Jihomoravský kraj: Přitažlivost růstu

7. 6. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Region jižní Moravy představuje jednoznačný příklad růstu ve všech ohledech. Jakkoliv jde dlouhodobě o jedno ze dvou hlavních center celé země, v minulosti se kraj potýkal s mnohými problémy.

Promyšlená koncepční politika přinesla výsledky. Největším úkolem kraje do budoucna tak bude udržet personálně to, co se na jihu Moravy v uplynulých letech vybudovalo.

Někdejší průmyslové podniky kraje si přes těžkosti povětšinou udržely svůj program i zaměření, centrum kolem Brna se vyprofilovalo významně jako středisko výzkumu, vývoje a technologií, zatímco jižní část kraje si nejenže udržela svůj zemědělský, ovocnářský a vinařský charakter, ale ještě ho pozvedla na kvalitativně zcela jinou úroveň a vytvořila dobré podmínky pro novou oblast cestovního ruchu, agroturistiky a gastroturistiky.

Předností kraje zkrátka je jeho rozmanitost, která dovoluje jednotlivým mikroregionům udržet si svou charakteristiku a tím i přitažlivost v rámci celku. Zároveň však tato rozmanitost je i důvodem rozvoje v různých částech kraje kvalitativně diferencovaného, což se zvláště na jihu projevuje – přes všechna pozitiva – viditelně negativně.

Doprava jako problém

Přes veškeré klady je právě oblast cestovního ruchu příkladem viditelných rezerv, které rozvoj turistiky, a nejen turistiky v regionu brzdí. Je tu dostatek jak přírodních, tak historických i kulturních památek, přesto právě Jihomoravský kraj trpí nízkým průměrným počtem přenocování a výraznou sezonností.

Jedním z důvodů je bezesporu dopravní infrastruktura. Samo Brno je velmi dobře dostupné, kraji však chybí páteřní silniční síť a stav většiny komunikací nižší třídy a mostů je neuspokojivý až havarijní. Stejně tak potřebám kraje dávno neodpovídá ani technický stav, ani kapacita železnic. Za očekáváním stále zůstává význam brněnského mezinárodního letiště.

Dlužno přiznat, že vedení kraje se snaží o nápravu nedostatků v oblasti dopravní infrastruktury, kterou chápe jako jednu ze základních podmínek dalšího rozvoje – priority jsou vytyčeny velmi zřetelně v osách dálnic D1, D52, D43 i D55, silnice I/53 či brněnského městského okruhu – všechny tyto stavby budou mít zásadní vliv na celkový budoucí potenciál kraje.

Dopravní dostupnost center a odlehlých lokalit je nezbytná pro mobilitu pracovní síly, a tedy posílení konkurenceschopnosti kraje v podmínkách vyčerpaného trhu práce. Připravenost angažovat se v tomto směru kraj deklaruje i jasně zpracovanými plány rozvoje pro příštích sedm let, mezi nimiž se objevují i nové trendy regionální politiky a principů rozvoje venkova.

Priority pro zítřek

Parametry zmíněného střednědobého rozvoje jsou postupně upravovány krajskými strategiemi – někdejší byla datována pro léta 2014-2020, navazuje na ni projednávaná strategie 2021-2027, která staví na nové podobě evropské kohezní politiky.

Pilíře rozvoje kraje tvoří vedle zmíněného akcentu na dobudování dopravní infrastruktury především podpora výzkumu a vývoje, podpora vzdělání a lidských zdrojů, nicméně zapomenuty nejsou ani oblast zdravotnictví či adaptace na klimatickou změnu. Zvláště v posledním bodě se jedná o hledání takové podoby využití a údržby krajiny, které by dokázalo zvrátit negativní důsledky někdejšího nezodpovědného hospodaření.

Ve všech oblastech se vedení kraje snaží hledat smart řešení, čehož důkazem může být Program rozvoje Jihomoravského kraje 2018-2021, který akcentuje plán Chytrý Jihomoravský kraj. V jeho rámci jsou definovány osy projektů, jako jsou ekologická doprava s využíváním dopravních prostředků na alternativní pohon, s využíváním solární energie, bioplynu a jiných ekologicky šetrných dopravních prostředků; dopravní prostředky MHD vybavené nabíječkou na telefon a Wi-Fi připojením na internet, s moderními technologiemi koupě jízdenky bezkontaktní platební kartou přímo u řidiče, s využitím informačních a telekomunikačních technologií využívaných pro systém řízení dopravních a přepravních procesů za účelem zvýšení výkonů, efektivity, bezpečnosti i komfortu dopravy.

Patří sem ale i rozvoj cyklodopravy a její organické začlenění do komplexního dopravního systému, Integrovaný dopravní systém, snižování spotřeby energie podporou cíleného budování energeticky efektivních budov, dobíjecí stanice pro elektromobily, elektrobusy, elektrokola či třeba inteligentní zdravotní péče.

(Kliknutím graf zvětšíte)

Ohlédnutí za chůze

Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že vedení kraje a subjekty, které mají na jeho rozvoj vliv, se velmi detailně ohlížejí za chůze. Objektivní zhodnocení dosavadní efektivity je jednou z cest, jak neusnout na vavřínech. Z hodnocení minulých aktivit je zřejmé, kde kraj tlačí bota – výrazně negativně lze hodnotit především disproporční rozvoj, který jsme již jako jedno ze stěžejních rizik zmínili.

Zatímco Brno, Slavkov, Židlochovice a Pohořelice a jejich okolí mohou být s výsledky uplynulých let a svým rozvojem spokojeny, Ivančice, Moravský Krumlov, Znojmo, Hodonín, Veselí nad Moravou, Kyjov a Bučovice jsou oblasti, kde o spokojenosti nemůže být ani řeči.

Srovnání absolutní hodnoty hrubého domácího produktu řadí Jihomoravský kraj hned za Prahu a kraj Středočeský. Třetí ekonomicky nejvýkonnější region republiky si svou pozici chce nejen udržet, ale rád by ji i vylepšil.

Důkazem snahy o koncepční a promyšlený rozvoj regionu je tak i výčet rizik, který materiál Program rozvoje Jihomoravského kraje pro období let 2018-2021 uzavírá – vedle nedostatečných finančních prostředků jsou zde jako rizika uvedeny především nedostatečná politická podpora pro realizaci programu rozvoje a jeho jednotlivých aktivit, nevhodné nastavení veřejných politik na národní úrovni, neztotožnění se jednotlivých garantů s pojetím aktivit či omezené zapojení spolupracujících subjektů. Tedy rizika vesměs politická.

Pohled předsedy představenstva KHK jižní Moravy Michala Štefla

Jižní Morava prožívá v posledních letech období výrazné konjunktury, která srazila míru nezaměstnanosti na minimum, vyhnala růst HDP na maximum a počet neobsazených pracovních míst se stal významnou bariérou dalšího růstu ekonomiky. Samozřejmě že i náš kraj má svoje problémové mikroregiony, což je částečně dáno historií – něco jako „sudetský syndrom“ - a částečně nerovnoměrným budováním dopravní infrastruktury, především absencí severojižních dálnic D43 a D52.

Kraj i město Brno byly velmi úspěšné v alokaci evropských fondů, především v rámci podpory vysokých škol a vědy a výzkumu. Budování center excelence, jako jsou CEITEC, ICRC a CzechGlobe, doprovázených desítkou dalších VaV center, dalo našemu kraji nový impulz, který bychom mohli přirovnat k přivedení železnice v polovině 19. století.

Tento proces podpory vědy a výzkumu je kromě evropské a republikové úrovně významně podporován i z úrovně kraje a města Brna, které se podílely nejen na budování Technologického parku, průmyslových zón, ale i na přivádění vědců z celého světa formou finančních injekcí do zvýšení mobility výzkumných kapacit.

I naše krajská komora iniciovala budování vědeckotechnických parků uprostřed areálů univerzitních kampusů ve spolupráci s VUT a Masarykovou univerzitou s cílem vybudovat interface mezi akademickou a podnikatelskou sférou pro podporu startupů a inovačních procesů. Oba parky TITC a Biology park Brno jsou plně obsazeny a zvažují další rozšíření.

Místo tradičních odvětví, jako bylo zemědělství, výstavnictví, textil a strojírenství, je dnes region zajímavý především elektrotechnickými a IT obory. Například se zde vyrábí třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů.

Brno je aktuálně centrem softwarových firem, oborů orientovaných na vesmír a letectví i dalších vysoce inovativních oborů. Společnosti jako Kiwi.com, Y SOFT, Kentico a další se staly obecně známými a zaznamenaly raketový růst. Jihomoravský kraj se navíc v posledních letech stal líhní velkých investičních skupin, které významně promlouvají do ekonomiky regionu i celé ČR. Za nejsilnější považuji aktuálně Jet Investment nebo DRFG, které se staly celorepublikovými pojmy.


Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek