Jihosúdánská republika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

Jihosúdánská republika
Republic of South Sudan

Prezident:
Salva Kiir Mayardit

Složení vlády:

  • Min. vládních záležitostí: Martin Elia Lomuro
  • Min. zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce: Deng Alor Kwol
  • Min. obrany a záležitostí veteránů: Kuol Manyang Juuk
  • Min. vnitra: Alfred Ladu Gore
  • Min. spravedlnosti a ústavních záležitostí: Paulino Wanawilla Onango
  • Min. v úřadu prezidenta pro národní bezpečnost: Obuto Maboe Mete
  • Min. pro parlamentní záležitosti: Peter Bashir Gbandi
  • Min. informací, komunikační technologie a poštovních služeb: Michael Makuei Lueth
  • Min. federálních záležitostí: Richard K. Mulla
  • Min. v úřadu prezidenta: Mayik Ayii Deng
  • Min. financí a plánování: David Deng Athorbei
  • Min. ropy: Dak Duop Bichock
  • Min. těžby: Taban Deng Gai
  • Min. zemědělství a potravinové bezpečnosti: Lam Akol Ajawin
  • Min. živočišné výroby a rybolovu: James Janda Duku
  • Min. obchodu a průmyslu: Stephen Dhieu Dau
  • Min. energetiky a přehrad: Dhieu Mathok Diing
  • Min. dopravy: John Luk Jok
  • Min. silnic a mostů: Rebecca Joshua Okwachi
  • Min. životního prostředí a lesů: Josephine Napwon
  • Min. půdy, bydlení a městského rozvoje: Mary Alphone Lodira
  • Min. vodních zdrojů a zavlažování: Sofia A. Gai
  • Min. ochrany divoké zvěře a cestovního ruchu: Jemma Nunu Kumba
  • Min. vyššího vzdělání, vědy a technologie: Peter Adwok Nyaba
  • Min. všeobecného vzdělání a vyučování: Deng Deng Hoc
  • Min. zdravotnictví: Riek Gai Kok
  • Min. práce, veřejných služeb a rozvoje lidských zdrojů: Peter Marcello Nasir Jelenge
  • Min. rovnosti pohlaví, dětí a sociálního zabezpečení: Awut Deng Acuil
  • Min. kultury, mládeže a sportu: Nadia Arop Dudi
  • Min. humanitárních záležitostí a zvládání katastrof: Hussein Mar Nyuot

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (červen 2017, odhad CIA): 13 milionů

Průměrný roční přírůstek (červen 2017, odhad CIA):  3,83 %

Demografické složení (2017, odhad SB):  49,9 % ženy, 51,1 % muži

Národnostní složení: obyvatelstvo je tvořeno mnoha etnickými skupinami, mezi hlavní patří:  Dinka 35 %, Nuer 15 %, dále Shilluk, Azande, Bari, Kakwa, Kuku, Murle, Mandari, Didinga, Ndogo, Bviri, Lndi, Anuak, Bongo, Lango, Dungotona, Acholi

Náboženské složení: křesťané (cca 60 %), animistická náboženství (33 %), islám (6 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Nominální HDP/obyv. (USD, běžný kurz, dle SB):

2013

2014

2015

2016

2017 odhad BMI

1 155

1 115

731

n/a

788
Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2013

2014

2015

2016

2017 odhad BMI

13 257

13 282

9 015

n/a

9 900
Míra inflace (%, dle SB):

2013

2014

2015

2016

2017

0,0

3,3

50,0

380,8

250

Ekonomika Jižního Súdánu je omezena na těžbu ropy a samozásobitelské zemědělství. Před vypuknutím konfliktu v prosinci 2013 byly výhledy pro hospodářský rozvoj příznivé, jakýkoliv další vývoj však závisí na vývoji stávajícího válečného konfliktu. Pokud dojde k jeho ukončení, prioritními úkoly vlády bude zabezpečení základních sociálních služeb, rozvoj zemědělství a investice do infrastruktury. Příjmy rozpočtu (kde téměř 2/5 výdajů je určeno na obranu) se odvíjejí, a do budoucna budou odvíjet, od vývozu ropy a získané rozvojové pomoci. V současnosti jsou však rozvojová pomoc, stejně jako případné zahraniční investice, limitovány probíhajícím konfliktem a vysokou mírou korupce.

Disponibilní údaje o výši HDP jsou vzhledem k vysokému podílu šedé ekonomiky pouze přibližné; odhaduje se, že od vzniku samostatného státu v r. 2011 HDP každoročně klesá v průměru o cca 5 % (se značnými výkyvy, vč. 30 % růstu v období 2013/14). Tento současný nepříznivý vývoj je doprovázen hyper inflací (310 % v polovině r. 2016) a soustavným poklesem kurzu domácí měny (o 90 % od zavedení pohyblivého kurzu koncem r. 2015).

Naprosto zásadním faktorem pro ekonomiku země je tak dosahovaný objem těžby ropy. Aktuální těžba (130 tisíc barelů denně) je díky poškození výrobních zařízení a nucené evakuaci zahraničních pracovníků zhruba na úrovni jedné třetiny plné kapacity. V zemi jsou třetí největší zásoby ropy v rámci subsaharské Afriky (po Nigérii a Angole); veškerá produkce je transportována ropovody do (severního) Súdánu, kde jsou i příslušné rafinérie. Vláda se proto snaží i o získání investorů pro výstavbu ropovodu na keňské pobřeží i výstavbu rafinérií na svém území.

Podnikatelské aktivity se odehrávají v rámci malých a středních podniků, které dominují všem oblastem ekonomiky, většina podniků má své sídlo v hlavním městě Juba. Jakémukoliv rozmachu podnikání ovšem brání politická nestabilita, nefunkční vládní instituce, nízká úroveň právního prostředí, vysoká míra korupce, nedostatečná infrastruktura, omezený přístup k půdě, omezený přístup k finančním prostředkům i nedostatek kvalifikované pracovní síly. Země trpí nedostatkem elektrické energie (většina je generována neekonomickými diesel agregáty) i nedostatkem tekoucí vody.

Jižní Súdán se v září 2016 stal členem East African Community. Členství v tomto uskupení zavazuje mj. dodržovat kritéria ekonomické konvergence (cílem uskupení je měnová unie). Toto ovšem představuje dlouhodobý záměr, pro vládu Jižního Súdánu zůstává bezprostředním úkolem zlepšit základní ekonomické ukazatele a tím obnovit důvěru v domácí trh.

Dle hodnocení Doing Business 2017 Světové banky se Jižní Súdán umístil na 186 místě ze 190 hodnocených zemí. Zlepšení tohoto stavu vyžaduje dosažení mírové dohody, která by umožnila nastolení právního prostředí a odvrácení hrozby nefunkčního státu.
Očekávaný vývoj v teritoriu:

Dle BMI Research 05/2018:

Ekonomické prostředí bude i nadále problematické. Přesto, že je předpokládán růst hospodářství, stále nebudou nahrazeny škody, k nimž došlo během let konfliktu. Navíc jedinou reálnou podporou ekonomického růstu a aktivit bude růst ropné produkce. Růst hospodářství je na rok 2018 odhadován v meziročním srovnání na 4,2 % a hlavní podíl budou mít vývoz ropy a vládní výdaje (díky vývozu ropy).

Pokračující ozbrojený konflikt neumožní výraznější příliv investic do země. Kromě toho povede ke zvýšeným výdajům na zbrojení na úkor kapitálových výdajů.

Jediným pozitivem během nadcházejícího ročního období bude růst ropné produkce, který odhadován na 5 % (2018). Protože export ropy tvoří ca 30 % HDP, promítne se tento růst do makroekonomických čísel výrazně. Vládní příjmy budou navíc podpořeny také růstem cen ropy - v roce 2018 je předpokládán na úrovni 18,7 %. Nicméně veřejné výdaje budou neproduktivní, půjdou do zvýšení platů a na zbrojení (dle jihosúdánského ministerstva financí půjde většina výdajů do administrativy, na "vládu práva" a do ministerstva obrany).

Přesto, že v prosinci 2017 bylo oznámeno zastavení palby, ozbrojené konflikty pokračují. "Díky" tomuto vývoji nelze předpokládat, že by do země šli jiní, než ropní investoři.

Nedobrý výhled doplňuje slabá zemědělská výroba, v jejímž důsledku nadále poroste inflace. Zásobování potravinami vázne v důsledku opouštění farem a vnitřního vysídlenectví obyvatelstva, ke kterému dochází zejména v hlavním "potravinářském regionu" - v Equatorii. Vývoj je doprovázen devalvací jihosúdánské libry vůči USD.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (% HDP, dle MMF):

 

2014

2015

2016

příjmy

28,6

19,0

20,9

výdaje

40,0

43,5

44,6

saldo

- 11,4

- 24,5

- 23,7

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance: n/a   

Bilance běžného účtu (odhad CIA, miliony USD

2016 2017
142 49

Devizové rezervy: n/a

Veřejný dluh vůči HDP: dle "Budget Balance in Africa" (https://www.cabri-sbo.org/en/countries/south-sudan)

2012 2013 2014 2015 2016
8,91 17,6 34,81 65,66 32,97

Zahraniční zadluženost: n/a

Dluhová služba: n/a

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka:

Bank of South Sudan
HQ Juba Town
P.O.Box 136, Juba
tel.: +211 9150 77077
web: https://bosshq.net  

Komerční banky:

Afriland First Bank
BP 640 Juba, 3 Hai Cinema Road
tel: +211 956 688 405

Commercial Bank of Ethiopia
Haileselasie Avenue Juba Town, Juba
tel.: +211 928 944 809 / 927 639 407

Ivory Bank
Hai Suk, Juba Town
tel: +211 811 820 239 / 977 117 611

Kenya Commercial Bank
Jebel Kujuru, Rockcity Hotel, Juba
tel.: +211 957 148 468

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu je rozdělena do tří pásem ve výši 0 %, 10 % a 15 %. Firemní daň dosahuje 10 % pro malé podniky a 15 % pro střední podniky. Dividendy, úroky a tantiémy podléhají 10 % dani. Daňový zákon z roku 2009 nenastavuje podmínky pro danění velkých podniků, nezavádí DPH, ani daň z pozemku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: