Jen domácí produkce menší obchody nespasí

21. 2. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

„Samotný prodej ryze českých potravin obchodům na venkově nepomůže,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza.

Počet certifikovaných českých prodejen se značkou Tradiční český obchod nedávno překročil stovku. Jak vnímá a hodnotí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) projekt, který má dostat více českého zboží na pulty prodejen?
Jsem rád za jakoukoliv aktivitu, která zlepšuje kulturu prodeje, modernizuje obchody a zavádí nové trendy do distribuce, skladování i prodeje potravin. Český zákazník si zaslouží to nejlepší, a proto oceňuji všechny investice do českého obchodu. Jen obchodníci, kteří jsou členy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR), za posledních pět let investovali do modernizace a rozvoje své obchodní sítě přes 50 miliard korun.

Může mít podle vás zájem firem o certifikát pozitivní efekt pro českého zákazníka?
Jakákoliv certifikace musí být o schopnosti nabízet kvalitní zboží v hezkém prostředí. Již tři roky pořádáme soutěž Diamantová liga kvality a hodnotíme právě formu prodeje. Když se podívám na výsledky jednotlivých ročníků, vidím, jak rychle jde v našich obchodech vývoj kupředu. Velký vliv má také spokojenost prodavačů – za poslední tři roky jsme navýšili platy zhruba o třetinu. Čím spokojenější jsou zaměstnanci, tím kvalitnější je obsluha zákazníků.

Přispívá to ke zlepšení kvality zboží v obchodech či rozvoji drobných obchodů na venkově?
Co se týče malých obchodů na venkově, je pro mě klíčem jejich propojení se životem obce – mohou nabízet poštovní služby jako partner České pošty, mohou poskytovat přístup na internet. Možností a inspirace je hodně, ale chce to kreativní přístup a podporu státu, krajů i dané obce, aby se život na vesnici udržel. Samotný prodej českých potravin bez přidané hodnoty stačit nebude.

Vztahy mezi Asociací českého tradičního obchodu (AČTO) a SOCR byly v posledních letech napjaté. Nechce SOCR na zmíněném projektu nějakým způsobem spolupracovat, aby se do něj zapojili i větší hráči?
Nežiji minulostí a nechci trávit čas neproduktivními debatami, co, kdy, kdo a komu před pěti lety udělal. Rozumní lidé se dívají kupředu a investují do spolupráce. Dnes dokážeme dobře spolupracovat s ministerstvem zemědělství, dáváme dohromady projekty se zemědělci i potravináři, klíčová je pro mě kooperace s organizacemi na ochranu spotřebitele. Členové SOCR mají zájem prodávat kvalitní české potraviny a jsou připraveni udělat vše pro to, aby byly k dispozici. Je jen na AČTO a na jejích jednotlivých členech, jestli s námi chtějí spolupracovat. Jsem na to za Svaz obchodu připraven a věřím, že společnou řeč najdeme.

Lidé si zvykli nakupovat v supermarketech nebo ve vietnamských „večerkách“, které mají déle otevřeno. Co musejí menší české obchody udělat pro to, aby přilákaly zákazníky?
I čistě české obchodní řetězce dnes provozují supermarkety a dělají to úspěšně. Pokud bych byl na jejich místě, řešil bych spíše než velké prodejny ve velkých městech vietnamské večerky. Často se totiž stává, že na vesnici nebo malém městě zavře místní samoobsluha, protože je ve ztrátě – a na jejím místě se objeví vietnamský obchod. Funguje na stejné ploše, má stejný či širší sortiment, má déle otevřeno. Být na místě těch, kteří musí malé prodejny zavírat, důrazně bych se ptal, jak je možné, že jeden byznys model nepřežil a ten druhý žije.

Uvěřili Češi, že je tuzemské zboží stejně kvalitní nebo kvalitnější než zahraniční?
Musíme na tom všichni společně pracovat, investovat do vzdělávání zákazníků, ukazovat jim, jak skutečně funguje zemědělství a proč stojí zato ho zachovat, podporovat domácí produkci a zdůrazňovat její kvalitu. Proto se mi líbí třeba projekt České cechovní normy, který definuje výrobní proces jednotlivých potravin tak, aby šlo o kvalitu. A byl bych rád, aby se tyto normy protáhly už i na vstupní suroviny.

Jaká je v tomto případě role Svazu obchodu a cestovního ruchu?
Jako SOCR se chceme více zapojit právě do podpory těchto programů kvality a do podpory regionálních potravin. Určitě pomůže i redefinice české potraviny v zákoně podle reálných možností a dostupností primárních surovin. Konzumenti jsou ochotni si za kvalitu připlatit a v nabídce očekávají aktuální trendy. Na druhé straně je zapotřebí uspokojit velkou část zákazníků, u nichž je cena důležitým faktorem pro rozhodování o nákupu.    

Roste tedy zájem o české potraviny?
Čísla jasně ukazují, že ano. Obchodníci tento trend samozřejmě vítají a podporují ho. Narážejí však na mnohdy nedostatečné výrobní kapacity českých výrobců, čímž se celý proces podpory českých potravin brzdí. SOCR klade důraz na komunikaci s menšími výrobci, jejich podporu a navázání spolupráce.

Pravidelně pořádáme setkání stávajících i nových lokálních dodavatelů se zástupci obchodních řetězců tak, abychom pomohli zajistit dostatečně širokou škálu produktů pro české spotřebitele. Ze statistik obchodníků vyplývá, že obrat prodeje potravin od českých dodavatelů dosahuje v rámci jednotlivých řetězců až 77 procent.

Vedle obsluhy českých zákazníků pomáháme dostat české potraviny na další evropské trhy. Díky spolupráci s řetězci se ročně vyvezou české potraviny za 18 miliard korun a věřím, že společně dokážeme tento objem ještě navýšit. Konkurenceschopnost českých potravin ale zvýší jen dostatečné investice a společná tvrdá práce všech, ne volání po zákazu dovozu z jiných evropských zemí.

Mluvíte o vývozu. Je ale vůbec Česká republika potravinově soběstačná?
Považuji za velmi smutné, že ve většině základních potravin soběstačnosti nedosahujeme. Podle Českého statistického úřadu jsme soběstační jen v produkci hovězího masa, mléka a piva. Ostatní potraviny musíme dovážet – nemáme dost českého vepřového ani kuřecího masa, nemáme dost českého másla a pokračovat bych bohužel mohl ještě dlouho. Místo návrhů na povinný podíl českých potravin (český zemědělec nedokáže v řadě základních potravin uspokojit ani polovinu poptávky) bychom měli vést vážnou debatu o tom, jak navýšit českou produkci a jak posílit výrobu v ČR. Často totiž vyvážíme suroviny a dovážíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou, což považuji za špatné.

Jsou obchodní řetězce vstřícné ke spolupráci s lokálními dodavateli?
Obchodníci pečlivě reflektují preference svých zákazníků a k jednání s lokálními dodavateli vstřícní jsou. Rozhodujícími kritérii pro navázání takové spolupráce je především objem, kvalita, včasnost dodávky a cena. Svaz obchodu klade důraz především na komunikaci s menšími výrobci, jejich podporu a navázání spolupráce.

Pravidelně pořádáme setkání stávajících i nových lokálních dodavatelů se zástupci obchodních řetězců. Cílem je zajistit širokou škálu produktů pro české spotřebitele, kteří mají o lokální potraviny stále větší zájem. Výrazněji by mohl podíl lokálních výrobců stoupnout, pokud by se dokázali dohodnout a jako v okolních zemích vytvořit odbytová družstva, která jsou partnery obchodu a oběma stranám zjednodušují vzájemné vztahy.

Řetězce jsou též aktivní, pokud jde o darování zboží potravinovým bankám…
To nepochybně. Projevení solidarity s lidmi, kteří se nacházejí v nepříznivé životní situaci, by mělo patřit mezi jednu z lidských přirozeností. To je i motto listopadové Národní potravinové sbírky, jejíž už šestý ročník se vloni uskutečnil. Sbírka by nebyla myslitelná bez předních prodejců potravin a drogistického zboží a jsem rád, že podpora darování potravin i drogerie roste.

Národní potravinová sbírka je nejviditelnější aktivitou v této oblasti, ale obchodní řetězce darují potravinovým bankám potraviny po celý rok – a pomáhají také s distribucí, aby se co nejvíce jídla dostalo těm, kteří ho potřebují. Například společnost Penny Market bezúplatně zapůjčila potravinovým bankám své logistické centrum v Modleticích u Prahy, aby bylo možno skladovat větší objem potravin. Další obchodníci zase navyšují dary od svých zákazníků a podporují potravinové banky finančními prostředky.

Tomáš Prouza (45)

Vystudovaný ekonom působil v letech 2004 až 2006 jako náměstek ministra financí ČR a následně jako expert Světové banky. V letech 2014 až 2017 zastával funkce státního tajemníka pro evropské záležitosti při Úřadu vlády a koordinátora digitální agendy ČR. Prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) se stal v říjnu 2018.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. Foto: Hynek Glos.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek