Itálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

5. 9. 2019

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

Italská republika (Repubblica Italiana)

Prezident: Sergio Mattarella

 

Složení vlády

 

  • Giuseppe Conte – předseda vlády
  • Riccardo Fraccaro – státní tajemník Úřadu vlády
  • Luigi Di Maio – ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce
  • Alfonso Bonafede -  ministr spravedlnosti
  • Luciana Lamorgese - ministryně vnitra
  • Roberto Gualtieri – ministr hospodářství a financí
  • Lorenzo Guerini – ministr obrany
  • Paola De Micheli -  ministryně infrastruktur a dopravy
  • Teresa Bellanova -  ministryně zemědělských, potravinářských a lesnických politik
  • Sergio Costa – ministr životního prostředí, ochrany území a moře
  • Lorenzo Fioramonti -  ministr vzdělávání, vysokého školství a výzkumu
  • Dario Franceschini-  ministr kultury, kulturního dědictví a cestovního ruchu
  • Roberto Speranza -  ministr zdravotnictví
  • Nunzia Catalfo -ministryně práce

 

ministři bez portfeje:

 

Francesco Boccia – ministr pro regionální vztahy a autonomie

Fabiana Dadone – ministryně pro veřejnou správu

Federico D'Incà – ministr pro vztahy s parlamentem a přímou demokracii

Giuseppe Provenzano – ministr pro jih

Elena Bonetti – ministryně pro rovné příležitosti

Paola Pisano - ministryně pro inovaci a technologii

Vincenzo Spadafora - ministr pro mladé a sport

Enzo Amendola - ministr pro evropské záležitosti

 

Zdroj: http://www.governo.it/i-ministeri-0

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkový počet obyvatel Itálie: 60 391 000 (k 1. 1. 2019) z toho je 5 234 000 cizinců, což představuje 8,7% (+17,4 na 1000 obyv.) z celkového počtu obyvatel
  • Průměrný roční přírůstek: -1,5 (na 1000 obyv.)

Demografické složení (v %)

 

 

 0-14

 

15-64 

 

 65+ 

 

Průměrný věk 

 

2014

 

13,9

 

64,7

 

21,4

 

44,2

 

2015

 

13,8

 

64,4

 

21,7

 

44,4

 

2016

13,7

64,3

22

44,7

2017

13,5

64,2

22,3

44,9

2018

12,4

63,0

23,8

46,8

Zdroj: ISTAT

 

91,3 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny:

 

  • německá (Alto Adige),
  • slovinská (Friuli - Venezia Giulia
  • francouzská (Valle d´Aosta)
  • rómská, sintská
  • africké, asijské

Náboženství:

  • 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání
  • 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi
  • ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů přicházejících v minulých letech do Itálie)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

 

2015

 

2016

2017

2018

Nominální HDP/obyv (EURO)

 

25 382

 

25 641

 

25 972

26 426

26 708

Vývoj objemu HDP (%)

 

0,2

 

0,7

 

1,1

1,5

0,9

Míra inflace (%)

 

0,2

 

0,1

 

-0,1

1,2

1,2

Míra nezaměstnanosti (%)

 

12,7

 

11,9

 

11,7

11,2

10,6

Zdroj: ISTAT

 

(v % HDP)

 

2014

 

2015

 

2016

2017

2018

Příjmy státního rozpočtu

 

47,9

 

47,8

 

47,2

46,4

46,4

Výdaje státního rozpočtu

 

50,9

 

49,6

 

49,6

48,9

48,5

Daňová kvóta

 

43,3

 

43,3

 

42,9

42,2

42,2

Efektivní daňová kvóta**

 

52,8 

 

52,8 

 

51,2

47,6

47,6

Deficit veřejných rozpočtů

 

3,0 

 

2,6 

 

2,4

2,4

2,1

Strukturální deficit veřejných rozpočtů***

 

1,0 

 

0,5 

 

1,2

1,4

1,6

Primární saldo hospodaření veřejné správy****

 

3,0

 

2,6

 

2,3

 

2,4

2,1

Celkový veřejný dluh

 

131,8

 

132,1

 

132,0

131,3

132,1

Veřejný dluh (bez poskytnutých půjček)*****

 

128,4

 

128,7

 

129,3

127,9

128,8

** při započtení odhadovaných příjmů odpovídajících daňovým únikům

*** při očištění od vlivu hospodářského cyklu

**** při odečtení nákladů dluhové služby

**** *bez výdajů vynaložených na přímé půjčky jiným zemím nebo do Evropského stabilizačního mechanismu

Zdroj: předpovědi CSC na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT) a Italské centrální banky (Banca d’Italia)

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

V březnu 2019 uplynul rok od parlamentních voleb v Itálii, z nichž vzešla vláda Ligy a Hnutí 5 Hvězd. Nicméně v druhé polovině roku 2018 začalo italské hospodářství stagnovat a téměř po pětileté pauze se ocitla v recesi. Ke zhoršeným výsledkům přispělo především snížení úrovně investic firem a celkové zpomalení dynamiky zahraničního obchodu. V roce 2018 rostl HDP o 0,9%. ISTAT, centrální banka a další instituce zhoršily projekce ekonomického vývoje Itálie ve střednědobém horizontu. Nejprve centrální banka snížila v lednové prognóze odhad růstu HDP pro r. 2019 z původního 1% na 0,6% (pro r. 2020 ve výši 0,9%), dále EK ve zprávě z února 2019 revidovala odhad letošního růstu Itálie z 1,2% na pouhých 0,2% a zařadila Itálii na poslední místo v EU. V březnu OECD odhadla pro r. 2019 dokonce pokles HDP o -0,2% a v r. 2020 růst o pouhých 0,5%. V rámci pravidelného hodnocení EK v únoru upozornila Itálii na přetrvávající nadměrnou ekonomickou nerovnováhu. Aktuální vládní předpovědi jsou sice méně pesimistické než OECD, přesto i vláda snížila odhad růstu pro letošní rok v dubnu 2019, na 0,1% s možností nárůstu na 0,2%. Deficit se podle vládních odhadů zvýší na 2,4% a poměr dluhu k HDP se dostane na úroveň 132,8%. Podle OECD způsobí slabý výkon hospodářství pravděpodobné zvýšení deficitu až na 2,5% HDP a nárůst dluhu na 134% HDP. Nicméně dle ministra financí Trii zůstává redukce dluhu cílem italské vlády.

 

Vláda začala uvádět do praxe své ekonomické priority, občanský příjem, možnost předčasného odchodu do důchodu, snížení daní především pro OSVČ a řadu dalších kroků, od nichž si slibuje rozpohybování ekonomiky.

Mezi hlavní opatření patří občanský příjem, na který bude mít podle současného návrhu nárok občan žijící v pronájmu a bez zdroje výdělku. Imigranti, kteří nepochází z EU, budou mít na nepodmíněný příjem nárok, pokud žijí v Itálii nejméně deset let. Občané, kteří budou pobírat nepodmíněný příjem, budou vykonávat veřejně prospěšné práce, chodit na školení a kurzy a budou muset přijmout jednu ze tří nabídek práce dle kvalifikace. Dávky lze pobírat po 18 měsíců a pak je třeba o ně požádat znovu. Firma, která takovou osobu zaměstná, bude do vypršení 18 měsíců dostávat její dávky. Za zneužití systému hrozí trest až šest let vězení. Dalším opatřením je odchod do důchodu podle "kvóty 100" - ten, kdo přispíval do penzijního systému po 38 let, bude moci odejít do důchodu v 62 letech místo dosavadních 67 let. Opatřením na snížení daní je zavedení flat tax, daňový mechanismus, který umožňuje uplatnění paušální daně s jednotnou sazbou z příjmů. Její zavedení prosazuje především Liga. Od r. 2019 byly zavedeny některé novinky, nejdůležitější je rozšíření tzv. minimálního režimu na plátce Dph. Těm umožňuje platit paušální daň ve výši 15% z příjmů do 65 tisíc eur. Druhým krokem bude od r. 2020 zavedení 20% sazby z příjmů od 65 tis. do 100 tis. eur. Pro nové plátce Dph či startupy bude aplikována sazba ve výši 5% po dobu 5 let, ale za podmínek, že nová činnost není pokračováním dřívější aktivity.

Vláda přijala rovněž opatření na odblokování výstavby zastavených infrastrukturních projektů a schvaluje další opatření na podporu růstu.. Italským bankám se daří snižovat výši nesplácených úvěrů, což konstatovala rovněž pravidelná únorová zpráva EK. Přesto bude Itálie letos financovat svůj dluh s vyššími náklady než před rokem. V prvním kvartále 2019 stály emise italských dluhopisů téměř o miliardu více.

V Itálii přetrvává vysoká nezaměstnanost. Za rok 2018 činila 10,6% a počátkem roku 2019 se zvýšila o jeden desetinný bod. Největším problémem je vysoká nezaměstnanost mladých do 30 let, která přesahuje dlouhodobě 30%.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2014

 

2015

2016

2017

2018

Celkové výdaje

 

826,262

 

826,429

 

829 660

839.599

850,452

Celkové příjmy

 

777,206

 

784,041

 

788 952

799 908

 

812,909

Schodek veřejných rozpočtů

 

-49,056

 

-42,388

-40 708

-39 691

-37,543

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 (mil. EUR)

 

Běžný účet

 

Kapitálový účet

 

Finanční účet

 

2014

31 159

 

3 355

 

50 208

 

2015

34 910

2 074

41 525

2016

42 755

-2 117

59 882

2017

46 471

-1 044

51 405

2018

45 509

-1 260

33 844

Zdroj: Italská centrální banka

 

Devizové rezervy – salda v jednotlivých letech (v mil. EUR)

 

 

K 31.1.2015

K 31.1.2016

k 31.1. 2017

 

K 31.1.2018

K 31.1.2019

Oficiální rezervy (celkem)

 

129 738

123 132

130 450

 

124 563

135 643

Rezervy v cizí valutě

 

29 489

31 373

32 073

 

30 210

34 138

Rezervy uložené při MMF

 

3 828

2 762

2 475

 

2 120

3 025

SDR (Zvláštní práva čerpání)

 

7 648

7 578

6 484

 

6 272

6 766

Zlato

 

87 876

80 258

88 302

 

85 037

90 812

 Zdroj: Centrální banka Itálie

 

Veřejný dluh vůči HDP (%)

2013

 

2014

 

2015

 

2016

2017

2018

129,0

 

131,8

 

132,1

 

132,6

131,3

132,1

Zdroj: Italská centrální banka, Ministerstvo financí

 

Zahraniční zadluženost (mil. EUR)

 

 

III. čtvrtletí 2018

Veřejná správa

 

-722 099

Centrální banka

 

-502 972

Banky

 

-443 736

Ostatní sektory

-325 397

Přímé investice - půjčky

-144 933

 

Celkem

 

 

-1 813 740

zdroj: Italská centrální banka

 

Náklady dluhové služby (v mil. eur)

 

2014

 

2015

2016

2017

2018

Rozpočtový deficit/HDP (v %)

 

-3,0

 

-2,7

-2,5

-2,4

-2,1

Primární saldo (bez započtení dluhové služby)

 

-48 999

 

-44 197

-40 809

-41 541

-37 543

Náklady dluhové služby v % z HDP

 

 4,6

4,1

4,0

3,8

3,8

Zdroj: ISTAT, DEF

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Důležitými orgány v italském bankovnictví jsou: Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a především Banca d’Italia (Italská centrální banka). Současným guvernérem centrální banky je Ignazio Visco, poté co se Mario Draghi v listopadu 2011 ujal funkce guvernéra Evropské centrální banky. V Itálii vykonává dohled na bankovními instituty a finančními zprostředkovateli (pozn. s nebankovními ve spolupráci s CONSOB), dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trhu se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v MMF, Světové bance, plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské banky, pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě (zejména z titulu správy státní pokladny) a provádí speciální operace.

CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa – Národní komise pro společnosti a burzu) je samostatnou institucí, která vykonává kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů.

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení kapitálu bank a k zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank. Naopak Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl.  Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Rok 2018 byl rekordním pro snížení nesplácených úvěrů v Itálii, jejich objem klesl o 70 mld. EUR a pro r. 2019 se plánuje snížení o dalších 50 mld. EUR.

Za zmínku stojí nižší výkon sektoru finančních služeb, které obvykle vévodí vrcholu žebříčků, v r. 2018 však dosáhly pouhých 6,4 mld. EUR. Možné vysvětlení lze nalézt v koncentraci času a zdrojů, které italské banky vynaložily na správu a / nebo prodej nesplácených úvěrů. Naopak sektoru pojišťovacích služeb se v uplynulém roce dařilo. Skupina Generali prošla rozsáhlou reorganizací s likvidací zahraničních poboček (Generali Seguros, Generali Vida a Generali Panama do ASSA Compania de Seguros SA a Talanx International AG; Generali PanEurope to Utmost Ltd).

Italské banky v ČR

V ČR působí banka UniCredit a Všeobecná úvěrová banka (VÚB), dceřiná společnost  největší italské banky Intesa Sanpaolo. VÚB má centrálu na Slovensku, kde funguje jako univerzální banka, zatímco v ČR působí pouze jako korporátní banka.

UniCredit získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje.

 

Banky a pojišťovny v Itálii

Aktuální přehled držitelů licence na poskytování bankovních a pojišťovacích služeb lze nalézt na webových stránkách Italské centrální banky.

 Pořadí největších italských bank podle kmenového kapitálu tier 1 (CET)

 

 

 

BANKA

 Tier 1 (CET 1)

 

 

Fineco Bank

20,46%

 

 

Mediolanum

20,20%

 

 

Generali

18,00%

 

 

Creval

 16,80%

 

 

Fideuram

15,50%

 

 

 BPER

 14,70%

 

 

Mediobanca

 14,20%

 

 

 Ing group

 14,00%

 

 

 Intesa Sanpaolo

 13,70%

 

 

 BPM

 13,20%

 

 

UniCredit

12,11%

 

Zdroj: Italský ekonomický deník Il Sole 24 ore

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Italský finanční úřad (Agenzia entrate)

Výběrem daní se v Itálii zabývají finanční úřady, které také například vydávají fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo “Codice fiscale”. Plátcům DPH pak přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli “Partita IVA” (IVA - Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara.

Na stránkách Italského finančního úřadu lze nalézt stručný fiskální průvodce pro cizince v italském a anglickém jazyce: ”Guida fiscale per gli stranieri” (italsky, anglicky).

Daňový poradce (dottore commercialista)

Daňovým poradenstvím se zabývají v Itálii “commercialisti”. Pojem “dottore commercialista” lze v češtině vysvětlit jako podnikový, finanční, daňový a účetní poradce. Tito poradci se v Itálii sdružují do profesní komory a vzhledem k poměrně komplikovanému  velmi nestálému daňovému systému jsou jejich služby italskými daňovými poplatníky hojně využívány.

Pozn. Využití služeb kvalifikovaných daňových poradců doporučujeme rovněž českým firmám či subjektům, které mají v úmyslu provozovat na území IT podnikatelskou činnost..  

Přehled různých daní

Daň z příjmů fyzických osob (IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche)

Daň z příjmů fyzických osob se řídí jednotnou italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii.

Zdanitelný příjem je daněn progresivní sazbou v rozmezí 23 % až 43 %.

 

Daň z příjmů právnických osob (IRES – Imposta sul reddito delle società)

Daň z příjmů právnických osob se rovněž řídí normami TIUR. Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti nemající sídlo v Itálii podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem podléhá sazbě 24%.

Územní obchodní daň (IRAP – Imposta regionale sulle attività produttive)

Územní obchodní daň je místní daní z hodnoty produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů. Této dani podléhají všechny subjekty provádějící podnikatelskou činnost. Nerezidenti podléhají IRAP pouze z produkce vytvořené jejich stálou provozovnou v daném teritoriu.                                  

Daň z přidané hodnoty (IVA – Imposta sul valore aggiunto)

Italská pravidla výpočtu a výběru daně z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň hradí obvykle  konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu DPH odpočíst  daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb. Základní sazba DPH činí od října 2013  22% (snížené sazby na vybrané druhy služeb a zboží jsou 10 a 4%).

Registrační daně z převodu majetku, hypoteční a katastrální daň

Registrační daně z převodu majetku jsou buď pevné, nebo poměrné k hodnotě převáděných aktiv: sazba 2% – 9%.

Zdanění nemovitostí

Daň z nemovitosti - IMU (Imposta municipale unica)

 

Platí se na základě čl. 2 legislativního nařízení č. 504 ze dne 30.12.1992 (http://www.amministrazionicomunali.it/docs/pdf/dlgs_23_2011.pdf), vztahuje se i na tzv. první nemovitosti kategorie A/1, A/8 e A/9 (ostatní tzv. první nemovitosti určené k trvalému bydlení jsou od daně osvobozeny). Pro výpočet výše daně se uplatňuje řada kritérií: vedle výměry a polohy nemovitosti, jde např. také o způsob využití nemovitosti vlastníkem a dále výše ostatních příjmů vlastníka.

 

Ze Zákona o stabilitě 2016 vyplývají pro daně z nemovitosti následující novinky:

  • od daně jsou osvobozeni vlastníci tzv. prvních nemovitostí (kategorie A/2, A/3, A/4, A/5, A/6, A/7), kde je majitel trvale hlášen
  • od daně jsou osvobozeny zemědělské pozemky, upevněné stroje a zařízení
  • snížení daně – stavební firmy, vlastnící neprodané nemovitosti – sazba = 0,1%
  • 25% slevu na dani IMU získají vlastníci, kteří pronajímají byt za smluvní nájemné
  • dochází k revizi hodnot, z nichž je daň vypočítávána

IMU z tzv. druhé nemovitosti

  • sazba = 0,76%, ze Zákona o stabilitě plyne pro jednotlivé obce určitá flexibilita snížení či zvýšení daně ve výši max. 0,3%

Poplatky za komunální služby - TASI (Tassa sui servizi indivisibili), např. veřejné osvětlení, údržba komunikací apod. Poskytování těchto veřejných služeb je řízeno městy a obcemi:

  • osvobozeni jsou vlastníci tzv. prvních nemovitostí
  • osvobozeni jsou nájemníci, kteří využívají nemovitost na trvalé bydlení, zdanění budou i nadále podléhat přechodně ubytovaní studenti aktuálně se zdržující mimo svou domovskou univerzitu a nájemníci, kteří se do dané nemovitosti přesunuli z pracovních důvodů a nezřídili si v dané nemovitosti trvalé bydliště.

Dědická daň

Dědická daň se aplikuje na převody majetku nebo práv v důsledku smrti (s výjimkou převodu státních obligací). Dědická daň se vypočítává z celkové hodnoty zděděného majetku a pohybuje se v rozmezí od 4% do 8% hodnoty majetku.

 

Darovací daň

Vztahuje se na převody majetku nebo práv formou daru, základem daně je hodnota darovaného majetku a sazba se pohybuje od 4 do 8%.

U nemovitosti je daň hypoteční (2%) a katastrální (1%) splatná společně s dědickou nebo darovací daní bez ohledu na to, zda se jedná o první nemovitost pro účely vlastního bydlení či další nemovitost.

Převody společností nebo kontrolních podílů akcií ve společnostech na potomky nebo manžele jsou osvobozeny od dědické a darovací daně. Podmínkou je ovšem pokračování držení akcií nejméně po dobu 5 let od převodu.

 

Srážkové daně z dividend

Dividendy vyplácené italskými nebo zahraničními společnostmi jednotlivcům nad rámec jejich podnikatelské činnosti (nejsou přihlášení k DPH) podléhají zdanění ve výši 26%.

Kvalifikovaný podíl se skládá z akcií nebo ostatních podílových cenných papírů, s nimiž se pojí hlasovací právo na běžné valné hromadě.

Dividendy vyplacené fyzickým osobám nad rámec jejich podnikatelské činnosti týkající se kvalifikovaného podílu v italských společnostech jsou předmětem srážkové daně ve výši 26%, srážková daň ve výši 58,14% je aplikována společnostem a OSVČ a 5% pro kapitálové společnosti. Při uplatnění srážkové daně se bere ohled na dohody o zamezení dvojího zdanění.

Dividendy vyplácené zahraničními společnostmi se sídlem v ”daňových rájích” podléhají plnému zdanění, pokud daňový poplatník neobdrží kladné rozhodnutí o snížení daně od Italského finančního úřadu.

 

Srážková daň z úroků

Úroky z běžných a vkladových účtů u bank, jakož i dluhopisů a cenných papírů v majetku osob majících sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 26% resp. 12,5% ze státních dluhopisů (hrubé úroky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a srážka se odpočítá z hrubé daně). Pokud úroky obdrží rezident mimo svou obchodní činnost, nejsou zahrnuty do celkového zdanitelného příjmu.

Úroky z běžných a vkladových účtů, stejně jako z dluhopisů a cenných papírů přijaté subjekty, které nemají trvalé sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 30%.

Srážková daň se může snížit v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a zemí příjemce.

 

Srážková daň z autorských poplatků

Autorské poplatky generované v Itálii určené osobám, které nemají trvalé sídlo v Itálii, podléhají 30% zdanění. Ve specifických případech se snižuje zdanitelný příjem o 25%. Srážková daň může být snížena v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a státem příjemce.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: