Island: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

29. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

Island je nejmenší ze skandinávských zemí (103 tis. km2). Pevninu tvoří ostrov sopečného původu rozprostírající se na rozhraní Euroasijské a Severoamerické litosférické desky. Z tohoto umístění vyplývá velká seismická a vulkanická aktivita: na ostrově se nachází několik aktivních sopek a řada gejzírů. Islandu se proto přezdívá Země ledu a ohně.

Devět z deseti obyvatel žije v městských sídlech; v metropolitní oblasti hlavního města Reykjavík žijí bezmála dvě třetiny veškeré populace. Vnitrozemí ostrova je hornaté a prakticky po většinu roku neprostupné.

Podnebí Islandu je na jihu mírné oceánské, na severu subarktické, počasí obecně chladné a deštivé.

Island je technologicky vyspělou zemi s unikátním know-how v řadě oblastí. Geotermální zdroje a sílu krátkých prudkých horských řek využívají Islanďané k výrobě energie (termální a vodní elektrárny), která nachází upotřebení i v energeticky náročných odvětvích (hutnictví, skleníkové pěstění ovoce a zeleniny). Pilířem současné ekonomiky jsou incomingový cestovní ruch a informační technologie, v exportu dominují hliník, ryby a výrobky z nich. V přepočtu na obyvatele je islandský výlov největší na světě. V zemědělství se uplatňují některá ochranářská opatření u dovozu, která mají chránit islandské druhy ovcí, koní a skotu.

Od vyhlášení samostatnosti v roce 1944 je Island parlamentní demokracií v čele s prezidentem, jehož ústavní pravomoci jsou omezeny a jehož úřad stojí mimo každodenní politiku. Prezident je volen v přímé volbě na 4 roky. Od srpna 2016 je prezidentem Guðni Thorlacius Jóhannesson.

O státní moc se fakticky dělí parlament, vláda a Nejvyšší soud.

Zákonodárným orgánem Islandu je jednokomorový parlament Alþingi, v němž zasedá 63 poslanců. Volební období je 4leté. Poslední volby se konaly v říjnu 2016. Většinovou vládu vytvořily Strana nezávislosti (ve volbách 25,2 % hlasů), Zelená levice (16,9 %) a Pokroková strana (10,7 %). V opozici jsou Sociálnědemokratická aliance (12,1 %), Strana středu (10,9 %), Pirátská strana (9,2 %), Lidová strana (6,9 %) a Obnova (6,7 %).

Island je mj. členem NATO, OBSE, OSN, UNESCO, FAO, ILO, OECD, MMF, WTO, EHP, ESVO, Severské rady, Arktické rady, Inmarsat, Intelsat a Interpol. Island je součástí schengenského prostoru.

Bankovní a následná hospodářská krize let 2008-2009 podlomila islandskou ekonomiku. Před krizí byl HDP Islandu v přepočtu na obyvatele druhým nejvyšším v Evropě. Po odeznění krize však od roku 2011 hospodářství opět posiluje a meziroční nárůsty islandského HDP jsou velmi strmé.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islandská republika (Lýðveldið Ísland)

Složení vlády:

  • předsedkyně vlády: Katrín Jakobsdóttir
  • ministr financí a hospodářství: Bjarni Benediktsson
  • ministr dopravy a místního rozvoje: Sigurður Ingi Jóhannsson
  • ministr rybolovu a zemědělství: Kristján Þór Júlíusson
  • ministryně zdravotnictví: Svandís Svavarsdóttir
  • ministr zahraničních věcí: Guðlaugur Þór Þórðarson
  • ministryně spravedlnosti: Þórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir (pozici vykonává dočasně od 15. 3. 2019)
  • ministryně cestovního ruchu, průmyslu a inovací: Þórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir
  • ministryně školství, vědy a kultury: Lilja Alfreðsdóttir
  • ministr sociálních věcí a rovných šancí: Ásmundur Einar Daðason
  • ministr životního prostředí a přírodních zdrojů: Guðmundur Ingi Guðbrandsson

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 356 991 (k 1. 1. 2019)
Hustota zalidnění: 3,5 obyv. km2
Průměrný roční přírůstek: 8 541 osob (2018-2019), z toho 4/5 podíl má migrace občanů z členských zemí EU/EHP.
Průměrná délka života: ženy 83,94 let a muži 80,56 let.
Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Zhruba 88 % obyvatelstva tvoří Islanďané, 12 % tvoří cizinci: mezi nejpočetnější národnostní menšiny patří občané Polska, Dánska, Švédska, USA, Německa, Litvy, Filipín, Velké Británie a Thajska. Na Islandu žije zhruba 160 občanů ČR.

Přes 65 % obyvatel se hlásí k Islandské evangelicko-luteránské církvi, která je státní církví. Římských katolíků jsou registrována cca 4 %, jejich podíl na celkovém počtu nábožensky aktivních obyvatel však v důsledku imigrace postupně stoupá.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015201620172018

Nominální HDP/obyv. (v tis. ISK)

6 095

6 658 7 203 7 711 7 939

Vývoj objemu HDP (v %)

2,2

4,3 7,5 3,6 4,6

Míra inflace (v %)

2,7

1,6 1,7 1,8 3,7

Míra nezaměstnanosti (v %)

3,6

3,0

3,0

2,9 2,7

Kursový průměr České národní banky k 24. 5. 2019: 100 islandských korun (ISK) = 18,627 CZK.

Od podzimu 2008 do jara 2017 čelil Island závažným problémům v souvislosti se zavedenými měnovými restrikcemi pro platby do zahraničí a pro obchodování s ISK v zahraničí. Vládě se v roce 2015 podařilo dosáhnout dohody se zahraničními věřiteli likvidovaných islandských bank, včetně jejich souhlasu s odpisem části aktiv denominovaných v ISK formou úhrady tzv. stabilizačního příspěvku. Islandská Centrální banka od té doby realizovala v několika krocích strategii, směřující k ukončení kapitálových a měnových restrikcí při platbách a obchodování v ISK.

Od druhé poloviny března 2017 mohou bez limitů probíhat zahraniční platby mezi cizinou a Islandem v ISK i v jiných cizích měnách. Jediné kapitálové omezení, které zůstalo v platnosti, cílí proti nekontrolovanému přílivu spekulativního kapitálu a zakazuje obchodování v ISK, využívající rozdílu úrokové míry aktiv (tzv. carry trade), a obchodování s deriváty v ISK. Islandská centrální banka (ICB) na počátku března 2019 odstranila kapitálové kontroly držitelů tzv. zahraničních (offshorových) korun a zredukovala povinnou sazbu na tvorbu minimálních rezerv z přílivu kapitálu na nulovou hodnotu.  Jednou z hlavních úprav je snížení sazby předepsané pro tvorbu minimálních rezerv - SRR (special reserve ratio), která byla uvalena na příliv kapitálu na islandský dluhopisový trh a do vysoce výnosných vkladů v červnu 2016. V důsledku potíží některých islandských aerolinek, které kulminovaly na přelomu let 2018-19, analytici očekávájí v průběhu r. 2019 kontrakci islandské ekonomiky v řádu desetin procent. Od r. 2020 by se však islandské hospodářství mělo vrátit na růstovou trajektorii a Island by se tak měl udržet na pozici jedné z nejbohatších zemí Evropy. 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

20172018

Příjmy

906,9

930,9

1 415,2

1 093,3

1 198,7

Výdaje

908,2

949,4

1 115,6

1 071,0

1 167,9

Saldo

-1,3

-18,5

299,6

22,3

30,7

Údaje v mld. ISK.

Vláda realizuje fiskální plán schválený pro léta 2018-2022. Akcentují se v něm investice do infrastruktury a posílení sociálního systému státu. Největší poměrné zvýšení rozpočtových výdajů se týká zdravotnictví, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Hlavním infrastrukturním projektem je výstavba nové Národní univerzitní nemocnice v Reykjavíku. K dalším cílům vyšších výdajů státu patří zkrácení čekacích dob na lékařský zákrok, snížení spoluúčasti pacientů, valorizace dávek v rodičovské dovolené a vyšší limit příjmu pro zvýhodněnou daň ze mzdy pracujících důchodců. Vláda hodlá nadále akcelerovat splacení státního dluhu. V 2. pol. března 2019 ministerstvo financí předložilo strategii pro rozpočet na léta 2020-24. Vláda v tomto období počítá s oslabením růstu islandského hospodářství, a proto hodlá ekonomiku stimulovat řadou prorůstových opatření. Cílem vlády bude udržet vyrovnaný či mírně přebytkový rozpočet. Mezi prorůstová opatření budou patřit nové investice do dopravních projektů a navýšení příspěvků na výstavbu dotovaného ubytování. Dále vláda počítá např. s prodloužením mateřské dovolené až na 12 měsíců od r. 2020 či snížením daně z příjmu pro fyzické osoby. Za účelem předcházení finančním šokům pak vláda plánuje zřídit speciální Národní fond.    

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

2016 

2017 

2018

Běžný účet (v mil. ISK)

81 430

118 117

188 881 93 275 98 054

Kapitálový účet (v mil. ISK)

-1 592

-1 476

-1 454 -1 421 -1 567

Finanční účet (v mil. ISK)

72 397 117 434 219 425 54 773 176 290

Devizové rezervy (v mil. ISK)

515 844

621 014

779 412

649 505

736 589

Dluhová služba 

Vládní dluh vůči HDP (v %)

109,0

95,3

84,2

75,3

68,2

Vládní dluhopisy (v mil. ISK)

721 409

794 472 

672 599

704 115

561 251

Zahraniční zadluženost (v mil. ISK)

-13 364

306 910

202 685

116 527

124 600

Veřejný dluh celkem (v mil. ISK)

862 545

1 333 689

1 122 878 

1 032 000

957 053

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Funkci centrální banky plní Islandská centrální banka (Seðlabanki Íslands).

V souvislosti s hlubokou krizí bankovního sektoru Islandu převzala islandská vláda postupně od podzimu 2008 kontrolu nad hlavními bankami.  V současné době působí na Islandu (pouze) 3 celostátní komerční banky: Arion banki (nástupkyně banky Kaupþing), Íslandsbanki (nástupkyně banky Glitnir) a Landsbankinn (nástupkyně Landsbanki). Dále na Islandu vyvíjí činnost desítka regionálních spořitelen.

Po zestátnění bank vláda učinila v uplynulých letech řadu kroků pro ozdravení bankovního systému. Ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem prošly nástupnické bankovní domy zásadní restrukturalizací a od poloviny roku 2011 dochází k prodeji zdravých částí bank nebo (v rámci vypořádávání konkurzních podstat) k prodeji majetku a dalších držeb těchto bank k pokrytí pohledávek věřitelů a především státu, který je převzal.

V roce 2017 vláda představila koncepci další správy státních podílů ve finančních institucích. V roce 2018 odprodala státní účast v Arion Bank, zůstala 100% vlastníkem Íslandsbanki a v Landsbankinn drží 98 % akcií. Cílem vlády je úplná privatizace Íslandsbanki a dlouhodobá držba 34-40% podílu státu v Landsbankinn. Nepůjde však o rychlý proces: k prodejům se přistoupí, jakmile pro to budou příhodné tržní podmínky. Výnos z odprodeje státních podílů v bankách hodlá vláda použít primárně na umoření státního dluhu. V rámci diskuse o konkrétním způsobu prodeje se mj. spekuluje i o možnosti fúze obou bank s cílem navýšit takto cenu akcií určených k prodeji. Obě banky jsou v současné době v dobré finanční kondici a do státního rozpočtu každoročně přispívají nemalými dividendy.  

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně platí všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace v obchodním rejstříku a fyzická osoba po 183 dnech legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností na Islandu. Příjem z nemovitostí situovaných na islandském území je vždy zdaněn na Islandu. Daňový systém rozlišuje dvě základní formy příjmů:

  • příjem všeobecný (odečítají se výdaje),
  • příjem osobní (příjem ze závislé činnosti).

Daň z příjmu fyzických osob se skládá z daně celostátní a z daně pro místní samosprávu. Celostátní daň pro rok 2019 u příjmů do částky 927 087 ISK/měs. činí 36,94 %, resp. 46,24 % u příjmů nad tuto hranici. Daň pro místní samosprávu se vybírá v jednotné výši 14,44 %.

Ze mzdy dále zaměstnavatel odvádí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 6,60 % (7,50 % u námořních profesí). Povinný příspěvek do penzijního fondu hradí z hrubé mzdy přímo zaměstnavatel (nejméně 8 %) a solidárně též zaměstnanec (obvykle 4 %).

Obvyklé typy právnických osob (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti) odvádějí korporátní daň z příjmu ve výši 20 %. Ostatním právnickým osobám, jakož i zájmovým společenstvím (asociace, neprofitní organizace, fondy), je stanovena korporátní daň z příjmu ve výši 37,6 %.

Základní sazba DPH činí výši 24 %. Snížená sazba ve výši 11 % je uplatňována u potravin, knih, časopisů a novin, poplatků za televizní a rozhlasový přijímač, mýtného za použití tunelů, horké (geotermální) vody, elektrické energie, topného oleje, na hotelové ubytování aj. Od DPH jsou osvobozeny zdravotní a sociální služby, poštovní služby, pravidelná linková osobní doprava, taxislužba, platby za pronájem a parkování, vzdělání a sportovní aktivity. Od DPH je rovněž osvobozen vývoz zboží a služeb.

Podrobné informace o daňovém systému lze načerpat na stránkách agentury pro podporu investic na Islandu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: