Italský kosmický průmysl roste a nabízí další příležitosti českým firmám

12. 12. 2018 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Italský kosmický průmysl roste a nabízí další příležitosti českým firmám Itálie je jedním ze světových lídrů v kosmickém průmyslu, země je také třetím největším přispěvovatelem do Evropské kosmické agentury (ESA). V rámci ESA patří Itálii rovněž přední místo ve vývoji a výrobě satelitů. Pro jejich vypouštění na oběžnou dráhu slouží nosné rakety, jež Italská kosmická agentura (ASI) vyvinula společně s ESA, a jejichž pohonné jednotky se montují ve společnosti AVIO nedaleko Říma.

Zde vyráběné rakety Vega nesou český otisk, v podobě dispenzoru vyráběného firmou S.A.B. Aerospace sídlící v Technologickém parku v Brně, s jehož pomocí jsou satelity umisťované na oběžnou dráhu.

Itálie se aktuálně rovněž zapojila do revoluce ve vývoji mikro- a nanosatelitů, nízkonákladových satelitů, které nabízejí nové možnosti v projektování kosmických systémů a s nimi spojených služeb. ASI rozjela hned čtyři projekty, do nichž jsou zapojeni nejenom důležití hráči ze sektoru, jako jsou firmy Thales Alenia Space a Leonardo,  ale i univerzity a malé a střední firmy z oboru. Patří sem projekt „Iperdrone,“ který má umožnit do r. 2019 vypuštění družice k mezinárodní vesmírné stanici, kolem níž bude obíhat za účelem monitoringu a kontroly.

Prostřednictvím projektu „Argomoon“ se ASI zase podílí na inauguračním letu nosné rakety SLS NASA, která bude v budoucnu přepravovat lidské posádky na oběžnou dráhu. V kategorii větších satelitů v rámci projektu „Eagle“ vyvíjí ASI satelit, jehož cílem bude pozorování země v rozlišení až 1,5 m určené pro komerční využití. V rámci projektu „Platino“ pracuje ASI společně s průmyslovým konsorciem firem na vývoji  platformy pro satelity do 200 kg. Dokončení projektu předpokládá zajištění kapacity zapojených firem nabízet na trhu satelitní řešení na „klíč“.

Italský průmysl, který se dosud specializoval na větší satelity, není v tomto momentu schopen zajistit dodávku této typologie výrobků za konkurenceschopné ceny a právě účast na projektu „Platino“ má za cíl tuto mezeru vyplnit. Segment malých satelitů má velký potenciál expandovat. Zatímco v současnosti se ve vesmíru pohybuje kolem 1200 nanosatelitů, k r. 2027 jich dle odhadů má být již 7000.

Vzhledem k perspektivám růstu kosmického průmyslu ve výše uvedeném segmentu malých satelitů, technologické vyspělosti a konkurenceschopnosti českých firem i již existujících případů jejich spolupráce s italským kosmickým průmyslem, vidíme v jeho expanzi další příležitosti pro české firmy. Příkladem je spolupráce české firmy GL Electronics s lídry italského kosmického průmyslu jako Thales Alenia Space, Leonardo, Space Engineering a Telematic Solutions.

Například spolupráce s poslední jmenovanou firmou otevřela české firmě nové možnosti zapojení do zakázek na kosmodromu ESA ve Francouzské Guyaně. Příležitosti může najít celá škála firem nabízející jak kosmické technologie a aplikace, tak např. přesnou mechaniku či například high tech materiály pro kosmické aplikace. Patří sem i družicová navigace, družicové telekomunikace poskytující satelitní vysílání, nebo pozorování Země.

Velvyslanectví ČR v Římě, které vysoký potenciál pro spolupráci s italským průmyslem spatřuje dlouhodobě, již od r. 2013 zorganizovalo společně s Ministerstvem dopravy ČR tři velmi úspěšná podnikatelská fóra zaměřená na  propagaci českých firem vyvíjejících kosmické technologie a aplikace.

V letošním květnu se setkání firem a institucí obou zemí v Římě v sídle ASI poprvé uskutečnila v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie. České firmy měly současně příležitost absolvovat návštěvu dvou italských společností – AVIO a SpaceEngineering. Podnikatelská fóra, v rámci nichž se uskutečnily již desítky B2B setkání, se ukázaly jako efektivní nástroj pro navázání či prohloubení kontaktů mezi firmami obou zemí, které se již na základě minulých zkušeností promítají do konkrétní spolupráce firem.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Římě (Itálie). Autor: Jiří Jílek, ekonomický rada.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek