krajích, jednoznačně vede hlavní město Praha, kde se s velkým odstupem investovalo v roce 2017 přes 32 miliard korun. Na druhém místě se v tomto výčtu umístil kraj s druhým největším městem České republiky, tedy Jihomoravský. V uplynulém roce to byly výdaje v hodnotě 15,5 miliard korun. První trojici uzavírá se 14,4 miliardami korun Středočeský kraj, ostatní největší samosprávné celky výrazně zaostávají.

Oproti roku 2007 se obecně ve všech krajích podařilo výdaje na výzkum a vývoj takřka zdvojnásobit. V Praze se jedná o nárůst více než třetinový, nejhůře je na tom pak dlouhodobě Ústecko a Karlovarsko.

Příjmy z prodejů služeb VaV. Zdroj dat: ČSÚ

Česko atakuje první desítku

V mezinárodním srovnání se Česká republika už tradičně od roku 2012 přetahuje s Velkou Británií o to, kdo bude na desátém místě v pomyslném žebříčku zemí Evropské unie. Co se týče celkových výdajů vztažených k HDP dané země, byla Česká republika na desátém místě, o rok později na jedenáctém. V letech 2013, 2014 a 2015 jsme se blížili k průměru EU. „Zajímavým údajem je fakt, že mezi zeměmi, u kterých jsou výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP nižší než jedno procento, je devět nových členských států Evropské unie plus Řecko,“ všímá si Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Naopak mezi nejvyspělejší státy ve vztahu k podpoře vědy a výzkumu patří Německo a Rakousko, společně se severskými státy jako Dánsko, Finsko a Švédsko, které dokonce celému pořadí vévodí s výdaji dosahujícími hodnot okolo 3,3 % HDP. V celosvětovém měřítku vládne tomuto žebříčku dlouhodobě Izrael a Jižní Korea s výdaji vyššími než 4 % HDP, na druhém místě je Švýcarsko s 3,7 % HDP a trojici uzavírá Japonsko, které je zhruba na úrovni Švédska. Spojené státy americké jsou v tomto srovnání až za prvními čtyřmi státy Evropské unie.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Adam Mašek

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek