Jak se české ekonomice daří díky evropským fondům

8. 10. 2018 | Zdroj: Úřad vlády ČR

Díky evropským strukturálním a investičním fondům je letošní HDP ČR zhruba o 3 % vyšší. K tomuto závěru došla nová studie Úřadu vlády. Ukázala také, že nejvíc peněz z EU směřovalo do infrastruktury, tedy do silnic, železnic, energetiky, telekomunikací či informačních technologií. Fondy navíc prospívají i českému trhu práce, míří totiž přímo k lidem např. na jejich vzdělávání či rekvalifikace.

Snad žádná hospodská debata o Evropské unii se neobejde bez sporu o evropské dotace. Zřejmě každý Čech zná z novin nějaký příběh o plýtvání evropskými penězi, stejně tak ale každý ví o řadě prospěšných projektů ze svého nejbližšího okolí, které by se bez pomoci z evropského rozpočtu neuskutečnily. 

Ve změti domněnek se jen těžko hledají věcné argumenty. Obhajoba dotací je občas nadlidský úkol. Důvodem je i to, že u nás totiž až doteď chybělo komplexní ekonomické zhodnocení vlivu fondů na naše hospodářství. Díky nové studii Úřadu vlády ČR se ale už o takovou analýzu lze opřít. 

Pomáhají české ekonomice v řádu procent HDP

Evropské strukturální a investiční fondy představují společný nástroj, pomocí kterého se v Evropské unii snažíme dosáhnout snížení ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými zeměmi i mezi jednotlivými regiony. Česká republika od vstupu do společenství patří mezi země, do kterých výrazně více zdrojů směřuje, než z ní odchází.

Česká ekonomika také již pár let v řadě zažívá dobré časy – stabilní růst HDP a rekordně nízká nezaměstnanost jsou toho nejlepším důkazem. Pokusili jsme se proto zjistit, zda tyto dvě skutečnosti spolu souvisí. Jinými slovy nás zajímalo, zda evropské fondy skutečně plní svou roli a pomáhají přibližovat naši ekonomiku evropskému průměru a současně pomáhají redukovat rozdíly uvnitř České republiky.

Z Evropy k nám totiž směřují nemalé peníze – od našeho vstupu k nám doputovalo téměř 1 250 miliard korun, my přispěli do společného rozpočtu necelých 540 miliard. Čistá pozice tak v půlce tohoto roku převyšovala 700 miliard. Domácí projekty se navíc zčásti dofinancovávají z národních rozpočtů, takže takto veřejně investované prostředky jsou ještě zhruba o pětinu vyšší.

Ze studie vyplývá, že díky těmto penězům je letos HDP zhruba o 3 procenta vyšší oproti základně, tj. než by byl bez fondů. Čistý roční přínos evropských fondů by tak vystačil například na dovolenou na Havaji pro všechny obyvatele Jihomoravského kraje každý rok. A pro ty, co zůstávají raději na dovolené doma, jsou to třeba dva roční rozpočty Ministerstva dopravy.

Podporují produktivní investice a dlouhodobý ekonomický růst

Nejvíce evropských peněz směřovalo do infrastruktury – do silnic, železnic, energetiky, telekomunikací či ICT. Tyto investice měly také absolutně největší přínos, který v rekordním roce čerpání, v roce 2015, přesahoval 2 % národního produktu. Díky investičnímu charakteru takto vynaložených prostředků jejich přínos přetrvává i v budoucnu.

Rovněž dobrá kondice našeho trhu práce má kořeny v evropských fondech. Jako nejefektivnější ze všech se totiž jeví právě investice do lidských zdrojů spojené se vzděláváním či opatřeními na trhu práce. Hlavní přínos investic do lidí se navíc plně projevuje v dlouhodobém horizontu: rekvalifikační procesy či získání nových znalostí a dovedností zabere určitý čas, a pozitivní efekt těchto investic se tak projeví až po několika letech. Nicméně dlouhodobě převyšuje investované peníze téměř pětinásobně, a to se vyplatí.

Vliv ESI fondů na HDP dle typu investic

Graf

Investicím do vědy a výzkumu trvá nejdéle, aby se promítly do ekonomiky. I to odpovídá ekonomické realitě, ve které jsou investice do výzkumu nejvíce rizikové a přínosy se ukazují až dlouhodobě. Mezi ekonomy panuje konsenzus, že inovace slouží jako motor ekonomiky. Takto vynaložené peníze jsou tudíž jen stěží nahraditelné, přičemž vyžadují určitou míru mezigenerační solidarity – z dnešních investic bude ekonomika těžit až za více let.

Pomáhají regionální soudržnosti

Kromě dohánění ekonomické úrovně evropského průměru fondy cílí i na zajištění regionální soudržnosti. Peníze směřují ve větší míře do chudších regionů. Z toho vyplývá, že konkrétně do Prahy putuje nejméně evropských peněz, a tím pádem tam mají také nejslabší vliv na lokální ekonomiku.

Naopak nejvíce pomohly fondy v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Nejenže tam putovalo až 17 % všech prostředků, nejvíce se zde také investovalo právě do výzkumu a vývoje a do lidí. Není se pak čemu divit, že měly nejpozitivnější vliv a HDP regionu zvýšily v roce 2016 až o 6 % oproti základně. Tento vliv se bude navíc rostoucím tempem projevovat i v budoucnu.

Vliv ESI fondů na HDP v regionech NUTS II v roce 2016

Mapa ČR

Pomyslné stupně vítězů ve schopnosti těžit z evropských fondů zaujímá na druhém místě region Střední Morava (tvořen Olomouckým a Zlínským krajem) a bronz si ze studie odnesl kraj Moravskoslezský.

Co si ze studie můžeme odnést?

Momentálně se na půdě Evropské unie dostáváme do vrcholné fáze vyjednávání o budoucí podobě evropského rozpočtu. Jak nyní vyjednáme jeho parametry, to na dalších sedm let určí mantinely financování investičních projektů. Z tohoto hlediska je studie dopadů fondů na českou ekonomiku cenným podkladem, abychom u evropského stolu nestříleli jen tak od boku.

Hlavní zpráva zní: dotace nejsou žádným vyhazováním peněz z okna. Jejich správné zacílení naopak plní jen těžko zastupitelnou roli investičních výdajů, na které bychom v případě jejich ztráty museli hledat zdroje v národním rozpočtu nebo v soukromém sektoru, a tím bychom vytlačovali vliv jiných investic a projektů. Měli bychom tak usilovat o zajištění dostatečné výše především kohezních fondů.

Zároveň se nám i v příštím evropském rozpočtu vyplatí investovat do kvalifikace zlatých českých ručiček, bez ohledu na zrovna momentální nízkou nezaměstnanost. Celoživotní vzdělávání v procesu digitalizace ekonomiky prudce roste na významu, počítačová gramotnost je dnes podmínkou zaměstnanosti ve značném segmentu trhu práce a duální prvky odborného vzdělávání se také nezaplatí samy.

Peníze z evropských fondů jsou tedy jedním z důležitých pilířů budoucího ekonomického růstu české ekonomiky. Bagatelizace jejich přínosu jen na základě jednoho či dvou nepodařených projektů je vzhledem k jejich celkovému přínosu jen ohýbáním reality.

Více se dočtete v celé analýze  Dopady ESI fondů na hospodářství ČR 


Autor: Úřad vlády, Oddělení strategie a trendů EU

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek