Izrael: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

6. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 0406 - Sýry a tvaroh

Od 1. ledna 2010 je v platnosti Agrární dohoda, kterou uzavřely EU a Izrael. Na jejím základě byl výrazně usnadněn obchod zemědělskými komoditami, který je v mnoha položkách již zcela volný, bezcelní. S ohledem na relativní sílu IL zemědělství v porovnání s ČR lze předpokládat, že z dohody by mohly těžit zejména CZ dovozci a spotřebitelé. Izrael je na dovozu potravinářských výrobků do značné míry závislý, ročně importuje potraviny a nápoje za 4,4 mld. USD, náš podíl na těchto dovozech činí 12.5 mil. USD, tzn. pouze cca 0,3%. Hlavními vývozci potravin do Izraele přitom stále zůstávají země Evropské Unie. Potenciál pro české výrobce zde proto bezesporu existuje a to nejenom ve vybraných položkách. K žádosti o dovozní licenci musí certifikovaný importér doložit tzv. košer (kašrut) certifikát - potvrzení o způsobilosti podle židovského náboženského práva. Získání košer osvědčení ale nepředstavuje v naprosté většině případů žádný problém, zkušený místní importér dokáže českého výrobce na certifikaci náležitě připravit. Na druhé straně se s košer certifikací pojí administrativní a někdy i technologické náklady, které zejména v případě menších zakázek mohou vývozy neúměrně prodražit. Dovážet je sice možné (s výjimkou masných výrobků) i „nekošer“ potraviny, tento segment je ale marginální, představuje asi jenom 5 - 10% trhu.

HS 1107 - Slad i pražený

HS 1514 - Řepkový nebo hořčičný olej a jejich frakce chemicky neupravené

HS 1701 - Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pev. stavu

HS 1704 - Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao

HS 1806 - Čokoláda a ost. potravinové přípravky obsahující kakao

HS 1904 - Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením

HS 1905 - Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao

HS 2007 - Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné nebo ořechové protlaky nebo pasty, slazené

HS 2203 - Pivo ze sladu

HS 2208 - Ethylalkohol nedenat pod 80% destiláty likéry

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 3004 - Léky odměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj.

Izrael patří v rámci OECD mezi země s nejnižšími náklady na zdravotnictví (cca. 7,8 % HDP), ale zatímco ČR patří k zemím s nejvyšším počtem nemocničních lůžek na osobu, Izrael zaujímá místo na opačné straně spektra. Izraelské zdravotnictví patří v mezinárodním srovnání (nákladů a výkonů k HDP) mezi nejvýkonnější (4. místo za Hong Kongem, Singapurem a Japonskem. Je to nejenom kvůli řadě unikátních projektů (např. dobrovolnická organizace Yad Sarah), ale i díky investicím do vědy a výzkumu (s 4.5% HDP patří Izraeli celosvětově první místo). V Izraeli má rovněž sídlo největší světový výrobce generik (Teva).

HS 3005 - Vata, gáza, obinadla apod. výrobky

HS 9018 - Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

HS 9019 - Přístroje pro mechanoterapii; masážní; psychotechnické aj. přístroje

HS 9021 - Ortopedické pomůcky a přístroje, berle, chirurgické pásy aj.

HS 9022 - Rentgenové přístroje aj. používající záření, pro lékařské, zubolékařské, zvěrolékařské účely aj.

CPA 72 - Výzkum a vývoj, autorská práva

Chemický průmysl

HS 3804 - Odpadní louhy z výroby dřevné buničiny, též koncentrované, odcukerněné nebo chemicky upravené

Chemický průmysl včetně příbuzných oborů papírenské, plastové a kaučukové

výroby je stále perspektivním odvětvím pro české producenty, v minulosti se to již mnohokrát potvrdilo. Ačkoliv v Izraeli existují silní výrobci, nedokáží z místní

produkce pokrýt kompletní domácí poptávku. Čeští výrobci mohou tento

potenciál využít.

HS 3808 - Insekticidy herbicidy fungicidy ap přípravky

HS 3809 - Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení ap.

HS 3818 - Prvky chemické zušlechtěné pro elektroniku

HS 5504 - Vlákna střižová umělá nemykaná nečesaná

HS 5509 - Příze z vláken střižových chemických

Strojírenský průmysl

HS 8419 - Stroje, laboratorní přístroje, pro zpracovávání materiálů výrobními postupy změnou teploty

V Izraeli probíhá celá řada infrastrukturních projektů (rozšiřování a obnova železniční sítě, budování mostů, atp.). Jak v infrastruktuře, tak ve stavebnictví je vysoký potenciál uplatnění produkce českého strojírenství..

HS 8428 - ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení

HS 8429 - Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8479 - Stroje a mechanická zařízení s vlastní individuální funkcí, jinde neuvedené

Energetický průmysl

HS 7311 - Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Energetika (výrobní i rozvodné/distribuční části), transformátory, zařízení pro

generování elektrické energie (turbíny,kotle, chladicí věže). Zařízení a technologie

pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu, výstavba a

dodávky zařízení a komponentů (roury, armatury, kompresory). Dalším (a v zásadě novým) polem působnosti českých firem může být oblast těžby zemního plynu a návazných oblastí. Investovat se perspektivně bude do těžebných a rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování.

HS 7613 - Nádoby hliníkové na plyn stlačený zkapalněný

HS 8402 - Parní kotle zvané "na přehřátou vodu"

HS 8404 - Pomocná zařízení pro použití s kotli; kondenzátory pro parní pohonné jednotky

HS 8410 - Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8411 - Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

HS 8413 - Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8501 - Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8502 - Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

HS 8503 - Části a součásti motorů, elektr. Generátorů, soustrojí ap.

HS 8504 - Transformátory, el. měniče statické induktory

HS 8505 - Elektromagnety aj zaříz upínací s magnety ap

Železniční a kolejová doprava

HS 7302 - Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli

Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Totéž platí pro dodávky dopravních prostředků (kromě osobních

automobilů, např. lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy) a navazujících

komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení). Izrael hodlá v příštích letech

elektrifikovat železnici. Není příliš pravděpodobné, že by české firmy mohly

vyhrávat celé tendry, to je spíše doména domácích subjektů, zejména pokud jde o

stavební práce. Mohou se však podílet na subdodávkách typu hloubení tunelů (v

Izraeli v zásadě není firma, která by větší projekty tohoto typu zvládala), dodávky

kolejnic, nových vlaků atd.

HS 7304 - Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

HS 8602 - Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

HS 8603 - Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem

HS 8606 - Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu

HS 8607 - Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

HS 8608 - Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení

Obranný průmysl

HS 8526 - Přístr. radiolok. ap., radiové, pro řízení dálkové

Izrael současně patří mezi největší dovozce vojenského materiálu. Roční rozpočet izraelské armády v současnosti přesahuje 17 mld. USD, z čehož 3 mld. USD (cca. 18 %) představuje přímá podpora Spojených států. Tato pomoc bude od roku 2018 navýšená na 3,8 mld. USD ročně; současně ale bude izraelské vládě uloženo utratit tyto prostředky za nákup obranných a bezpečnostních technologií amerických výrobců. Z uvedeného důvodu lze očekávat, že Izrael v horizontu tří let postupně navýší dovoz vojenské techniky z aktuálních 2,8 mld. USD až na téměř dvojnásobek (po dovozu nerostných surovin se jedná již nyní o nejvýznamnější dovozní položku) a další bezpečnostní technologie nevojenského charakteru za 550 mil. USD.

 

HS 8704 - Motorová vozidla pro přepravu nákladu

HS 9302 - Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

HS 9306 - Bomby, granáty, torpéda, miny ap. válečné střelivo a jejich části; náboje ap.

ICT

CPA 61 - Telekomunikační služby

Izrael je bezesporu technologická velmoc. V přepočtu na počet obyvatel je v Izraeli ve srovnání s USA dvojnásobek investic rizikového kapitálu; oproti evropskému průměru dokonce téměř 50 násobek (byť Velká Británie a Německo se začínají na Izrael v některých parametrech dotahovat). Krom toho, že Izrael má největší podíl investic na jednotku HDP a počet obyvatel, 97 % těchto finančních prostředků pochází přímo či nepřímo ze zahraničí.

 

CPA 62 - Služby v oblasti poradenství a programování a související služby

Vodohospodářský a odpadní průmysl

CPA 37 - Služby související s odpadními vodami

Izrael je země velikosti Slovinska, z níž dvě třetiny pokrývá poušť a polopoušť. Toto nehostinné prostředí prakticky bez infrastruktury proměnili Izraelci v průběhu tří generací v prosperující a sebevědomou ekonomiku. Nedostatek srážek, vodních zdrojů a orné půdy přiměl izraelské zemědělce hledat inovativní řešení k zajištění potřeb rychle rostoucí populace (za 68 let existence Státu Izrael počet obyvatel vzrostl desetinásobně). Izraeli dnes patří světový prim jak v odsolování mořské vody (země je průkopníkem v desalinaci reverzní osmózou), tak ve zpracování odpadních vod (86 % splašků je zpracováno a později využito zejména v zemědělství). Výsledkem je nejen zajištění potravinové soběstačnosti, ale i úspěšný export mnoha zemědělských komodit. V odpadním průmyslu naopak Izrael za EU pokulhává a je zde zejména v oblasti recyklace odpadu perspektiva k česko-izraelské spolupráci.

 

CPA 38 - Sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadu; zpracování odpadu k dalšímu využití

CPA 39 - Sanační a jiné služby související s nakládáním s odpady

 

Aktuální sektorové příležitosti pro Izrael

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Následující odvětví jsou ve střednědobém horizontu perspektivní:

Automobilový průmysl

V Izraeli nepůsobí (s výjimkou kusové výroby) producenti automobilů. Veškerá nabídka na místním trhu je tvořena dovozem. Pro české automobilky (Škoda Auto, ale i pobočka Hyundai v Nošovicích či další výrobci osobních vozů, Tatra a další producenti nákladních vozidel, výrobci motocyklů a mopedů) a výrobce náhradních dílů je tak místní trh standardně a dlouhodobě perspektivním. Mírně by přitom mělo napomoct i snížení daně, kterou je prodej vozů v maloobchodní síti zatížen. Nových automobilů se má odhadem během roku 2017 prodat v Izraeli více než 200 tisíc.

Obranný průmysl

Izrael současně patří mezi největší dovozce vojenského hardware. Letošní rozpočet izraelské armády přesahuje 20 mld. USD, z čehož necelou pětinu (3,8 mld. USD) představuje přímá podpora Spojených států. Americká pomoc zahrnuje i 500 mil. USD ročně na společný vývoj protiraketové obrany. Podle srovnání Mezinárodního institutu pro strategická studia byly izraelské výdaje na obranu v absolutním vyjádření 14. nejvyšší na světě, po Jižní Koreji, Brazílii, Austrálii a Itálii. Obrana každoročně spolkne cca 14 % izraelského státního rozpočtu, resp. 6,1 % v poměru k HDP. Dobrý stav izraelské ekonomiky a relativní rozpočtová kázeň umožňují vládě v případě náhlého zhoršení bezpečnostní situace obranný rozpočet operativně navýšit. Izraelská armáda je bezpochyby lukrativním obchodním partnerem.

Pro české vývozce obranné a bezpečnostní techniky není Izrael neznámým teritoriem. Meopta Systems, s.r.o., Sellier & Bellot a.s., TATRA a.s., Česká zbrojovka UB, NESS Czech s.r.o., ERA, EVPÚ Defence s.r.o., Max Merlin s.r.o., OPTOKON a.s., První brněnská strojírna Velká Bíteš a.s., TESLA a.s. a SVOS spol. s r.o. a další úspěšně pomáhají budovat povědomí o moderním českém obranném průmyslu. Na celkovém vývozu vojenského materiálu z ČR se Izrael podílí z cca 1,5%. Hlavní vývozní položky tvoří vozidla (38%), zobrazovací průzkumná zařízení (32%), velkorážové zbraně (11%) a ostatní technologie (5%). Prohlubování bilaterální spolupráce v oblasti obranné techniky lze doložit například na spolupráci mezi RETIA a.s. a ELTA Systems Ltd., dceřinou společností Israel Aerospace Industries (IAI).

Novou éru bilaterální spolupráce může nastartovat nedávno podepsaná smlouva mezi IAI a Aero Vodochody o technické a obchodní spolupráci na vývoji, výrobě a marketingu českých cvičných letounů a lehkých bitevníků. Jedná se zejména o integraci izraelské avioniky do modernizované verze letounu L-159 a přístup k novým potenciálním zákazníkům. CEO IAI Joseph Weiss uvedl, že spolupráce s Aero Vodochody firmě otevírá nové možnosti tím, že kombinuje prověřené vlastnosti robustní platformy letounu L-159 s novými inovativními systémy IAI. Další synergie vidí izraelská firma v kombinaci tradice a zkušeností českého výrobce v oblasti vojenských lehkých letadel, úspěšně provozovaných a testovaných ve společných operacích NATO, s nejmodernějšími technologiemi IAI, které byly důkladně prověřené v operačním nasazení.

Aero a IAI se dále dohodly na spolupráci ve zkvalitnění výcviku pilotů L-39NG, patrně nejkomplexnější výcvikové platformy na trhu, a to prostřednictvím integrovaného simulačního systému IAI. Modernizovaný L-159 bude dovybaven víceúčelovým radarem a může nést širokou škálu standardní výzbroje NATO. Konfigurace L-159 může být přizpůsobena specifickým požadavkům zákazníka a adaptována na potřeby základního výcviku, stejně jako bojových misí zahrnující útoky na pozemní cíle či průzkumných a hlídkových misí.

Investice do obranného výzkumu a vývoje se vracejí nejen v oblasti bezpečnosti, ale poskytují také velký ekonomický přínos. České firmy spolupräcují s izraelskými subjekty, a to jak při vývoji nových komplexních obranných systémů, tak v přístupu na třetí trhy, na nichž má jedna ze stran silnější postavení, posouvá na vyšší technologickou úroveň a tím posiluje jejich mezinárodní konkurenceschopnost.

Ocelářský průmysl

V Izraeli  permanentně probíhá celá řada infrastrukturních projektů (rozšiřování a obnova železniční sítě, budování mostů apod.). Jak v infrastruktuře, tak ve stavebnictví bude mít možnost uplatnění česká hutní a ocelářská produkce. Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Drtivá většina zakázek je však tendrových, s čímž se pojí nepříjemná povinnost offsetových závazků.  

Chemický průmysl

Chemický průmysl včetně příbuzných oborů papírenské, plastové a kaučukové výroby je stále perspektivním odvětvím pro české producenty, v minulosti se to již mnohokrát potvrdilo. Ačkoliv v Izraeli existují silní výrobci, nedokáží z místní produkce pokrýt kompletní domácí poptávku. Čeští výrobci mohou tento potenciál využít.

Hi-tech průmysl

Hi-tech obory mají v Izraeli silnou pozici (na vědu a výzkum se ročně vynakládá takřka 5% HDP, což je vůbec největší podíl na světě), přesto se českým firmám nadále úspěšně daří využívat poptávku izraelských společností po elektrotechnických produktech, procesorech, počítačích a jejich komponentech a optických přístrojích. Pro hi-tech odvětví navíc jednoznačně hovoří i Dohoda o podpoře aplikovaného výzkumu v průmyslovém sektoru, která vstoupila v platnost na podzim roku 2009. Na bázi dohody se vlády obou zemí dohodly na podpoře zajímavých, inovativních projektů, které společně předloží české a izraelské firmy. Každému, kdo usiluje o užší spolupráci v hi-tech oborech lze tudíž doporučit, aby se prostřednictvím agentury CzechInvest  (která je gestorem projektu na CZ straně) detailně informoval o aktuálním stavu programu.     

Energetika

Izraelská energetika díky nově objeveným nalezištím zemního plynu ve Středozemním moři bude i nadále hojně rozvíjena zejména pokud jde o generování elektrické energie. Nabízejí se tak dodávky příslušné technologie (turbíny, kotle, chladící věže). Vedle toho budou nově stavěny rozvodné sítě pro přepravu zemního plynu v rámci Izraele, i zde se skýtají četné příležitosti pro producenty zařízení pro skladování, přepravu a další zpracování zemního plynu.

Potraviny

V obecné rovině platí, že Izrael je hojným importérem potravin, zejména zpracovaných (s výjimkou ovoce a zeleniny, kterých je v zemi dostatek). Mezi komodity za časté dovážené patří zejména cukrovinky, minerální vody, cereálie, dětské výživy atd.. Existují však i četná úskalí, především pak takřka nevyhnutelná povinnost opatřit dovážené zboží tzv. košer certifikátem (který se neuděluje zdarma a v důsledku dovážené zboží tu více, tu méně prodražuje). Nadto je skutečně obtížné získat ho pro výrobky masného či mlékárenského průmyslu. Určitým problémem může být dále i fakt, že dovozci potravin bývají často přelétaví a jeden prodaný kontejner ještě automaticky negarantuje dlouhodobý úspěch. Pokud se ale čeští výrobci obrní jistou trpělivostí, mohou najít v Izraeli slibné příležitosti.   

Export českých potravinářských výrobků do Izraele dosáhl v roce 2017 celkové výše téměř 16 mil. USD, přesto ale zdaleka nedosahuje hodnot, které tento trh pro nás potencionálně může mít. Izrael je na importech do značné míry závislý, ročně dováží potraviny a nápoje za 4,4 mld. USD, náš podíl na těchto dovozech je tedy pouze cca 0,4%. Přitom hlavními vývozci potravin do Izraele stále zůstávají země Evropské Unie.

Prostor na zvýšení českého vývozu je u položek, které do Izraele již exportujeme:

  • Cukrovinky, sacharóza, cukr
  • Cereálie, sušenky, slané pečivo
  • Homogenizované ovocné výživy
  • Krmivo pro domácí zvířata
  • Pivo

A po analýze izraelských dovozů i u dalších importovaných položek, například

  • Sýry, tvaroh
  • Sušené ovoce
  • Slad
  • Rostlinné oleje
  • Čokoládové výrobky
  • Destiláty, likéry

Tento seznam není konečný, trh se neustále vyvíjí. Neustále stoupá poptávka po zdravých, nízkokalorických potravinách, potravinách obsahujících vlákninu, gluten-free apod. Velmi oblíbenou a vyhledávanou skupinou se stávají organické potraviny.

Dlouhodobě se z pohledu příležitostí pro české exportéry jako perspektivní položky/obory dále jeví:

  • dopravní systémy (železnice, systémy MHD, jako kupř. tzv. “telavivské” metro) - dodávky komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení atd.), dodávky dopravních prostředků (lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy);
  • subdodávky komponentů pro obranný průmysl;
  • vodohospodářské systémy, zejména subdodávky - např. roury, armatury a zařízení pro čištění a úpravu vody;
  • stroje a zařízení pro průmysl - obráběcí stroje apod., přístrojová a laboratorní technika;
  • pšenice (krmná i potravinářská)
  • dřevo a výrobky ze dřeva - dřevotřísky, překližky, štípané dřevo na podpal, dřevěné uhlí. 

Tento přehled vychází ze zkušeností OEÚ získaných zpracováním poptávek místních obchodníků, z rozhovorů s představiteli podnikatelské sféry, průmyslu a státní správy a ze studia veřejných informačních zdrojů.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

29.–31. 1. 2018 – CYBERTECH – mezinárodní konference a veletrh
Největší mezinárodní konference ke kybernetické bezpečnosti mimo území USA spoluorganizována Ministerstvem zahraničních věcí Státu Izrael a Ben Gurion University v Beer-Ševě.
Více než 200 vystavovatelů a 100 odborných přednášek, účast vládních činitelů včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Součástí programu je také každoroční soutěž start-upů z oblasti kybernetické bezpečnosti.

7. 2. 2018 – INNOVEX – každoroční konference a doprovodný veletrh k aktuálnímu dění ve sféře inovací v izraelském hitech průmyslu a oblasti otevřených inovací.
Konference je připravována ve spolupráci s univerzitami a relevantními resorty. Předchozího ročníku (2016) se zúčastnilo na 1500 zástupců firem, investorů, profesních spolků, zástupců univerzit a odborné veřejnosti. Některá z témat: digitální éra a nová média (robotika, elektro-optika), technologie v oblasti zdravotnictví a zdravotní péče, internet věcí, softwarová řešení (Cloud, big data and data analytics), oblast otevřených inovací.

15.–17. 5. 2018 – BIOMED – mezinárodní konference, doprovodný veletrh a business fórum z oblasti biomedicínských věd. 
Hlavním tématem roku 2017 bude stárnutí populace a inovativní trendy v léčbě s tím souvisejících chorob (chronická onemocnění, léčba rakoviny, neuro-degenerativní onemocnění, léčba cukrovky). Důležitou součástí programu je vždy také soutěž biomedicínsky orientovaných start-upů. Loňského ročníku se zúčastnilo více než 6000 delegátů ze 45 zemí.

4.–6. 6. 2019 (1x za dva roky) – ISDEF – mezinárodní veletrh a doprovodná konference v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu. Akce se koná každé dva roky a účastní se jí více než 250 vystavovatelů a 15 000 návštěvníků z celého světa.

Září 2019 (1x za dva roky)WATEC ISRAEL mezinárodní veletrh k problematice hospodaření s vodními zdroji a ochraně životního prostředí. Nedostatek vodních zdrojů přiměl IL zemědělce hledat inovativní řešení k zajištění potřeb rostoucí populace. Izraeli dnes patří prim jak v odsolování mořské vody reverzní osmózou, tak ve zpracování odpadních vod. Akce se koná každé dva roky a účastní se jí vystavovatelé z například oblasti údržby a čištění vodních zdrojů, odsolování či zavlažovacích systémů. Součástí soutěže je také soutěž start-upů.

3.–6. 9. 2018 – DLD Tel Aviv - akce tradičně spolupořádaná telavivskou radnicí k aktuálním tématům souvisejícím mj. s rozvojem měst a činností člověka (kybernetická bezpečnost, smart cities, bankovnictví, mobilní aplikace; robotika); součástí je také mezinárodní start-up fórum. Předpokládaná účast: zástupci start-up firem, VC fondů, angel investoři, přední nadnárodní společnosti (v předchozích ročnících účast např. Google, IBM, Intel, Orange, Microsoft, Facebook).

22.–23. 10. 2018- LSIE - LIFE SCIENCE INDUSTRY EVENT
Zastřešující název pro několik paralelně probíhajících konferencí a doprovodný veletrh.
Hlavní tematické konference: MDDMI (The Annual Conference for Medical Device Design and Manufacturing Industry) – mj. informace o aktivitách izraelských inkubátorů v oblasti med-tech, představení hlavních start-upů, 3D tisk v med-tech. Bližší informace k programu:  ITTN (The International Conference of Israeli Tech Transfer Organisation) – Prezentace všech tech-transferových center hlavních izraelských univerzit (např. Technion, Hebrejská univerzita, Telavivská univerzita, Weizmannův institut věd) a několika vybraných nemocnic (např. Rambam, Hadassa).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek