Japonsko: Zahraniční obchod a investice

5. 11. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Japonska v letech 2014–2018

 

Vývoz

Dovoz 

Saldo

 

Hodnota (bil. JPY)

Index (%)

Hodnota (bil. JPY)

Index (%)

Hodnota (bil. JPY)

2014

73,1

4,8

85,9

5,7

- 12,8

2015

75,6

3,4

78,4

- 8,7

- 2,8

2016

74,1

- 2,0

67,9

- 13,4

6,2

2017

78,3

11,8

75,3

14,0

3,0

2018

81,5

4,1

82,7

9,8

- 1,2

Zdroj: Statistiky japonského Ministerstva financí, Monthly Statistics of Japan

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Regionálně je pro japonský zahraniční obchod z pochopitelných důvodů nejvýznamnější oblastí Asie s 55% podílem na celkovém vývozu a s 47,5% podílem na celkovém dovozu.

Čína je nejdůležitějším dovozním i vývozním partnerem Japonska a tudíž také celkově nejvýznamnějším obchodním partnerem podle obratu. Vysoká poptávka v Číně a dalších rozvíjejících se zemích v Asii je dnes zásadní pro rozvoj japonského průmyslu, nicméně s klesající mírou růstu čínské ekonomiky se zvyšuje také důležitost ostatních významných obchodních partnerů, jako jsou USA nebo EU.

Na druhém místě v důležitosti pro japonskou ekonomiku (resp. pro export) je obchod s USA, s nimiž Japonsko udržuje dlouhodobě výrazný obchodní přebytek.

Třetím největším exportním partnerem Japonska, který již v celkovém objemu obchodu mírně předstihl USA, je skupina zemí ASEAN a čtvrtým nejdůležitějším obchodním partnerem je Evropská unie. Japonsko je zároveň druhým největším obchodním partnerem EU v Asii (po Číně).

Nejvýznamnější obchodní partneři Japonska v roce 2018

 

Export (v bil. JPY)

Import (v bil. JPY)

Obrat (v bil. JPY)

 Čína

15,90

19,19 35,09

 USA

15,47

9,01 24,48
 ASEAN

12,63

12,40

25,03

 EU

9,21 9,72 18,93
 Korejská republika 5,79

3,55

9,34

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu

Export představuje 15% objemu japonské ekonomiky. Hlavními vývozními položkami jsou dopravní automobily a zařízení (20,9%), následují strojírenské výrobky (19,9%), elektrická zařízení (14,8%), chemické výrobky (10,3%), optické a zdravotnické přístroje (6,1%), železo a ocel (4,1%), plasty (3,5%) a minerální paliva (2,3%).

Komoditní struktura dovozu

Japonský dovoz představuje 3,7% globálních dovozů a v hodnotovém vyjádření jde taktéž přibližně o 15% japonského HDP. Na prvním místě je dovoz minerálních paliv, jehož objem ještě výrazně vzrostl po ostavení jaderných elektráren (23,3%). Dalšími významnými položkami jsou elektrická zařízení (13,5%), strojírenské výrobky včetně počítačů (10%), chemické výrobky (9,1%), léčiva (3,5%), optické a zdravotní přístroje (3,7%) a dopravní prostředky a zařízení (3,4%).

Podrobné statistiky japonského vývozu a dovozu v případě zájmu naleznete zde: http://www.customs.go.jp/toukei/info/index_e.htm

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Speciální ekonomické zóny

Z rozhodnutí japonské vlády bylo ustaveno šest "speciálních ekonomických zón" rozdělených podle jednotlivých odvětví. Cílem je usnadnit podnikání a přístup na trh zaraničním firmám a připravit jednodušší pracovně právní podmínky tak, aby byly lépe srozumitelné zahraničním společnostem.
Zóna v oblasti hlavního města je určena mezinárodnímu obchodu, aglomerace kolem města Osaka je vymezena pro inovace v oblasti zdravotnictví. V okolí měst Niigata a Yabu byly zřízeny speciální zemědělské zóny. Ve městě Fukuoka se experimentuje s pracovním právem a souostroví Okinawa je vyhrazeno jako zóna pro mezinárodní turismus.

Dohody o ekonomickém partnerství

Japonsko rozlišuje dva pojmy zahraniční ekonomické spolupráce jdoucí nad rámec WTO. Užším pojmem je dohoda o volném obchodu (FTA – Free Trade Agreement), která zahrnuje pouze obchod se zbožím. FTA je, coby nástroj podpory zahraničního obchodu, využívána méně. Druhým pojmem je dohoda o ekonomickém partnerství (EPA – Economic Partnership Agreement), která upravuje kromě obchodu se zbožím i celou řadu dalších položek včetně služeb, investic, státních zakázek, duševního vlastnictví apod. Japonsko v posledních několika letech zintenzívnilo svá jednání o EPA (hlavně v asijském regionu).
Japonsko dosud uzavřelo dohody o ekonomickém partnerství (EPA) se Singapurem (platná od r. 2002), Mexikem (2005), Malajsií (2006), Chile (2007), Thajskem (2007), Indonésií (2007), Brunejí (2007), Filipínami (2008), Švýcarskem (2009), ASEAN (2008), Vietnamem (2009), Indií (2011), Peru (2011), Austrálií (2014), Mongolskem (2015) a naposledy Evropskou unií (2019 - viz níže).

Dohoda o volném obchodu mezi Japonskem a EU

Dohoda o volném obchodu s Japonskem (EPA), zahrnující rovněž investiční část, se začala vyjednávat v roce 2013 a dokončena byla v prosinci 2017 s výjimkou investiční kapitoly, kde se ukázala spornou otázka mechanismu řešení investičních sporů. Následně byla EPA v červenci 2018 oběma stranami podepsána a po procesu ratifikace vstoupila v platnost ke dni 1. února 2019. Pokud jde o otázku ochrany investic a investorů, která byla nakonec z EPA vyjmuta, jednání o tomto důležitém tématu budou i nadále pokračovat.

EPA představuje vznik zóny volného obchodu, pokrývající díky síle obou partnerů celou jednu třetinu světové ekonomiky a světového obchodu a představuje výrazné zjednodušení a zlevnění vzájemné obchodní spolupráce mezi EU a Japonskem. Jedná se o dosud nejvýznamnější a nejkomplexnější dohodu o volném obchodu, kterou EU dojednala. Uzavřením dohody byl navíc oběma stranami vyslán významný signál celému světu, že EU a Japonsko podporují volný obchod založený na pravidlech, sdílených hodnotách a ochraně nejvyšších standardů.

Vstup EPA v platnost znamená výrazné posílení vzájemné spolupráce mezi EU a Japonskem a přinese významné obchodní příležitosti – okamžitě k datu vstupu dohody v platnost je odstraněno clo na 90 % vývozů z EU do Japonska a po vypršení přechodných období u nejcitlivějších produktů bude bezcelních 97 % unijních vývozů. Nezávislé studie ukazují, že aplikace výhod obsažených v EPA by mohly přinést potenciální nárůst vývozu EU do Japonska až o 33% a japonský vývoz do EU by mohl vzrůst o 24%. Japonsko rovněž přebírá mezinárodní standardy pro motorová vozidla, textil či zdravotnické prostředky. Nové příležitosti se nabízí rovněž pro export zemědělské a potravinářské produkce, které bude možno vyvážet buď zcela bezcelně, nebo s výrazně nižší sazbou.

Trans-pacifické partnerství (TPP)

Japonsko se v r. 2013 připojilo k vyjednávaní o Transpacifickém partnerství TPP, aby se po odstoupení USA v r. 2017 postavilo do čela zbylé skupiny signatářů dohody (TPP-11, neboli CPTPP).

Vedeckotechnické parky

V Japonsku existuje několik VT parků, většinou zřízeních na bázi finanční spolupráce státního a privátního sektoru:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Japonsko je jedním z největších investorů na světě a celková hodnota jeho FDI (téměř 160 mld. USD za r. 2018) několikanásobně převyšuje objem příchozích investic do země. I přes tento fakt je ale Japonsko dlouhodobě také pátou investičně nejatraktivnější zemí světa, např. v r. 2018 do země přišlo 25,9 mld. USD. Nejvíce příchozích projektů FDI bylo realizováno v oblasti výroby strojních elektromechanických zařízení (25,9%), výroby dopravních prostředků (14,8%), v oblasti finančnictví a pojišťovnictví (12,7%), dopravy a přepravních služeb (11,5%) a ve strojírenské výrobě (8,6%).

Nejvýznamnějším zdrojem přímých zahraničních investic do Japonska byly v r. 2018 Spojené státy americké (22,7%), následovány Velkou Británií (16,5%), Francií (13,1%), Jižní Koreou (7,7%), Austrálií (7,3%) a Německem (7,0%).

V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé také například sektory maloobchodu, energetiky, farmaceutického průmyslu a zdravotnické techniky, potravinářství, všeobecného strojírenství, informačních technologií a dalších hi-tech oborů (nanotechnologií, biotechnologií, environmentálních technologií, atd.), které se v Japonsku v souvislosti se stárnutím populace a přechodem k vysokému stupni automatizace a robotizace (průmysl 4.0) rychle rozvíjejí.

Rizika investování v Japonsku formou FDI jsou minimální. Právní rámec pro podnikání i FDI je v Japonsku velmi dobře rozvinut a právní kultura je na vysoké úrovni. K místním specifikům, které mohou ovlivnit kvalitu investice, tak patří zejména přetrvávající jazyková bariéra a odlišnosti japonské podnikatelské kultury. Pro portfoliové investice platí běžná rizika investování na kapitálovém trhu, přičemž v japonských podmínkách je třeba brát ohled na relativně vyšší volatilitu kapitálového trhu v porovnání s jinými světovými ekonomikami a také na občasnou volatilitu směnného kurzu JPY vůči ostatním světovým měnám.

Investice ČR v Japonsku

V Japonsku přímo působí pouze několik českých firem. Patří k nim např. pobočky firem Elmarco, Avast, Flowmon, Zoner, Moshna nebo Ravy. Většina českých firem v Japonsku je sdružena v České obchodní a průmyslové komoře, která vznikla v roce 2013: https://www.cccij.com/inpage/organizace/

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním principem pro vstup zahraničních investorů do Japonska je nediskriminační zacházení, tj. rovnost podmínek pro zahraniční investory a japonské subjekty. Aktuálně zahraniční investor nepotřebuje ve většině sektorů japonského hospodářství souhlas japonské vlády, a to s výjimkou několika oblastí, které se dotýkají národní bezpečnosti (leteckého a zbrojního průmyslu, jaderné energetiky a kosmického výzkumu a vývoje) a tzv. citlivých odvětví (zemědělství, lesnictví, rybolovu, těžebního a kožedělného průmyslu).

Mnohé investiční příležitosti vznikly pro zahraniční investory v důsledku rozsáhlých deregulačních a privatizačních programů. Zahraniční, zvláště americké firmy, využily vhodné podmínky v Japonsku a svoje přednosti v know-how v telekomunikacích, software apod. a zřídily v Japonsku vlastní podniky, nebo vstoupily do japonských subjektů.

Japonsko je ale jinak zemí s relativně složitými podmínkami pro podnikání zahraničních firem. Za hlavní bariéry pro podnikání zahraničních subjektů jsou považovány nepříliš transparentní byrokratické postupy, složitost legislativy, silná místní konkurence, monopolní postavení a propojení místních společností, extrémně vysoké počáteční náklady, vysoké ceny a obtížnost získání vhodných pozemků, relativně vysoké daňové zatížení, vysoké životní náklady zahraničních expertů, jazyková a kulturní bariéra.

Základní informace o důvodech investiční přitažlivosti pro zahraniční firmy lze nalézt na webových stránkách, které spravuje japonská vládní agentura na podporu obchodu a investic JETRO.

JETRO taktéž uvádí velmi detailní přehled investičních pobídek, poskytovaných na celostátní i regionální či municipální úrovni.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: