Hubenější roky u strojů?

27. 9. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

České strojírenské firmy mají nejtučnější roky zřejmě za sebou, v roce 2019 očekávají mírný pokles

Velmi vydařený rok mají za sebou české strojírenské firmy. Jejich export v loňském roce rostl. Jednou ze strojírenských firem, které se v oblasti vývozu dařilo, byl i koncern ZKL vyrábějící ložiska. Povedlo se mu to přitom i přes globální ekonomické problémy, jež vyústily v devalvaci měn na některých zahraničních trzích.

„Jednalo se zejména o argentinské peso a tureckou liru, které klesly o více než polovinu. I tak jsme však zaznamenali tržby v hodnotě 967 milionů korun, což znamenalo meziročně pětiprocentní nárůst,“ řekl výkonný ředitel koncernu Jiří Prášil mladší.

Z hlediska nejsilnějších trhů bylo podle statistik Svazu strojírenské technologie nejvíce zboží vyvezeno do Německa, Číny a na Slovensko. „Dále následuje Polsko, Rusko a USA,“ doplnil ředitel svazu Oldřich Paclík.

I když Čína patří z hlediska českého strojírenského exportu k nejvýznamnějším trhům, podle představitelů průmyslových firem je otázkou její další vývoj. „Nejvíce rostou hlavně rozvojové země. Domníváme se, že Čína už neporoste takovým tempem, na jaké jsme byli zvyklí, a roli tahouna globální ekonomiky převezme Indie. I proto se sem snažíme soustředit velké množství našich aktivit. Dále bychom se v příštích letech zaměřili i na země Afriky, kde cítíme značný potenciál,“ řekl Jiří Prášil.

Čekání na pokles

Jedním z důležitých způsobů, jak oslovit další zahraniční trhy, jsou podnikatelské mise doprovázející státní představitele na zahraničních návštěvách. V posledních dvou letech se těchto misí organizovaných Svazem průmyslu a dopravy konalo celkem 18. „Vysoká závislost českých exportérů na evropských trzích není dobrá. Diverzifikace exportu mimo EU je proto velmi důležitá,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. V letošním roce jich přitom svaz plánuje organizovat nejméně dalších 15.

Hledání nových trhů bude pro české strojírenské podniky letos ještě důležitější než v minulých letech. Po letech růstu totiž sektor letos očekává mírný pokles. Podle analýzy společnosti CEEC Research by letos mělo strojírenství klesnout o 0,5 procenta, příští rok pak o dalších 0,4 procenta.

„Příčiny očekávaného zpomalení jsou všeobecně známé, ať už se jedná o brexit,
či vztahy mezi USA a Čínou,“ Oldřich Paclík, Svaz strojírenské technologie

„Příčiny očekávaného zpomalení jsou všeobecně známé, ať už se jedná o brexit, či vztahy mezi USA a Čínou. Důsledkem bude patrně útlum prodejů na hlavních trzích včetně toho tuzemského,“ zmínil Oldřich Paclík.

Rozsah poklesu však bude záviset také na tom, jak se tuzemské firmy dokážou připravit na technologické změny, ke kterým v oblasti strojírenství dochází. Mezi ty klíčové patří automatizace a digitalizace výrobních procesů.

„Jedním ze základních principů digitální továrny nové generace je kyberfyzikální modelování a umělá inteligence v procesech. Tento přístup znamená velmi výrazný posun v rámci konceptu Průmysl 4.0, neboť důraz zde přechází z digitalizace výrobních aktivit prostřednictvím zastaralých softwarových konceptů na nasazení umělé inteligence k řízení a efektivní realizaci firemních procesů. Cílem je autonomní továrna, která se za pomoci kooperace mezi lidmi a digitálními agenty sama řídí, vyvíjí a učí se,“ říká Zdeněk Havelka, zakladatel firmy 33 A+, která se na tuto oblast zaměřuje.

Digitální šance

Právě zachycení této vlny by mohlo být velkou šancí pro české podniky „Do budoucna budou vznikat celé virtuální výrobní linky. Algoritmická ekonomika budoucnosti se bude opírat o tento typ ‚továren‘ – průmysl zítřka bude značně odlišný od toho dnešního. A zde vidíme příležitost pro českou ekonomiku,“ dodává Zdeněk Havelka.

Podle některých českých podniků přitom nástup Průmyslu 4.0 neznamená prudkou revoluci, ale postupné pokračování vývoje z předchozích let. „Automatizace se řešila vždycky, navíc pro oko je zajímavé, když ve výrobě jezdí robot, když linka jede autonomně. Ale úplně to samé se řešilo, když automobilky z plně lidských zdrojů přecházely na svařovací roboty a tak dále. Já vůbec nemám pocit, že by situace dospěla do tak fatální situace, že úplně lidem seberou práci,“ konstatuje Tomáš Bořil, zakladatel rodinné firmy Itax Precision zaměřené na dodávky obráběcích strojů.

Kromě menších firem se do digitalizace pouštějí také velcí hráči tuzemského strojírenství. Skupina Škoda Transportation před časem právě z těchto důvodů zřídila novou dceřinou společnost Škoda Digital.

„V souvislosti s tím vzniklo moderní nezávislé vývojové centrum v oblasti digitalizace a smart technologií pro produkty naší skupiny,“ říká předseda představenstva a prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina.

Škoda Digital byla vytvořena spojením oddělení Škody Transportation a ostravské společnosti Lokel, která byla od roku 2013 součástí této strojírenské skupiny. Firma Lokel byla od svého založení v roce 1994 respektovaným výrobcem a dodavatelem vlastních řešení v oboru řídicích systémů drážních vozidel. V tomto oboru se zabývala zejména vývojem, výrobou, projektováním nebo servisem nadřazeného řízení a dalších elektronických zařízení. „Nově zřízená společnost Škoda Digital bude dodávat vlastní řešení nejen pro produkty ze skupiny Škoda Transportation, ale také pro další externí klienty,“ doplňuje Jiří Liberda, generální ředitel Škody Digital.

Stamiliony na modernizaci

Do modernizace a automatizace výroby se pustila i společnost ŽDB Drátovna v Bohumíně, která letos dokončuje druhou část modernizace svých provozů. Dceřiná společnost Třineckých železáren kvůli zajištění dalšího rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti firmy před třemi roky nastartovala projekt modernizace výroby v celkové hodnotě téměř 430 milionů korun.

„Cílem modernizace bylo posílit naše portfolio v oblasti výroby drátů pro další zpracovatelský průmysl, jako je výroba spojovacích součástí, ložisek a jiných aplikací včetně uplatnění v automobilovém průmyslu. Naším záměrem bylo doplnit a výrazně navýšit výrobní kapacity a posílit pozici zejména na evropském trhu,“ říká předseda představenstva ŽDB Drátovna Petr Adamek.

V první ze dvou etap, která byla dokončena loni v létě, ŽDB Drátovna proinvestovala částku 230 milionů korun.

Druhá etapa téměř za 200 milionů korun odstartovala loni v létě výstavbou nové žíhací pece na výrobu šroubových drátů. „Důvodem výstavby nové pece byl velký zájem zejména ze strany automobilových firem, které využívají náš drát k výrobě spojovacích součástí a dalších komponentů automobilů. Díky této investici jsme zvýšili roční kapacitu žíhárny o osm tisíc tun,“ uvedl Petr Adamek.

Výsledkem další modernizace pak bude vyšší pevnost a zvýšené technologické vlastnosti drátů, jakých nebylo na původních strojích možné dosáhnout. „Přínosem je i zvýšení produktivity, a to díky automatizaci linek,“ doplnil Petr Adamek.

Společnost ŽDB Drátovna, která zaměstnává na tisíc lidí, by měla v letošním roce vyrobit 132 tisíc tun tažených drátů a výrobků z nich. Vývoz se v současné době na celkové produkci podílí 70 procenty, přičemž rozhodujícími exportními regiony jsou trhy zemí západní a střední Evropy.

Kdo to bude řídit?

Rostoucí podíl technologií a digitalizace však má i svoji odvrácenou stránku. V podnicích chybějí specialisté, kteří by uměli moderní zařízení ovládat a programovat. Mezi pozice, které se ve firmách dlouhodobě daří nejhůře obsazovat, patří právě techničtí pracovníci, inženýři nebo IT specialisté.

„Nejhůře obsaditelné pozice se v dlouhodobém horizontu nemění, stabilně největší poptávka je právě po těchto profesích,“ uvedla mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Znalost práce s počítačem je v současnosti nutná i ve strojírenství, což problémy s hledáním vhodných pracovníků jen prohlubuje.

Lidí na trhu práce je stále nedostatek, navíc mají nedostatečnou kvalifikaci, dovednosti
i odlišná očekávání ve srovnání s tím, co požadují zaměstnavatelé,“
Marcela Vyskoková, Advantage Consulting.

Technické pracovníky řadí mezi nejhůře obsaditelné pozice také Marcela Vyskoková z personální agentury Advantage Consulting. Kromě nich zmiňuje také certifikované specialisty jako svářeče, mechaniky či řidiče. Problémem však podle ní je nejen počet neobsazených míst, ale hlavně nedostatek vhodných pracovníků.

S technologickým pokrokem a změnou struktury ekonomiky se totiž mění i požadavky firem na zaměstnance. „Ty tak rostou rychlejším tempem, než je tempo vývoje kvalifikace populace. Lidí na trhu práce je stále nedostatek, navíc mají nedostatečnou kvalifikaci, dovednosti i odlišná očekávání ve srovnání s tím, co požadují zaměstnavatelé. Chybí jim také specializace pro určitá odvětví,“ dodala Marcela Vyskoková.

Šikovné ruce už nestačí

Po IT specialistech je tak poptávka ve vícero oborech než před několika lety. „IT pracovníci byli potřeba zejména ve firmách vyvíjejících hardware a software. Dnes jsou však vzhledem k modernizaci a digitalizaci poptáváni prakticky ve všech odvětvích ekonomiky, je o ně tedy ještě větší nouze,“ upozorňuje Marcela Vyskoková.

Stejnou zkušenost mají také přímo v podnicích. „Před deseti lety byla větší poptávka po čistě manuálních pracovnících. Vzhledem k tlaku na automatizaci a digitalizaci však dnes firmy hledají technické zaměstnance s patřičným IT vzděláním, zejména pak operátory CNC strojů, kterých je kritický nedostatek. Oproti období recese je to velký rozdíl,“ doplnil Jiří Prášil mladší.

Podle něj by se tak pro strojírenské firmy paradoxně mohlo určité zpomalení ekonomiky stát výhodou. Předpokládají totiž, že jako první budou omezovat počty zaměstnanců automobilky a specializované technické profese tak budou k dispozici ostatním strojírenským podnikům. 

První pokles po deseti letech?

Pokud strojírenská produkce v Česku letos skutečně zaznamená pokles, jak očekává analýza CEEC Research, bude to podle statistiků první meziroční pokles od roku 2009. Tehdy to ale bylo o celých 30 procent. Od té doby strojírenská výroba každoročně rostla. Nejvíce si polepšila v roce 2010, kdy stoupla o 15 procent, a nejméně v roce 2012 s růstem o 1,9 procenta. Letos se očekává pokles o 0,5 procenta, příští rok o 0,4 procenta.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek