Informace pro daňové subjekty žádající o prominutí daně nebo příslušenství daně



Příslušenství daně lze rovněž prominout z důvodu odstranění tvrdosti. Prominutí daně resp. příslušenství daně je zcela mimořádným opravným prostředkem, tudíž při jeho uplatnění nedochází k odstranění vad rozhodnutí či postupu správce daně, ale k úplnému či částečnému prominutí platební povinnosti daňového dlužníka. Příslušenstvím daně se rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uložené podle zákona o správě daní a poplatků nebo jiného daňového zákona (§ 58 zákona o správě daní a poplatků).Vyhláškou Ministerstva financí č. 299/1993 Sb., ve znění vyhlášky č. 209/2003 Sb., jsou zmocněny finanční úřady k promíjení příslušenství daně do 600 tis. Kč u jednoho daňového dlužníka a jedné daně.

Žádost o prominutí daně nebo příslušenství daně se podává u místně příslušného finančního úřadu. Žádost lze poslat poštou či elektronicky prostřednictvím aplikace EPO, anebo lze podání učinit ústně do protokolu přímo u místně příslušného správce daně. Žádost musí obsahovat zejména obecné náležitosti podání v daňovém řízení (§ 21 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků), tzn. z podání musí být patrno, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. Podaná žádost o prominutí příslušenství daně musí být podle položky 1 písmeno c) sazebníku správních poplatků ve smyslu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zpoplatněna a správní orgán je povinen vybrat správní poplatek ve výši 1 000 Kč za každou daň a každý daňový subjekt. Je-li žádáno prominutí příslušenství ve výši méně než 3 000,- Kč, žádost poplatku nepodléhá.

Poplatku rovněž nepodléhá žádost o prominutí daně. K žádosti je dále třeba přiložit všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v žádosti uváděné, přičemž není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé správci daně z jeho činnosti. O žádosti buď může rozhodnout přímo finanční úřad (viz. Vyhláška č. 299/1993 Sb.) nebo ji tento úřad postoupí prostřednictvím finančního ředitelství na Ministerstvo financí, které o žádosti rozhodne.

Vzhledem k tomu, že pojem „tvrdosti“ je chápán i jednotlivými daňovými subjekty zcela individuálně, nelze uvést žádný taxativní výčet důvodů, které by byly správcem daně uznány za relevantní. Nicméně mezi nejčastější důvody, které mohou být uváděny daňovými subjekty v jejich žádostech, a které mohou být příslušným správcem daně posouzeny jako oprávněné důvody k prominutí či částečnému prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti, můžeme uvést například tyto:

• příslušenství daně vzniklo daňovému subjektu v důsledku hodnověrně prokázaného postižení živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí, která zcela znemožnila řádné plnění jeho daňových povinností;
• příslušenství daně vzniklo v souvislosti s vypořádáním daňových povinností zůstavitele dědici, za období ode dne úmrtí zůstavitele do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud potvrdil nabytí dědictví;
• příslušenství daně vzniklo z hodnověrně prokázaného pouhého administrativního pochybení při rozdělení základu daně z příjmu fyzických osob na spolupracující osoby a daň byla oběma fyzickými osobami zaplacena ve lhůtě splatnosti;
• příslušenství daně vzniklo v důsledku prokázaného omylu při zaslání původní platby daně na chybný variabilní symbol nebo na chybný účet správce daně, přičemž se současně se nejedná o nejasnou platbu;
• příslušenství daně vzniklo při vyměření daně z převodu nemovitostí, v důsledku daňovým subjektem použitého chybného znaleckého posudku, za předpokladu včasné úhrady daňové povinnosti;
• příslušenství daně vzniklo za pozdní platby záloh, přičemž následná celková daňová povinnost nevznikne nebo je nižší než úhrn zaplacených záloh;
• příslušenství daně vzniklo v přímé souvislosti s hodnověrně prokázaným nepříznivým zdravotním stavem daňového subjektu, který způsobil naprostou nemožnost včasného splnění jeho daňové povinnosti a současně mu ani neumožnil zmocnit zástupce k provedení úkonů;
• příslušenství daně vznikne v důsledku pouze minimálního prodlení s úhradou daňové povinnosti, či splátkované nebo posečkané platební povinnosti dle rozhodnutí o povolení splátek či dle rozhodnutí o posečkání (viz § 60 zákona o správě daní a poplatků), za současného splnění předpokladu prokázání objektivní nemožnosti včasné úhrady nevyvolané daňovým subjektem;
• příslušenství daně výrazně převyšuje doměřenou daň;
• příslušenství daně vznikne se změnou daňové povinnosti v důsledku uplatnění odpočtu u dokladů z důvodů chybného vystavování daňových dokladů od neplátců daně z přidané hodnoty.

Výše uvedené nejčastější důvody, které mohou být uváděny daňovými subjekty v jejich žádostech, však nelze považovat za důvody, při jejichž existenci správce daně automaticky příslušenství daně promine. Na prominutí není právní nárok. Jde o rozhodnutí na základě správního uvážení. Správce daně při svém rozhodování o prominutí příslušenství postupuje individuálně, přičemž vychází z poznatků o daňovém subjektu a důvodů vzniku daňového nedoplatku.

Proti rozhodnutí o žádosti o prominutí daně a příslušenství daně se opravné prostředky nepřipouštějí. Byla-li žádost o prominutí příslušenství daně zamítnuta, má daňový subjekt možnost podat po šedesáti dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí novou žádost (§ 55a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků). V nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů jsou nové žádosti bez posouzení odloženy. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.

zpět na začátek