English version
Výše se v letošním žebříčku umístili pouze tradiční šampioni světové konkurenceschopnosti, tedy Spojené státy, Singapur, Německo a Švýcarsko. Japonsko se zároveň dostalo a druhou příčku mezi asijskými zeměmi, když jej předstihla pouze specifická ekonomika městského státu Singapur.
Do první patnáctky na světě se přitom z dynamicky se rozvíjejícího asijského regionu dostala v roce 2018 už jen Hongkong (7. místo), Tchaj-wan (13.) a Korejská republika (15.). Pro srovnání, Česká republika si i letos v tomto žebříčku udržela relativně uspokojivou 29. pozici na světě.
Mezi ukazatele, které pomohly Japonsku vylepšit letošní umístění, lze uvést zejména vysokou míru bezpečnosti země, vysokou kvalitu života a jeho předpokládanou délku, velikost domácího trhu, dopravní efektivitu (a to zejména u železniční a letecké přepravy), vysokou míru elektrifikace a optického internetového připojení, vysoké výdaje na vědu a výzkum, počet patentových přihlášek nebo vysokou míru úspěšnosti při vymáhání pohledávek.
Ke slabším stránkám japonské ekonomiky, které dlouhodobě brání jejímu ještě vyššímu umístění v globálním srovnání, naopak patří přetrvávající problémy na trhu práce (nízká pracovní mobilita, nízké zapojení žen do pracovního procesu nebo nízké využití zahraniční pracovní síly, poměrně vysoké daňové zatížení práce, složitost celních a daňových sazeb nebo míra rozpočtové transparentnosti.
I přes výše uvedené nedostatky zůstává Japonsko dlouhodobě jednou z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, spolehlivým a lukrativním obchodním partnerem a přes nesporná specifika japonské obchodní kultury velmi atraktivním cílovým trhem. Pro české, potažmo evropské firmy se pak na jaře 2019 stane také partnerem zatíženým daleko menším počtem tarifních i netarifních překážek obchodu, neboť v té době vstoupí v platnost Dohoda o ekonomickém partnerství mezi EU a Japonskem.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko).
