Jan Fousek: Systém aukcí pro podporu OZE je dobrá věc, nesmí ale znevýhodnit obce a malé hráče

20. 7. 2018 | Zdroj: EurActiv.cz

Aukční mechanismus pro nové obnovitelné zdroje nesmí znevýhodňovat menší provozovatele, kteří nejsou vůči velkým účastníkům konkurenceschopní. Limitující by mohla být například výše garance při podání nabídky, říká Jan Fousek.

Jan Fousek je výkonným ředitelem Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT. Působí rovněž jako předseda dozorčí rady Solární asociace ČR. Je také členem představenstva Svazu moderní energetiky.

Členské země EU a europoslanci se v červnu shodli na tom, že do roku 2030 by měla Unie dosáhnout 32% podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Jak to hodnotíte? 
Dohodu, která po mnohaměsíčních vyjednáváních vzešla z jednání v rámci tzv. trialogu mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem, vnímám velmi pozitivně. Někteří zastánci co nejrychlejšího přechodu na čisté technologie by nejraději viděli tento cíl ještě vyšší. Já osobně ale považuji tento cíl za přiměřený vzhledem k energetickému mixu a technologickým a ekonomickým možnostem EU i jednotlivých členských států, přestože v rychlý rozvoj moderní energetiky také věřím.

Z prvotních odhadů vyplývá, že Česko bude mít na základě celoevropského cíle v roce 2030 z obnovitelných zdrojů asi čtvrtinu elektřiny. Je to zvládnutelné?
Technický potenciál tu určitě je. Jen fotovoltaika může nabídnout více než 8 GW nového instalovaného výkonu. Takže bych také rád viděl, kdyby si Česko stanovilo cíl ve výši 25 %. Jako realitu vidím něco okolo 20 až 22 % do roku 2030. Klíčovým faktorem pro další rozvoj OZE v Česku bude přesná podoba podpory a také masovější rozšíření domácí akumulace, která udělá z těžko predikovatelné výroby energie například z domácí fotovoltaiky plnohodnotný zdroj pro všechny potřeby domu, bez jakýchkoliv omezení.

 

Dále zapomínáme na celkovou osvětu obyvatelstva. Můžeme se donekonečna přít na energetických konferencích, ale generace našich rodičů mnohdy ani neví o tom, jak jednoduché je nechat si dnes nainstalovat fotovoltaiku s akumulací. A že pokud si nechám odborníky dobře poradit a spočítat ideální řešení, pak mohu s dotací z programu Nová zelená úsporám splatit vlastní zdroj elektřiny během pěti až sedmi let. Vždy říkám, že dokud se solární energie a celkově témata moderní energetiky nedostanou do škol či masově sledovaných seriálů jako běžná součást života, k žádné revoluci nedojde.

Už jste zmínil fotovoltaiku. Jak vysoký podíl tedy mohou v roce 2030 pokrývat solární elektrárny?
Dnes se obnovitelné zdroje celkově podílejí na hrubé spotřebě elektřiny v ČR zhruba 15 %, na čemž se fotovoltaika podílí zhruba čtvrtinově. Celkově se tak dnes ze slunce vyrábí zhruba 3 % celkové spotřeby elektřiny. Věřím, že v ČR má ze všech obnovitelných zdrojů právě fotovoltaika největší potenciál růstu, zejména díky možnosti domácích i firemních střešních instalací a také potenciálního rozvoje velkých parků na místech, jakými jsou například skládky či takzvané brownfieldy. Teoreticky se tak můžeme do roku 2030 dostat až na 10 %. Spíše to ale bude někde mezi 5 a 8 %.

Argument „drahých OZE“ odpadává

Narazil jste už na otázku podpory obnovitelných zdrojů. Co v této oblasti přináší evropský balíček pro čistou energii, jehož součástí je i zmíněný cíl pro OZE?
Právě podpora nových obnovitelných zdrojů po roce 2020 patří mezi klíčové prvky balíčku. Do budoucna by měla být podpora postavena na systému aukcí, které se osvědčily v zemích jako Německo či Dánsko a které jsou postavené na tržním principu. Stát vyhlásí požadovaný výkon v megawattech, maximální výši podpory, technické podmínky a uspořádá aukci, které se mohou účastnit i zahraniční subjekty. Ceny za jednotku instalovaného výkonu se v takových aukcích začínají pomalu blížit velkoobchodním cenám elektřiny na burze, takže odpadává i argument „drahých“ obnovitelných zdrojů.

Dále se evropské instituce shodly na zákazu retroaktivních opatření v oblasti podpory či na výrazném zvýhodnění takzvaných samovýrobců (prosumers), kteří se budou se svou fotovoltaikou na střeše, baterií v domě a případně i elektromobilem v garáži aktivně účastnit stabilizace sítě a celkově obchodu s elektřinou.

 

To je už ostatně velké téma v západní Evropě a na tematicky zaměřených konferencích se o využití tzv. peer-2-peer obchodu mluví naprosto konkrétně a existují již i desítky aplikací a několik pilotních projektů – například Sonnen Community v Německu. Jedná se v podstatě o sdílenou ekonomiku v energetice. Obecně červnové dohody mezi třemi nejdůležitějšími unijními institucemi obsahují celou řadu klíčových témat pro budoucnost energetiky, jako jsou podmínky zapojení různých druhů OZE a akumulace do obchodu s elektřinou, společná pravidla pro vnitřní trh s energií, nebo energetickou účinnost.

 

Rámcová pravidla pro aukce by měla zahrnovat i blížící se novela českého zákona o podporovaných zdrojích energie. Máte jako Solární asociace nějaké zásadní požadavky, které byste chtěli do novely prosadit?
Vítáme návrh aukčního mechanismu pro nové OZE postavený na hodinovém zeleném bonusu. Nicméně základ mechanismu vychází z německého modelu. Ten byl od 1. 1. 2018 významně upraven na základě praktických zkušeností a tyto změny je třeba reflektovat. Obecně je Solární asociace toho názoru, že podmínky pro soutěžitele nesmí znevýhodňovat menší provozovatele, kterými jsou například obce, vlastníci bytů a domů nebo malí investoři, jelikož ti nejsou vůči velkým účastníkům konkurenceschopní. Limitující by mohla být výše garance při podání nabídky, kdy například garance 5 % pro stavbu větrné elektrárny s cenou investice 2,5 milionu eur vychází pro obec s cca 300 obyvateli a rozpočtem 6 milionů korun na polovinu jejího ročního rozpočtu. To je samozřejmě neúnosné.

Evropský balíček přinese průlom

Vedle zákona o POZE se chystá také novela energetického zákona, u kterého jako AKU-BAT prosazujete zakotvení pravidel pro akumulaci. Jak to s novelou vypadá?
Od října loňského roku jsme členy pracovní skupiny právě pro akumulaci a navzdory různým názorovým proudům v rámci energetiky jsme zhruba v lednu dospěli ke kompromisnímu znění, které bylo údajně do energetického zákona zahrnuto. To je velmi důležité, protože pokud se podaří masivněji rozvinout instalace obnovitelných zdrojů společně s akumulací, nejlépe kombinací krátkodobé (bateriové systémy), střednědobé (ukládání energie ve formě tepla) i sezónní akumulace (např. ukládání energie do plynu), budeme schopni stavět zdroje čisté energie, které díky spojení s akumulací nebudou tolik závislé na rozmarech počasí.

Problémem je, že se pod různými záminkami finalizace tohoto zákona odkládá, nejnověji údajně právě z důvodu ještě nejasného finálního znění energetického balíčku EU. Podle mých informací by měly být oba zákony – POZE i energetický zákon – odeslány do mezirezortního připomínkového řízení do konce září.

A jak to vypadá s finalizací evropského balíčku?
V říjnu letošního roku má o celém balíčku hlasovat plénum Parlamentu a následně o jeho finálním schválení bude diskutovat Rada. Věřím proto, že nejpozději do konce roku bude schválen a odpůrci moderní energetiky přijdou o jeden ze zbývajících argumentů – totiž že „ještě přeci neznáme finální podobu balíčku, proto nemůžeme příslušně upravovat národní legislativu“.

Co se týče zásadních témat k projednání, tak o většině je již prakticky rozhodnuto a spíše se hledají kompromisy v nastavení konkrétních parametrů. Například zbývá ještě dohodnout přesné podmínky prioritního připojení starých i nových obnovitelných zdrojů k síti. Zatím se počítá s tím, že nové instalace žádnou přednost mít nebudou, staré do výkonu 500 kW ano, ale pouze do roku 2026, kdy se tento limit sníží na 250 kW. K dořešení také zbývá fungování kapacitních mechanismů v jednotlivých státech.

Klíčová však bude následná transpozice celého energetického balíčku do české legislativy a nastavení parametrů dle našich potřeb a možností. Doufám, že v té době už bude ministerstvo průmyslu a další rezorty pracovat naplno a fungovat v plném personálním obsazení včetně příslušného náměstka/náměstkyně. Důležité bude to, aby ministerstvo opět začalo svolávat příslušné pracovní skupiny složené ze zástupců relevantních institucí a klíčových oborových asociací.

Adéla Denková, EurActiv.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek