English version
zpět na životní situaci „Nemocenské – OSVČ“
Pojistné na nemocenské pojištění
Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje OSVČ sama, nemůže však být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého za daný měsíc byla (měla být) uhrazena záloha na pojistné – viz níže provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění.
Měsíční základ, který si OSVČ stanovila a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit; stanovením měsíčního základu se rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu.
Tento měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění činí i v roce 2011 částku 4 000 Kč.
Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou ve výši 2,3 % a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2011 činí minimální platba pojistného na nemocenské pojištění 92 Kč.
Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2011, tj. částka 148 440 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 3 415 Kč (2,3 % z 148 440 Kč).
Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 3 415 Kč se při výpočtu dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) nepřihlíží.
Toto omezení platí i pro měsíční základy roku 2010, jestliže ke vzniku pracovní neschopnosti nebo peněžité pomoci v mateřství dojde po 31. 12. 2010.
OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ.
Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se od 1. 1. 2011 nemocenské nevyplácí. OSVČ může po projednání s OSSZ/ PSSZ/ MSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
Od 1. 1. 2011 je opět provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci.
Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.
Nově je také stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, jestliže si v kalendářním roce alespoň v jednom kalendářním měsíci „navýšila měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění“.
Navýšení je možné jen za předpokladu, že se současně v tomto měsíci navýší i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima (dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Pokud OSVČ splní tuto podmínku, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění nemůže být nižší než součet všech měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění.
Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.
Podmínky účasti OSVČ na nemocenském pojištění
OSVČ je účastna nemocenského pojištění dobrovolně za současného splnění následujících podmínek:
- vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky,
- podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu.
Vznik nemocenského pojištění OSVČ
Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána.
Zánik nemocenského pojištění OSVČ
Z nemocenského pojištění se OSVČ poskytují dvě dávky:
- Nemocenské – a to od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény), pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) účastna tohoto pojištění alespoň tři měsíce.
- Peněžitá pomoc v mateřství – nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň účast na pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, která nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Nárok na výplatu těchto dávek má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Je-li výkon samostatné výdělečné činnosti zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob, je tato podmínka splněna. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění nebrání.
O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Žádost o dávku uplatňuje OSVČ u místně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Dávky nemocenského pojištění
Z nemocenského pojištění se OSVČ poskytují dvě dávky:
- Nemocenské – a to od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény), pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) účastna tohoto pojištění alespoň tři měsíce.
- Peněžitá pomoc v mateřství – nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň účast na pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, která nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Nárok na výplatu těchto dávek má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Je-li výkon samostatné výdělečné činnosti zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob, je tato podmínka splněna. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění nebrání.
O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Žádost o dávku uplatňuje OSVČ u místně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Výpočet dávek nemocenského pojištění
Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Měsíční základ však nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci.
Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.
Měsíční základ v případě, že OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění podle § 15a odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (jako zaměstnanec již dosáhla maximálního vyměřovacího základu), nemůže být vyšší než jedna dvanáctina maximálního vyměřovacího základu.
Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních vyměřovacích základů. Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.
Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců.
Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, a to od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do skončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
