Irsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

5. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dublinu (Irsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Irská republika (irsky: Poblacht na hÉireann, anglicky: Republic of Ireland)

Map of Ireland

Zdroj: The Economist Intelligence Unit

Informace o obyvatelstvu

  • Počet obyvatel: 4,761,865 (dle sčítání lidu v r. 2016), hustota osídlení:  70 obyvatel/km2
  • Úředními jazyky jsou irština a angličtina. Angličtina dominuje, alespoň základně irsky hovoří 35% obyvatel.
  • Dalšími nejčastěji používanými jazyky jsou polština, francouzština, litevština, španělština.

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Nejčastěji uváděné členění země představuje 26 historických okresů (anglicky: county), které se používá především ve sportovním a kulturním kontextu. Avšak samosprávu okresní úrovně má 34 územních celků, z nichž většina je totožná s územím celého jednoho okresu (29). Zbylých 5 celků jsou města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford, která jsou spravována odděleně od příslušných okresů. Vyšších územních celků (krajů) je 8.

Pro některé účely se  používá jiné členění, např. pro parlamentní volby 42 volebních obvodů (okresy s více obyvateli jsou rozděleny, s méně jsou spojeny). Ve statistice 4 historické provincie (Leinster na východě ostrova, Munster na jihu, Connacht na západě a Ulster na severu – 3 z 9 okresů Ulsteru jsou součástí Irské republiky), v cestovním ruchu 6 turistických oblastí nebo pro účely čerpání z fondů Evropské unie 2 rozvojové oblasti (rozvinutější jihovýchod a méně rozvinutý severozápad).

Hlavním městem je Dublin na východním pobřeží. Další velká města jsou Cork na jižním pobřeží, Galway a Limerick na západním a Waterford na jihovýchodním.

Název

Počet obyvatel

Dublin

 527 612 (metropole: 1,173,179)

Cork

 208,669

Galway

  79,934

Limerick

  94,192

Waterford

  53,504

Zdroj: CSO/Population 2016

Peněžní jednotka a její členění

  • Euro, €1 = 100 cent/ů

Prezident

Michael Daniel Higgins

Složení vlády

Vláda se skládá z předsedy vlády (Taoiseach, čti týšok), jednoho místopředsedy vlády (Tánaiste, čti tónyšte) a 14 rezortních ministrů.

Předsedou vlády je Leo Eric Varadkar (Fine Gael), místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a obchodu, se zvláštní zodpovědností za brexit je Simon Coveney  (Fine Gael).

Další členové vlády:

  • Paschal Donohoe -  ministr financí, pro veřejné výdaje a reformy
  • Charles Flanagan - ministr spravedlnosti a pro rovné příležitosti
  • Joe McHugh - ministr pro vzdělávání a dovednosti
  • Eoghan Murphy - ministr pro bydlení, plánování a místní samosprávu
  • Simon Harris - ministr zdravotnictví
  • Michael Creed - ministr zemědělství, potravinářství a námořnictví
  • Richard Bruton - ministr pro komunikace, klimatické změny a přírodní zdroje
  • Shane Ross - ministr dopravy, turismu a sportu
  • Katherine Zappone - ministryně pro otázky dětí a mládeže
  • Regina Doherty - ministryně zaměstnanosti a sociálních věcí
  • Michael Ring - ministr pro regionální rozvoj
  • Heather Humphreys - ministryně pro podnikání a inovaci
  • Josepha Madigan - ministryně pro kulturu

Stručná charakteristika politického systému

Irsko je parlamentní republika s všeobecným volebním právem od 18 let věku a prezidentem v čele státu. Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas) tvořený prezidentem (voleným přímo voliči na 7 let) a dvěma komorami: poslaneckou sněmovnou (Dáil, 158 členů) a senátem (Seanad, 60 členů). Poslanci jsou voleni ve všeobecných volbách jednou za 5 let systémem poměrného zastoupení s využitím vícekolového postupného načítání preferenčních hlasů v rámci jednotlivých volebních obvodů. Senátoři jsou voleni po všeobecných volbách členy nového Dáil, stávajícího Senátu a místními zastupiteli v rámci tzv. profesních panelů (43 členů), univerzitami UCD a NUI (po 3 členech) a 11 senátorů je jmenováno přímo předsedou vlády.
Výkonnou moc má vláda. Předsedu vlády na návrh sněmovny jmenuje prezident. Ostatní členy vlády na návrh předsedy vlády schvaluje sněmovna. Člen vlády musí být poslancem nebo senátorem. Rezignaci člena vlády přijímá nebo jej na návrh předsedy vlády odvolává prezident. Rezignace předsedy vlády znamená rezignaci celé vlády.

Parlamentními stranami v současnosti jsou (čísla v závorce označují počet poslaneckých křesel získaných ve volbách v únoru 2016):

  • Fine Gael (50) - strana křesťansko-demokratického typu (FG)
  • Fianna Fáil (44) - strana republikánského typu (FF)
  • Sinn Féin (23) - nacionalistická krajně levicová strana
  • Labour Party (7) - strana sociálně-demokratického typu
  • Anti-Austerity Alliance - People Before Profit (6)
  • Sociální demokraté (3)
  • Zelení (2)
  • Nezávislí (23)

V parlamentních volbách v únoru 2016 sice zvítězila vládní strana Fine Gael, ale vzhledem k výraznému poklesu popularity a špatném výsledku koaličního partnera - Labour Party - se jí podařilo sestavit pouze menšinovou vládu (s podmíněnou podporou největší opoziční strany Fianna Fáil), kterou tvoří 12 ministrů za Fine Gael a 3 Nezávislí.

Volby

  • Poslední volby: únor 2016 (parlamentní), říjen 2018 (prezidentské)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel: 4,792,500 (CSO 2017), hustota osídlení: 70 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstava: 2,088 mil. (43,57 %)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

  • 70 000 (od sčítání lidu v r. 2006)
  • narození 73 000 (roční průměr)
  • úmrtí 28 000 (roční průměr)

Demografické složení

  • muži 49,53 %
  • ženy 50,47 %

Průměrný věk

  • 37,7 roku

Národnostní složení

  • Irové - 3 927 143 (88 %)
  • Poláci - 122 585 (2,7 %)
  • Britové - 112 259 (2,5 %)
  • Litevci - 36 683 (0,8 %)
  • Lotyši - 20 593 (0,5 %)

Náboženské složení

  • římsko–katolické 84 %
  • protestantské 3 %
  • ostatní 7 %
  • bez vyznání 6 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele 2013–2019

 

 2013

 2014 

2015 

2016

2017  

2018

2019*

HDP (běžné ceny, mld. €)

180,0 194,2 261,6 272,9 293,7 318,3 332,9

HDP (na osobu, USD)

47 395 50 598 68 485 71 723 77 432 84 891 88 577

HDP (reálný růst, %)

1,6 8,3 25,0 4,9 7,2 6,8 3,5

Míra inflace (HICP, %)

0,6 0,3 0,0 -0,2 0,3 0,7 1,0

Míra nezaměstnanosti (%)

13,8 11,9 10,0 8,4 6,8 5,8 5,5

 Zdroj: The Economist Intelligence Unit
* odhad The Economist Intelligence Unit

Podíl odvětví na tvorbě HDP 2010–2018 (v mil. eur)

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Zemědělství, lesnictví a rybolov 

3 640

4 106

4 558

4 877

4 574

3 984   

Průmysl

43 290

46 286

86 739

88 975

96 893

 

96 689

Doprava a komunikace

44 079

47 070

50 689

54 688

57 289

59 458

Státní správa a obrana

7 161

7 166

7 576

7 906

8 222

8 781

Ostatní služby

64 861

71 761

75 975

80 585

81 632

83 996

Všechny sektory

161 700

174 630

224 122

235 592

248 610

252 908

 Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts 2018

Výdaje v rámci HDP v r. 2012-2018 (% skutečné změny za stejné období předchozího roku)

 

Soukromá spotřeba

Vládní běžná spotřeba

Tvorba fixního kapitálu

Vývoz zboží a služeb

Dovoz zboží a služeb

HDP

HNP

2012

-0,0

-0,8

11,8

6,4

8,7

0,5

1,1

2013

1,4

0,6

-5,3

2,1

-0,4

2,6

6,1

2014

3,8

4,3

15,3

12,3

15,0

4,3

7,1

2015

3,8

2,3

29,4

21,2

19,7

13,5

11,1

2016

4,7

5,7

37,5

 4,0 -0,7  6,6 10,1

2017

1,9

1,9

-40,9

-1,8 1,9  7,8  6,6

2018

3,0

6,4

9,8

2,8 1,3  6,7  5,6

 Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts

Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Index růstu/poklesu průmyslové výroby (meziroční změna v %)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Průmysl celkem

-1,5

-2,2

22,9

15,7

2,9

3,5

-4,8

Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts  

S nástupem hospodářské krize v roce 2009 se výrazně snížila průmyslová produkce země. Nosnými obory irského průmyslu jsou tradičně chemická a farmaceutická výroba (54 % celkové hodnoty irského exportu), výpočetní technika a software (14 %), potraviny a nápoje (9 %). A právě stagnace farmaceutického sektoru v roce 2013 způsobila mírný pokles celkové hodnoty průmyslové produkce po vcelku pozitivním vývoji v letech 2010-2011. Rok 2014 přinesl pro Irsko mnohem lepší zprávy, když země zaznamenala růst průmyslové výroby o celou jednu pětinu. V roce 2015 došlo k výraznému růstu. I když v r. 2016 došlo k výrazně mírnějšímu růstu, nicméně lze konstatovat, že to nejhorší má Irsko za sebou, což se projevuje mj. jiné i na restartu zcela utlumeného sektoru stavebnictví, jenž stál u počátků hluboké finanční krize. Nicméně, oblast nadále zůstává problematickou, poptávka se odhaduje na zhruba 25 000 jednotek ročně, což je podstatně více, než počet dokončených staveb v roce 2018 ( odhaduje se 13 457 jednotek).

Informační zdroje

Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Hospodářská situace

Dopad ekonomické krize na Irsko patřil v EU k těm nejtvrdším. Po strmém ekonomickém růstu v 90. letech minulého a na počátku tohoto století začala irská ekonomika ztrácet na síle ve druhé polovině roku 2007, zejména díky přeinvestování stavebního sektoru a poskytováním nerozvážných hypoték a úvěrů. Nástup světové finanční krize v roce 2008, který postihl všechny významné obchodní partnery Irska (zejména USA a Velkou Británii), problémy prohloubil a přinesl negativní důsledky pro irský vývoz a celou ekonomiku.
Po dlouhých měsících spekulací, zda Irsko potřebuje či nepotřebuje zahraniční finanční pomoc, požádala koncem listopadu 2010 irská vláda EU a MMF o poskytnutí záchranného balíčku ve výši 85 mld. EUR za účelem konsolidace irského hospodářství a zejména stabilizaci bankovního sektoru. Turbulence na politické scéně, které žádost o zahraniční pomoc vyvolala, vedly nakonec k předčasným volbám v březnu 2011, v nichž zcela propadly vládnoucí strany. Na poskytnuté půjčce mezinárodních institucí bylo podstatné to, že irská vláda byla vázána učinit radikální úsporná opatření, která by měla zabránit dalším propadům ekonomiky. Irsko z programu oficiálně vystoupilo v prosinci 2013.

Ekonomická politika Irska byla od r. 2010 nastavena ve formátu krizového řízení. V rozpočtech v letech 2011-2014 se proto významně škrtalo ve veřejném sektoru, byla zvyšována daňová zátěž, od těchto kroků se očekávalo zvýšení příjmů státního rozpočtu o několik miliard. Rozpočet na rok 2017 byl v tomto ohledu druhým rozpočtem s přívlastkem "výdajově pozitivní" a samotný rok 2017 byl pro Irsko mimořádně úspěšný. Hospodářský růst pokračoval pozitivním trendem. Podle Irského statistického úřadu růst HDP v roce 2018 činil 6,8 % . Předpověď pozitivního růstu se odrazila především na vyšším výběru daní, značný vliv měla také zvýšená zahraniční poptávka a další snižování nezaměstnanosti  na 5,8 (prosinec 2018). Irské ekonomice prospívá také rostoucí soukromá spotřeba, která na konci roku 2018 meziročně vzrostla o 3,0 %. Deficit veřejných financí za rok 2018 činil 0,7 %. Zahraniční dluh se díky výše uvedeným ukazatelům a především nečekaně dynamickému růstu HDP daří snižovat podstatně rychleji, a to na cca 72,7 % HDP (prosinec 2018).

Stále nicméně platí, že Irsko je s ohledem na závazky vůči svým věřitelům nuceno v dlouhodobém výhledu nastavovat ekonomickou politiku na velice střídmou úroveň a zejména bankovní trh podléhá výrazně vyššímu stupni regulace, než tomu bylo před krizí.

Zlepšení ratingu Irska

Od roku 2009 došlo šestkrát ke snížení kreditní důvěryhodnosti Irska, výhled ratingových agentur po ukončení záchranného programu v r. 2013 se výrazně zlepšil. Aktuálně (leden 2019) je rating dle Fitch A+, u Moody´s A3 a u Standard and Poors A+.

Konkurenceschopnost

Co se týče konkurenceschopnosti ekonomiky, irská pozice se oproti minulým letům výrazně zlepšila a po propadu v r. 2011 na 24. příčku, dle hodnocení uznávaného Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu v Lausanne, se Irsko v r. 2017 vrátilo mezi světovou sedmičku nejlépe hodnocených zemí. Mezi rozhodující ukazatele patřil především rychlý hospodářský růst, zodpovědná rozpočtová politika irské vlády a dlouhodobě stabilní exportní potenciál.

Inflace

Inflace se v r. 2017 pohybovala na úrovni 0,3 %, v r. 2018 vzrostla na 0,7%.

Míra inflace v %

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Inflace (meziročně)

0,7

0,5

0,2

0,0

0,0

0,3

0,7

 Zdroj: Central Statistics Office

Nezaměstnanost

Jedním z hlavních problémů, který dlouhodobě brzdil rozvoj ekonomiky, byla nezaměstnanost. Přestože ještě v roce 2007-2008 se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 6 %, její postupný nárůst se urychlil během ekonomické krize, stejně jako díky následným vládním úsporným opatřením. V roce 2009 překročila nezaměstnanost magickou hranici 10 %, v roce 2012 činila dokonce 14,6 %. V roce 2013 se Irsko odrazilo ode dna a nepříznivá čísla začala postupně klesat na současných 5,8 % (duben 2019).

 

Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Kombinace razantních rozpočtových úspor (snížení rozpočtového schodku z 32,4 % HDP v roce 2010 na současných  0,9 % HDP, zvýšení některých spotřebních daní, zmrazení platů státních zaměstnanců, zpřísnění úvěrových/hypotečních podmínek – to vše dovedlo zemi k výraznému snížení domácí poptávky a složité situaci v sociální oblasti u statisíců lidí. Obecně lze však dnes konstatovat, že Irsko je příkladnou "success story", minimálně pokud máme hodnotit makroekonomické údaje.

 

Klíčová pro Irsko do budoucna zůstává nejen zodpovědná rozpočtová politika, ale také upevnění znovuzískané kredibility na mezinárodních trzích, což může v kombinaci s výjimečnou korporátní sazbou (12,5 %) pomoci udržet příliv zahraničních investic. Hlavním úkolem nové vlády v nejbližším období bude zajistit občanům dostatečně velký podíl na pozitivním hospodářském vývoji země. Příznivá makroekonomická data většina obyvatelstva nijak zvlášť nepocítila, což se mimo jiné projevilo také vyjádřením značné nedůvěry v dosavadní vládní koalici a následné povolební sestavení menšinové vlády. A právě případná nestabilita vlády, jež je nyní de facto (byť smluvním) rukojmím opozice, může mít vliv na další vývoj národního hospodářství a především důvěru investorů, na nichž je Irsko životně závislé. Zásadní problém pro irskou ekonomiku představuje "brexit". Expertní analýzy hovoří potenciálně o výrazných ekonomických ztrátách (až 20% propad vzájemného obchodu s Velkou Británií, v současnosti přitom představuje týdenní obrat neuvěřitelnou 1 mld. EUR), o politickém dopadu (včetně možného znovuobnovení hranic se Severním Irskem) nemluvě. Z tohoto důvodu irská vláda nejen připravuje a neustále upřesňuje vlastní scénáře vlivu brexitu na Irsko, ale upozorňuje na specifika Irska a nezbytnost jejich zohlednění při vyjednávání Evropské komise s V. Británií.

Informační zdroje

Přehled odhadovaného vývoje klíčových ekonomických indikátorů (v %)

 

 2013

 2014 

2015 

2016

2017  

2018

2019*

HDP (běžné ceny, mld. €)

180,0 194,2 261,6 272,9 293,7 318,3 332,9

HDP (na osobu, USD)

47 395 50 598 68 485 71 723 77 432 84 891 88 577

HDP (reálný růst, %)

1,6 8,3 25,0 4,9 7,2 6,8 3,5

Míra inflace (HICP, %)

0,6 0,3 0,0 -0,2 0,3 0,7 1,0

Míra nezaměstnanosti (%)

13,8 11,9 10,0 8,4 6,8 5,8 5,5
           

Zdroj: Economist Intelligence Unit
Pozn. a) aktuální hodnoty, b) odhad The Economist Intelligence Unit

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Dne 9. října byl schválen irský rozpočet na r. 2019. Rozpočet je koncipován vyrovnaně, ale s ohledem na minulost lze předpokládat, že skončí v deficitu. Vláda předpokládá navýšení příjmů z daní oproti r. 2018 o 5,2 % na 55,1 mld. EUR. Společně s dalšími příjmy by měla mít vláda k dispozici 66,5 mld. EUR, které mají být rozděleny následovně:

 

Sociální zabezpečení - 22 mld. EUR. Dojde k navýšení sociálních dávek o 5 EUR na osobu a týden. Minimální mzda bude navýšena na 9,80 EUR na hodinu spolu s navýšením mzdy pro nové státní zaměstnance. Ministerstvu dětí a mládeže byl navýšen rozpočet o 127 mil. EUR, což je nejvyšší navýšení ze všech státních orgánů.

 

Zdravotnictví – 17 mld. EUR (navýšení o 1,05 mld. EUR). Hlavní výdaje půjdou na podporu zdravotní péče pro sociálně slabší občany, důchodce, na výstavby nové největší dětské nemocnici v zemi v hodnotě 1,7 mld. EUR (dokončení stavby je plánované na r. 2022).

 

Školství – 10,8 mld., což je navýšení o 6,7 % s cílem vytvořit 1,300 nových pracovních míst s cílem zlepšit úroveň výuky, obzvláště ve venkovských oblastech.

 

Bydlení – 2,3 mld. EUR (navýšeno 500 mil. EUR). Navýšené prostředky budou využity k výstavbě 10 tis. sociálních bytů v r. 2019. 30 mil. EUR bude přiděleno charitativním organizacích věnujícím se bezdomovcům.

 

Brexit - Velkým bodem rozpočtu je omezení dopadu brexitu na Irsko. Bude vytvořen nouzový fond ve výši 1,5 miliardy EUR a každoročně dotován 500 mil. EUR ze státní pokladny. Dále budou vytvořeny fondy na podporu zemědělství ve výši 300 mil. EUR, pro vývoj nových technologií ve výši 500 mil. EUR. Státní orgány si rozdělí 110 mil. EUR na zajištění plynulého chodu po brexitu.

 

Daně – mírné zvýšení horního daňového pásma z 34 550 EUR na 35 300 EUR a snížení univerzální sociální daně o 0,25 %. DPH pro turistický sektor bude navýšena na 13,5 %. Korporátní daň však zůstane na nezměněné úrovni 12,5 %, což je nejnižší v EU s „ohledem na důležitost udržení konkurenceschopnosti Irska po brexitu“.

 

Fiskální indikátory (% HDP)

 

2013a

2014a

2015

2016a  

2017a

2018a

2019b

2020b

Vládní příjmy

34,2

34,0

27,0

26,4

25,6

25,8

25,1

24,7

Vládní výdaje

40,3

37,6

28,9

27,1

25,9

25,8

25,4

25,4

Bilance

-6,1

-3,7

-1,9

-0,7

-0,3

0,0

-0,3

-0,7

Veřejný dluh

119,6

104,7

77,1

72,9

68,1

66,0

62,8

60,6

Zdroj: The Economist Intelligence Unit - Country Report 
Pozn. a) aktuální hodnoty, b) předpoklad The Economist Intelligence Unit

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Informace pro rok 2018 doposud nebyly zveřejněny.

Platební bilance 2012–2017 (v mil. €)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

-4 605

3 855

3 203

26 157

12 544

37 090

- zboží

36 896

34 506

40 731

110 568

102 985

107 330

- služby

-6 749

-637

-6 127

-29 357

-41 325

-12 163

- výnosy

-32 143

-27 093

-28 650

-51 915

-46 414

-53 796

- převody

-41 501

-30 652

-37 527

-84 410

-90 441

-70 240

Kapitálový účet

86

- 936

-6 769

-1255

- 5560

-26 848

Finanční účet

-8 777

6155

-5 404

22 784

5 099

-804

- přímé investice

-18 957

-12 996

3031

-19 871

20 111

-9 193

- portfoliové investice

-883

45 576

-56 662

-119 738

26 807

-84 109

- ostatní investice

11 025

-26 436

48 089

161 898

-43 132

92 101

Chyby a Omyly

-4257

3236

-1839

-2118

-1885

-11 044

Zdroj: Central Statistics Office, Current, Capital and Financial Account Balances BPM6 (Euro Million) by Sub-Head and Year

Rezervy 2012–2017 (v mil. €)

 

2012

2013 

2014 

2015

2016

2017

Zlato 

0

0

0

1

0

0

SDR

8

10

0

2

19

-43

Rezervy u MMF 

0

0

-1

1

680

0

Devizové rezervy 

-1

0

0

0

416

158

Ostatní rezervy

-19

0

137

490

198

285

Rezervy celkem

-12

10

136

494

1313

399

Zdroj: Central Statistics Office - Reserve Assets BPM6 (Euro Million) by Security and Year

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vládní dluh a bilance rozpočtu v letech 2012–2017

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Vládní dluh – GGD (mil. €)

210 016

215 338

203 355

201 631

200 693

201 294

200 012

Vládní dluh – GGD (podíl na HDP v %)

119,6

119,4

104,5

76,9

72,8

68,0

66,0

Bilance rozpočtu – GGD (% HDP)

-8,0

-6,1

-3,6

-1,9

-0,5

-0,3

0,0

Zdroj: Central Statistics Office - Government Finance Statistics

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Central Bank and Financial Services Authority (sdružený úřad, který má dohled nad fungováním finanční soustavy v Irsku) registruje v současné době v Irsku 36 bank tj. vč. poboček zahraničních bank. Hlavní banky v zemi, které se podílejí více než 1/3 na aktivech sektoru úvěrových institucí, jsou následující: Allied Arish Banks (AIB), Bank of Ireland, Danske Bank a Ulster Bank (tzv. Big Four).

Irská vláda v listopadu 2010 požádala mezinárodní instituce (MMF a ECB) o finanční pomoc ve výši 85 mld. Z této sumy mělo jít cca 50 mld EUR na stabilizaci rozpočtu země a cca 35 mld. EUR na rekapitalizaci bank. Po provedení zátěžových testů irských bank v dubnu 2011 ministr financí oznámil, že irské banky potřebují dalších 24 mld. EUR a že hodlá zeštíhlit irský bankovní systém natolik, aby do budoucna fungovaly pouze dvě velké banky - AIB a Bank of Ireland.

V dubnu 2009 vláda zřídila polostátní konsolidační agenturu National Asset Management Agency (NAMA), jejímž úkolem je odčerpávat za sníženou hodnotu špatné tzv. toxické úvěry z bank.

I v roce 2013 pokračovala ozdravná kůra velkých irských bank, jejichž hlavním problémem zůstávají nesplácené hypotéky. Hlavní událostí v tomto směru byla bezpochyby likvidace státní Irish Bank Resolution Corporation (IBRC), která vznikla jako konsolidační ústav po krachu Anglo Irish Bank a Irish Naitonwide Building Society. Veškerá aktiva IBRC byla převedena pod NAMA.

Od roku 2015 se situace s ohledem na zlepšující se ekonomické výsledky země stabilizovala také v bankovním sektoru. Ten je nyní výrazně regulován – došlo např. k zásadním omezením úvěrové politiky v podobě zastropování maximálních úvěrů, na banky je vyvíjen permanentní politický tlak na restrukturalizaci nesplatitelných hypoték atp. Koncem r. 2017 vláda rozhodla o podpoře hypoték pro žadatele, kteří hodlají koupit první nemovitost fondem ve výši 200 mil. EUR.

 

Pokud jde o pojišťovny, kontrolují členové odvětvového svazu pojišťoven Irish Insurance Federation (www.iif.ie) dohromady 95 % irského pojišťovacího trhu.

Významné místo ve finančním sektoru zaujímá Mezinárodní centrum finančních služeb (International Financial Services Centre; www.ifsc.ie) zřízené v Dublinu v roce 1987 v rámci podpory přílivu zahraničního kapitálu do země. V centru za zvýhodněných daňových podmínek působí pobočky desítek zahraničních finančních společností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní a poplatků je v Irsku v kompetenci Office of the Revenue Commissioners (www.revenue.ie). Irský daňový systém si vždy zakládal na své pružnosti a příznivých sazbách jak pro fyzické osoby, tak pro podnikání. Nečekaný nástup úvěrové a finanční krize doprovázen stále většími a většími schodky státního rozpočtu přinutil irskou vládu ke zvýšení daní.

Nejvýznamnější pro irský hospodářský úspěch minulých let byla nízká daň ze zisku korporací, jejíž základní sazba je na úrovni 12,5 % (pro příjmy z hlavní činnosti, pro ostatní příjmy platí sazba 25 %), která byla zachována i přes kritiku z řady evropských zemí po poskytnutí finanční pomoci irské ekonomice. Irsko v současné době bojuje za udržení, popř. i přilákání dalších zahraničních investic a nízká korporátní daň je výkladní skříní irské vlády pro zahraniční investory. Dodatečný daňový výtěžek je díky transferům výnosů nadnárodních firem odhadován na cca 5,5 mld. € ročně.

Sazby hlavních daní v roce 2018

Hlavní daně     

Standardní sazba

Zvláštní sazby

daň z příjmu (income tax)

20 %

nad  EUR 35 300 zvýšená na 40 %

daň ze zisku (corporation tax)

12,5 %

25 %

daň z přidané hodnoty (value added tax)

23 %

13,5 %(plyn, uhlí, elektřina,aj.) 4,8 %(zemědělství)
0 % (knihy, dětské oblečení)

daň ze zisku z prodeje majetku (capital gains tax)

33 % od 05.12.2012

40 %, 0 %

daň z úroku z vkladu (deposit interest retention tax)

37 % od 01.01.2014

0 %

daň z převodu nemovitosti (stamp duty)

1-6 % 

soukromá - 1 % do hodnoty 1 mil. EUR, 2% na zbytek // komerční - 6 % (platné od 11. října)

dědická a darovací daň (capital acquisitions tax)

33 % (od 05.12.12)

 0%

Zdroj: Citizens Information Ireland

Aktuální daňové sazby jsou k dispozici rovněž na stránkách Industrial Development Agency www.ida.ie. Na stránkách Office of the Revenue Commissioners je ke stažení celá řada brožur a letáků detailně popisujících aplikaci a správu jednotlivých daní, https://www.revenue.ie/en/Home.aspx

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: