Island: Vztahy země s EU

29. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

V průběhu bankovní a hospodářské krize ostrova podala vláda v roce 2009 přihlášku k plnému členství Islandu v EU. Během let 2010 až 2013 probíhaly přístupové rozhovory, během nichž bylo projednáno 27 z 33 kapitol unijního acquis a z toho 11 bylo předběžně uzavřeno. Neotevřeny zůstaly zjevně citlivé kapitoly Rybolov, Volný pohyb kapitálu či Zemědělství. Před všeobecnými volbami v roce 2013 došlo na žádost islandské strany k pozastavení přístupových rozhovorů. K jejich obnovení však již nedošlo a v roce 2015 vláda požádala EU, aby Island ze seznamu kandidátských zemí vyřadila.

Předčasné ukončení přístupových rozhovorů nebylo překvapivé, protože koaliční strany od převzetí vlády avizovaly, že o členství Islandu v EU nebudou usilovat, neboť další směřování Unie nevyhovuje potřebám Islandu. Ačkoli proti členství v EU se dlouhodobě staví mírně nadpoloviční většina obyvatel, podstatně více z nich vládě zazlívalo, že o ukončení jednání s EU rozhodla autonomně bez referenda.

Politické strany, které tvoří stávající vládní koalici, zastávají ohledně evropské integrace Islandu protichůdné názory, ovšem vzájemně je respektují. Dohodly se, že otázkou případných nových přístupových rozhovorů Islandu s EU se může zabývat parlament, nicméně rozhodování o tomto tématu by mělo být předmětem referenda, jehož vypsání se v tomto volebním období neočekává. V r. 2019 si Island připomíná 25. leté výročí vstupu v platnost Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která je základním pilířem vztahů mezi Islandem a Evropskou unií.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Delegace EU na Islandu
Hafnartorg – Kalkofnsvegur 2, 101 Reykjavík
tel. (+354) 520 3399
fax (+354) 520 3398
e-mail: Delegation-Iceland@eeas.europa.eu

vedoucí DEU: Michael Mann

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Hospodářské vztahy mezi Islandem a EU zůstávají založeny na Dohodě o EHP (viz 2.2 a 2.4). V rámci závazků plynoucích z působení Islandu v EHP byla dlouhodobým problémem pomalá či neúplná transpozice nových pravidel EU (ve formě změn Dohody o EHP) do národní legislativy. V průběhu r. 2018 se však Islandu podařilo snížil transpoziční deficit unijních směrnic na 0,5% (obecně akceptovatelnou hranicí je 1%), což je v případě ostrovního státu historicky nejlepší výsledek. V současné době zbývá islandským úřadům přijmout prováděcí legislativu pouze ke čtyřem směrnicím. Naopak v případě unijních nařízení došlo na straně Islandu ke zpomalení jejich zavádění do islandského právního řádu a transpoziční deficit se tak vyšplhal na 1,1%. Většina Islandem nelegalizovaných nařízení se týká finančních služeb. V oblastech, které nepokrývá Dohoda o EHP, se mezi Islandem a EU uzavírají bilaterální dohody (např. o účasti Islandu v schengenském prostoru apod.).

Vzájemné vztahy Islandu a EU dlouhodobě komplikuje spor o výši kvót na lov makrel v Severním Atlantiku a islandské embargo na dovoz dobytka a syrového masa.

V květnu 2018 vstoupily v platnost tři dohody sjednané mezi Islandem a EU rozšiřující bezcelní přístup na islandský trh pro více než 95% zemědělských a potravinářských výrobků původem ze zemí EU. V této souvislosti došlo rovněž k významnému navýšení bezcelních dovozních kvót pro vybrané typy masa, sýrů a upravených masných produktů. V důsledku toho se očekává zdvojnásobení objemu dovozu zemědělských produktů ze zemí EU na Island a snížení cen vybraných potravin.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Island dlouhodobě přispívá do Finančního mechanismu EHP (tzv. Fondy EHP), který se využívá ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce a kontaktů s patnácti členskými státy EU ve střední, východní a jižní Evropě. Příjemcem těchto fondů je od roku 2004 i ČR.

Současný rozpočtový rámec Fondů EHP a Norských fondů pokrývá léta 2014-2021. Prioritními cílovými oblastmi jsou mj. inovace, výzkum a vzdělávaní, energetická bezpečnost, změny klimatu, sociální inkluze a projekty posilující bilaterální vztahy Islandu s přijímacími zeměmi. V případě ČR je hlavním koordinátorem Fondů EHP a Norska Ministerstvo financí, které spravuje většinu programů ve spolupráci s příslušnými resorty a institucemi. Během r.2019 probíhá vyhlašování prvních výzev. ČR na období 2014-21 obdržela částku odpovídající zhruba 5mld. Kč na projekty zaměřené především na vědu a výzkum, ochcranu životního prostředí, kulturní dědictví, veřejné zdraví a spolupráci v justici.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: