Írán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

• 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
• 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
• 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
• 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 1.7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islámská republika Írán

• persky: Džomhúrí-je eslámí-je írán
• anglicky: The Islamic Republic of Iran

Níže je uvedeno složení vlády a hlavních postav v administrativě íránského prezidenta (bez transkripce jmen z anglického jazyka):

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Celkový počet obyvatel podle Statistical Centre of Iran (SCI) je nyní 80,4 milionů (nový údaj k 11/2017). Roční přírůstek je kolem 1,43 %.

Ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku od 10 let výše je podle odhadu za III.čtvrtletí 2017, 41,0 % populace, nezaměstnáno je pak 11,7 % aktivního obyvatelstva. Celkově je 49,5 % zaměstnáno v sektoru služeb (49,0 % mužů a 51,0 % žen), 31,4 % v průmyslových odvětvích (33,0 % mužů a 24,4 % žen), a 19,1 % v zemědělství (18,0 % mužů a 23,8 % žen).

Írán je mnohonárodnostní stát obývaný třemi základními etnickými skupinami:

• íránská – indoevropská: většina populace hovoří "íránskými jazyky", které tvoří podskupinu jazykové skupiny indoevropské; patří sem zejm. Peršané, Kurdové, Balúčové, Arméni a dal.
• turkická: Azerové, Turkmeni, Kaškajové
• semitská: Arabové, Asyřané

Přesné etnické složení populace však není známé, dostupné jsou pouze odhady. Největší skupinou obyvatelstva jsou podle nich Peršané (61-65 %), Azerové (16 %) a Kurdové (7-10 %).

Státním náboženstvím je šíitský islám. Přes 99 % obyvatelstva tvoří muslimové, z toho 90 % jsou šíité a 9 % sunnité. Sunnitský islám převládá mezi etnicky kurdskou a balúčskou populací. Zbytek tvoří ostatní náboženské komunity: křesťané – hlavně Arméni a Asyřané, dále zoroastrijci (původní náboženství Íránu z předislámské éry), židé a Baháí. Poslední zmíněná náboženská komunita není na rozdíl od ostatních oficiálně uznána a její příslušníci jsou vystaveni systematické perzekuci.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

	1392 (2013-14)	1393 (2014-15)	1394 (2015-16)	1395 (2016- 17)	1396 (2017-18)
CPI (index spotřebitelských cen) (1390=100)	169,8	203,2	227,8	244,9	109,6*
Inflace (%)	15,5	12,1%	11,9	9,4	9,2
Nezaměstnanost (%)	10,5	10,8%	11,0	12,4	11,9
HDP bez ropného sektoru (mld.USD) ve fixních cenách	74,45	71,26	76,53	80,36	86,7
Oficiální směnný kurz (IRR/USD)	26 500	28 500	29.970	31.000	33.000

Z 3,14 mil. nezaměstnaných je 10,1 % mužů (2,14 mil.) a 19,1 % žen (0,999 mil.). Nejvyšší nezaměstnanost je v provincii Chaharmahal-Bakhtiari (21,1 %) a nejnižší pak v provincii Hormozgan (7,5 %). Nezaměstnanost v hlavním městě Teheránu je pak 11,2 %.

*index spotřebitelských cen se začal od 21. března 2017 porovnávat s rokem 2016 (1395=100)

Pro rok 2018-19 (1397) byl stanoven oficíální směnný kurz 35 000,- IRR/USD

Zdroj: CBI (Íránská centrální banka), ISC (Íránský statistický úřad)

Sektorové rozdělení ekonomiky (2017): zemědělství 11,9 %, ropný průmysl 12,3 %, průmyslová výroba a hutní průmysl 21,6 % (z toho samotný průmysl 12,0 %, důlní průmysl 0,7 %, výroba el.energie a plynu 4,3 %, stavebnictví 4,6 %).

služby 54,2 % (z čehož hotely a restaurace 12,7 %, bankovnictví 3,2 %, realitní služby 14,2 %, služby v dopravě 10,1 %, veřejné služby 10,5 %, sociální služby 3,5 %).

Nejrychlejší nárůst v loňském roce zaznamenal potravinářský průmysl a to především v oblasti nápojů (nárůst o 18,9 %), následovaný automobilovým průmyslem (↑13,8 %), papírnickým průmyslem (↑9,9 %), tabákovým průmyslem (↑9,9 %) a výrobopu plastů s 8,6% nárůstem.

Naopak nejvýraznější pokles zaznamenala oblast nakladatelství a tiskařský průmysl (pokles o 14,5 %), výroba nábytku (↓12,6 %), oděvní průmysl (↓11,9 %) a sector výroby / produkce farmaceutických výrobků na bázi léčivých rostlin (↓ 5 %).

• HDP (2017) – 427,7 mld. USD
• HDP/obyv. (2017) - nominální: 5 319 USD
• HDP/obyv. (2017) - PPP: 20 273 USD

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

	1392 (2013-14)	1393 (2014-15)	1394 (2015-16)	1395 (2016-17)	1396 (2017-18)
Celkový objem zdrojů a výdajů (bilióny IRR)	7 277	8 033	9 785	10 850	11 949
Oficiální směnný kurz (IRR/USD)	26 500	28 500	29 970	31 000	33 000

Zdroj: CBI, ISC

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční zadluženost, dluhová služba:

• Celkový hrubý zahraniční dluh Íránu za rok 2017 dosáhl 8,8 mld. USD (2 % HDP země).
• Veřejný zahraniční dluh vůči HDP tvořil 1,3 % (dle odhadů r. 2017), 
• Írán splácí své přímé závazky ze zahraničních úvěrů. Přístup k úvěrům a poskytování úvěrů a úvěrových linek jsou pro Írán obtížné.  

Devizové rezervy:

• Devizové rezervy tzv. National Development Found.
• Do tohoto fondu se od íránského roku 1390 (2011-12) ročně odvádí cca 20% příjmu z ropných produktů. Za rok 2017 dosáhly devizové rezervy 111,7 mld. USD. Předpoklad pro 2018 je 119 mld. USD.

Zdroj: IMF, FRED

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

I když po oznámení uvolnění sankčního režimu ze 14. července 2015 a implementace JCPOA z 16.1.2016, došlo k řadě oznámení o bezproblémovém převodu finančních prostředků do / z Íránu, v praxi se banky z EU stále bojí spolupracovat s jakoukoliv íránskou bankou (státní či soukromou) v oblasti kteréhokoliv sofistikovanějšího bankovního nástroje (L/C, PG, Bid Bond apod.) z obav možných sankcí ze strany USA v případě dolarové transakce.

Íránský bankovní sektor tvoří celkem 42 bank a úvěrových institucí rozdělených následujícím způsobem:

Centrální banka:

• Central Bank of I.R. Iran (také pod názvem Bank Markazi)

Státem vlastněné obchodní banky:

1. Bank Melli Iran
2. Bank Sepah
3. Post Bank of Iran

 Specializované státem vlastněné obchodní banky:

1. Keshavarzi Bank (zemědělství, vodohospodářství, zpracovatelský průmysl)
2. Bank Maskan (bytová výstavba)
3. Bank of Industry and Mine (průmyslová výroba a hutnictví)
4. Export Development Bank of Iran (služby a obchod se zahraničím)
5. Cooperative Development Bank/Tose'e Ta'avon Bank (výzkum a vývoj)

Soukromé banky:

1. EN Bank (Eghtesade Novin Bank)
2. Parsian Bank
3. Karafarin Bank
4. Saman Bank
5. Bank Pasargad
6. Sarmayeh Bank
7. Sina Bank
8. Ayandeh Bank
9. City Bank (Shahr bank)
10. Day Bank
11. Ansar Bank
12. Tejarat Bank
13. Refah Bank
14. Bank Saderat Iran (exportní banka)
15. Bank Mellat
16. Hekmat Iranian Bank
17. Tourism Bank (Gardeshgari Bank)
18. Iran Zamin Bank
19. Middle East Bank
20. TTBank

Soukromé úvěrové instituce a úvěrové banky (Gharzolhasane) – celkem 5 institucí + Mehr Iran Bank, Resalat Bank

Pojišťovny:

Zásilky do/z Íránu se doporučuje pojistit zakotvením pojistné doložky ve vývozních i dovozních smlouvách. Pojišťovací soustava v Íránu je většinou státní. Postupně se však připravuje její deregulace a privatizace.

Íránský exportní garanční fond (Export Guarantee Fund of Iran pojišťuje rizika při exportu neropných položek.

V zásadě všechny íránské státní i soukromé komerční subjekty jsou povinny pojišťovat zásilky při exportu z Íránu, výběr pojišťovny je dobrovolný. Při dovozech do Íránu je pojištění též dobrovolné a závisí na dohodnutých podmínkách smlouvy. Hlavní národní státní pojišťovna je Bimeh Markazi Iran, Iran Central Insurance Organization.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Íránský daňový systém je dělen do dvou kategorií, přímé a nepřímé daně. Podíl přímých daní na celkových daňových příjmech tvoří cca 63 %. Hlavními položkami přímých daní jsou daň z příjmu a daň z nemovitostí. Daň z příjmu se se v závislosti od příjmů pohybuje v rozmezí 15 – 25 %. Daň z nemovitostí je taktéž v rozsahu 15 – 25 %.

Nepřímé daně pak zahrnují daň za zboží dováženého do země (clo) a DPH. Clo je stanoveno podle jednotlivých oborů. DPH za všechny služby a spotřební a průmyslové zboží včetně zboží vyváženého i dováženého do země činí 9%. Tato daň se skládá ze základní daně 6%, místních poplatků 3% (municipal tax) a daně na zdravotní a sociální pojištění (health tax).

V současnosti v Íránu platí společnosti a jednotlivci daň z příjmů realizovaných v Íránu i mimo Írán. Zahraniční společnosti a jednotlivci platí daň z příjmu uvalenou na příjmy za provedené práce v Íránu.

Pro kontraktorské projekty je nutno počítat s tím, že z objemu každého projektu se platí poměrně vysoké procento poplatků na sociální pojištění.

Podle místních zákonů není možné, aby daně nebo jakékoliv další poplatky platil za poplatníka někdo jiný (např. zákazník), proto takové ujednání, i když bude součástí smlouvy, bude neplatné. Lze však legálně ustanovit cenu projektu, tzv. cena tax free, a do smlouvy vložit článek o tom, že jakékoliv firemní a personální daně a poplatky plynoucí z projektů budou dodavateli zákazníkem refundovány. Kromě standardních daní je v Íránu platná soustava náboženských daní a dávek, předepsaných šaríou muslimům a placených místní mešitě.

zpět na začátek