Jak ve firmě uplatnit daňový odpočet na vědu a výzkum?

5. 11. 2018 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Výzkum a vývoj a jejich podpora jsou důležitými faktory pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků a budoucího rozvoje naší ekonomiky.

Vedle řady podpůrných programů má stimulovat soukromé výdaje na výzkum a vývoj (dále VaV) i nepřímé daňové zvýhodnění, které spočívá v možnosti uplatnění odpočtu od základu daně z příjmů. Zde najdete základní fakta o odpočtu, zkušenosti z kontrol, soudní rozsudky i výhled do budoucna.

Odpočet na VaV nabízí možnost odečíst od základu daně z příjmů 100 % již jednou daňově uznatelných nákladů vynaložených v průběhu zdaňovacího období na realizaci projektů VaV. Výše odpočtu se při meziročním zvýšení nákladů zahrnovaných zvyšuje na 110 %. Náklady, které je možné zahrnout do odpočtu, však musí splňovat několik podmínek, jimiž je například daňová uznatelnost a oddělená evidence.

Identifikace nákladů na VaV obecně není jednoduchá a legislativní rámec tohoto daňového zvýhodnění může přinést poplatníkům daně z příjmů či správcům daně řadu otázek, výkladových nejasností i pochybností při praktické aplikaci.

Zásadním aspektem projektů VaV je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Ocenitelný prvek novosti se posuzuje ve vztahu k dané společnosti, poplatníkovi. Může se jednat o něco, co je nové v rámci celého světa, případně něco, co má konkurence a co poplatník nemůže získat například kvůli patentové ochraně, či něco, co je pro poplatníka ekonomicky nedostupné a je levnější zkusit danou věc získat pomocí vlastních zaměstnanců.

Právě posouzení přítomnosti ocenitelného prvku novosti či vyjasnění nejistoty způsobuje řadu problémů. Vzhledem k tomu, že odvětví, kde lze využít odpočet na VaV, je velké množství od výroby léků přes programování, bankovní produkty až k vhodnému složení potravin, není vždy v moci správce daně posoudit, zda se v projektu ocenitelný prvek novosti vyskytuje, či nikoliv.

Další nutnou podmínkou uplatnění odpočtu je zpracování projektu v podobě písemného dokumentu, který bude obsahovat veškeré povinné náležitosti stanovené zákonem o daních z příjmů, a to ještě před zahájením projektu VaV. Požadované informace musí být platné k datu podepsání projektu. Pokud následně dojde ke změně, je možné dokumentaci upravit pomocí průběžných zpráv, ve kterých by měly být uvedené případné změny oproti původní dokumentaci, postup v řešení projektu a další relevantní informace.

Zkušenosti a závěry z kontrol finančních úřadů

Výhodnost odpočtu spočívající v uplatnění daňově uznatelných nákladů dvakrát je důvodem pro časté a detailní daňové kontroly vedené správcem daně. Pro vyjasnění některých aspektů odpočtu na VaV zveřejnila daňová správa v průběhu roku 2017 dva dokumenty týkající se této problematiky. Informace týkající se písemných projektů VaV se věnuje primárně formální stránce splnění požadavků na VaV. K nepřesnostem dochází například v náležitostech týkajících se doby řešení projektu, definice cílů a personálního zajištění řešení projektu.

Popis cíle projektu má sloužit k objasnění základní podstaty činnosti VaV, kterou předpokládá poplatník realizovat. Dle informace je nejprve vhodné shrnout aktuální stav v dané oblasti, zda je cílem vymyslet nové řešení či se přiblížit stávajícímu. Poplatník si stanoví cíle, které jsou vyhodnotitelné, aby bylo možné v průběhu i v závěru projektu určit, zda byl projekt úspěšný.

Druhé sdělení zveřejnila daňová správa na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím. Jedná se o metodický pokyn k problematice ustanovení znalce v oblasti VaV určený pro pracovníky správce daně. Lze se v něm dočíst, čeho by se správce daně měl při rozhodování, zda znalce k daňové kontrole přizvat, či nikoliv, držet.

Zkušenosti z daňových kontrol potvrzují soulad psaných zásad a postupu správce daně. Než správce daně přistoupí k ustanovení znalce, nejprve zkontroluje formální stránku projektů, tedy jestli poplatník uvedl veškeré potřebné údaje. Dále se zaměří na kontrolu a vyhodnocení oprávněnosti zahrnutých výdajů vynaložených na VaV a ověří výši odpočtu – zda měl poplatník nárok využít 110 % výdajů.

Teprve po zkontrolování formálních náležitostí a výpočtu začne správce daně zkoumat, zda je v projektu přítomen ocenitelný prvek novosti, a případně usoudí, zda je nutné a efektivní zadat znalecký posudek. Z ekonomického hlediska je postup správce daně rozumný, nicméně tímto klade velké nároky na disciplínu poplatníka. V okamžiku, kdy poplatník neuvede některou z povinných náležitostí v dokumentaci, může dojít k neuznání odpočtu na VaV, doměření daně a s tím souvisejícím pokutám a penále i za situace, kdy se v projektu jedná o výzkumně-vývojové aktivity.

Poslední rozsudky k tématu

V uplynulých letech došlo k několika důležitým rozhodnutím soudů, která zvyšují právní jistotu poplatníků. Aktuální rozsudek 10 Afs 77/2017 odpovídá na otázky ohledně konkrétnosti cíle, závazného posouzení a zpětného vypracování projektu. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že „… je třeba cíl v projektu výzkumu a vývoje zformulovat dostatečně jasně, aby bylo zřejmé, v čem daňový subjekt spatřuje prvek novosti, resp. prvek odstranění technické nejistoty, v čem se řešení liší od současného stavu a jaký bude jeho přínos“.

Cíl projektu definovaný jako vývoj nových technologií a výrobních procesů nutných pro udržení společnosti na trhu s využitím vlastních zkušeností a aplikací nejnovějších poznatků v oboru strojírenství nebyl dle rozsudku dostatečně konkrétní. Závěr plně odpovídá tvrzení ve zveřejněné informaci a metodice – správce daně se nebude zabývat obsahem projektu VaV, pokud nebude splněna formální stránka projektu.

Také v oblasti povinnosti přizvat znalce byl v minulém roce zveřejněn důležitý rozsudek, konkrétně rozsudek 30 Af 39/2015–161. Cílem projektu bylo vytvoření jedinečného a unikátního informačního systému pro správu geografických dat v organizacích provádějících hornickou činnost. Společnost si před zahájením projektu nechala jeho obsah posoudit docentem vysoké školy v daném oboru.

Správce daně odmítl, že by projekt VaV obsahoval ocenitelný prvek novosti, podle něho se v projektu vyskytovaly výzkumné či technické nejistoty i přes značné množství důkazů předložených společností. Jednalo se o listiny, počítačové programy, vyjádření osob s odbornými znalostmi v daném oboru, kteří potvrdili, že jde o vývojový projekt se znaky aplikovaného výzkumu a současně že se nejedná o implementaci již existujícího systému. Krajský soud v Plzni souhlasil s názorem společnosti, že správci daně chyběly potřebné technické znalosti, aby dokázal posoudit novost a nejistoty daného projektu, a proto nařídil pro další řízení přizvat znalce.

Výhled do budoucna

Společnosti často identifikují projekty vhodné pro odpočet VaV až v okamžiku, kdy již běží. Bohužel v této situaci již odpočet využít nelze. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se ve shodě s vládou ČR pokusí v rámci legislativního procesu zahájení projektu VaV upravit tak, aby bylo více flexibilní. Povinnost sepsání dokumentace přetrvá, nicméně již nebude nutné ji připravit a schválit před samotným zahájením projektu, ale až do termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů za daný rok, ve kterém chce společnost odpočet uplatnit.

Aby nedocházelo ke zneužívání odpočtu na VaV, bude muset společnost před zahájením projektu zaslat oznámení správci daně o zahájení projektu VaV. Přesná textace zákona zatím známa není, není ani jisté, zda změna bude zákonodárci přijata. Avšak dle informací z RVVI by mohlo ke změně dojít již od počátku roku 2019.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Barbora Šťastná, Zenon Folwarczny

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek