Írán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

• 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
• 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
• 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
• 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 1.7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islámská republika Írán

• persky: Džomhúrí-je eslámí-je írán
• anglicky: The Islamic Republic of Iran

 

Níže je uvedeno složení vlády a hlavních postav v administrativě íránského prezidenta (bez transkripce jmen z anglického jazyka):

Prezident	Hassan Rouhani
První viceprezident Viceprezident a šéf Íránské organizace pro atomovou energii Viceprezident pro vědu a technologie Viceprezidentka pro životní prostředí	Eshaq Jahangiri Ali Akbar Salehi Sorena Sattari Masoumeh Ebtekar
Šéf kabinetu	Mohammad Nahavandian
Ministr zemědělství	Mahmoud Hojjati
Ministr komunikací	Mahmoud Vaezi
Ministr práce a sociálních věcí	Mohammad Shariatmadari
Ministr kultury	Seyed Reza Salehi
Ministr obrany	Hossein Dehghan
Ministr finance a ekonomiky	Farhad Dejpasand
Ministr školství	Fakhredin Danesh Ashtiani
Ministr energetiky	Hamid Chitchian
Ministr zahraničních věcí	Mohammad Javad Zarif
Ministr zdravotnictví	Saeed Namaki
Ministr průmyslu, dolů a obchodu	Reza Rahmani
Ministr zpravodajství	Mahmoud Alavi
Ministr vnitra	Abdolreza Rahmani Fazli
Ministr spravedlnosti	Mostafa Pourmohammadi
Ministr ropného průmyslu	Bijan Namdar Zanganeh
Ministr vědy a výzkumu	Mohammad Farhadi
Ministr dopravy a urbanizačního rozvoje	Mohammad Eslami
Ministr tělesné výchovy a sportu	Masoud Soltanifar

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Celkový počet obyvatel podle Statistical Centre of Iran (SCI) je nyní 82 milionů (nový údaj k 1/2019). Roční přírůstek je kolem 1,24 %.Ve městech žije 74 % obyvatelstva, na vesnicích 26 %.

Ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku od 10 let výše (tzn. obyvatelstva buď již zaměstnaného či aktivně hledajícího práci) je podle odhadu za období březen 2018 - březen 2019, 40,5 % populace, nezaměstnáno je pak 12,1 % aktivního obyvatelstva (z toho je 10,4 % mužů a 18,9 % žen). Celkově je 50,3% zaměstnáno v sektoru služeb, 32 % v průmyslových odvětvích, a 17,7 % v zemědělství.

Írán je mnohonárodnostní stát obývaný třemi základními etnickými skupinami:

• íránská – indoevropská: většina populace hovoří "íránskými jazyky", které tvoří podskupinu jazykové skupiny indoevropské; patří sem zejm. Peršané, Kurdové, Balúčové, Arméni a dal.
• turkická: Azerové, Turkmeni, Kaškajové
• semitská: Arabové, Asyřané

Přesné etnické složení populace však není známé, dostupné jsou pouze odhady. Největší skupinou obyvatelstva jsou podle nich Peršané (61-65 %), Azerové (16 %) a Kurdové (7-10 %).

Státním náboženstvím je šíitský islám. Přes 99 % obyvatelstva tvoří muslimové, z toho 90 % jsou šíité a 9 % sunnité. Sunnitský islám převládá mezi etnicky kurdskou a balúčskou populací. Zbytek tvoří ostatní náboženské komunity: křesťané – hlavně Arméni a Asyřané, dále zoroastrijci (původní náboženství Íránu z předislámské éry), židé a Baháí. Poslední zmíněná náboženská komunita není na rozdíl od ostatních oficiálně uznána a její příslušníci jsou vystaveni systematické perzekuci.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

	1393 (2014-15)	1394 (2015-16)	1395 (2016- 17)	1396 (2017-18)	1397 (2018-19)
CPI (index spotřebitelských cen) (1390=100)	203,2	227,8	244,9	109,6*	170,9*
Inflace (%)	12,1%	11,9	9,4	9,2	29,6
Nezaměstnanost (%)	10,8%	11,0	12,4	11,9	11,7
HDP bez ropného sektoru (mld.USD) ve fixních cenách	71,26	76,53	80,36	86,7	80,71
Oficiální směnný kurz (IRR/USD)	28 500	29.970	31.000	33.000	42.000

Zdroj: CBI (Íránská centrální banka), ISC (Íránský statistický úřad)

 

*index spotřebitelských cen se začal od 21. března 2017 porovnávat s rokem 2016 (1395=100)

 

Nejvyšší nezaměstnanost je v provincii Kermanshah (18,7 %) a nejnižší pak v provincii Semnan (7,2 %). Nezaměstnanost v hlavním městě Teheránu je pak 12,2 %.

 

Pro rok 2019-20 (1398) byl stanoven oficíální směnný kurz 42 000,- IRR/USD

 

 

Sektorové rozdělení ekonomiky (2018): zemědělství 9,78 %, ropný průmysl 21,3 %, průmyslová výroba 12,36 % (důlní průmysl 3,78 %, výroba el. energie, plynu a vodárenství 20 %, stavebnictví 18,2 %, strojírenství 58 %), služby 56,56 % (z čehož hotely a restaurace 23,3 %, bankovnictví 6,6 %, realitní služby 28,1 %, služby v dopravě 17,69 %, veřejné služby 17,9 %, sociální služby 6,29 %).

 

Nejrychlejší meziroční nárůst cen (CPI) zaznamenal prodej tabákových výrobků (173 %!), potraviny a nápoje (118 %), oblečení a obuv (73 %); naopak nejnižší nárůst cen zaznamenala skupina energie a paliva (27,8 %), bydlení voda (38,8 %), zdravotní služby (41,8 %).

 

HDP (2018) – 364 mld. €

HDP/obyv. (2018) - nominální: 4 422 €

 

Zdroj: European Commission

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

	1393 (2014-15)	1394 (2015-16)	1395 (2016-17)	1396 (2017-18)	1397 (2018-19)
Celkový objem zdrojů a výdajů (bilióny IRR)	8 033	9 785	10 850	11 949	17 032
Oficiální směnný kurz (IRR/USD)	28 500	29 970	31 000	33 000	42 000

Státní rozpočet vychází z nejnižší možného exportu ropy od 1 - 1,5 mil barelů/denně při ceně za barel 54 USD (zisk kolem cca 33,928 mld. USD)

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční zadluženost, dluhová služba:

Celkový hrubý zahraniční dluh Íránu k říjnu 2018 dosahoval 10,910 mld. USD (2,8 % HDP země).

Írán splácí své přímé závazky ze zahraničních úvěrů. Přístup k úvěrům a poskytování úvěrů a úvěrových linek jsou pro Írán obtížné.  

 

Celkový hrubý zahraniční dluh Íránu byl k červenci 2018 10,668 mld. USD.

 

Devizové rezervy:

Devizové rezervy tzv. National Development Found.

Do tohoto fondu se od íránského roku 1390 (2011-12) ročně odvádí cca 20% příjmu z ropných produktů.

V roce 2018 byla uváděna výše devizových rezerv v sumě 99,8 mld. USD.  

Zlatá rezerva země je dle Cenrální íránské banky (CBI) 320t.

 

Zdroj: IMF, FRED

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

I když po oznámení uvolnění sankčního režimu ze 14. července 2015 a implementace JCPOA z 16.1.2016 došlo k řadě oznámení o bezproblémovém převodu finančních prostředků do / z Íránu, v praxi většina bank z EU nadále nespolupracuje s jakoukoliv íránskou bankou (státní či soukromou) z obav možných sankcí ze strany USA v případě dolarové transakce.

 

Íránský bankovní sektor tvoří celkem 42 bank a úvěrových institucí rozdělených následujícím způsobem:

Centrální banka:

Central Bank of I.R. Iran (také pod názvem Bank Markazi)

Státem vlastněné obchodní banky:

1. Bank Melli Iran
2. Bank Sepah
3. Post Bank of Iran

 Specializované státem vlastněné obchodní banky:

1. Keshavarzi Bank (zemědělství, vodohospodářství, zpracovatelský průmysl)
2. Bank Maskan (bytová výstavba)
3. Bank of Industry and Mine (průmyslová výroba a hutnictví)
4. Export Development Bank of Iran (služby a obchod se zahraničím)
5. Cooperative Development Bank/Tose'e Ta'avon Bank (výzkum a vývoj)

 Soukromé banky:

1. EN Bank (Eghtesade Novin Bank)
2. Parsian Bank
3. Karafarin Bank
4. Saman Bank
5. Bank Pasargad
6. Sarmayeh Bank
7. Sina Bank
8. Ayandeh Bank
9. City Bank (Shahr bank)
10. Day Bank
11. Ansar Bank
12. Tejarat Bank
13. Refah Bank
14. Bank Saderat Iran (exportní banka)
15. Bank Mellat
16. Hekmat Iranian Bank
17. Tourism Bank (Gardeshgari Bank)
18. Iran Zamin Bank
19. Middle East Bank
20. TTBank

 

Soukromé úvěrové instituce a úvěrové banky (Gharzolhasane) – celkem 5 institucí + Mehr Iran Bank, Resalat Bank

 

Pojišťovny:

Zásilky do/z Íránu se doporučuje pojistit zakotvením pojistné doložky ve vývozních i dovozních smlouvách. Pojišťovací soustava v Íránu je většinou státní. Postupně se však připravuje její deregulace a privatizace.

Íránský exportní garanční fond (Export Guarantee Fund of Iran pojišťuje rizika při exportu neropných položek.

V zásadě všechny íránské státní i soukromé komerční subjekty jsou povinny pojišťovat zásilky při exportu z Íránu, výběr pojišťovny je dobrovolný. Při dovozech do Íránu je pojištění též dobrovolné a závisí na dohodnutých podmínkách smlouvy. Hlavní národní státní pojišťovna je Bimeh Markazi Iran, Iran Central Insurance Organization.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Íránský daňový systém je dělen do dvou kategorií, přímé a nepřímé daně. Podíl přímých daní na celkových daňových příjmech tvoří cca 63 %. Hlavními položkami přímých daní jsou daň z příjmu a daň z nemovitostí. Daň z příjmu se se v závislosti od příjmů pohybuje v rozmezí 15 – 25 %. Daň z nemovitostí je taktéž v rozsahu 15 – 25 %.

Nepřímé daně pak zahrnují daň za zboží dováženého do země (clo) a DPH. Clo je stanoveno podle jednotlivých oborů. DPH za všechny služby a spotřební a průmyslové zboží včetně zboží vyváženého i dováženého do země činí 9%. Tato daň se skládá ze základní daně 6%, místních poplatků 3% (municipal tax) a daně na zdravotní a sociální pojištění (health tax).

V současnosti v Íránu platí společnosti a jednotlivci daň z příjmů realizovaných v Íránu i mimo Írán. Zahraniční společnosti a jednotlivci platí daň z příjmu uvalenou na příjmy za provedené práce v Íránu.

Pro kontraktorské projekty je nutno počítat s tím, že z objemu každého projektu se platí poměrně vysoké procento poplatků na sociální pojištění.

Podle místních zákonů není možné, aby daně nebo jakékoliv další poplatky platil za poplatníka někdo jiný (např. zákazník), proto takové ujednání, i když bude součástí smlouvy, bude neplatné. Lze však legálně ustanovit cenu projektu, tzv. cena tax free, a do smlouvy vložit článek o tom, že jakékoliv firemní a personální daně a poplatky plynoucí z projektů budou dodavateli zákazníkem refundovány. Kromě standardních daní je v Íránu platná soustava náboženských daní a dávek předepsaných šaríou muslimům a placených místní mešitě.

zpět na začátek