Japonsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

7. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Japonský distribuční systém je neobvykle složitý a zboží obvykle k zákazníkům putuje přes několikastupňový systém dodavatelů, kterému se nelze vyhnout. Pro malé a střední firmy z ČR je tak výhodné využít služeb zprostředkovatelských firem. Společnosti do čtyř zaměstnanců tvoří více než 60% veškerých registrovaných firem, přičemž více než polovina z nich je v soukromém držení jednoho vlastníka.

Využívání místních zástupců

V Japonsku existuje velké množství zprostředkovatelských firem v zahraničním obchodu - od velkých tradingových společností (sogo shosha), přes střední a malé specializované obchodní firmy (senmon shosha) až po individuální soukromé osoby pracující jako prostředníci. Využívání místních dovozců - zástupců je v Japonsku nezbytným způsobem uplatnění se na trhu. Vzhledem k vysokému počtu subjektů jsou možnosti zastoupení velmi široké, složitější je najít vhodného partnera s odpovídajícím napojením na širokou distribuční síť. Zájem o zastupování zahraničního výrobce stoupá s atraktivností výrobků, které se pro japonský trh nabízejí. Ve většině případů se požaduje exkluzivita zastoupení. Zastupitelská smlouva je pro Japonsko nejjednodušší formou zastoupení, která může být vypovězena ve dvouměsíční výpovědní lhůtě. Dalšími formami vstupu na japonský trh je licenční a technologický transfer (např. u software) nebo společné podnikání formou joint-venture na základě partnerské dohody (incorporated partnership company - gomei kaisha nebo goshi kaisha).

Pro české firmy, které nemají přímé napojení na světové nadnárodní firmy s vlastní distribucí na japonském trhu, zůstává jednou z mála možností pro vývoz do Japonska vhodné obchodní spojení na místního dovozce, který má dobré napojení na místní distribuci. Na rozdíl od minulosti se dovozem zabývá širší okruh firem, včetně některých výrobců, velkoobchodů a maloobchodů, což z jedné strany nabízí přímější cestu k odběrateli, na druhé straně komplikuje výběr partnera. V posledních letech přibývají i firmy, které chtějí dovážet např. suroviny, polotovary, komponenty nebo strojní zařízení přímo od zahraničních výrobců.  Zájem o přímé dovozy spotřebního zboží mají i obchodní domy.

Vzhledem k vysokým nárokům na záruční a pozáruční servis výrobků dlouhodobé spotřeby, nutnosti získání certifikace u některých komodit a vzhledem k dalším specifikům japonského trhu dává japonský zákazník  přednost nákupům od japonského zprostředkovatele namísto přímých nákupů od zámořského výrobce. Japonské firmy někdy nabízejí zastoupení i pro některé země v jihovýchodní Asii, případně i pro další země. Tato nabídka se objevuje především u tradingových společností. Vzhledem k vysokým běžným nákladům na provoz zastoupení je nejvýhodnější formou spojení s dovozní firmou pracující na vlastní účet. Zahájení vývozu do Japonska zpravidla trvá nejméně 6 měsíců až jeden rok od zahájení úvodních jednání.

Tradingové společnosti

V japonském zahraničním obchodu hrají tradingové společnosti stále významnou roli. Všeobecně se však jejich význam v prostém obchodování snižuje, neboť japonské průmyslové podniky si stále častěji začínají zřizovat vlastní obchodní divize nebo dceřiné firmy pro zahraniční obchod ve snaze redukovat náklady vyloučením co největšího počtu obchodních mezičlánků. Tento proces je navíc urychlován rozšiřujícím se využíváním tzv. business-to-business služeb prostřednictvím internetu. Z tohoto důvodu vyhledávají tradingové firmy nové možnosti podnikání v telekomunikacích, investicích v zahraničí, v bankovnictví a pojišťovnictví, v obchodu s realitami apod. Orientují se rovněž na zcela nové obory, které slibují větší zisky než tradiční průmysl, konkrétně na informační technologie, nanotechnologie a biotechnologie.

Mezi pět největších tradingových společností (tzv. „big five sogo shosha“) patří: Mitsubishi Corporation, Mitsui & Co., Itochu Corporation, Sumitomo Corporation a Marubeni Corporation. Jejich tržby tvoří částky v řádu biliónů japonských jenů, tj. desítek miliard amerických dolarů. Přesné číslo je obtížné získat, ale odhaduje se, že podíl těchto společností představuje cca 20 % na celkovém japonském vývozu i dovozu. Všechny jmenované tradingové společnosti mají svá zastoupení i v ČR, většinou ve formě organizačních složek mateřských firem v Japonsku nebo dceřiných firem v některé zemi EU. Další menší tradingové firmy jsou např. Kanematsu, Nichimen, Nissho Iwai, Tomen, Chori, Iwatani International, Kawasho, Kinsho-Mataichi Corp., Nagase & Co., Nissei Sangyo, Nozaki, Okura, Sumikin Bussan, Toshoku, Toyota Tsusho atd.

Hlavními položkami obchodu tradingových společností jsou suroviny, paliva a energie, kovy, železo, ocel, stroje a zařízení, chemické produkty, potraviny, textil a oděvy. Spolupráce  českých podniků s tradingovými společnostmi může podpořit pronikání na třetí trhy, vývoz do Japonska a v některých případech může vést k výrobní spolupráci a zakládání joint-ventures.

Spolupráce se zastoupeními japonských firem v ČR a v Evropě

V ČR působí kanceláře japonských tradingových firem, které v řadě obchodních operací nahradily bývalé podniky zahraničního obchodu nejen v relaci japonsko-české, ale i na třetích trzích včetně dovozu surovin pro český průmysl např. z  Ruska, zemí SNS a Asie. Zájmem těchto firem je mimo vývoz do ČR, také  vyhledávání vhodných položek pro dovoz do Japonska nebo na třetí trhy. Této skutečnosti si nejsou české podniky většinou vědomy. Exportní nabídku českých vývozců je proto vhodné konzultovat nejprve s těmito firmami. Aktuální seznam lze získat v pražské kanceláři japonské vládní organizace na podporu obchodu a investic JETRO.

Obchodní domy a maloobchodní řetězce

Velké obchodní domy  zajišťují dovoz svého zahraničního sortimentu prostřednictvím obchodních firem nebo, a to stále ve větší míře, pomocí vlastních dovozních oddělení. Pro zboží luxusnějšího charakteru to jsou např. obchodní domy Mitsukoshi, Matsuzakaya, Takashimaya, Daimaru, Isetan či Wako. Firma Daiei Inc. je největším řetězcem obchodních domů s běžným sortimentem spotřebního zboží včetně potravin, následovaná firmou Jusco. Řada zahraničního zboží našla odbyt na japonském trhu přímým napojením právě na tyto na obchodní domy.

K maloobchodním řetězcům s nepřetržitou otevírací dobou v sortimentu potravin a zboží denní potřeby (tzv. convenience stores) patří firmy 7-Eleven, Family Mart, Lawson, Daily Yamazaki, CircleK Sunkus, Ministop a další. Ty jsou v Japonsku velmi oblíbené a stále dochází ke zvyšování jejich počtu. V současné době jich je po celém Japonsku téměř 50 000 a jejich počet roste v průměru o 1-3 % ročně.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Japonsko přes svoji pověst chráněného až uzavřeného trhu skýtá řadu exportních příležitostí. V posledních letech došlo k výrazné liberalizaci trhu a zjednodušení dovozních procedur.
Další výrazné zlepšení podmínek pro rozvoj vzájemného obchodu nastane po vstupu dohody EPA o volném obchodu mezi EU a Japonskem v platnost (v průběhu r. 2019).

Relevantní odkazy:

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřízení vlastního zastoupení v Japonsku je komplikovanou a nákladnou záležitostí. Zahraniční firmy mají možnost podnikat různými formami. Právní formu zahraniční společnosti nebo zastoupení upravuje obchodní zákoník (Companies Act, č. 85/2005) - anglický překlad lze v případě zájmu nalézt zde.

Pro zahraniční firmy je z hlediska obchodního zastoupení nejvhodnější formou vlastní filiálka (branch office - shiten), která je místní právnickou osobou. Zahraniční firmy využívají tuto formu jako první stupeň podnikání na japonském trhu. Na základě povolení může filiálka podnikat se ziskem na vlastní účet, včetně uzavírání obchodních smluv vlastním jménem. Filiálka je subjektem práva v Japonsku i v zemi mateřské společnosti a subjektem zdanění v Japonsku. Převody kapitálu do zahraničí nejsou předmětem zdanění a repatriace zisků je legální. Určitou nevýhodou je povinnost předkládat údaje o podnikaní nejen zastoupení, ale rovněž mateřské společnosti v zahraničí. Vedoucím filiálky může být Japonec nebo cizinec s dlouhodobým povolením k pobytu.

Další možností je zastupitelská kancelář, která nemá charakter právního subjektu, ale jako právní subjekt je uznána mateřská společnost. Zastupitelská kancelář nesmí vykonávat podnikatelskou činnost na vlastní účet, uzavírat obchodní smlouvy, resp. vstupovat do závazků a vyvíjet ziskovou činnost. Hlavním posláním zastupitelské kanceláře je výzkum trhu, propagace, získávání marketingových informací, monitorování konkurence, provozování meziskladu nebo dohled nad zastupitelskou sítí či vyhledávání zástupců. Provozní náklady na zastupitelskou kancelář nese mateřská firma, a tudíž se nevyžaduje provozní  kapitál.

Jinou formou zastoupení je kontaktní kancelář (Liaison Office), která rovněž není uznávána jako právnický subjekt. Funkce kontaktní kanceláře jsou velmi omezené. Většinou je tato forma využívána pouze pro nezávislé monitorování místní zastupitelské sítě.

Provozní náklady a náklady na zřízení vlastní kanceláře jsou v Japonsku velmi vysoké. Základní vybavení kanceláře představuje náklad cca 1–1,5 mil. JPY, provozní měsíční náklady cca 300 tis. JPY, měsíční náklady na pobyt vyslaného zaměstnance včetně platu a ubytování cca 1 mil. JPY, náklady na pořízení služebního automobilu cca 2–3 mil. JPY.

V Tokiu a dalších velkých městech je možné pronajmout si zařízenou kancelář a využívat společných kancelářských služeb. Z pohledu českých firem je nejlepší cestou pro první kroky na japonském trhu využití kancelářského zázemí v některém z Business Support Centers agentury JETRO. Tato služba je během prvních padesáti pracovních dnů zdarma. 

Více informací o této komplexní problematice lze přehledně získat na webu JETRO.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V Japonsku jsou dostupnými formami propagace se zaměřením na vyhledávání dovozců a velkoobchodů:

  • účast na specializovaných mezinárodních výstavách a veletrzích
  • umístění vzorků zboží v některých stálých výstavních prostorách (MIPRO, IBO Ósaka aj.)
  • firemní prezentace, odborné semináře
  • publikace v odborném tisku
  • cílené PR akce, tiskové konference
  • využívání inzerce, vč. bezplatné inzerce v „newsletters“ oborových dovozních sdružení
  • akvizičně cílené obchodní pobyty

Vlastní propagační činnost a marketing, cílený na konečného odběratele, je pak třeba přenechat japonským zástupcům - dovozcům.

ČR nemá v exportní nabídce potřebné světové značky a Japonsko je právě trhem světových značek. Jedinou všeobecně známou značkou je Bohemia Crystal, což je mj. podporováno předáváním křišťálového poháru šestkrát ročně vítězům největších japonských profesionálních turnajů sumo zástupcem ZÚ ČR. Všeobecně japonští distributoři kvalitního českého zboží zpravidla nedosahují takového obratu, aby mohli financovat rozsáhlou propagační kampaň cílenou na konečného spotřebitele.

Navazování přímých obchodních kontaktů v Japonsku je velmi obtížný a zdlouhavý proces, vyžadující trpělivost, zkušenosti s jednáním s japonskými obchodníky a řadu marketingových informací a dovedností. V Japonsku neexistuje ucelená databáze potenciálních dovozců dle dovozních položek. Další komplikací je vysoký počet obchodních subjektů propojených osobními vazbami na odběratele, přičemž osobní kontakty obchodních partnerů jsou neopominutelnou podmínkou dlouhodobého obchodního vztahu a mají ještě větší důležitost než v jiných zemích.

Dnes je i v Japonsku běžné, že firma udává e-mailovou adresu, na kterou je možno zaslat první kontaktní dopis nebo nabídku, případně je kontaktní formulář součástí jejích webových stránek. Japonští odborníci sami doporučují následující postup: při prvním oslovení firmy nabídku formulovat obecněji a neuvádět mnoho podrobností, o to více se však soustředit na zevrubné představení vlastní firmy a na fakta ukazující její tradici, bonitu, spolehlivost a mezinárodní zkušenosti. V prvním e-mailovém dopise je vhodné požádat, aby ten, kdo ho čte, sdělil odesílateli jméno a kontaktní údaj na pracovníka, jemuž bude vyřizování této věci příslušet. Teprve v komunikaci s tímto věcně příslušným pracovníkem firmy je vhodné se zaměřit na konkrétní, podrobnější okolnosti nabídky.

Významné veletrhy

Účast na výstavách a veletrzích v Japonsku je pro české podniky relativně nákladnou záležitostí, zejména z pohledu cestovních a pobytových nákladů, nicméně tato účast je velmi vhodnou formou vkročení na trh. Hlavní výstavní akce mají vysokou odbornou návštěvnost, což zaručuje oslovení širokého okruhu potenciálních partnerů.

V Japonsku se každoročně koná více než 150 všeobecných i odborných veletrhů a výstav. Většina významných veletrhů se uskuteční v Tokiu na výstavištích Big Sight a Makuhari Messe.
Pro rozhodnutí o aktivní účasti na veletrhu se doporučuje konzultovat s organizátorem přesné zaměření veletrhu, profil vystavovatelů a návštěvníků, mezinárodní účast apod., neboť v řadě oborů se výstavní akce prolínají a některé mají pouze regionální význam. Kompletní seznam veletrhů v Japonsku, ale i jinde ve světě, je obsažen na webové adrese „JETRO Trade Fair Website J-messe“.

Vybrané mezinárodní veletrhy:

Obor: Nanotechnolgie
Nano tech
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sight), počátek února
Frekvence: každoročně
Obvyklá účast: počet vystavovatelů: 510, počet návštěvníků: 45 000
web: http://www.nanotechexpo.jp/en/index.html (http://www.nanotechexpo.jp)

Obor: Potraviny a potravinářská zařízení

FOODEX JAPAN: International Food and Beverage Exhibition
Místo a termín konání: Chiba (Makuhari Messe - Nippon Convention Centre), březen
Frekvence veletrhu: každoročně
Obvyklá účast: počet vystavovatelů: 2 400 ze 72 zemí/regionů, počet profesionálních návštěvníků: 74 000
web: http://www3.jma.or.jp/foodex/en/

Obor: Vesmír
JAPAN AEROSPACE
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sight), jednou za 2 roky, nadcházející v listopadu 2018
web: http://www.japanaerospace.jp/eng/Index

Obor: Všeobecné
Tokyo International Gift Show
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sight), únor, září
Frekvence veletrhu: dvakrát ročně
Obvyklá účast: počet vystavovatelů: 2 500, počet návštěvníků: 200 000
web: http://www.giftshow.co.jp/english/index.htm

Obor: Obaly a balící stroje
Tokyo International Packaging Exhibition
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sigh), říjen
Frekvence: každý druhý rok
Obvyklá účast: počet vystavovatelů: 500, počet návštěvníků: 70 000
web: http://www.tokyo-pack.jp/en/index.html

Obor: Maloobchod a další oblasti
Japan Shop
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Big Sight), březen
Frekvence veletrhu: každoročně
Obvyklá účast: počet vystavovatelů 1 300, počet návštěvníků 236 000
web: http://www.shopbiz.jp/en/js/

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Japonsku je základní právní úpravou v oblasti ochrany duševního vlastnictví "Zákon o duševním vlastnictví č. 122/2002", na který navazují další zákony zaměřené na specifické oblasti úpravy. Mezi ně např. patří: patentový zákon, zákon o užitném vzoru, zákon o designu,  zákon o nekalé soutěži a autorský zákon. Podrobné informace o právu průmyslového vlastnictví v Japonsku lze nalézt na stránkách Japonského patentového úřadu.

V roce 2012 byla v Tokiu navíc podepsána Obchodní dohoda proti padělatelství (Anti-Counterfeiting Agreement, ACTA) mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými. Depozitářem této dohody je japonská vláda.

Japonsko je zemí, kde se zákony o duševním vlastnictví přísně dodržují,  ZÚ Tokio dosud nezaznamenal žádný případ porušování práv duševního vlastnictví ze strany japonských firem či jednotlivců vůči českým subjektům.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se v Japonsku zadávají formou veřejných soutěží, jichž se mohou účastnit předem kvalifikovaní dodavatelé. Status kvalifikovaného dodavatele lze získat podáním přihlášky a splněním podmínek u státních institucí, které veřejné zakázky zadávají (ministerstva a vládní agentury, veřejná televizní síť NHK, atd.). Na základě předkvalifikace získá dodavatel možnost zúčastnit se veřejných soutěží v rámci resortu, který mu status uděluje.

I po udělení statusu kvalifikovaného dodavatele existuje řada dalších podmínek, které musí účastník výběrového řízení splňovat. Firmy, které vyrábějí nebo prodávají určité zboží, musí získat souhlas a licenci k této činnosti v souladu s japonskými zákony. Například dodavatelé zdravotnické techniky musí předložit notifikaci podle Zákona o farmacii. Potenciální dodavatelé by se měli rovněž seznámit s nepovinnými technickými specifikacemi, jako jsou např. japonské průmyslové normy (Japanese Industrial Standards - JIS). Podrobné informace o jednotlivých normách lze nalézt na webové stránce Japanese Standards Association (JSA).

Obecně jsou pravidla pro vládní tendry stanovena v „Agreement on Government Procurements“. Další specifické podmínky však musí být splněny při nákupu zařízení pro veřejné telekomunikace, počítačů a superpočítačů, satelitních zařízení pro komerční účely a zdravotnické techniky.

Z výše uvedeného je patrná složitost podmínek účasti zahraničních subjektů ve výběrových řízeních pro státní zakázky. Účast zahraničních firem, včetně velkých světových inženýrských společností, je velmi problematická také z důvodu jazykové bariéry (oficiálním jazykem je japonština), provázanosti osobních vztahů úředníků a firemních zástupců, nedůvěry k zahraničním partnerům apod. Pro české firmy je přímá účast na veřejných zakázkách v Japonsku velmi obtížná.

Japonská vládní agentura JETRO vytvořila on-line databáze v anglickém jazyce, ve které jsou publikovány zakázky vlády, vládních agentur, národních univerzit a samostatných vládních institucí. Databáze obsahuje oznámení a výzvy k účasti, které jsou publikovány v "Official Gazette" (Official Gazette je pouze v japonském jazyce). Každý rok je v databázi registrováno 13 000 – 15 000 oznámení zakázek a dalších informací. Databáze obsahuje také vybrané zakázky místních vlád v Japonsku. Každá vládní instituce má pro veřejné soutěže své kontaktní místo.

Postup řízení, včetně kontaktních míst, je uveden v publikaci „Q&A on Government Procurement Contracts - Guide to the Government Procurement Market of Japan“, kterou vydává japonské MZV. Informace je k dispozici v agentuře CzechTrade či na webových stránkách JP MZV.

Další možnosti pro malé a střední firmy z EU je registrace pro odběr tzv. "Weekly Tender Digest" prostřednictvím webu EU-Japan Centre for Industrial Cooperation.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodní sporů

Řešení obchodních sporů je v Japonsku velmi obtížné, a to nejen kvůli jazykové bariéře, ale především z důvodu zdlouhavosti a komplikovanosti postupů, vysokým nákladům na právní zastoupení apod. Výsledek soudního rozhodnutí navíc představuje většinou rozhodnutí o nutnosti splnění smluvního závazku.

Institucí pro řešení obchodních sporů v Japonsku je Japan Commercial Arbitration Association (JCAA). Řešení sporů touto cestou však není o mnoho jednodušší, neboť je spor projednáván v japonštině, dle japonského práva a za velmi vysokých nákladů.

Pokud je řešení sporu s japonským subjektem nezávislou institucí nevyhnutelné, je optimální projednání sporu prostřednictvím International Chamber of Commerce (ICC) v Paříži. Nejčastějším řešením obchodního sporu je vzájemná neformální dohoda. Japonci dávají mnohdy přednost vlastní ztrátě a s firmou, s níž by měli vést spor, raději přeruší obchodní styk.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Japonští obchodníci jsou vesměs velmi solidními partnery, respektují smlouvy a své závazky plní. ZÚ Tokio se jen výjimečně setkává s negativní zkušeností českých firem v tomto směru. Opačným a velmi závažným problémem je neplnění závazků českých firem z hlediska kvality a včasnosti dodávek. V Japonsku se na dodací a kvalitativní podmínky nahlíží zcela nekompromisně a jsou přesně zakotveny ve většině smluv včetně sankčních ustanovení. Při neplnění kvalitativních a kvantitativních podmínek, termínů dodávek apod. je penále za neplnění tím nejmenším postihem. Výsledkem je ztráta důvěry a japonské firmy již kontrakt s takovým partnerem v naprosté většině neobnoví.

Platební podmínky závisí do značné míry na tom, do jaké míry se obchodní partneři znají a důvěřují si. U velkých tradičních japonských obchodních firem není vzhledem k jejich vysoké bonitě nutné trvat na platebních podmínkách, které dávají vysoké jistoty prodávajícímu, jako jsou platby předem nebo dokumentární akreditivy. Trvání českého exportéra na těchto podmínkách za každou cenu by dokonce mohlo být kontraproduktivní, neboť japonský partner by to mohl vnímat jako výraz nedůvěry, což by ohrozilo budování dlouhodobého obchodního vztahu. U menších, nových a neznámých japonských firem je však třeba si zachovat přiměřenou úroveň ochrany prodávajícího.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

V obchodním styku je nutné mít na paměti a respektovat následující skutečnosti:           

  • Oficiálním jazykem je japonština a anglicky mnoho lidí nemluví. Na obchodní jednání je nezbytné mít tlumočníka. Podklady i vizitky je vhodné mít rovněž přeložené do japonštiny.
  • Alespoň obecná znalost základních místních zvyklostí je pozitivně vnímána a může pomoci v následném jednání.
  • Úvodní kontakt vyžaduje především poskytnutí dostatečně detailních údajů o vlastní osobě a firmě, teprve následně o obsahu nabídky. Jedná-li se o osobní setkání, je v Japonsku zvyklostí si před řešením obchodních záležitostí také krátce volně popovídat (například o tom, jaká byla cesta na jednání či o aktuálním počasí a podobně).  
  • Při domluvě osobního setkání je dobré snažit se vyhovět okolnostem protistrany a jednou stanovený termín již pokud možno neměnit. Stejně tak důležitá je časová dochvilnost (nedoporučuje se však na místo jednání dorazit dříve o více než 10 minut).
  • Při osobním jednání s japonskými partnery je třeba respektovat jejich styl komunikace - při jednání se nespěchá, velký důraz se klade na zdvořilost a rozvážnost v projevu, nevhodná je také nadměrná gestikulace
  • Neodmyslitelnou součástí osobního obchodního styku je výměna vizitek, kterých je třeba mít pro pobyt v Japonsku velkou zásobu. Běžné jsou dvoustranné vizitky s anglickou i japonskou verzí. Je třeba dbát i na formu jejich předání, podávají a přebírají se oběma rukama a otočené tak, aby je partner mohl ihned přečíst. Po předání je důležité si vizitku v rychlosti pročíst a v případě nějakých nejasností (například správná výslovnost jména protistrany) se okamžitě zeptat. Slušností je si obdrženou vizitku položit před sebe na kraj stolu a uklidit si ji až na konci jednání.
  • V Japonsku je také zvykem krátce po skončení jednání vyjádřit obchodnímu partnerovi ještě jednou stručné poděkování za to, že si na vás udělal čas (například telefonicky či emailem).
  • Požadavky japonských partnerů je nutno brát seriózně a snažit se jim vyhovět (v opačném případě partner od dalšího jednání obvykle odstoupí).
  • Běžnou zvyklostí je vyžádat si od partnera bankovní reference.
  • Po zahájení spolupráce je nutné důsledně plnit dohodnuté podmínky.
  • Nízká cena nebo cenová výhodnost často není rozhodující, rozhodujícím faktorem je perspektiva dlouhodobého obchodního styku a vysoká kvalita výrobku odpovídající japonským parametrům a potřebám.
  • Dovozce, který se rozhodne prodávat své zboží do Japonska, musí být připraven na požadavky vysokého objemu a nezbytnost včasných dodávek - je nepřijatelné, aby zavedený produkt najednou chyběl.

Státní svátky

  • 1. ledna (Nový rok, gandžicu)
  • druhé pondělí v lednu („Příchod věku", seidžin no hi)
  • 11. února (Den vzniku císařství, kenkoku kinenbi)
  • 20. či 21. března (jarní rovnodennost, šunbun no hi)
  • 29. dubna (den Šówa, Šówa no hi)
  • 3. května (Den ústavy, kenpó kinenbi)
  • 4. května (Zelený den, midori no hi)
  • 6. května (Dětský den, kodomo no hi)
  • třetí pondělí v červenci (Den oceánu, umi no hi)
  • 11. srpna (Den hor, jama no hi)
  • třetí pondělí v září (Den úcty ke starým a k dlouhověkosti, keiró no hi)
  • 23. či 24. září (podzimní rovnodennost, šúbun no hi)
  • druhé pondělí v říjnu (Den zdraví a sportu, taiiku no hi)
  • 3. listopadu (Den kultury, bunka no hi)
  • 23. listopadu (Den práce, kinrókanša no hi)
  • 23. prosince (narozeniny císaře, tennó tandžóbi).

Pokud svátek připadá na neděli, je podle zákona o státních svátcích přesouván na pondělí. Japonsko vytváří i nové svátky. Před plánováním cesty je tedy vhodné nahlédnout do aktuálního seznamu např. na Japan Guide.

Pracovní a prodejní doba

Pracovní doba činí dle zákona maximálně 40 hodin týdně, nicméně přesčasy jsou v Japonsku běžným jevem. Dříve platilo, že přesčasové hodiny zákonem omezeny nejsou, avšak v r. 2018 byl odsouhlasen zákon, který v platnost vstoupí v roce 2019 (některé podniky začínají určité změny zavádět už v tomto roce), jehož součástí je i stanovení horní povolené hranice přesčasových hodin. Ta bude činit maximálně 45 hodin týdně a 360 hodin ročně. Existuje však možnost uzavření písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která v případě potřeby dovoluje 100 přesčasových hodin měsíčně a 720 hodin ročně.

Úřední hodiny jsou na většině úřadů (včetně např. pošty) od pondělí do pátku od 9:00 do 17:00. Banky mají otevřeno od pondělí do pátku od 9:00 do 15:00 (některé do 17:00).

Obchody mají většinou otevřeno sedm dní v týdnu od cca 10:00 do 19:00 nebo 20:00 hod. Existují však i podniky (např. některé restaurace nebo kadeřnictví), které mají stanovený jeden libovolný den v týdnu, kdy bývá zavřeno (tento den se japonsky řekne teikjúbi). Velmi je též rozšířena síť obchodů s nepřetržitým provozem se základními potravinami a jiným spotřebním zbožím (tzv. convenience stores, japonsky konbini), jichž je po celém Japonsku téměř 50 tisíc.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Japonsko a Česká republika od r. 1998 praktikují bezvízový turistický styk. Český turista může v Japonsku pobývat po dobu až 90 dnů. Podmínkou je, že občan ČR na území Japonska nebude vykonávat výdělečnou činnost. Občané ČR mohou cestovat do Japonska s biometrickým pasem ČR. Minimální doba platnosti pasu není stanovena. Jelikož ČR dne 21.12.2007 vstoupila do Schengenu, Japonci mohou bez víza pobývat až 3 měsíce na území schengenského prostoru během šesti měsíců ode dne prvního vstupu do Schengenu. Po vyčerpání 3 měsíců musí japonští občané území Schengenu na zbývající období do doby uplynutí 6 měsíců ode dne prvního vstupu na území Schengenu opustit. Zůstat by mohli v případě, že by se mezitím stali držiteli dlouhodobého víza či povolení k pobytu vydaného některým z schengenských států.

Japonsko vyžaduje povinné snímání biometrických dat jako součást imigrační procedury. Každý návštěvník je na letišti požádán o poskytnutí otisků obou ukazováků a pořízení fotografie obličeje. Získané údaje jsou poté porovnány s databází osob, které Japonsko považuje za nežádoucí. Cestující, který se rozhodne biometrické údaje neposkytnout, nebude na území vpuštěn a na vlastní náklady bude nejbližším spojem navrácen do země odletu. Děti do 16 let jsou povinnosti odevzdání biometrických dat zproštěny. Návštěvníci jsou také žádáni o vyplnění imigrační a celní příletové karty, kterou zpravidla obdrží již na palubě letadla.

Samostatnou kategorii tvoří investoři a manažeři, kterým je po splnění příslušných požadavků udělován souhlas s pobytem na dobu 6 měsíců, jeden nebo tři roky. Žádost se předkládá předem na japonském velvyslanectví v zemi pobytu a musí být doložena řadou dokumentů o osobě žadatele, o zajištění jeho pobytu v Japonsku, o firmě, ve které bude žadatel působit (nebo ji zastupovat), včetně podrobného podnikatelského plánu. Vyřízení žádosti trvá cca 2–3 měsíce.

Japonské imigrační předpisy přiznávají úředníkům řadu oprávnění při posuzování a rozhodování o žádostech o krátkodobý pobyt (víza) nebo o dlouhodobý pobyt a umožňují jim vyžadovat od žadatele dodatečné písemné dokumenty či garance. Výše uvedené informace lze proto pokládat pouze za základní, s tím, že je nezbytné konzultovat v individuálních případech žádosti s japonským zastupitelským úřadem v Praze nebo v místě dlouhodobého/trvalého pobytu.

Doporučuje se příjíždět do Japonska s hotovostí na pokrytí potřeb na první dny, případně si hotovost vyměnit ihned po příletu do Japonska na letišti. Provozní doba japonských bank je kratší, než je tomu v Evropě. Některé bankomaty jsou pouze v japonštině a většina z nich navíc neakceptuje zahraniční karty. Nejvýhodnější je z pohledu výběru hotovosti na zahraniční platební kartu síť bankomatů obchodů 7-Eleven (7 Bank) a bankomatů japonské poštovní banky (JP Bank).

Řidičský průkaz ČR není japonskými úřady akceptován. Výjimka je nicméně přiznávána občanům ČR s povoleným dlouhodobým pobytem, kteří mohou získat japonský ŘP na základě předložení ověřeného překladu ŘP, vystaveného v ČR. Ostatní občané ČR by měli vlastnit mezinárodní řidičský průkaz, ten však platí pouze jeden rok. V Japonsku se jezdí vlevo. Za jízdu pod vlivem alkoholu jsou vysoké pokuty.

V Japonsku se přísně trestá nelegální práce. Jakmile proto imigrační policie nabude podezření, že cílem cesty občana není turistika, ale nelegální zaměstnání či jiná činnost, která je v rozporu s deklarovaným účelem cesty, nevpustí ho do země. Občan pak musí čekat na letišti na nejbližší let do ČR. Pokud není ten den v letadle volné místo, je nucen přespat v letištním hotelu, kde si sám hradí veškeré náklady, včetně policejního dozoru, a to až do odletu. Tyto náklady jsou nebývale vysoké a činí okolo 300–400 USD/noc. Riziko nevpuštění do země je vysoké zejména u těch cestovatelů, kteří v Japonsku pobývají již poněkolikáté v krátké době v rámci bezvízového turistického styku.

Užívání i přechovávání drog je v Japonsku trestné, a to v jakémkoli množství. Drogové delikty jsou trestány mnohem přísněji, než je obvyklé v ČR. Tolerováno není ani nošení kapesních nožů, jakkoli zdánlivě neškodných.

Japonsko je jinak mimořádně bezpečnou zemí, cizinci se mohou pohybovat kdekoli a v jakoukoliv denní dobu, aniž by se tím vystavovali riziku.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní pobyty cizinců v japonských firmách jsou dnes stále častější. Japonsko vydává 27 různých druhů víz, specifikovaných podle druhu provozované činnosti. Není přitom možné získat vízum pro manuální práci. Pracovní víza jsou většinou určena učitelům, odborníkům a vedoucím pracovníkům.

Základní přehled podmínek pro udělení víz lze nalézt na webu japonského Ministerstva zahraničních věcí.

Imigrační politika pro pracovní pobyt je přísná a aktuální podmínky je třeba v každém konkrétním případě konzultovat s Velvyslanectvím Japonska v Praze nebo se zástupci pražské kanceláře japonské vládní agentury JETRO.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Vzhledem k poměrně vysokým nákladům na zdravotní péči se doporučuje uzavřít před cestou do Japonska cestovní zdravotní pojištění, zahrnující úhradu nákladů na repatriaci či převoz ostatků.

Běžná návštěva praktického lékaře s předepsáním léků stojí celkem okolo 10 000 JPY (tedy cca 2 000 Kč). Drahé je zubní ošetření, kdy vstupní konzultace bez ošetření může stát okolo 7 000 JPY. V případě hospitalizace se náklady pohybují v řádech statisíců až milionů jenů, přičemž si pacient zvlášť hradí náklady na stravu, lůžko, služby atd.

Úroveň zdravotnických služeb odpovídá běžnému standardu zemí EU. Problémem je jazyková bariéra, neboť lékaři často (stejně jako většina obyvatel Japonska) nemluví anglicky. Při objednání se tak doporučuje ověřit, zda lze s lékařem hovořit anglicky.
Mezi doporučená zařízení s anglicky hovořícím personálem lze např. zařadit:

V případě naléhavé potřeby lze po 24 hodin denně kontaktovat Japan Helpline (rady pro cizince v angličtině) na bezplatném telefonním čísle: 0120-461 997 nebo záchrannou službu na telefoním čísle 119. Zdravotní problémy lze rovněž konzultovat s Asociací lékařů v Asii AMDA na telefonním čísle: 03-5285 8088 nebo s Free Medical Information Services na telefonním čísle: 03-5285 8181.

Pomoc s vyřizováním formalit v případě dopravní nehody nabízí Information Service for Foreigners na telefonním čísle: 03-5320 7744.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: