Jak na rozdělení zisku po uplynutí 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období?

Společníci mají na schválení rozdělení zisku šest měsíců od posledního dne účetního období, tedy většinou do 30. června následujícího roku. Co dělat, pokud valná hromada společnosti nestihne rozdělení zisku schválit v zákonném termínu a jak předejít možné odpovědnosti za škodu způsobenou statutárním orgánem, pokud by takto nezákonně schválený zisk mezi společníky rozdělil?

Podíl na zisku společnosti je možné rozdělit a vyplatit pouze na základě schválené řádné či mimořádné účetní závěrky, která musí být schválena valnou hromadou do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období, a to pouze za předpokladu, že výplata zisku vyhoví zákonným požadavkům. Výplata zisku je tak například vyloučena, pokud by vedla k úpadku společnosti (takzvaný test úpadku). Problém nastává, pokud společníci požadují vyplatit podíl na zisku po uplynutí uvedené doby.

Zákon sice nezakazuje výslovně, aby valná hromada rozhodovala o rozdělení zisku později, než rozhoduje o schválení řádné či mimořádné účetní závěrky, nicméně v této věci existuje precedens. „Nejvyšší soud ČR dospěl ve svém rozhodnutí č. 29 Cdo 4284/2007 k závěru, že nejzazší lhůtou, ve které lze výsledky účetní závěrky sloužící pro jednání řádné valné hromady pokládat za ty, jež mohou společníkům sloužit jako reálný obraz účetnictví společnosti, na jehož základě mohou kvalifikované rozhodovat o rozdělení zisku, je období do uplynutí 6 měsíců od konce účetního období,“ říká právník Milan Fric z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.

“V případech, kdy se hospodářský rok shoduje s rokem kalendářním, platí, že v období po 1. červenci již valná hromada nemůže platně rozdělit zisk na základě řádné účetní závěrky zpracované k 31. prosinci předchozího roku,“ dodává Milan Fric. Taková řádná účetní závěrka je tedy dle uvedeného soudního rozhodnutí způsobilým podkladem pro rozdělení zisku pouze do 30. června.

Tyto závěry, opírající se o výklad dříve platného ustanovení § 178 obchodního zákoníku, jsou podle něj aplikovatelné i na současnou úpravu zákona o obchodních korporacích, jelikož příslušná ustanovení jsou do zákona o obchodních korporacích převzata obdobně.

Mimořádnou uzávěrku omezuje zákon

Zákonná omezení nastávají v případě mimořádné účetní závěrky. Mimořádnou účetní závěrku je možné vypracovat, pouze pokud nastane některý z případů uvedených v § 17 zákona o účetnictví. Zejména okolnosti týkající se likvidace, insolvence, přeměn společnosti a podobně. „Mimořádnou účetní závěrku však není možné vyhotovit dobrovolně, například právě za účelem rozdělení zisku,“ upozorňuje Milan Fric.

Kvůli uvedenému zákonnému omezení tak není možné platně rozdělit a vyplatit zisk, ani nerozdělený zisk z let minulých, ve druhé polovině roku, respektive v druhé polovině účetního období. „Pokud by se tak stalo, společník by měl povinnost takto vyplacený zisk vrátit a statutární orgán by odpovídal za případnou škodu,“ zmiňuje Milan Fric.

Jsou tedy nějaké možnosti vyplacení zisku po uplynutí šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období? Nelze využít zákon o obchodních korporacích, který nově nabízí pro kapitálové společnosti řešení v možnosti výplaty zálohy na podíl ze zisku pro aktuální účetní období, a to na základě mezitímní účetní závěrky.

Mezitimní účetní závěrky pro účely výplaty zisku, tedy nikoli zálohy, totiž zákon nepředvídá a podle § 19 (3) zákona o účetnictví lze sestavit mezitimní účetní závěrku mimo rozvahový den jen tehdy, pokud to vyžadují zvláštní právní předpisy.

Povinnost auditu takové mezitímní účetní závěrky u povinně auditovaných společností přímo ze zákona o účetnictví ani ze zákona o obchodních korporacích nevyplývá a neměla by být v praxi vyžadována na rozdíl například od přeměn společností, kde je dle § 12 zákona č. 125/2008 Sb. audit mezitímní účetní závěrky za stanovených podmínek povinný.

„Je nutné mít na paměti, že se v popisovaném případě jedná o výplatu ‚zálohy‘ na podíly na nejistém budoucím zisku generovaném společností ke konci aktuálního účetního období, který potažmo nemusí být ani vytvořen. Při takovém scénáři by bylo nutné vyplacenou zálohu na výzvu společnosti společníkem vrátit,“ upozorňuje Milan Fric.

Způsob rozdělení zisku již po rekodifikaci není podstatnou náležitostí stanov. Pokud není problematika rozdělení zisku nebo vyplácení záloh výslovně upravena ve stanovách společnosti, nic nebrání při výplatě postupovat dle zákonných ustanovení.

Kdo rozhoduje o výplatě zálohy na podílu na zisku?

Zákon o obchodních korporacích výslovně neupravuje, jaký orgán je oprávněn rozhodnout o výplatě zálohy na podíl na zisku. Tato pravomoc podle Milana Frice patří do takzvané zbytkové působnosti statutárního orgánu dle § 163 občanského zákoníku. „Ovšem s upozorněním, že v případě akciové společnosti s monistickým systémem náleží tato zbytková působnost dle § 460 zákona o obchodních korporacích správní radě a nikoli statutárnímu řediteli,“ upozorňuje Milan Fric.

Na rozdíl od samotné výplaty zálohy je v případě samotné výplaty podílu na zisku nutno souhlasu valné hromady, na základě kterého statutární orgán realizuje vůli nejvyššího orgánu. 

„Pokud chce korporace přistoupit k výplatě zálohy na podíl na zisku svým společníkům, je nutné mít na paměti, že v takovém případě musí vyhotovit mezitimní účetní závěrku, ze které je zřejmé, že na výplatu má dostatek finančních prostředků a dále si nesmí výplatou zálohy přivodit úpadek nebo ztrátu,“ uzavírá Milan Fric.

Dalibor Dostál

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby

Doporučujeme