Japonsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

11. 9. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obor

Konkrétní příležitosti

Energetický průmysl

HS 8403 - Kotle k ústřednímu topení jiné

HS 8402 - Generátory pro výrobu páry vodní a jiné

HS 8414 - Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap

HS 8413 - Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny

HS 8404 - Přístroje pro kotle generátory ústřed topení

HS 8406 - Turbiny na páru vodní nebo jinou

HS 8409 - Části součásti pro motory pístové

HS 8410 - Turbiny kola vodní regulátory

Obranný průmysl

 

HS 8526 - Přístr radiolok ap radiové pro řízení dálkové

HS 9020 - Ostatní dýchací přístroje a plynové masky

Sklářský a keramický průmysl

HS 7013 - Sklo stolní domácenské kuchyňské aj zboží

HS 7018 - Perly imitace perel drahokamů ap ze skla

Služby

CPA 38.12 - Nebezpečný odpad; sběr a přeprava nebezpečného odpadu

ICT

CPA 58.21 – Vydávání počítačových her

CPA 58.29 – Vydávání ostatního softwaru

Strojírenský průmysl

HS 8444 - Stroje k tvarování stříhání ap mat textilních

HS 8458 - Soustruhy pro obrábění kovů

HS 8457 - Centra obráběcí stroje obráběcí stavebnicové

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 9402 - Nábytek lékařský chirurg ap pro holičství aj

HS 3005 - Vata gáza obinadla ap zboží

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 8438 - Stroje pro prům přípravu výrobu potravin aj

HS 0402 - Sušené mléko a smetana

HS 1107 - Slad i pražený

HS 1104 - Müsli

HS 1602 - Přípravky a konzervy z masa
HS 1210 - Šištice chmelové, čerstvé, sušené apod lupulin

HS 1806 - Čokoláda přípravky potravinářské ost s kakaem

HS 2203 - Pivo ze sladu

HS 2204 - Víno z čerstvých hroznů

Příležitosti pro český export

Energetický průmysl
Ve vládní energetické koncepci, vyhlášené japonskou vládou v dubnu 2014, je formulován požadavek akcelerace rozvoje obnovitelných energií, což může představovat exportní příležitosti pro firmy z ČR.  Japonsko má velmi omezené surovinové zdroje. Vzhledem k hornatému terénu a velkému počtu řek a kanálů je ideálním místem pro rozvoj malých a středních vodních elektráren (budoucí výstavba 2 700 elektráren s kapacitou až 45 mil. MWh). Vzhledem k odstraňování důsledků havárie ve Fukušimě, které potrvá několik desítek let, existuje také velká poptávka po technologiích na odstraňování jaderné kontaminace.

ICT
Jako ve všech ostatních vyspělých ekonomikách, i v případě Japonska platí, že míra využití informačních technologií ve společnosti je velmi vysoká. Uplatnění českých IT technologií při zajišťování kybernetické bezpečnosti, zpracování velkého množství dat, řízení provozu nebo při monitoringu sítí má velký růstový potenciál. Velmi perspektivní je ale také oblast internetu věcí nebo umělé inteligence.

Obranný průmysl

V říjnu 2015 zahájila v Japonsku činnost nová státní vyzbrojovací komise. V důsledku změn v geopolitickém rozložení sil v Asii reinterpretuje Japonsko svou „pacifistickou“ ústavu a zásadně posiluje výdaje na obranu. Pro ČR se zde otevírají příležitosti především v oblasti radiolokačních a radiosondážních a radiolokačních přístrojů (radary), oblast CBRN (ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným látkám) ale i v dalších oblastech obrany. Pro finanční rok 2018 počítá Japonsko s rozpočtovými výdaji na obranu ve výši téměř 50 mld. USD, což zhruba koresponduje s celkovými výdaji státního rozpočtu ČR.

Sklářský a keramický průmysl

České sklo (stolní sklo a lustry) má v Japonsku dlouholetou tradici a zároveň velký růstový potenciál. Poptávanými výrobky mohou být například stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky; skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely; skleněné perly; imitace perel; imitace drahokamů nebo polodrahokamů a podobné drobné skleněné ozdobné zboží a výrobky.

Strojírenský průmysl

Strojírenské výrobky patří k tradičním položkám vývozu do Japonska. Zároveň se zvyšuje poptávka po nových technologiích v této oblasti. Japonsko je například dlouhodobě na špici světového vývoje v oblasti využívání automatizace. Demografické problémy, dostatek finančních prostředků, snaha o zvýšení produktivity práce a tradiční japonská záliba v nových technologiích vytvářejí ideální prostředí pro „Robotickou revoluci“, kterou japonská vláda vytýčila v r. 2015 s cílem udělat z Japonska oficiální velmoc robotiky. K jednotlivým cílům akčního plánu patří například výrazné rozšíření tzv. „Smart Factories“ (plně robotizovaných továren) nebo 30 % pokrytí japonských domácností domácími roboty do r. 2020. Spolupráce Japonska s Německem v této progresivní oblasti, stejně jako čím dál více se rozvíjející přímé kontakty českých výzkumných a technologických pracovišť s japonskými partnery, nabízejí široké uplatnění pro české firmy z tohoto i z návazných oborů.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Stárnoucí populace a pověstná japonská dlouhověkost kladou značné nároky na zdravotní péči. V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé investice do sektoru zdravotnické techniky. V jedné ze šesti japonských speciálních ekonomických zón, v aglomeraci města Osaka, se např. v novém režimu zkouší inovace v oblasti zdravotnictví.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Japonsko je největším dovozcem potravin na světě, přestože potravinářský průmysl Japonska vykazuje nejmenší podíl výroby v zahraničí. Japonsko dováží více než 60 % svých potravin v hodnotě 62 mld. USD ročně. Z České republiky se do Japonska vyváží zejména slad, chmel, čokoláda, krmivo pro psy a kočky, pivo nebo víno, existuje však rostoucí poptávka i po dalších komoditách jako jsou mléčné či masné výrobky, cereálie nebo trvanlivé potraviny.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Hlavní aktivity ekonomické diplomacie ČR v Japonsku v r. 2019:

  • Účast na veletrhu Nanotech 2019 (spolupráce s kanceláří CzechInvest Tokio, účast 6 firem a 2 univerzit na českém stánku financovaném CI) – 30/1 – 1/2 2019
  • Účast na veletrhu FOODEX Japan 2019 + prezentační ochutnávková akce v prostorách ZÚ Tokio (spolupráce s MZe ČR, účast 15 potravinářských firem) – 4/3 – 8/3 2019
  • Investiční semináře v Tokiu, Nagoji a v Kjotu (12/3 – 15/3 2019) – spolupráce s CzechInvest Tokio
  • Seminář V4 + Japonsko na téma “The future of the global economy and free trade” – 5/4 2019
  • Prezentace IT firem ze zemí V4 na Velvyslanectví HU v Tokiu – 7/5 2019 (za ČR účast 3 firem)
  • Podnikatelská mise výrobců železniční techniky ČR do Japonska (spolupráce s asociací ACRI - PROPED) – 12/5 – 19/5 2019
  • Prezentace českých IT technologií z oblasti vysokorychlostního internetu na ZÚ Tokio (spolupráce s Czech ICT Alliance, Flowmon Networks a Netcope Technologies) – 22/5 2019
  • Technologická mise na World Hydrogen Technology Convention 2019 – 6/6 – 12/6 2019 (spolupráce s HYTEP a CzechInvest Tokio - PROPED)
  • Prezentace českého chmele pro zástupce JP minipivovarů na ZÚ Tokio (firmy Chmelařství Žatec, Bohemia Hop, E.A.T. Czech - PROPED) – 14/6 2019
  • B2B roadshow cestovního ruchu v Japonsku - 10/9 – 15/9 2019 (spolupráce s CzechTourism Japan, Magistrátem města Brna a Centrálou cestovního ruchu JM kraje - PROPED)
  • Český festival v Tokiu 2019 – 27/9 – 29/9 2019 (spolupráce s ČC Tokio, CzechTourism Japan, MZe ČR, Magistrátem města Brna a Centrálou cestovního ruchu JM kraje - PROPED)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: