Itálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

10. 9. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Italská republika (Repubblica Italiana)

Složení vlády

  • Giuseppe Conte – předseda vlády
  • Luigi Di Maio – místopředseda vlády, ministr hospodářského rozvoje, práce a sociálních politik
  • Matteo Salvini – místopředseda vlády, ministr vnitra
  • Giancarlo Giorgetti – státní tajemník Úřadu vlády
  • Enzo Moavero Milanesi – ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce
  • Alfonso Bonafede -  ministr spravedlnosti
  • Giovanni Tria – ministr hospodářství a financí
  • Elisabetta Trenta – ministryně obrany
  • Danilo Toninelli -  ministr infrastruktur a dopravy
  • Gian Marco Centinaio -  ministr zemědělských, potravinářských a lesnických politik
  • Sergio Costa – ministr životního prostředí, ochrany území a moře
  • Marco Bussetti -  ministr vzdělávání, vysokého školství a výzkumu
  • Alberto Bonisoli -  ministr kultury, kulturního dědictví a cestovního ruchu
  • Giulia Grillo -  ministryně zdravotnictví

ministři bez portfeje:

  • Erika Stefani – ministryně pro regionální vztahy a autonomie
  • Giulia Bongiorno – ministryně pro veřejnou správu
  • Riccardo Fraccaro – ministr pro vztahy s parlamentem a přímou demokracii
  • Barbara Lezzi – ministryně pro jih
  • Lorenzo Fontana – ministr pro rodinu a zdravotně postižené
  • Paolo Savona – ministr pro evropské záležitosti

Zdroj

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkový počet obyvatel Itálie: 60 678 878 (k 1. 4. 2018)
  • Průměrný roční přírůstek: 0,6 (na 1000 obyv.)
Demografické složení (v %)

 

0–14

15–64

65+

Průměrný věk

2012

14,0

65,2

20,8

43,3

2013

14,0

64,8

21,2

44,0

2014

13,9

64,7

21,4

44,2

2015

13,8

64,4

21,7

44,4

2016

13,7

64,3

22,0

44,7

2017

13,5

64,2

22,3

44,9

Zdroj: ISTAT

98 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny:

  • německá (Alto Adige),
  • slovinská (Friuli - Venezia Giulia
  • francouzská (Valle d´Aosta)
  • rómská, sintská
  • africké, asijské

Náboženství:

  • 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání
  • 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi
  • ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů přicházejících v minulých letech do Itálie)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017

Nominální HDP/obyv (EURO)

26 500

26 600

26 950

27 700

28 000

Vývoj objemu HDP (%)

-1,7

0,2

0,7

1,1

1,5

Míra inflace (%)

1,1

0,2

0,1

-0,1

1,2

Míra nezaměstnanosti (%)

12,2

12,7

11,9

11,7

11,2

Zdroj: ISTAT

(v % HDP)

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy státního rozpočtu

48,1

47,9

47,8

47,2

46,6

Výdaje státního rozpočtu

51,0

50,9

49,6

49,6

48,9

Daňová kvóta

43,6

43,3

43,3

42,9

42,6

Efektivní daňová kvóta**

52,7

52,8

52,8

51,2

51,0

Deficit veřejných rozpočtů

3,0

3,0

2,6

2,4

1,9

Strukturální deficit veřejných rozpočtů***

1,1

1,0

0,5

1,2

1,5

Primární saldo hospodaření veřejné správy****

2,7

3,0

2,6

2,3

2,1

Strukturální primární saldo

4,2

4,2

3,8

2,7

2,3

Celkový veřejný dluh

129,0

131,8

132,1

132,0

131,5

Veřejný dluh (bez poskytnutých půjček)*****

128,1

128,4

128,7

129,3

129,0

** při započtení odhadovaných příjmů odpovídajících daňovým únikům
*** při očištění od vlivu hospodářského cyklu
**** při odečtení nákladů dluhové služby
**** *bez výdajů vynaložených na přímé půjčky jiným zemím nebo do Evropského stabilizačního mechanismu
Zdroj: předpovědi CSC na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT) a Italské centrální banky (Banca d’Italia)

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

Přes znovuoživující italskou ekonomiku, která od r. 2014 opět zaznamenává pravidelně růst HDP, snižování nezaměstnanosti a nejvyšší zaměstnanost od krizových let, během prvních měsíců r. 2018 HDP bylo registrováno mírné zpomalení italského hospodářství. Podle řady zdrojů se předpokládá letošní růst HDP na úrovni 1,3% (znamená to o -0,2% méně oproti předpovědím) a v r. 2019 na úrovni 1,1% (-0,1% oproti předpovědím). Svůj mírnější odhad připojila k dalším domácím i zahraničním předpovědím i OECD, která předpokládá růst HDP Itálie v r. 2018 ve výši o 1,4%, který odstartoval pozitivním růstem průmyslové výroby. Ač došlo v měsíčním přehledu ke kolísání statistik, v meziročním srovnání zaznamenala k lednu průmyslová výroba růst o 4% (doplňujeme, že v meziročním vyjádření  vzrostla výroba v prosinci 2017 o 4,9% a v porovnání s listopadem 2017 vzrostla o 1,6%, což zařadilo Itálii mezi nejrychlejší trhy Evropy). Dle statistik ISTAT zaznamenala průmyslová produkce v prosinci r. 2017 jeden z nejlepších výsledků za posledních 7 let. Největší nárůst zaznamenalo hutnické odvětví a výroba kovových produktů vyjma strojů a zařízení (+14,1%), textilní průmysl – oděvy, kůže a doplňky (+11,1%) a výroba a instalace strojů a zařízení (+8,4%). Naopak výrazný pokles zaznamenal energetický sektor (-15,1%), zejména dodávky elektrické energie a plynu, výroba rafinovaných ropných produktů a těžba (-3,5%). Oživování italského hospodářství z kraje roku potvrzuje též výrazný nárůst poskytnutých úvěrů během ledna 2018. Zajímavě se oživení v dlouhodobějším časovém období projevilo např. ve statistikách hospodaření utilitních společností (ze sektorů plynárenství, elektroenergetiky, vodárenství a odpadů), u nichž stouply zisky v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 o 8,5%.

V dlouhodobějších srovnáních se ukazuje, že jedním z hlavních hybatelů ekonomiky zůstává i nadále export. V únoru byl sice meziměsíčně zaznamenán pokles italského exportu mimo EU (oproti lednu o 2,5%), naopak meziročně lehce rostl (+0,1%). Itálie by nicméně mohla tratit na případně nově zavedených clech na vývoz do USA. Italský export do USA má hodnotu 40,1 mld. EUR, přičemž obchodní přebytek vývozu do USA přitom dosahuje 27,5 mld. EUR.

Pozitivní zprávou loňského roku bylo potvrzení roční inflace ve výši 1,2% (poté, co v prosinci rostla o 0,4%). V tomto významném faktoru došlo k posunu oproti r. 2016, který zakončila deflace v hodnotě -0,1%.

V případě veřejných financí pokračovaly obavy ohledně jejich budoucího vývoje v návaznosti na politickou situaci. Itálie byla kvůli výši svého dluhu v pravidelné zprávě Evropské komise uvedena mezi zeměmi s rizikem makroekonomické nerovnováhy. Nicméně Italský statistický úřad (ISTAT) potvrdil údaje za r. 2017, kdy došlo ke zlepšení podílu vládního dluhu vůči HDP. Ten v r. 2017 dosahoval 131,5% což znamenalo mírné snížení oproti roku 2016, kdy činil 132 %. Deficit se rovněž snížil na 1,9% (oproti předpokladům vlády 2,1%).

Počátek r. 2018 přinesl rovněž pozitivní údaje ohledně vývoje na trhu práce, kde byla zaznamenána nejnižší nezaměstnanost od r. 2013. Průměrná nezaměstnanost činila v r. 2017 11,2%, zaznamenala tak meziroční snížení o půl procentního bodu (11,7% v r. 2016). Počet osob hledajících práci se snížil o 100 tisíc. Kladnému trendu napomohl především růst zaměstnanců na dobu určitou, jejichž počet se zvýšil o téměř 300 tisíc (oproti nárůstu pracovních smluv na dobu neurčitou o 80 tisíc). Celková nezaměstnanost však stále výrazně převyšuje úroveň evropského průměru (8,6%) a především nezaměstnanost mladých je palčivým problémem Itálie. V r. 2017 byla sice nejnižší od r. 2011, přesto dosahuje vysokých 31,5%.

Nová vláda

Nejdůležitější vnitropolitickou událostí uplynulého období byly jarní parlamentní volby, z nichž vzešla počátkem června t.r. nová vláda, koalice Hnutí 5 hvězd – Liga.

Mezi programové body nové vlády patří především příprava daňové reformy a zavedení tzv. flat tax charakterizované pevnými sazbami se systémem odpočtů, který zaručí progresivitu daně, zavedení občanského příjmu pro opětovné začlenění občana do pracovního a sociálního života, úprava současného systému sociálního zabezpečení (reforma "Fornero“) a možnost tak odejít do penze v okamžiku, kdy součet věku osoby a počtu let, po které subjekt platí odvody na sociální zabezpečení, dosáhne hodnoty 100. Měla by být rovněž přehodnocena stávající reforma práce Jobs Act s cílem zajištění větší stability pracovněprávních vztahů. Za účelem zvýšení zaměstnanosti se objevil závazek posílit výrazně úřady práce. K dalším navrženým opatřením v oblasti práce patří návrh na zavedení minimální hodinové mzdy pro ty sektory, které nejsou ošetřeny kolektivními smlouvami (pozn. obecná minimální mzda v Itálii neexistuje, dle jednotlivých odvětví se stanovuje na základě kolektivního vyjednávání).

V zemědělské politice vláda deklaruje např. silnější ochranu „národních zájmů nad těmi evropskými“, zvýšení potravinové soběstačnosti a ochranu výrobků značky "Made in Italy". V oblasti energetiky je cílem vlády podpora "zelené ekonomiky", a posílení konkurenceschopnosti průmyslu s cílem dekarbonizace výroby. Jeho součástí je i důraz na přechod směrem k neznečišťujícím dopravním prostředkům. 

 

Veřejné finance a jednání s EU

 

Dle koaliční dohody se vláda hlásí k závazku snížení italského veřejného dluhu v rámci finanční stability a důvěry trhu. Daňová politika a politika veřejných výdajů bude zaměřena na sledování cílů stanovených pro dosažení stabilního a udržitelného růstu. K dosažení cílů má napomoci růst HDP prostřednictvím oživení vnitřní poptávky, vícenásobných investic a politik na podporu kupní síly domácností. Nová vláda se bude dle svého programu snažit oddělit výdaje na veřejné investice od současného schodku rozpočtu. Pro výkaznictví veřejných financí má však podstatně větší relevanci požadavek z koaliční smlouvy na nezapočítání hodnoty vládních dluhopisů financovaných ECB v rámci QE do poměru vládního dluhu vůči HDP.

 

Volatilní vývoj na italské politické scéně do značné míry kopíroval stejně volatilní vývoj na trzích. Pod velkým tlakem se ocitly italské víceleté dluhopisy, úroky několikrát povyskočily a spread dosáhl nejvyšších hodnot za několik posledních let. Politická nejistota v Itálii (ale stejně tak i globální souvislosti v podobě obchodních sporů mezi USA a Čínou či vývoj kolem summitu USA se Severní Koreou), přispívaly v uplynulém období rovněž negativně na vývoj na italské burze.

Zajímavý byl vývoj na trzích v závislosti na jednotlivých politických událostech. Zatímco parlamentní volby v březnu t.r. přinesly pouze mírné odchylky ve sledovaných makroekonomických faktorech, větší znejistění trhů přišlo až s oznámením nového programu vládní koalice M5S a Ligy. Rozdíl mezi výnosy státních dluhopisů Itálie a Německa silně kolísal. Po jmenování nové vlády se situace částečně uklidnila. Volatilita trhů uplynulého období vyvolávala vrásky nejenom na vnitropolitické scéně, u dalších evropských partnerů, v Bruselu, u ECB, ale stejně tak i u ratingových společností. V případě ECB, označil viceprezident banky V. Costâncio růst úroků italských dluhopisů za důvod ke znepokojení a podtrhl nutnost, aby Itálie dodržela evropská fiskální pravidla. Příkrá byla rovněž hodnocení ze strany ratingových společností. Poté, co v dubnu Fitch snížil ratingové pásmo z BBB+ na BBB, přišla v květnu agentura Moody´s s vyhlášením, že podrobuje pozorování svůj rating Baa2 s možným výhledem na jeho snížení.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2013

2014

2015

2016

2017

Celkové výdaje

819,934

826,262

826,429

829 660

839.599

Celkové příjmy

772,479

777,206

784,041

788 952

799 908

Schodek veřejných rozpočtů

-47,455

-49,056

-42,388

-40 708

-39 691

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(mil. EUR)

Běžný účet

Kapitálový účet

Finanční účet

2013

14 967

161

11 333

2014

31 159

3 355

50 208

2015

34 910

2 074

41 525

2016

42 755

-2 117

63 851

2017

46 471

541

68 870

Zdroj: Italská centrální banka

Devizové rezervy – salda v jednotlivých letech (v mil. EUR)

 

K 31.1.2014

K 31.1.2015

K 31.1.2016

k 31.1. 2017

K 31.1.2018

Oficiální rezervy (celkem)

110 697

129 738

123 132

130 450

124 563

Rezervy v cizí valutě

25 668

29 489

31 373

32 073

30 210

Rezervy uložené při MMF

4 294

3 828

2 762

2 475

2 120

SDR (Zvláštní práva čerpání)

6 954

7 648

7 578

6 484

6 272

Zlato

72 962

87 876

80 258

88 302

85 037

Zdroj: Centrální banka Itálie

Veřejný dluh vůči HDP (%)

2013

2014

2015

2016

2017

129,0

131,8

132,1

132,6

131,5

Zdroj: Italská centrální banka, Ministerstvo financí

Zahraniční zadluženost (mil. EUR)

 

K 31.1.2017

Veřejná správa

-707.422

Centrální banka

-130.520

Banky

-174.300

Ostatní sektory

763.072

Celkem

-249.170

zdroj: Italská centrální banka

Náklady dluhové služby (v mil. eur)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Rozpočtový deficit/HDP (v %)

-2,9

-3,0

-2,7

-2,5

-1,9

Primární saldo (bez započtení dluhové služby)

-46 916

-48 999

-44 197

-40 809

-38 599

Náklady dluhové služby v % z HDP

4,8

4,6

4,1

4,0

3,8

Zdroj: ISTAT, DEF

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení kapitálu bank a k zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank. Naopak Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl.  Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77 %, ve Švýcarsku a ve Francii 74 % a ve Španělsku 59 %, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36 % finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29 %. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21 % vkladů zahraničními bankovními domy.

Důležitými orgány v italském bankovnictví jsou: Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a především Banca d’Italia (Italská centrální banka). Současným guvernérem centrální banky je Ignazio Visco, poté co se Mario Draghi v listopadu 2011 ujal funkce guvernéra Evropské centrální banky. V Itálii vykonává dohled na bankami a finančními zprostředkovateli (pozn. s těmi nebankovními ve spolupráci s CONSOB), dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trhu se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v MMF, Světové bance atd., plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské banky,pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě (zejména z titulu správy státní pokladny) a provádí speciální operace.

CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa – Národní komise pro společnosti a burzu) je samostatnou institucí, která vykonává kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů.

Finanční krize

Italský finanční systém nebyl globální finanční krizí v roce 2008 příliš zasažen. Tento pozitivní fakt lze přičíst konzervativní politice italských bank, které jsou velmi silně vázané na lokální teritorium a nebyly v tak velké míře vystaveny vysoce rizikovým sofistikovaným zahraničním finančním nástrojům. Dvě vlny hospodářské recese v letech 2008–2009 a 2011–2013 však bankovní systém značně vyčerpaly, protože se zhoršila platební schopnost dlužníků z řad firem i domácností. Nicméně, oproti jiným zemím, byla i v době globální finanční krize v Itálii výjimečně nízká míra vládní pomoci bankovnímu sektoru (přibližně ve výši 4 mld. eur, oproti například 250 mld. eur v případě Německa či 100 mld. eur v případě Španělska).

Ohledně situace v bankovním sektoru vláda v posledních letech vyřešila kritickou situaci v případě několika středně menších bank, které se postupně daří konsolidovat buď garancemi či sloučením s dalšími bankami. Dále podniká kroky, které mají vést ke snížení rizika vyplývajícího z nesplácených úvěrů (NPLs). Vláda současně zdůrazňuje, že úroveň bankovních úvěrů poskytnutých nefinančním korporacím je v IT výrazně pod průměrem eurozóny. K únoru 2016 činil podíl NPLs z celkově poskytnutých úvěrů italskými bankovními institucemi celkem 17,5 %, přičemž jejich největší podíl spadal na firmy působící ve stavebním sektoru (z 27,2 % v rámci všech NPLs). Na konci roku 2017 pak největší italské banky vykazovaly větší kapitálovou zajištěnost, než činily požadavky ECB. Nicméně jak nejvyšší evropský dohlížecí orgán, tak rovněž EK, nabádalo ČS (vč. Itálie), které zůstávají s likvidací s NPLs pozadu, aby využily stávající hospodářské konjunktury a proces jejich snižování zrychlily. Předpokládá se, že objem nesplácených úvěrů by měl klesnout v r. 2018 pod 200 mld. EUR.

Zdroj: MF Itálie

Italské banky v ČR

V ČR působí banka UniCredit a Všeobecná úvěrová banka (VÚB), dceřiná společnost  největší italské banky Intesa Sanpaolo. VÚB má centrálu na Slovensku, kde funguje jako univerzální banka, zatímco v ČR působí pouze jako korporátní banka.

UniCredit získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje.

Banky a pojišťovny v Itálii

Aktuální přehled držitelů licence na poskytování bankovních a pojišťovacích služeb lze nalézt na webových stránkách Italské centrální banky.

Pořadí největších italských bank podle kmenového kapitálu tier 1 (CET)

BANKA

Tier 1 (CET 1)

Fineco Bank

22,14 %

Mediolanum

21,90 %

Generali

17,00 %

MedioB

13,50 %

BPER

13,17 %

Intesasapaolo

13,00 %

Unicredit

12,80 %

Ubi Banca

11,32 %

BPM

10,40 %

Zdroj: Italský ekonomický deník Il Sole 24 ore

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Italský finanční úřad (Agenzia entrate)

Výběrem daní se v Itálii zabývají finanční úřady, které také například vydávají fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo “Codice fiscale”. Plátcům DPH pak přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli “Partita IVA” (IVA - Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara.

Na stránkách Italského finančního úřadu lze nalézt stručný fiskální průvodce pro cizince v italském a anglickém jazyce: ”Guida fiscale per gli stranieri” (italsky, anglicky).

Daňový poradce (dottore commercialista)

Daňovým poradenstvím se zabývají v Itálii “commercialisti”. Pojem “dottore commercialista” lze v češtině vysvětlit jako podnikový, finanční, daňový a účetní poradce. Tito poradci se v Itálii sdružují do profesní komory a vzhledem k poměrně komplikovanému  velmi nestálému daňovému systému jsou jejich služby italskými daňovými poplatníky hojně využívány.

Pozn. Využití služeb kvalifikovaných daňových poradců doporučujeme rovněž českým firmám či subjektům, které mají v úmyslu provozovat na území IT podnikatelskou činnost.. 

Přehled různých daní

Daň z příjmů fyzických osob (IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche)

Daň z příjmů fyzických osob se řídí jednotnou italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii.

Zdanitelný příjem je daněn progresivní sazbou v rozmezí 23 % až 43 %.

Daň z příjmů právnických osob (IRES – Imposta sul reddito delle società)

Daň z příjmů právnických osob se rovněž řídí normami TIUR. Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti nemající sídlo v Itálii podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem podléhá sazbě 24 %.

Územní obchodní daň (IRAP – Imposta regionale sulle attività produttive)

Územní obchodní daň je místní daní z hodnoty produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů. Této dani podléhají všechny subjekty provádějící podnikatelskou činnost. Nerezidenti podléhají IRAP pouze z produkce vytvořené jejich stálou provozovnou v daném teritoriu.

Daň z přidané hodnoty (IVA – Imposta sul valore aggiunto)

Italská pravidla výpočtu a výběru daně z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň hradí obvykle  konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu DPH odpočíst  daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb. Základní sazba DPH činí od října 2013  22 % (snížené sazby na vybrané druhy služeb a zboží jsou 10 a 4 %).

Registrační daně z převodu majetku, hypoteční a katastrální daň

Registrační daně z převodu majetku jsou buď pevné, nebo poměrné k hodnotě převáděných aktiv: sazba 2% – 9%.

Zdanění nemovitostí

Daň z nemovitosti - IMU (Imposta municipale unica)

Platí se na základě (čl. 2 legislativního nařízení č. 504 ze dne 30.12.1992), vztahuje se i na tzv. první nemovitosti kategorie A/1, A/8 e A/9 (ostatní tzv. první nemovitosti určené k trvalému bydlení jsou od daně osvobozeny). Pro výpočet výše daně se uplatňuje řada kritérií: vedle výměry a polohy nemovitosti, jde např. také o způsob využití nemovitosti vlastníkem a dále výše ostatních příjmů vlastníka.

Ze Zákona o stabilitě 2016 vyplývají pro daně z nemovitosti následující novinky:

  • od daně jsou osvobozeni vlastníci tzv. prvních nemovitostí (kategorie A/2, A/3, A/4, A/5, A/6, A/7), kde je majitel trvale hlášen
  • od daně jsou osvobozeny zemědělské pozemky, upevněné stroje a zařízení
  • snížení daně – stavební firmy, vlastnící neprodané nemovitosti – sazba = 0,1%
  • 25% slevu na dani IMU získají vlastníci, kteří pronajímají byt za smluvní nájemné
  • dochází k revizi hodnot, z nichž je daň vypočítávána

IMU z tzv. druhé nemovitosti

  • sazba = 0,76 %, ze Zákona o stabilitě plyne pro jednotlivé obce určitá flexibilita snížení či zvýšení daně ve výši max. 0,3 %

Poplatky za komunální služby - TASI (Tassa sui servizi indivisibili), např. veřejné osvětlení, údržba komunikací apod. Poskytování těchto veřejných služeb je řízeno městy a obcemi:

  • osvobozeni jsou vlastníci tzv. prvních nemovitostí
  • osvobozeni jsou nájemníci, kteří využívají nemovitost na trvalé bydlení, zdanění budou i nadále podléhat přechodně ubytovaní studenti aktuálně se zdržující mimo svou domovskou univerzitu a nájemníci, kteří se do dané nemovitosti přesunuli z pracovních důvodů a nezřídili si v dané nemovitosti trvalé bydliště.

Dědická daň

  • Dědická daň se aplikuje na převody majetku nebo práv v důsledku smrti (s výjimkou převodu státních obligací). Dědická daň se vypočítává z celkové hodnoty zděděného majetku a pohybuje se v rozmezí od 4% do 8% hodnoty majetku.

Darovací daň

  • Vztahuje se na převody majetku nebo práv formou daru, základem daně je hodnota darovaného majetku a sazba se pohybuje od 4 do 8 %.
  • U nemovitosti je daň hypoteční (2 %) a katastrální (1 %) splatná společně s dědickou nebo darovací daní bez ohledu na to, zda se jedná o první nemovitost pro účely vlastního bydlení či další nemovitost.
  • Převody společností nebo kontrolních podílů akcií ve společnostech na potomky nebo manžele jsou osvobozeny od dědické a darovací daně. Podmínkou je ovšem pokračování držení akcií nejméně po dobu 5 let od převodu

Srážkové daně z dividend

  • Kvalifikovaný podíl se skládá z akcií nebo ostatních podílových cenných papírů, s nimiž se pojí hlasovací právo na běžné valné hromadě. Dividendy vyplácené zahraničními společnostmi se sídlem v ”daňových rájích” podléhají plnému zdanění, pokud daňový poplatník neobdrží kladné rozhodnutí o snížení daně od Italského finančního úřadu.

Srážková daň z úroků

  • Úroky z běžných a vkladových účtů, stejně jako z dluhopisů a cenných papírů přijaté subjekty, které nemají trvalé sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 30%.

Srážková daň z autorských poplatků

  • Autorské poplatky generované v Itálii určené osobám, které nemají trvalé sídlo v Itálii podléhají 30% zdanění. Ve specifických případech se snižuje zdanitelný příjem o 25 %. Srážková daň může být snížena v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a státem příjemce.
  • Srážková daň se může snížit v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a zemí příjemce.
  • Úroky z běžných a vkladových účtů u bank, jakož i dluhopisů a cenných papírů v majetku osob majících sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 27 % nebo 12,5 % (hrubé úroky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a srážka se odpočítá z hrubé daně). Pokud úroky obdrží rezident mimo svou obchodní činnost, nejsou zahrnuty do celkového zdanitelného příjmu.
  • Dividendy nabyté osobami, které nemají trvalé bydliště v Itálii podléhají obecně 27% zdanění (daň se snižuje na 12,5 % z dividend vyplácených držitelům některých typů akcií bez rozhodovacích práv).
  • Dividendy vyplacené fyzickým osobám nad rámec jejich podnikatelské činnosti týkající se kvalifikovaného podílu v italských společnostech nejsou předmětem srážkové daně, zatímco dividendy týkající se zahraničních společností podléhají srážkové dani ve výši 12,5% jako záloha a v momentě vyplacení dividend je aplikována srážková daň ve výši 49,72%. Při uplatnění srážkové daně se bere ohled na dohody o zamezení dvojího zdanění.
  • Dividendy vyplácené italskými nebo zahraničními společnostmi jednotlivcům nad rámec jejich podnikatelské činnosti podléhají zdanění ve výši 12,5 %, pokud se jedná o nekvalifikovaný podíl.
  • Převody společností nebo kontrolních podílů akcií ve společnostech na potomky nebo manžele jsou osvobozeny od dědické a darovací daně. Podmínkou je ovšem pokračování držení akcií nejméně po dobu 5 let od převodu.

Další informace lze nalézt také v článku na webu BusinessInfo.cz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: