Írán: Zahraniční obchod a investice

21. 5. 2019

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

1393

(2014-15)

1394

(2015-16)

1395

(2016-17)

1396

(2017-18)

1397

(2018-19)

Obchodní bilance (mld.USD)

88,787

72,604

87

122,036*

101,949*

Export (mld. USD)

36,538

32,616

43,93

65,836*

60,637*

Import (mld.USD)

52,249

39,988

43,648

56,200*

41,313*

Saldo (mld.USD)

-15,711

-7,372

0,282

9,636*

19,324*

Zdroj: European Commission

*údaje v mld.Euro, oficiální statistiky o dubna 2018 přechází na publikování údajů v Euro a jsou včetně ropného sektoru

 

Hlavní exportní komodity jsou: petrochemické produkty, zkapalněný zemní plyn, železná ruda, metanol, močovina.

 

Hlavní dovozní komodity: rýže, sojové boby, polní kukuřice, pšenice, motory do objemu 1.000-1.500 ccm.

 

 

SANKCE US ADMINISTRATIVY PROTI ÍRÁNU

 

US mohou penalizovat jakéhokoliv občana či společnost USA, který/é materiální asistencí, sponzorstvím, finanční pomocí nebo technologickou a komoditní podporou či službou napomůže sankcionovaným íránským organizacím a průmyslovým oblastem.

Níže jsou uvedeny jasně stanovené sankcionované organizace / aktivity / průmyslové oblasti s datem jejich implementace.

Platnost od 6. srpna 2018

  • Obchod s měnami a US bankovkami, a to včetně řešení íránského státního dluhu.
  • Obchod s  drahými i dalšími kovy, uhlím, softwarem užívaným v průmyslu, automobily, letadly, dovoz íránských koberců a potravin do US atd.

Platnost od 4. listopadu 2018

  • Sankce pro íránské fyzické a právnické osoby, které byly sankcionovány před dnem implementace JCPOA (16. 01. 2016) nacházející se na "OFAC's Specially Designated Nationals and Blocked Persons List (SDN List) (+ Executive Order 13599)."
  • Sankce proti íránskému energetickému, loďařskému (včetně provozování námořních přístavů) a finančnímu sektoru.
  • Nákup, prodej, transport či marketing petrochemických výrobků a produktů z Íránu
  • Centrální íránská banka
  • National Iranian Oil Company (NIOC) a organizace v jejím vlastnictví či jí kontrolované nebo provozované.
  • Central Bank of Iran a ostatní íránské banky

 

V návaznosti na výše uvedené sankce US administrativy vůči Íránu byl v srpnu 2018 vyvíjen tlak na bankovní radu mezinárodního bankovního systému SWIFT, aby byl íránský bankovní system od tohoto systému odpojen. Ačkoliv k úplnému naplnění tohoto scénáře nedošlo, byl přeci jen v listopadu 2019 zveřejněn seznam 39. íránských a bilaterálních bank s íránskou účastí, které od systému odpojeny byly. Mezi nimi se nachází jak Centrální íránská banka (Bank Markazi), tak i např.  EUROPAEISCH-IRANISCHE HANDELSBANK AG, BANK MELLAT, BANK MELLI, BANK TEJARAT či EXPORT DEVELOPMENT BANK OF IRAN.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Obchodní bilance Írán – svět (2018):

Vývoz z Íránu                       Dovoz do Íránu            Obchodní bilance

  1. ČLR ČLR                             1. ČLR                      1. ČLR
  2. Indie                                  2. EU 28                   2. EU 2
  3. EU 28                                3. UAE                      3. Indie
  4. Turecko                             4. Indie                     4. UAE
  5. J. Korea                              5. Singapůr              5. Turecko
  6. UAE                                    6. Turecko               6. J.Korea
  7. Japonsko                            7. J.Korea                 7. Japonsko
  8. Afghánistán                        8. Švýcarsko            8. Singapůr
  9. Malajsie                              9. Brazílie                 9. Švýcarsko
  10. Taiwan                               10. Taiwan               10. Brazílie

 

Největší odběratelé íránského zboží jsou v tomto pořadí: Čína (28,7 %), Indie (20,1 %), EU 28 (14,8 %), Turecko (9,1 %), Jižní Korea (5,4 %), UAE (5,3 %), Japonsko (5,3 %), Afghánistán (1,7 %), Malajsie (1,1 %, Taiwan (1,0 %).

Hlavní exportní komodity: petrochemické produkty (8,116 mld. USD), zkapalněný zemní plyn (6,363 mld. USD), železná ruda (1,33 mld. USD), metanol (877 mil. USD), močovina (866 mil. USD).

 

Největší vývozci do Íránu: Čína (20,4 %), EU 28 (20,2 %), UAE (19,7 %), Indie (4,8 %), Singapůr (4,8 %), Turecko (4,6 %),  Jižní Korea (4,5 %), Švýcarsko (4,3 %), Brazílie (2,9 %) a Taiwan (1,3 %). 

Hlavní dovozní komodity: rýže (1,764 mld. USD), sójové boby (1,261 mld. USD), polní kukuřice (915 mil. USD), pšenice (869 mil. USD), motory do objemu 1.000-1.500 ccm (794 mil. USD).

 

Zdroj: European Commission

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Minerály, nerosty a základní suroviny tvoří 92,0 % z celkového IRN exportu do EU z čehož 87,7 % je ropa a nerosty.

 

Hlavní exportní komodity do EU (mimo surovou ropu) jsou strojírenské výrobky a zařízení 7,8 % (kromě jiné železo, ocel a výrobky z nich 7,8 %), chemické výrobky 2,7 % (kromě jiné polotovary pro farmacii 0,6 %), zemědělské výrobky a potraviny 4,3 % (kromě jiné ryby 3,3 %), dale pak portlandský cement, bitumen, močovina.

 

Hlavní dovozní položky do EU tvoří dopravní prostředky a zařízení 54,2 % (kromě jiné díly do automobilů montovaných či vyráběných v Íránu 43,4 %, neelektrická zařízení 30,4 %), chemické výrobky 19,5 % (kromě jiné farmaceutické produkty 8,9 %, plootovary pro farmacii 5,2 %) zemědělské výrobky a potraviny včetně ryb 6,4 %, textilní výrobky 7,4 %, vědecké přístroje a zařízení 3,8 %.

 

V roce 2018 dosahovala denní produkce íránské ropy 3,6 mil. barelů (duben 2018) s  následným denim vývozem kolem 2,8 mil. barelů.

V závěru roku po uvalení US sankcí na IRN ropný sektor (v listopadu) export klesl na cca 1,5 mil. barelů denně.

 

Hlavními odběrateli cca 72 % íránské ropy byly Čína (denní odběr cca 655 tis. barelů), Indie (450-500 tis. barelů), Jižní Korea (160 tis. barelů), Japonsko (cca 260 tis. barelů), Itálie a Turecko (cca 200 tis. barelů) a Řecko (100 tis. barelů) a Taiwan.

 

Zdroj: CBI, Comtrade

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Značný vliv na ekonomický rozvoj mají volné a zvláštní obchodní a ekonomické zóny, pro které platí zvláštní finanční a bankovní regulace, včetně garancí a stimulů pro vstup přímých zahraničních investic.

 

V zemi je celkem sedm volných zón (Kish, Qeshm, Chabahar, Anzali, Arvand, Maku a Aras) a 64 speciálních ekonomických zón.

Současná vláda plánuje výstavbu nových osmi volných zón (Incheh Boroun v provincii Golestán, Mehran v provincii Ilam, Ardabil ve stejnojmenné provincii, Sistan v provincii Sistan Balůčistán, Baneh-Marivan v provincii Kurdestán, Jask v provincii Hormozgan, Bushehr v provincii Bušéhr a Qasr-e-Shirin v provincii Kermanšah) a 12 speciálních ekonomických zón.

 

Mnohá bankovní, finanční a investiční omezení jsou ve volných zónách zrušena a jiná, jako například dovozní a vývozní režim, celní režim, bankovní styk, pracovní právo, sociální zabezpečení, zahraniční investice a pohyb cizinců, byla podstatně zjednodušena.

Zahraniční a íránští investoři mohou participovat na ekonomických činnostech v jakémkoliv vzájemně odsouhlaseném investičním poměru.

V rámci nové legislativy pro podnikání jsou zóny volného obchodu a zvláštní ekonomické regiony zvýhodněné 4–15 lety daňových prázdnin, které začínají od začátku obchodních aktivit. Zákonem z roku 2002 je zaručena ochrana zahraničních investic.  

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: