Hrozba snadných insolvencí pominula, pozor na exekuce

29. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

České firmy ohrožovala lehkost, s jakou se mohly dostat do insolvence. Po zpřísnění zákona stále platí podobná situace u exekucí. Také ty nyní čeká změna

Tuzemská ekonomika šlape, a tak klesá i počet firem, které se potýkají s insolvencí. V roce 2017 došlo v porovnání s rokem 2016 k poklesu insolvencí o 26,05 procenta.

Většina insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh odmítnut z formálních důvodů, zastaven pro zpětvzetí či nedostatek podmínek nebo zamítnut z důvodu, že úpadek se neosvědčil. Řešení úpadku je u právnických osob možné dvěma způsoby, buď konkurzem, nebo reorganizací.

Podle statistik přitom za posledních deset let prošlo osm tisíc podnikajících fyzických osob a 5,5 tisíce obchodních společností insolvencí opakovaně.

„Opakovaná insolvenční řízení jsou převážně výsledkem nového podání po odmítnutí prvního insolvenčního návrhu. Soudy přitom k odmítnutí přistupují, zejména pokud není dostatečně prokázán úpadek dlužníka, nejsou dostatečně vysvětleny okolnosti tohoto úpadku nebo pokud nebyla včas zaplacena záloha na náklady insolvenčního řízení,“ říká Ondřej Pirohanič, analytik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Stáda bílých koní

Majitelé firem se přitom často před vyhlášením insolvence snaží své společnosti zbavit. Mnohdy k tomu využívají již zadlužené jednotlivce. V posledních pěti letech, těsně před vyhlášením insolvenčního řízení nebo exekuce, změnilo svého majitele víc než 1100 českých firem. Novým vlastníkem se stala fyzická osoba, která v minulosti firmu nikdy nevlastnila.

„Ve většině případů se s velkou mírou pravděpodobnosti jednalo o převod společností před krachem na takzvané bílé koně,“ říká analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová.

Při analýze rizikového chování tuzemských firem se analytický tým Bisnode zaměřil na účelové převody společností na fyzické osoby před zahájením negativní události typu úpadek či exekuce.

„Máme miliony exekučních řízení, která jsou bezvýsledná nebo neproveditelná,
ale věřitelé je odmítají zastavit.“ Martin Tunkl, Exekutorská komora

„Pokud je v modelech, které hodnotí rizikovost firmy, evidována negativní událost, automaticky se zvyšuje také riziko jejích majitelů. To může být jedním z důvodů, proč se podnikatelé v předstihu zbavují svých firem v problémech a převádí je na jiné, často nastrčené osoby. V extrémnějších případech mohlo docházet k dosazení takzvaného bílého koně do firmy za účelem páchání trestné činnosti,“ dodává Petra Štěpánová z Bisnode.

Podle detailní analýzy poradenské společnosti Bisnode se bílý kůň v ekonomicky spjatém okolí často profiluje jako nový stoprocentní vlastník nebo jednatel firmy, která se do šesti měsíců po transakci ocitne v insolvenčním řízení nebo exekuci. Zpravidla se jedná o starší osobu bez titulu, která přitom již sama čelí alespoň jedné, ale zpravidla více exekucím a může být vlastníkem nebo jednatelem v dalších firmách postižených negativními událostmi.

V případě analyzovaného vzorku 1100 firem mělo 13 procent nových majitelů adresu trvalého bydliště evidovanou na radnici a 70 procent z nich mělo exekuci. Průměrný počet exekucí u „nových majitelů“ firem je 2,7 a maximální 127 na jednu osobu. Každá druhá společnost, která změnila majitele bezprostředně před vstupem do insolvence nebo exekuce, přitom měla registrované sídlo na virtuální adrese.

Komplikovanější cesta k insolvenci

Tuzemské firmy si dlouhodobě stěžovaly, že jednoduchý proces, kvůli kterému se mohly dostat do insolvence, léta využívají insolvenční mafie k vydírání ekonomicky zdravých firem. Před časem byla proto schválena novela, která formální kroky vedoucí k insolvenci poněkud zkomplikovala.

Obdobně chce stát nyní zpřísnit i oblast exekucí. Podle odborníků totiž také exekuce vůči firmám mohou srazit na kolena i dobře fungující společnost. Jedním z důvodů je, že řada formálně evidovaných exekučních řízení se týká podniků, které jsou paralelně v insolvenci. Další část exekucí je zjevně „prázdná“, bez naděje na kladný výsledek pro věřitele. Tyto v podstatě nedosažitelné dluhy tak po mnoho let přežívají ve statistických výkazech a zkreslují dojem o stavu ekonomiky. Jednoduše řečeno, přestože statistiky vytvářejí dojem, že exekucí jsou miliony, skutečně vymáhaných dluhů je mnohem méně.

„V centrální evidenci exekucí je evidováno cca 4,5 milionu exekučních řízení. Zdůrazňuji evidováno, nikoliv prováděno. Nejméně deset procent z těchto řízení je na povinné, kteří jsou již v insolvenčním řízení, a kde tedy exekuce představuje jen zkreslující statistické číslo. Stejně tak jako miliony řízení, která jsou vlastně bezvýsledná nebo neproveditelná, ale věřitelé je odmítají zastavit,” vysvětluje člen prezidia Exekutorské komory Martin Tunkl. Ukončení exekuce při bezvýslednosti je podle něj paradoxně mnohem složitější a nákladnější než ukončení úspěšně provedené exekuce.

Od začátku nejtvrdší postup

Problém pro firmy představuje také trend, kdy věřitelé sahají rovnou k exekučním příkladům a nevyužívají v dostatečné míře měkčí cesty vyrovnání dluhu. Příkladem může být postup daňové správy, která začala přísněji dohlížet na včasné placení daní. A firmám, které nezaplatily daně včas, poslala místo výzvy k zaplacení přímo exekuční výměr. S takovým postupem ale firmy většinou nepočítaly, praxe finančních úřadů se změnila až v poslední době.

„Dříve finanční úřady nejprve dlužníka upozornily na nedoplatek na dani, přičemž dlužník si mohl nedoplatek na dani uvědomit a v nejbližší době ho uhradil. Nicméně v současné době finanční úřady doručují dlužníkům exekuční příkazy v krátké době po vyměření nedoplatku na jakékoli dani bez předchozího vyzvání dlužníka. To snižuje informovanost a reakční možnosti dlužníků, kteří si ani nemusí uvědomit, že jsou v prodlení s úhradou nedoplatku na jakékoli daně,“ vysvětluje změnu Martin Bureš, daňový poradce Havel & Partners.

„Dříve finanční úřady nejprve dlužníka upozornily na nedoplatek na dani,
přičemž dlužník si mohl nedoplatek na dani uvědomit a v nejbližší době ho uhradil.“
Martin Bureš, Havel & Partners

Finanční správa podala za první polovinu letošního roku celkem 37 953 exekučních příkazů, asi o pětinu víc než za stejné období před dvěma lety.

Příliš uvolněný přístup věřitelů k podávání exekučních příkazů začíná být problém i pro ministerstvo spravedlnosti. Koncem srpna představilo připravované změny v exekučním řízení, jednou z nich bude i pravidlo, že věřitelé budou muset při zahájení exekuce zaplatit paušální poplatek za úvodní fázi a zálohu za samotné exekuční řízení. Ta by měla propadnout, pokud pohledávku nebude možné vymoct. Ministerstvo si od toho slibuje právě to, že věřitelé budou odpovědněji zvažovat, kdy má exekuce smysl a kdy ne.

Převzato z časopisu Profit. Auto článku: Dalibor Dostál.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek