Jak udělat z hobby mezinárodní business, aneb příběh Bastl Instruments

Hudebníci z celého světa hrají na syntezátory, které vyrobila brněnská firma složená z nadšenců do muziky. JIC díky podpoře sítě Enterprise Europe Network poskytl firmě Bastl Instruments specializované poradenství v oblasti interních procesů a nastavení strategie. Pomohl tak hudebním nadšencům zprofesionalizovat podnikání a posunout hobby v mezinárodní business. K nástrojům postupně přibylo i hudební vydavatelství a klub.



Bastl Instrument je komunitní firma zaměřená na ruční výrobu elektronických hudebních nástrojů a modulů. V portfoliu mají takzvané standalone nástroje, utility nebo moduly do modulárních syntezátorů. V Brně, kde sídlí, mají kamennou prodejnu s nástroji noise.kitchen v Kounicově ulici. Na jejich nástrojích hrají hudebníci a fanouškové elektronické hudby z celého světa, především z USA, Japonska, Velké Británie a Německa.

Bastl Instruments v číslech:

• 25 000 prodaných nástrojů 
• 20 zemí, ve kterých se dají syntezátory Bastl Instruments koupit
• 56 obchodů, kam si můžou hudebníci přijít jejich nástroje prohlédnout


Klíčové osoby firmy se potkaly na půdě Fakulty výtvarných umění VUT v Brně – Ondřej Merta, Václav Peloušek a Leoš Hort. Přečtěte si článek, který vznikl z rozhovoru se zakladateli, nechte se inspirovat a nebojte se požádat o odborné konzultace s experty EEN.

Víc než firma jsme pořád parta nadšenců

„Nezačínali jsme jako startup, ani jako firma, která chce vydělat peníze. Dělali jsme jednoduše věci, které nás bavily, a postupně jsme na ně nabalovali další a další aktivity, až jsme tomu museli dát právní formu,“ odkrývá karty hned na začátku jeden z tahounů firmy Ondřej Merta. Stejně to totiž funguje s Bastl Instruments dodnes. Pořád to jsou dvě desítky nadšenců, které baví elektronická hudba. A naštěstí jim také vydělává peníze.

Ještě v roce 2010 ale všechno vypadalo jinak. Ondřej Merta i Václav Paloušek studovali Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Věděli o sobě a společné slabosti pro elektronické zvuky, dohromady je ale svedl až společný projekt Standuino, který vzdával hold jejich pedagogovi Standovi Filipovi a světu kutilů v elektronice.

Podílíme se na nápravě reputace bastlířů

„Nadchla nás možnost vytvářet si interaktivní hračky, brzy jsme ale narazili na své limity. Dělali jsme úplně to stejné, protože jsme vycházeli z totožných zdrojů na internetu. Postupně jsme ale začali objevovat lokální komunitu kutilů, kteří byli schopni z několika elektrických odporů vytvořit fungující elektroniku,“ popisuje Merta. Začal tak chodit do lokálních obchodů se součástkami a bavit se s lidmi, kteří tam nakupovali. Odkryl tak historii „zlatých českých ručiček“.

„Než náš trh zaplavila elektronika ze zahraničí, jedinou možností, jak si vytvořit dobré rádio nebo mixér, bylo sestavit si ho doma. Naši tátové a dědové měli skvělé dovednosti. Ale pro spoustu lidí to byli jenom chlapi, kteří mají kolem sebe spoustu „bordelu“. Ten náhled jsme chtěli změnit,“ dodává k poselství Standuina vystudovaný umělec.

Firma nám vyrostla pod rukama tak trochu bezděčně

Postupně začal po Brně organizovat workshopy, na kterých si mohli zájemci postavit svůj vlastní nástroj s tlačítky, které vyluzovaly zvuk, a pak si na ně zahrát při společném koncertu. O elektrodýchánky si postupně začali říkat i v zahraničí. Na stránkách začal Merta nabízet své syntezátorové moduly a zasílat je do celého světa. Jednoho dne jej PayPal upozornil, že překročil limit, a že požaduje potvrzení o podnikání. A tak vznikla firma.

Celý proces profesionalizace byl živelný. Jednoho dne se bastlířům ozval japonský obchodník, že by od nich chtěl syntezátory nakoupit a přeprodávat. Umělci neměli s distribucí žádné zkušenosti, a tak jim velkoobchodní ceník pomohl vypracovat přímo první obchodní partner. A podobnou pomocí od samotné komunity se z Bastl Instruments stala firma, která měsíčně pošle 500 syntezátorů do celého světa. Jejich krabičky má ve studiu Martin Gore z Depeche Mode, Trent Reznor z Nine Inch Nails nebo skladatel Hans Zimmer.

Pohon podnikání může přijít také z vnějšku

I když firmu živí silná celosvětová scéna okolo elektronické hudby, občas je třeba bohémskou energii správně usměrnit. To se v roce 2016 povedlo i díky programu JIC MASTER, do kterého se společníci firmy přihlásili. „Velký kus energie věnuji lidem, kteří tvoří naši lokální komunitu. Občas je ale těžké najít nějaký zdroj energie pro sebe. A ten jsem dostal v JIC. Konzultanti mi pomohli ujasnit spoustu věcí, nabídli mi jiné perspektivy, jak se na témata okolo podnikání dívat, upozornili mě na potenciální problémy, které jsem přehlížel, a naučili mě zastavit se a zreflektovat, kam se já i firma vyvíjíme,“ komentuje spolupráci s JIC Merta.

Potěšilo ho také to, že mu konzultanti s vhledem do fungování mnoha firem potvrdili, že se mu podařilo ve firmě vybudovat unikátní firemní kulturu. V Bastl Instruments pracují většinou nadšenci, kteří v určitý moment přišli a řekli, že by chtěli pro bastlířské umělce dělat. Všechny je proto spojuje obrovská vášeň pro elektronická udělátka. A všem jim dává Merta prostor k seberealizaci, ať už je to vývoj nových syntezátorů, skládání hudby nebo třeba otevření pražírny kávy.

„Všichni jsme muzikanti. Proto jsme v Brně otevřeli klub Herna zaměřený na elektronickou hudbu, kde můžeme společně jednou za čas jamovat a zvát do Brna zajímavá jména ze scény. Máme také hudební vydavatelství, ve kterém můžeme vydat, co sami nahrajeme. Spolupracujeme ale i s hudebníky z jiných kontinentů,“ líčí Merta s tím, že další prostor „Zvuk“, tentokrát zaměřený na vzdělávání v elektronické hudbě, spoluotevřel nedávno v Praze.

V Brně je stále možné přijít s něčím novým

Proč je pro něj pořád zajímavé české prostředí, když je elektronickou scénou pověstný nedaleký Berlín a showroom má firma kromě Brna taky v newyorském Brooklynu? „V začátcích podnikání bylo sídlo v Brně stěžejní výhodou. Pokračoval jsem tehdy ve studiu ve Vídni, a kdybych se měl usadit tam a vydělat si na vídeňský nájem a tamní odměnu pro kolegy, neutáhl bych to,“ vysvětluje podnikatel.

„Brno má navíc obrovský potenciál. Baví mě na něm, že jeho kulturní dění můžu pozitivně ovlivnit. Založit novou scénu, semknout komunitu, přitáhnout talentované lidi. Je tu pořád prostor pro novátorství,“ chválí si Merta. Ostatně už své vysokoškolské studium zasvětil změně instituce, na které studoval. Teď svou energii investuje do elektronické hudební scény a živení fenoménu bastlení v 21. století.

Převzato z webu Enterprise Europe Network. Autorka: Lucie Břicháčková. Fotografie: FB firmy BASTL Instruments.

Doporučujeme