Jihosúdánská republika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

6. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

Do roku 2019 vstoupil Jižní Súdán se zbídačenou ekonomikou, obyvatelstvem ohroženým hladomorem a mírem, který funguje jen na papíře. Přesto země s jejími cynickými politickými elitami alespoň navenek relativně funguje a přetrvává mírný optimismus v tom smyslu, že případné obnovené boje se spíše ponesou ve znamení tradičních etnických střetů o zdroje a dobytek, než jako devastující celostátní občanské války.

Klíčovým okamžikem v historii mladého národa byla neděle 5. Srpna 2018, kdy prezident Jižního Súdánu Salva Kiir podepsal v Chartúmu dohodu o příměří a sdílení správy státu se zástupci hlavních opozičních skupin v čele s Riekem Macharem, svým bývalým viceprezidentem země a následně hlavním rivalem. Ačkoli v Jubě propukly spontánní oslavy, pozorovatelé upozorňují, že dohoda uzavřená v Súdánu 12. července byla porušena necelých 12 hodin po podpisu, navíc se od roku 2013 jedná o dvanáctou dohodu o zastavení bojů (žádná z nich neměla dlohého trvání)  a druhou o sdílení moci.

Dohoda předpokládá okamžité zastavení bojů a vytvoření nové přechodné vlády, která získá mandát na dalších 36 měsíců. Ve značně nabobtnalém kabinetu zasedne třicet pět ministrů, z toho dvacet nominuje prezident Salva Kiir, devět Riek Machar a šest bude reprezentovat další ozbrojené frakce. Prezident bude obklopen pěti viceprezidenty, jedním z nich bude opět Riek Machar. Není ovšem jasné, kde vláda vezme prostředky na takto početný kabinet v situaci, kdy státní zaměstnanci nedostali výplatu již déle než 18 měsíců. Súdánský prezident ve svém projevu ale vyjádřil naději, že do září dojde k obnově produkce ropy v Jižním Súdánu (v roce získání nezávislosti – 2011 – Jižní Súdán produkoval přibližně 350 000 barelů ropy denně, produkce však postupně kolabovala).

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

Jihosúdánská republika
Republic of South Sudan

Prezident:
Salva Kiir Mayardit

Složení vlády:

  • První viceprezident: Taban Deng Gai
  • Viceprezident: James Wani Igga
  • Ministerstvo Úřad prezidenta: Mayiik Ayii Deng
  • Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce: Nhial Deng Nhial
  • Ministerstvo obrany a válečných veteránů: Gen. Kuol Manyang Juuk
  • Ministerstvo národní bezpečnosti: Obote Mamur Mete
  • Ministerstvo zemědělství a lesnictví: Onyoti Adigo Nyikwec
  • Ministerstvo živočišných zdrojů a rybolovu: Kon Ngu
  • Ministerstvo vládních záležitostí: Martin Elia Lomuro
  • Ministerstvo obchodu, průmyslu a investic: Dr. Moses Hasan Ayet
  • Ministerstvo kultury, mládeže a sportu: Dr. Nadia Arop Dudi
  • Ministerstvo energetiky a přehrad: Dr. Dhieu Mathok Diing
  • Ministerstvo životního prostředí: Josephine Napon
  • Ministerstvo finance a ekonomického plánování: Salvatore Garang Mabiordit
  • Ministerstvo genderu, sociálních věcí a náboženských záležitostí: Awut Deng Acuil
  • Ministerstvo obecného vzdělávání: Deng Deng Hoc
  • Ministerstvo zdravotnictví: Dr. Riak Gai Kok
  • Ministerstvo vyššího vzdělávání, vědy a technologií: Yen Oral Lam
  • Ministerstvo výstavby, plánování a životního prostředí: Dr Lado Gore
  • Ministerstvo humanitárních záležitostí a zvládání krizí Hussein Maar Nyot
  • Ministerstvo informací a vysílání: Michael Makuei Lueth
  • Ministerstvo vnitřních záležitostí: Micheal Chiengjiek
  • Ministerstvo zavlažování a vodních zdrojů: Sophia Pal Gai
  • Ministerstvo spravedlnosti: Paulino Wanawilla
  • Ministerstvo práce, veřejné služby a lidských zdrojů: James Hoth Mai
  • Ministerstvo parlamentních záležitostí: Peter Bashir Bande
  • Ministerstvo ropy a těžby: Ezekiel Lul Gatkuoth
  • Ministerstvo silnic a mostů: Rebecca Joshua Okwaci
  • Ministerstvo dopravy a spojů: John Luk Jok
  • Ministerstvo ochrany přírody a turistiky: Jemma Nunu Kumba

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (červen 2018, odhad CIA, worldometers): 13 milionů

Průměrný roční přírůstek (červen 2017, odhad CIA):  3,83 %

Demografické složení (2018, odhad SB):  49,9 % ženy, 51,1 % muži

Národnostní složení: obyvatelstvo je tvořeno mnoha etnickými skupinami, mezi hlavní patří:  Dinka 35 %, Nuer 15 %, dále Shilluk, Azande, Bari, Kakwa, Kuku, Murle, Mandari, Didinga, Ndogo, Bviri, Lndi, Anuak, Bongo, Lango, Dungotona, Acholi

Náboženské složení: křesťané (cca 60 %), animistická náboženství (33 %), islám (6 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

HDP/obyv. (USD, běžné ceny, dle IMF DataMapper):

2014

2015

2016

2017 odhad BMI 2018

1 115

1050

241,53

234,34 250
Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2013

2014

2015

2016

2017 odhad BMI

13 257

13 282

9 015

n/a

9 900
index spotřebních cen (dle World Bank Projections):

2016

2017

2018 odhad

2019 odhad

410

125

131

49

 

Těžba ropy (dle SB)

  2015 2016 2017 2018 2019 odhad
těžba (miliony barelů) 59,3 45,5 46,3 46,5 47,6
cena ropy (USD/barel) 43,3 35,3 45,3 55,8 51,7

 

 

Ekonomika Jižního Súdánu je omezena na těžbu ropy a samozásobitelské zemědělství. Před vypuknutím konfliktu v prosinci 2013 byly výhledy pro hospodářský rozvoj příznivé, jakýkoliv další vývoj však závisí na vývoji stávajícího konfliktu. Pokud dojde k jeho ukončení, prioritními úkoly vlády budou zabezpečení základních sociálních služeb, rozvoj zemědělství a investice do infrastruktury. Příjmy rozpočtu (kde téměř 2/5 výdajů je určeno na obranu) se odvíjejí a do budoucna budou odvíjet, od vývozu ropy a získané rozvojové pomoci. V současnosti jsou však rozvojová pomoc, stejně jako případné zahraniční investice, limitovány probíhajícím konfliktem a vysokou mírou korupce.

Disponibilní údaje o výši HDP jsou vzhledem k vysokému podílu šedé ekonomiky pouze přibližné; odhaduje se, že od vzniku samostatného státu v r. 2011 HDP každoročně klesá v průměru o cca 5 % (se značnými výkyvy, vč. 30 % růstu v období 2013/14). Tento současný nepříznivý vývoj je doprovázen hyper inflací (310 % v polovině r. 2016) a soustavným poklesem kurzu domácí měny (o 90 % od zavedení pohyblivého kurzu koncem r. 2015).

Naprosto zásadním faktorem pro ekonomiku země je tak dosahovaný objem těžby ropy. Aktuální těžba (130 tisíc barelů denně) je díky poškození výrobních zařízení a nucené evakuaci zahraničních pracovníků zhruba na úrovni jedné třetiny plné kapacity. V zemi jsou třetí největší zásoby ropy v rámci subsaharské Afriky (po Nigérii a Angole); veškerá produkce je transportována ropovody do (severního) Súdánu, kde jsou i příslušné rafinérie. Vláda se proto snaží i o získání investorů pro výstavbu ropovodu na keňské pobřeží i výstavbu rafinérií na svém území.

Podnikatelské aktivity se odehrávají v rámci malých a středních podniků, které dominují všem oblastem ekonomiky, většina podniků má své sídlo v hlavním městě Juba. Jakémukoliv rozmachu podnikání ovšem brání politická nestabilita, nefunkční vládní instituce, nízká úroveň právního prostředí, vysoká míra korupce, nedostatečná infrastruktura, omezený přístup k půdě, omezený přístup k finančním prostředkům i nedostatek kvalifikované pracovní síly. Země trpí nedostatkem elektrické energie (většina je generována neekonomickými diesel agregáty) i nedostatkem tekoucí vody.

Jižní Súdán se v září 2016 stal členem East African Community. Členství v tomto uskupení zavazuje mj. dodržovat kritéria ekonomické konvergence (cílem uskupení je měnová unie). Toto ovšem představuje dlouhodobý záměr, pro vládu Jižního Súdánu zůstává bezprostředním úkolem zlepšit základní ekonomické ukazatele a tím obnovit důvěru v domácí trh.

Dle hodnocení Doing Business 2018 Světové banky se Jižní Súdán umístil na 185 místě ze 190 hodnocených zemí. Zlepšení tohoto stavu vyžaduje nastolení právního prostředí a odvrácení hrozby nefunkčního státu.
Očekávaný vývoj v teritoriu:

Ekonomické prostředí bude i nadále problematické. Přesto, že je předpokládán růst hospodářství, stále nebudou nahrazeny škody, k nimž došlo během let konfliktu. Navíc jedinou reálnou podporou ekonomického růstu a aktivit bude růst ropné produkce. Růst hospodářstvív roce 2019 je odhadován v meziročním srovnání na 2,5 % a hlavní podíl budou mít vývoz ropy a vládní výdaje (díky vývozu ropy).

Pokračující ozbrojený konflikt neumožní výraznější příliv investic do země. Kromě toho povede ke zvýšeným výdajům na zbrojení na úkor kapitálových výdajů.

Jediným pozitivem během nadcházejícího ročního období bude růst ropné produkce. Protože export ropy tvoří ca 30 % HDP, promítne se tento růst do makroekonomických čísel výrazně. Vládní příjmy budou navíc podpořeny také růstem cen ropy. Nicméně veřejné výdaje budou neproduktivní, půjdou do zvýšení platů a na zbrojení (dle jihosúdánského ministerstva financí půjde většina výdajů do administrativy, na "vládu práva" a do ministerstva obrany).

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (% HDP, dle MMF):

 

2015

2016

2017/18 projekce

2018/19 projekce

příjmy

19,0

20,9

36

34,3

výdaje

43,5

44,6

36,1

34,8

saldo

- 24,5

- 23,7

-0,1

-0,5

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (PROJEKCE MMF - poslední ověřené údaje jsou z roku 2014, miliony USD)

  2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018 2018/2019
bilance běžného účtu -630 25 -24 -262 -874
- obchodní bilance 1 500 2 697 3 182 2 799 2 063
-- export zboží 4 850 6 245 7 399 7 518 7 081
--- ropa 4 788 6 150 7 254 7 276 6 770
---mimo ropu 62 95 145 242 311
-- import zoží -3 350 -3 548 -4 217 -4 719 -5 018
- bilance služeb -1 165 -1 467 -1 572 -1 447 -1 406
- běžné transfery 509 236 -124 -333 -150
kapitálový a finanční účet 653 91 458 1 0 1 404
- kapitálový účet 69 125 240 266 279
- finanční účet 583 -34 217 759 1 125
-- přímé zahraniční investice -419 -277 -74 385 638
celková bilance 22 117 434 764 530

 

Vnější dluh a dluhová služba (PROJEKCE MMF¨)

  2015 2016 2017 2018 2019
vnější dluh (nominal, % HDP) 12,4 11,6 14,1 16,9 18,8
dluhová služba vztažená k exportu (%) 12,6 8,5 0,9 1,2 1,7

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka:

Bank of South Sudan
HQ Juba Town
P.O.Box 136, Juba
tel.: +211 9150 77077
web: https://bosshq.net  

Komerční banky:

Afriland First Bank
BP 640 Juba, 3 Hai Cinema Road
tel: +211 956 688 405

Commercial Bank of Ethiopia
Haileselasie Avenue Juba Town, Juba
tel.: +211 928 944 809 / 927 639 407

Ivory Bank
Hai Suk, Juba Town
tel: +211 811 820 239 / 977 117 611

Kenya Commercial Bank
Jebel Kujuru, Rockcity Hotel, Juba
tel.: +211 957 148 468

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu je rozdělena do tří pásem ve výši 0 %, 10 % a 15 %. Firemní daň dosahuje 10 % pro malé podniky a 15 % pro střední podniky. Dividendy, úroky a tantiémy podléhají 10 % dani. Daňový zákon z roku 2009 nenastavuje podmínky pro danění velkých podniků, nezavádí DPH, ani daň z pozemku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: