Interaktivní exportní profil země: Makedonie

1. 6. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Kapitoly článku

Dokument je souhrnem základních informací pro orientaci českého exportéra v teritoriu. Naleznete zde odkazy na nástroje jako je třeba mapa oborových příležitostí, databáze zahraničních exportních příležitostí, odkazy na důležité informační zdroje a užitečné kontakty na kompetentní instituce v ČR i v zahraničí.

1. Základní informace o Makedonii

Republika Makedonie je malý středozemní stát v střední části Balkánského poloostrova.

V EU a na multilaterálních fórech se používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (The Former Yugoslav Republic of Macedonia FYROM), pod nímž byla MK přijata do OSN a pod nímž ji oficiálně uznala ČR. V bilaterálních vztazích mezi ČR a Makedonií se používá název Makedonie/ Republika Makedonie (MK).

V makedonské ekonomice převažují odvětví nenáročná na používání vyspělých technologií a kvalifikaci pracovníků. Důležitou roli ve struktuře národního hospodářství hrají zemědělství a textilní průmysl, které poskytují obživu největšímu počtu práceschopného obyvatelstva. Dalšími významnými obory jsou energetika a stavebnictví. Vzhledem k současnému propadu průmyslové výroby a tradiční inklinaci obyvatelstva je nepostradatelným tvůrcem národního důchodu obchodní činnost.

Vláda se snaží přilákat zahraniční investory a poskytuje investiční pobídky (především ve čtyřech technologicko-průmyslových zónách). Postupně jsou snižovány daně z příjmu fyzických i právnických osob, sociální odvody a byrokratická zátěž pro podnikatele.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém hodnocení vývoje MK ekonomiky v r. 2013 (z února 2014) poukazuje na pokračující nárůst HDP (+3,2 % v prvních třech čtvrtletích), a předpokládá, že ekonomický růst dosáhne maximálně 4 %, nikoliv předpokládaných 6 %. Upozorňuje rovněž na další růst veřejného zadlužení (ze 41 % na 49 %) z důvodu příjmu dalších vládních bankovních úvěrů. Průmyslová výroba roste (3,2 % v r. 2013), avšak nárůst zahraničních investic je pomalý. Problémem zůstává obchodní deficit.

Národní banka snížila začátkem ledna 2013 úrokovou sazbu na 3,5 % a začátkem července na 3,25 %. Banky byly v závěru r. 2013 v dobré finanční situaci, plně likvidní, a měly schopnost pokrývat nesplácené úvěry. Celkový zisk bank v r. 2013 dosáhl 37,6 mil. EUR, což je o 58,2 % více než v r. 2012. Největší růst měly střední banky, skupiny malých bank snížila negativní finanční výsledek na méně než 1 milion EUR.

Rozpočet na rok 2014 je projektován jako mírně schodkový a deficit, částečně financovaný zahraničními kredity, má představovat 3,5 % HDP. Příjmy jsou odhadovány na 158 mld. MKD (2,5 mld. EUR) a výdaje na 176,5 mld. MKD (2,8 mld. EUR). Vládní návrh operuje s 3,2% růstem HDP, 3,3% inflací a počítá se zvýšeným přílivem FDI (+11 %). Kurs MKD vůči EU bude stabilní a uměle udržovaný (1 EUR = cca 61,4 MKD). Oproti minulým letům obsahuje rozpočet více výdajů na infrastrukturu (obnova/výstavba koridorů, plynofikace) a na sociální dávky (subvence zdravotnictví a zemědělcům, růst penzí).

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
  2009 2010 2011 2012 2013
HDP (v mil. USD) 9 282 9 143 10 113 10 784 10 219
HDP na osobu (v USD) 4 522,1 4 449 4 637 5 228 4 955
Reálný růst HDP (v %) -0,9 1,8 3,1 -0,4 3,1
Inflace (průměr v %) -0,8 1,6 3,9 3,3 2,8
Nezaměstnanost (v %) 32,2 32,0 31,4 31,0 29,0
Vývoz (v mil. USD) 2 708,4 3 301,8 4 455,4 3 993,2 4 259,6
Dovoz (v mil. USD) 5 072,8 5 450,66 6 756,8 6 255,2 6 364,1
Bilance běžného účtu (v mil. USD) -609,57 -197,78 -261,4 -300,4 -194,1
Bilance finančního účtu (v mil. USD) 540,5 181,7 237,9 253,7 131,4
Devizové rezervy (f.o.b., v mil. USD) 2 220,7 2 270,2 2 676,9 2 891,5 2 746,9
Hrubý zahraniční dluh (v mld. USD) 5 420,3 5 452,4 6 271,0 6 817,8 7 451,5
Devizový kurz (v USD/MKD) 44,08 46,46 44,23 47,90 46,40
Saldo státního rozpočtu (v%HDP) -2,7 -2,5 -2,5 3,9 -4,1

Zdroje: Makedonský statistický úřad, Ministerstvo financí a Národní banka RM
* údaje za 3. čtvrtletí r. 2013

Podrobnější informace o ekonomickém vývoji Makedonie jsou k dispozici na webové adrese Státního statistického úřadu Makedonie.

2. Vztah k České republice

2.1 Obchod zbožím

Úroveň česko-makedonských obchodně ekonomických vztahů neodpovídá možnostem obou ekonomik, nicméně potenciál pro výraznější rozšíření, není v nejbližší době příliš velký. Možnosti uplatnění českých vývozců na makedonském trhu jsou ovlivněny omezenými finančními prostředky země a celosvětovým ekonomickým útlumem.

Makedonská vláda označila některá prioritní odvětví, do nichž má mimořádný zájem přilákat zahraniční kapitál. Jedná se o textilní a kožedělný průmysl, výrobu telekomunikačních zařízení, vinařství a potravinářský zpracovatelský průmysl, výrobu nábytku a turistiku. V současné době se připravuje tendr na výstavbu kolejového svršku a provoz tramvají ve Skopje.

Makedonský trh je relativně malý, ani v měřítku zemí jižní a jihovýchodní Evropy není pro Českou republiku rozhodující. Obrat kolísá v závislosti na velikosti českých vývozů/dovozů do/z Makedonie/FYROM, které meziročně poměrně značně variují.

Vývoj obchodu České republiky s Republikou Makedonie za posledních 5 let (v tis. EUR)
Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo
EUR poř. EUR poř. EUR poř. EUR
2009 33 638 71. 9 017 81. 42 654 73. 24 506
2010 38 173 71. 15 366 75. 53 539 73. 22 807
2011 49 993 68. 80 380 57. 130 374 63. -30 387
2012 65 608 62. 155 745 47. 221 353 59. -90 137
2013 72 631 63. 176 187 48. 248 818 58. -103 556

Hlavní vývozní komodity ČR (v tis. EUR):

  • výrobky ze železa a oceli (10 600)
  • textilie natírané nebo napouštěné a výrobky z nich (10 550)
  • motorová vozidla k dopravě osob (6 973)
  • elektrická energie (4 740)
  • telefonní přístroje (vč. mobilních) (4 553)
  • mléko a smetana kondenzované nebo slazené
  • pletené a háčkované látky ne napouštěné
  • organické detergenty s aktivním povrchem
  • články (baterie)
  • elektrické akumulátory

Hlavní dovozní komodity ČR (v tis. EUR):

  • katalyzátory a katalytické sloučeniny (143 395)
  • víno z čerstvých hroznů (3 927)
  • ovoce, čerstvé nebo sušené (2 561)
  • díly a příslušenství motorových vozidel (2 263)
  • oděvy a oděvní doplňky (1 885)
  • feroslitiny
  • elektrická energie
  • čerstvá nebo chlazená zelenina
  • tabák a tabákové výrobky

Podrobnější informace o vývoji vzájemného obchodu je možné nalézt na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a rovněž na stránkách Českého statistického úřadu.

2.2 Obchod službami

Údaje týkající se Makedonie nejsou evidovány na běžném účtu platební bilance. Z tohoto důvodu je možné vycházet z předpokladu, že údaje týkající se výměny v oblasti služeb mezi ČR a MK jsou zanedbatelné.

2.3 Investice

Republika Makedonie není významným investorem do české ekonomiky. Více informací o investicích je možné najít na stránkách České národní banky.

Dosud největším českým investorem v Makedonii je česká společnosti Hydropol a.s. Praha, resp. její dceřiná společnost MakHydro, která v koncesi provozuje sedm malých vodních elektráren s instalovanou kapacitou 38 MW (koncese do roku 2013).

2.4 Jiné oblasti hospodářské spolupráce

2.5 Základní smluvní dokumenty v ekonomické oblasti

Obchodní dohoda mezi Makedonií a Českou republikou, podepsána dne 19. 9. 1997 v Praze a vstoupila v platnost dne 10. 12. 1997 (v r. 2003 byla z české iniciativy vypovězena; její platnost zanikla automaticky vstupem ČR do EU).

Současné vzájemné obchodní vztahy jsou upraveny na základě platných bilaterálních dokumentů uzavřených mezi EU a Makedonií, tj. Stabilizační a asociační dohodou (SAD). Tato dohoda byla členskými zeměmi EU ratifikována v lednu 2004. SAD plně liberalizuje vývoz makedonského zboží do EU, kromě živého skotu, hovězího masa, výrobků z ryb, ovoce, zeleniny a vína. U dovozu z EU se MK zavázala postupně odstranit celní sazby dle harmonogramu pro jednotlivé výrobky v horizontu 10 let. Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána 21. 6. 2001 a vstoupila v platnost dne 19. 5. 2002.

V roce 2005 byla vzájemnou dohodou ukončena platnost Dohody o spolupráci ve veterinární oblasti z r. 1965 a česká strana vypověděla Dohodu mezi vládou ČR a vládou SFRJ o spolupráci na úseku ochrany rostlin z r. 1965.

Dohoda o podpoře investic (2001) a vstoupila v platnost v srpnu 2002. V r. 2005 ČR z důvodu nutnosti harmonizace Dohody o ochraně a podpoře investic s právem EU navrhla změnu několika článků. Příslušný pozměňovací protokol byl na české straně schválen na podzim 2009, MK strana schválení zatím nepotvrdila.

Dne 8. 12. 2006 byly ve Skopje vyměněny ratifikační listiny ke Smlouvě mezi ČR a MK o sociálním zabezpečení ze 7. 10. 2005. Smlouva tak vstoupila v platnost ke dni 1. 1. 2007. Za zásadní změnu, kterou Smlouva přináší, je třeba považovat úpravu v oblasti zdravotní péče, která vychází z principu zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však oproti minulosti již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce.

2.6 Smíšený výbor pro ekonomickou spolupráci

V únoru 2010, během státní návštěvy premiéra MK Nikoly Gruevského v ČR, byla podepsána Dohoda o průmyslové a hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou MK. První zasedání společného výboru se konalo v Praze, ve dnech 24. a 25. září 2013.

Česká republika využívá Společný výbor k podpoře konkrétních podnikatelských záměrů českých firem v Makedonii.

Společný výbor má dvě pracovní podskupiny:

  • obchod, investice, infrastrukturu, energetiku a nerostné bohatství
  • dopravu, zemědělství, finance, regionální rozvoj a životní prostředí

Realizace dohody o spolupráci i organizace zasedání Společného výboru realizovány v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Máte-li zájem být pravidelně informován, resp. zúčastnit se zasedání pracovních orgánů Společného výboru, lze kontaktovat e-mailovou adresu: joza@mpo.cz.

3. SWOT analýza z pohledu ČR

Silné stránky

  • dlouhodobá dobrá pověst českého zboží a techniky na makedonském trhu
  • růst makedonské ekonomiky
  • postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury, rozvoj energetiky

Slabé stránky

  • vysoká míra zasahování státu do makedonské ekonomiky
  • vysoká míra korupce v Makedonii
  • nízké kapitálové zázemí makedonských firem
  • zastaralá výrobní základna v celé řadě průmyslových odvětví (energetika, doprava)
  • jazyková bariéra
  • geografická vzdálenost ve vazbě na stávající stav dopravní struktury a neexistence přímého leteckého spojení

Příležitosti

  • očekávaný ekonomický růst po vstupu do EU
  • privatizační proces u mnoha velkých státních společností není ukončen, což znamená šanci pro české investory
  • v důsledku státního monopolu v mnoha oborech se ostrá konkurence teprve rozvíjí
  • u většiny zahraničních společností nadále přetrvává určitá obava investovat v regionu, to zvyšuje možnosti českých firem
  • v průběhu posledních cca 20 let se v důsledku politických problémů do ekonomiky minimálně investovalo, což vyvolává potřebu zrychlené investiční aktivity
  • existují reálné předpoklady zvýšení spotřeby veřejného i soukromého sektoru v nejbližším období
  • velké možnosti pro české firmy se rýsují zejména v oblastech železniční, turistické a městské infrastruktury
  • nutné zlepšení ochrany životního prostředí v souvislosti s rozvojem prioritní oblasti – cestovního ruchu – znamená šanci pro projekty v této oblasti
  • možnosti podpory vybraných velkých projektů v rámci zasedání Společného výboru realizovaných na základě Dohody o spolupráci
  • možnost využít spolupráce měst a regionů pro intenzifikaci ekonomických vztahů
  • možnost zapojit českou menšinu do projektů českých firem
  • možnost participace českých podnikatelských subjektů na projektech financovaných z EU

Hrozby

  • dosud ne zcela standardní tržně-ekonomické prostředí
  • celkové podnikatelské klima není dosud zcela standardní, naproti tomu se může očekávat již jen jeho zlepšování
  • nejasnost a nekoncepčnost privatizace státních podniků
  • přetrvávající netransparentnost při zadávání a vyhodnocování státních zakázek
  • při výměně státní administrativy i orgánů měst a obcí dochází často k rušení či změně dosavadních zakázek či rušení chystaných nebo již realizovaných projektů

4. Mapa oborových příležitostí

Největší perspektivy pro uplatnění českých vývozců a investorů spatřujeme v oborech:

  • technologie pro ochranu životního prostředí (lokální a regionální čističky odpadních vod, skládkové hospodářství)
  • energetika
  • dopravní a městská infrastruktura
  • cestovní ruch
  • zemědělství, zemědělské strojírenství

Podrobnější informace týkající se mapy oborových příležitostí je uvedena na BusinessInfo.cz.

5. Aktuální exportní příležitosti

Kompletní seznam exportních příležitosti je možné nalézt na BusinessInfo.cz.

6. Veřejné zakázky

Informace o způsobu zadávání veřejných zakázek v Makedonii je uvedena na portálu BusinessInfo.cz.

7. Financování a pojišťování vývozu

Státem podpořené financování a pojišťování vývozu je realizováno prostřednictvím České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).

Pojišťovací i úvěrový rámec je dostatečný pro realizaci podnikatelských záměrů českých firem v Makedonii.

Makedonie je zařazeno v 6. stupni dle klasifikace úvěrového rizika (konsensus OECD).

V případě zájmu o bližší informace obecného charakteru týkajícího se státem podpořeného financování a pojišťování prostřednictvím ČEB a EGAP, kontaktujte Zelenou linku pro export, tel.: 800 133 331, fax: 224 062 242, export@mpo.cz.

V případě zájmu o financování či pojišťování konkrétního obchodního případu, obraťte se na Českou exportní banku a/nebo EGAP.

8. Poskytované služby v oblasti podpory exportu a investic

Máte-li zájem o některou z asistenčních, informačních, prezentačních, poradenských a finančních služeb, jak je definuje katalog služeb státu v oblasti podpory exportu a investic, který najdete na adrese Export v kostce, kontaktujte regionální kontaktní místa CzechTrade, MPO, Českou exportní banku nebo Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

9. Pomoc při řešení problémů s podnikáním

Máte-li jakékoli problémy se vstupem a podnikáním na makedonském trhu, máte možnost signalizovat tyto problémy na adrese joza@mpo.cz nebo „překážky obchodu“ či oddělení ochranných opatření obchodu. V kontaktu s pracovníkem MPO uveďte přesnou povahu problému, datum a místo, kde vzniká, případně další údaje o obchodním případu, kterého se problém týká a Vaši identifikaci.

Problémy s přístupem na makedonský trh můžete signalizovat také přímo Evropské komisi prostřednictvím webových stránek. V rámci databáze přístupu na trh („Market Access Database“) se můžete obeznámit s konkrétní výší cel uplatňovaných na dovozy do Makedonie, případně s dalšími překážkami přístupu na trh, jak je signalizují vývozci z členských států Evropské unie.

Pokud budete potřebovat součinnost s využitím databáze přístupu na trh, je možno využít příručku pro uživatele v českém jazyce.

10. Kam se obrátit se svými názory a požadavky

Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Makedonií, vstupem na její trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem BusinessInfo.cz. K dispozici máte též bezplatnou Zelenou linku pro export na Ministerstvu průmyslu a obchodu na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz.

Náměty můžete rovněž signalizovat ekonomickému úseku velvyslanectví ČR ve Skopje: skopje@embassy.mzv.cz.

Nestátní subjekty a další užitečné kontakty:

11. Vztah k Evropské unii

Hlavní překážkou integrace je spor s Řeckem o název státu. Za absencí přímých zahraničních investic a hospodářskou strnulostí Makedonie není podle médií nedostatek lobbingu v zahraničí, ale důvody, které opakovaně zmiňuje Evropská komise ve své hodnotící zprávě, tedy nefunkční soudnictví a korupce.

Více informací o vztazích Evropské unie a Makedonie je možné nalézt na stránkách Evropské komise nebo na stránkách Delegace EU ve Skopje.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek