Jak utopit milion: startupy umírají rychleji, než se rodí

2. 7. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Příkladů z poslední doby je dost. Jména startupů jako Peevo, Zoot, Cryptelo či Clever Monitor nezasvěcenému pozorovateli asi nic neřeknou. Mimo jiné proto, že se tyto malé firmy s velkými ambicemi dostaly z různých důvodů do existenčních potíží.

Odhaluje se tak druhá stránka úspěšných příběhů zázračně zbohatlých zakladatelů startupů. Podle zkušeností, které týdeník Euro nasbíral od insiderů z tuzemské scény, je tento obrázek spíše nablýskanou reklamou. Úmrtnost startupů je ve skutečnosti až sedmdesátiprocentní.

Ještě než se na rizika startupů podíváme blíž, je dobré si přečíst příběhy vybrané čtyřky z poslední doby. Protože právě v nich se skrývá několik odpovědí na to, proč se startup zpravidla nepovede. A varování neplatí jen pro jejich zakladatele, ale i investory, kteří v době volných peněz hledají, kam své prostředky poslat vydělávat.

Zoot je nejznámější značka z vyjmenovaných firem. Jeho hvězda stoupala dlouho vzhůru, firma dokonce expandovala do Rumunska a na Slovensko. Jenže už od začátku měla napnuté financování. Vyřešila ho sice emisemi dluhopisů nebo vstupem investorů, ale vykřičníky ji stále doháněly. Jako potíž se ukázala paradoxně základní myšlenka, která Zoot odlišovala od ostatních internetových obchodů s módou. Vyzkoušet si zadarmo zboží v kamenné výdejně a pak si vybraný kus vzít, nebo ne, se ukázalo jako náročné na logistiku a také peníze. Zboží putovalo ze skladu a do skladu, aniž by to zákazník zaplatil.

Svou daň na cash flow si vybraly i investice spojené s rozvojem (sklady, najímání stovek zaměstnanců) a také expanze do zahraničí. Když pak vloni přišlo po zimě hned léto a ve skladech Zootu čekaly na zákazníky stohy jarního zboží, jež nikdo nechtěl, firma byla už ve vážných potížích. Reagovala na ně sice změnami v zahraničí (v Rumunsku zrušila kamenné výdejny) nebo omezovala počet zboží, které je možné si objednat k vyzkoušení předem, ale když přišel na konci loňského roku čas splátky úvěrů, bylo jasné, že potřebuje pomoci. Firma je nyní v insolvenci, má ozdravný plán a nový management ze skupiny Natland, který skoupil pohledávky a věří v její další rozvoj. Majitelé dluhopisů, kteří by jinak zcela přišli o zhruba 230 milionů korun, dostali alespoň nabídku na získání akcií firmy, ale ne v původní hodnotě.

Z nuly na nulu

Cryptelo, specialistu na virtuální kryptoměny, založila parta ajťáků, která má zase jiné potíže. Čelí pokusu o nepřátelské převzetí. Úspěch firmy, do níž lidé vložili desítky milionů v kryptoměnách, přilákal Davida Libigera, známého podezřelým losováním veřejných zakázek pro státní správu. On sám má však na věc jiný pohled. Prý firmu nešikanuje, chce jen své pohledávky. Tak či tak, firma má potíže, vázne jí rozvoj a podle jejích zakladatelů už přišla o desítky milionů.

Peevo je příkladem startupu, který zřejmě neměl vzniknout. Myšlenka byla na české poměry sice zajímavá, ale neprosadila se. Zakladatelé Matúš Karafi a Marek Hotovčina vsadili na zájem Čechů o pivo a začali ho rozvážet domů, podobně jako se rozváží jídlo. Jako potíž se ukázaly náklady na dopravu, podobně jako v případě Zootu. Objem nebyl tak velký, zboží putovalo do Prahy z minipivovarů a odtud další linkou k zákazníkům. Cena ale nebyla úměrná, a tak si velkou oblibu startup nevysloužil. Podle zakladatelů to byla věc dalších investic, které ale už nechtěli podniknout.

Zakladatelé startupu Peevo. Zdroj: Peevo

Softwarová firma Clever Monitor podobně jako Zoot vydala dluhopisy, jejich držitelé jsou ale pravděpodobně úplně bez šance na kompenzaci. Média přinesla zprávu o soudní žalobě a o trestním oznámení pro podvod na jednatele a jednoho z menšinových majitelů této firmy Lukáše Hakoše. Měl údajně zkreslit hospodaření firmy, aby vylákal půjčku. Firma je nyní v insolvenci kvůli tomu, že nevyplácela mzdy.

Pro perlu až na dno

Že nejde o ojedinělé příběhy, potvrzují zkušenosti lidí z oboru. Filip Mikschik provozuje StartupJobs, firmu, která propojuje startupy s uchazeči o práci. „Nemáme žádná přesná čísla, ale tento měsíc budeme slavit sedm let na trhu, a když se podívám na firmy, které u nás inzerovaly před sedmi lety a nyní, tak bych řekl, že jich zůstalo tak maximálně 30 procent,“ popisuje.

StartupYard je pak platformou pro startupy, která je propojuje s investory a pomáhá jim v začátcích růst. Vznikla v roce 2011 a je dnes nejstarším soukromým akcelerátorem ve střední a východní Evropě. Jejími deseti akceleračními koly již prošlo celkem 72 firem z 16 zemí. Startupy z programu nabraly už přes 780 milionů. A i když by se tady měly objevovat jen ty nadějnější, šéf StartupYardu Cedric Maloux připouští, že ne vše se musí povést. „V našem případě je ze 72 startupů za osm let stále aktivních 57 procent,“ říká.

Kiwi se neopakuje

Jiří Hlavenka je investor, který má dobrý čich. Jak přiznává, týdně mu chodí zhruba tři nabídky od startupů, ale většinu z nich nakonec nevyslyší. Jeho jméno je spojené s veleúspěšnou investicí do brněnského startupu Kiwi.com zakladatele Olivera Dlouhého. O firmě díky odkupu většinového podílu fondem General Atlantic víme, že má hodnotu kolem šesti miliard korun. „Kiwi.com je samozřejmě firma, kterou jen tak něco nepřekoná, a to s velkým náskokem,“ říká šťastný muž, který se ve prospěch General Atlantic svého podílu zbavil. Stojí ale také za méně známými startupy jako Givt či nově Garage Angels, což je uskupení jednotlivých investorů, kteří v Česku chtějí hledat zajímavé startupy.

Jiří Hlavenka dokonce stál i na druhé straně. Založil nejstarší e-shop v Česku jménem Vltava.cz. „To byly heroické časy prvních projektů na českém internetu, v době, kdy slovo ,startup‘ nikdo neznal. E-shop Vltava.cz jsme zplodili vlastně jen proto, že jsme byli zvědaví, jestli fakt lidé budou něco nakupovat přes internet. Žádný byznysový plán. A lidé nakupovali,“ usmívá se dnes.

Nově si cení investice do FaceUp.com, v České republice známý jako boj proti šikaně s názvem „Nenech to být“. Jeho tvůrci jej založili ještě během studia na gymnáziu, dnes jej používá asi 1500 škol v řadě zemí na světě a jedná se o jeho nasazení vládami a školskými institucemi třeba v Indii, Jihoafrické republice nebo Švýcarsku.

Tým, nápad, byznys

Zkušenostem Jiřího Hlavenky je dobré naslouchat, pokud se člověk coby investor nechce spálit. „Každá kombinace zakladatele, nápadu, podmínek, času, velikosti investice je jedinečná a ke každé se snažím přistupovat z čistého stolu. Podstatné ingredience jsou samozřejmě osoba zakladatele, reálnost záměru, schopnost škálovat, charakter trhu a velikost investice,“ říká.

Od startupů očekává konkrétní hodnotu pro své uživatele. „Je jedna věc, která tu vždycky byla a bude; a u startupu je podstatná. Jmenuje se ,value proposition'. Startup musí věrohodně prokázat, že opravdu přináší hodnotu pro zákazníky, zřetelnou, nezpochybnitelnou. Zmiňuji to proto, že v historii to startupy moc nedovedly, často přicházely s produktem pro produkt,“ popisuje Hlavenka.

  • 57 % aktivních startupů z celkových 72 eviduje za posledních osm let pražský akcelerátor StartupYard.
  • 30 % startupů přežilo sedm let – tedy dobu, po kterou provozuje personální portál pro tento obor podnikatel Filip Mikschik.


Cedric Maloux to říká ještě pregnantněji. „Existují dva způsoby, jak startupy uspějí – umožní svým zákazníkům vydělávat nebo ušetřit peníze. Pokud můžete ovlivnit finančně jiný byznys, jste pravděpodobně v dobrém prostoru,“ říká. Je samozřejmě dobré mít i správný tým kombinaci lidí nadaných pro vývoj a hlavně marketing a obchod. Šéf StartupYardu je nejraději vidí jako doslova posedlé v pomoci své zákaznické základně a ochotné riskovat. „Také je dobré, jde-li jejich řešení obtížně zkopírovat nebo replikovat,“ doplňuje.

Potíže se zobchodováním nápadu bývají podle Jiřího Hlavenky nejčastěji v akademickém prostředí. „Pozor je potřeba dát na spoustu věcí, zmíním dvě docela typické. První je nízký strop: zakladatelé jsou fajn, záměr je fajn, produkt je fajn, ale má to strop na padesáti milionech tržeb a exportovat se to moc nedá. V tomto případě říkám - je to skvělé, uživíte se tím, postavíte si vily a koupíte velká auta, ale není to nic pro investora, musíte sami,“ doplňuje.

Co se týká oborů, podle Filipa Mikschika je v současnosti nejtěžší prosadit se v e-commerce. Vysvětlení je jednoduché, trh už je v českých poměrech plný. „Také jsme viděli zaniknout spoustu startupů v oblasti cestování nebo gamingu,“ říká.

Hvězda stále svítí

Neznamená to ale, že by po letech boomu přišel velký soumrak startupů. Všichni oslovení očekávají jejich další růst. S tím ale vždy bude také spojená velká úmrtnost. Že jsou ale zakladatelé startupů nezlomní, dokládá doplnění čísel o jejich zániku: většina zakladatelů i zaměstnanců jde do podnikání znovu s novou myšlenkou. Buď úspěšnou, nebo ne. Stejně jako zakladatelé po půl roce zrušeného Peeva nejsou žádní troškaři, stojí za největším e-shopem s dětským oblečením jménem Feedo.

Nadšených lidí bude stále dost. I když podle personální společnosti Manpower globálně investoři počítají s tím, že čtyři z pěti investic odepíší, a tudíž skončí i zaměstnanci startupů. „Práce ve startupu je stále oblíbenější především u mladé generace Y a Z. Lákají je především silné vize a revoluční myšlenky spojené s využitím nejnovějších technologií. Je to dobrodružství s příslibem zbohatnutí v případě úspěchu,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu Manpoweru.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Petr Weikert

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek