Jordánsko: Zahraniční obchod a investice

18. 11. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu (Jordánsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Jordánský zahraniční obchod je tradičně charakterizován výrazným deficitem, dovozy v roce 2018 převýšily domácí vývozy téměř trojnásobně. Z pohledu platební bilance však dochází k částečné kompenzaci díky příjmům z cestovního ruchu, remitencím Jordánců, kteří pracují v zahraničí a zahraničním investicím.

   

 

vývoz (mil. JOD)

dovoz (mil. JOD)

re-export (mil. JOD)  

2013

4 805,234

15 667,344

   812,789

2014

5 163,679

16 145,881

   789,917

2015

4 795,161

14 436,005

   763,193

2016

5 362,213

13 720,240

   962,125

2017

5 303,228

14 488,573

   875,283

2018

5 494,144

14 285,732

   898,040

Zdroj: Central Bank of Jordan, DEU Amman

Za rok 2018 se ve srovnání s rokem 2017 vývoz z Jordánska zvýšil o 3,6 % a dovoz se snížil o 1,1 %. Jordánská obchodní bilance zaznamenala ke konci roku 2018 deficit 8 791, 588 mil. JOD. Objemově nízký vývoz je spojen s poklesem hospodářských aktivit, uzavíráním podniků a dlouhodobým nenaplněním investičních plánů vlády, které by vedly k nárůstu výrobního a exportního potenciálu, včetně nedostatku reálných projektů. Další informace lze nalézt na (http://eeas.europa.eu/delegations/jordan).

Na obchodní výkonnost Jordánska působí řada externích vlivů, např. dosud ne plně fungující tradiční obchodní cesty jako důsledek regionálních konfliktů, ale i zátěž řešení přílivu uprchlíků. Jordánský dinár vůči koši ostatních měn mírně poklesl. Vývoz do arabských zemí se za rok 2018 zvýšil o 10,8 %, vývoz do USA poklesl o 11,1 %, do Asie poklesl o 3,6 %, do EU poklesl o 4,0 % (Zdroj DEU v Ammánu).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie byla v roce 2017 (údaje za rok 2018 dosud nejsou k dispozici) největším obchodním partnerem Jordánska s podílem 17,4 %, následovaly USA 13,4 %, Saúdská Arábie 13,3 %, Čína 10,9 %, UAE 4,8 %, Indie 3,8 %, Turecko 2,9 %, Japonsko 2,2 %, Egypt 2,1 %, aj.

V roce 2017 byly nejdůležitějšími vývozními destinacemi Jordánska v pořadí tyto země: USA s podílem na celkovém JO vývozu 24,9 %,  Saúdská Arábie s podílem 12,8 %, Indie s podílem 8,2 %,  Irák s podílem 8,2 %, dále Kuvajt 5,4 %, UAE 4,5 %, EU 2,8 %, Katar 2,6 %, Indonésie 2,3 %, Palestina 2,2 %. Pro jordánský vývoz je příznačná trvale malá diverzifikace jak z hlediska geografického, tak i z hlediska komoditního.

Nejdůležitějšími státy, které dovážejí do Jordánska, je EU s podílem na celkovém dovozu 22 %, Čína 13,6 %, Saúdská Arabie 13,5 %, USA 9,8 %, UAE 4,9 %, Turecko 3,4 %, Japonsko 2,8 %, Jižní Korea 2,7 %, Indie 2,5 %, Egypt 2,3 %, atd. (zdroj: Delegace EU v Ammánu, 3/2019).

Vývoz z EU do Jordánska za rok 2018 dosáhl 3,569 mld. EUR  - došlo k poklesu o 13,1 % ve srovnání s rokem 2017. Dovoz z Jordánska do EU za rok 2018 dosáhl 0,3 mld. EUR a došlo k poklesu o 16,4 % ve srovnání s rokem 2017. Hlavní vývozní produkty z EU byly stroje 20,3 %, chemické výrobky 15,0 %, dopravní prostředky 11,5 %, potraviny a nápoje 9,5 % zelenina 7,5 %. Hlavní dovozní produkty do EU byly chemické výrobky 36,4 %, textil 17,7 %, kovové výrobky 10,0 %, drahé kovy 7,5 %, zelenina 7,4 %. (zdroj DEU Amman).

 

Ve vztahu k EU je v platnosti Asociační dohoda s účinností od května 2002. Dne 1. ledna 2006 vstoupila v platnost Dohoda o obchodu s agrárními komoditami mezi EU a Jordánskem.

EU je na prvním místě v celkovém obchodu Jordánska (podíl 17,4 %), a také v jordánském dovozu (podíl 22,0 %). Pokud jde o vývozy z Jordánska, je EU na 7. místě v jordánském vývozu s podílem 2,8 % z celkového jordánského vývozu.

EU si uvědomuje, že efektivní řešení uprchlické krize začíná mimo Evropu a současně se snaží podporovat růst ekonomického potenciálu Jordánska. Za tím účelem byla uzavřena v Londýně 11. 2. 2016 dohoda „Compact EU – Jordan“ a její podrobnosti byly rozpracovány ve smlouvě o uvolnění pravidel původu zboží ze dne 19. 7. 2016. Dohoda představuje komplexní nástroj zaměřený na synergické řešení obou problematik.

Během r. 2018 pokračovala jednání jordánské strany s Evropskou unií, jejichž předmětem byla realizace zmíněné dohody „Compact  EU – Jordan“, a v jejím rámci především konkretizace nástrojů na podporu vzájemného obchodu.

Za účelem naplnění této dohody bylo v posledních dvou letech otevřeno 18 nových průmyslových zón, které mají zvýšit nejen zaměstnanost, ale i koncentrovat využití moderních technologií. Nové průmyslové zóny mají od státu daňové úlevy a současně na základě uvedené dohody mají relativně zajištěný vstup produkce na jednotný trh EU.

Pravidla o původu zboží „Rules of Origin“ Jordánsko vnímalo jako překážku zvýšení vzájemného obchodu s EU. Modifikovaná pravidla nyní umožní jordánským výrobkům s vymezeným podílem práce syrských uprchlíků vstup na jednotný trh EU. Jedná se o rozšíření zvýhodněných pravidel i na další výrobky z jordánského výrobního prostředí.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními položkami v roce 2017 (údaje za rok 2018 dosud nejsou k dispozici) byly oděvy, umělá hnojiva, potaš, fosfáty, zelenina, farmaceutika, strojírenské a dopravní výrobky. Komoditní struktura dovozů se v posledních letech příliš nemění, první příčky tradičně zaujímají ropa a ropné produkty, stroje a zařízení, dopravní prostředky, telekomunikační zařízení, plasty, železo a ocel, obilí.

Dovozy EU z Jordánska za rok 2018 byly ze 67,3 % tvořeny výrobky a ze 27,7 % surovinami. Dovozy do zemí EU měly dle Eurostat následující komoditní složení: chemikálie 38 %, oděvy 16 %, zemědělské výrobky 14 %, paliva/těžené suroviny 13,4 %, potraviny 13 %, minerály 10,3 %, řemeslné výrobky 6,7 % (zdroj Eurostat Colmext Statistical Regime 4).

Vývozy ze  zemí   EU do  Jordánska  byly  dle Eurostat za  rok  2018 tvořeny ze 72 % výrobky a ze 28 % surovinami.  Komoditní složení bylo následující: stroje a dopravní zařízení 32,4 %, jídlo a potraviny 23,3 %, strojírenství 18,1 %, energetická zařízení 7,8 %, chemikálie 16,5 %, paliva 3 %, aj. (zdroj Eurostat Colmext Statistical Regime 4).

Dle údajů Delegace EU v Ammánu z 3/2018  byl nárůst/pokles vybraných exportních odvětví v Jordánsku následující: vývoz hnojiv +21,7 %, potaš +10,2 %, oděvy +8,5 %, ovoce zelenina -6,3 %, farmaceutika -4,4 %, fosfáty -19,3 %. Na prvních místech v nárůstu dovozu je nafta a benzín (nárůst o 27,6 %), strojní zařízení (nárůst 18,6 %) a přírodní zkapalněný plyn (nárůst o 24,3 %) 

Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími jsou potravinářský průmysl a průmysl rafinérský. V obou případech se jedná o odvětví s malým exportním potenciálem, produkce je určena především pro domácí trh. Stavebnictví zůstává jedním z motorů jordánské ekonomiky, často investují zahraniční investoři z arabského regionu.

Sektor služeb je nejdůležitější z pohledu tvorby HDP, na kterém se podílí z 66 %. Jeho opěrnými odvětvími jsou bankovnictví a pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi, soukromé školství, doprava a komunikace a v neposlední řadě turistika, z níž jen zdravotní turistika vytváří 8,3 % HDP. Roste podíl turistiky, i když index terorismu v Jordánsku za rok 2018 meziročně stoupl z 3,79 na 3,92 (Zdroj https://tradingeconomics.com/jordan).

U zemědělské výroby je hlavním problémem chronický nedostatek vody. Téměř 90 % území země zaujímají pouště, obděláváno je pouze 7,6 % půdy, na jejíž zavlažování se spotřebovává přes 70 % veškeré vody. Jordánsko je 4. nejsušším státem světa.

Jordánsku se dostává silné mezinárodní podpory k financování a spuštění projektů výstavby obnovitelných zdrojů energie. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Francouzská rozvojová agentura poskytují  úvěry na průmyslové projekty, např. financování solárních elektráren v Jordánsku. EBRD investovala za dvě desítky let své činnosti v Jordánsku téměř 1 miliardu USD, z toho 90 % v soukromém sektoru a 10 % ve veřejném sektoru. Tento výsledek představuje značné navýšení původně stanovených plánů.

Jednou z priorit jordánské vlády je energetika a v jejím rámci budování obnovitelných zdrojů. Jordánské ministerstvo energetiky a minerálních zdrojů publikovalo „Akční plán ke zvýšení energetické účinnosti na období 2017 – 2020“ („National Energy Efficiency Action Plan 2017 – 2020“ - NEEAP), jehož cílem je zajistit spolehlivé zdroje energie při nejnižších možných nákladech, zvýšit energetickou účinnost v průmyslové výrobě a obecně prosazovat úspornost ve spotřebě energie.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi existuje 29 bezcelních zón (Free Zone, FZ), zřízených v zájmu podpory exportně orientovaného průmyslu a „tranzitního“ obchodu. Zboží v nich je osvobozeno od obvyklých poplatků a zachází se s ním jako se zbožím mimo území Jordánska. Zahraniční a místní firmy ve FZ požívají těchto výhod:

  • osvobození výnosů od daní z příjmů a sociálních služeb po dobu 12 let od zahájení prací;
  • mzdy nejordánských zaměstnanců nepodléhají daním z příjmů a sociálních služeb;
  • zboží dovážené do FZ nepodléhá clu, dovozním poplatkům a prodejní dani; vyvážené zboží je osvobozeno od všech daní a poplatků;
  • budovy v FZ nepodléhají povolovacím poplatkům a dani z nemovitostí;
  • investovaný kapitál a zisk může být volně repatriován;
  • cizí měna může být volně transferována.

Od r. 1997 vznikají na území Jordánska tzv. Qualifying Industrial Zones, QIZ`s. Zboží vyrobené v QIZ`s, jehož alespoň 35 % přidané hodnoty je vytvořeno v této zóně (tj. jordánského původu) a u kterého je 8 % inputů (respektive 7 % v případě IT sektoru) izraelské provenience, je při vývozu na trh USA osvobozeno od celních poplatků a kvót. Navíc příjmy z vývozu „QIZ výrobků“ jsou zcela osvobozeny od daní z příjmu a sociálního zabezpečení a dovážené suroviny na jejich produkci nepodléhají clu. Díky úspěchu první Al Hassan Qualifying Industrial Zone poblíž průmyslového Irbidu byly zřízeny další průmyslové zóny typu QIZ. V současné době jich je 19. Působí v nich cca 70 továren, které zaměstnávají více než 50 000 pracovníků.

 „Aqaba Special Economic Zone Authority“ (ASEZA) je finančně a administrativně autonomní instituce zodpovědná za řízení a rozvoj akabské volné zóny ASEZ.

ASEZ má ekonomické a obchodní úlevy, např. nižší daň ze zisku, odpadá povinnost placení sociální daně a daně z nemovitostí, nejsou uplatňována žádná restriktivní opatření vůči zahraničním investorům, navíc existuje možnost bezcelního dovozu zboží pro obchodní účely, 100 % vlastnictví objektů zahraničními investory a možnost zaměstnávání až 70 % zahraniční pracovní síly atd.

K největším současným projektům ASEZA patří přeložení a další rozšíření kontejnerového přístavu Aqaba a ropného terminálu, výstavba jižní průmyslové zóny, sklady na surovou naftu a výstavba rezidenčních a rekreačních objektů. ASEZA od r. 2017 připravuje zřízení tzv. „Dry Port“ , tj. překladiště a celní odbavení kontejnerů z přístavu Aqaba, které bude vybudováno cca 70 km od Aqaby. K tomuto překladišti povede nově vybudovaná železnice.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zatímco hodnota přímých zahraničních investic (FDI) v roce 2017 se ve srovnání s rokem 2016 mírně zvýšila a dosáhla 1 106,- miliónů JOD, tak za období 1 – 9/2018 ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 došlo k poklesu o 54 %. Celkový objem FDI za uvedené období byl 520 miliónů JOD (zdroj  http://eeas.europa.eu/delegations/jordan).  Hlavními faktory, které stojí za slabým přílivem přímých zahraničních investic, je regionální nestabilita a komplikovanost domácího legislativního rámce, který upravuje vstup investic do Jordánska.

Přesto mezinárodní instituce deklarují zájem o investice v Jordánsku, jako například Overseas Private Investment Corporation (portfolio OPIC investic v Jordánsku přesahuje částku 1 miliardy dolarů a zahrnuje poskytování přímých úvěrů malým a středním podnikům a společnostem, které přispívají k transferu technologií) nebo Mezinárodní finanční korporace (IFC), která bude směrovat své investice do Jordánska na projekty obnovitelných zdrojů energie, stejně jako na podporu domácímu finančnímu sektoru. V Jordánsku investuje také Evropská investiční banka (EIB), která v únoru 2019 poskytla Jordánsku půjčku ve výši 870 miliónů EUR a Evropská banka pro rozvoj a obnovu (EBRD).

Velký podíl na investicích mají Syřané, jejichž celkové investice do nových firem od začátku syrské krize dosahují téměř 200 milionů JOD. Od roku 2017 existuje „Saúdsko-arabský investiční fond“ s fondem ve výši 3 mld. USD, ze kterého jsou financovány projekty v klíčových sektorech v Jordánsku, např. zdravotnictví, doprava, aj.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky pro investice v Jordánsku upravuje zákon č. 15/1995 (Investment Promotion Law) včetně jeho pozdějších novelizací, který byl přijat s cílem podpořit zahraniční investice.

Nejdůležitější ustanovení zákona:

  • rovnoprávnost nejordánských a jordánských investorů;
  • pobídky pro investice ve vymezených oborech (průmysl, zemědělství, hotely, nemocnice, námořní a železniční doprava; další může stanovit vláda) a v určených oblastech země; pobídky se liší podle toho, zda jde příslušná oblast klasifikována jako A, B, C;
  • projekty realizované v tzv. zónách A, B, či C (jedná se o územní části Jordánska klasifikované jako „zóny s nízkým růstovým potenciálem“) jsou částečně osvobozeny od placení daně z příjmů a sociálního zabezpečení po dobu 10 let; v zóně A se jedná o 25 %, v zóně B o 50 % a v zóně C o 75 %;
  • rozšíření nebo modernizace projektu tak, že se zvýší jeho produkce nejméně o 25 %, znamená další rok daňové úlevy, maximálně po dobu 4 let;
  • dovoz základních prostředků pro projekt je osvobozen od cla po dobu 3 let;
  • náhradní díly pro projekt jsou osvobozeny od cla, nepředstavuje-li jejich hodnota 15 % celkové ceny základního prostředku, pro nějž se díl dováží;
  • hotely a nemocnice jsou osvobozeny od cla na dovoz nábytku a vybavení jednou za 7 let;
  • zahraniční investoři mohou dosud ve firmách podnikajících ve stavebnictví vlastnit podíl menší 50 %;
  • minimální hranice pro investici není stanovena;
  • zahraniční investor může transferovat ze země investovaný kapitál a zisk.

 

Níže je uveden popis situace a právních předpisů upravujících investice v Jordánsku:

 

1/ Je nutno rozlišit, zda se jedná o investice v oblasti obchodu, průmyslu, nebo služeb. V souladu s účelem investice musí být investující společností splněna a je kontrolována podmínka přítomnosti/nebo nepřítomnosti jordánského partnera v daném projektu spolu se zahraničním partnerem.

2/ Právní a administrativní pojetí investice bude odlišné, pokud půjde o existenci a působení společnosti ve volné zóně, nebo tzv. kvalifikované zóně, nebo v tzv. zvláštní zóně Aqaba.

Oblast investic je v Jordánsku upravena zákony:

Companies Law No. 27 of 1997

Investment Law No. 30 of 2014

Free Zones Law No. 2 of 2008

Aqaba Economic Law No. 8 of 1996

Income Tax Law No. 38 of 2018

Customs Law No. 20 of 1998

Labor Law No. 8 of 1996

 

Vzhledem k tomu, že každá investice nebo obchodovaná oblast má odlišný charakter, budou se postupy a schvalovací procesy nezbytné pro umístění investice v různých oblastech lišit případ od případu.

Jako příklad lze uvést:

  1. Podmínky investic v obchodu jsou odlišné od investic v průmyslu
  2. Specifická pravidla má oblast cestovního ruchu
  3. Investování do lékařství podléhá zvláštním podmínkám a kontrole
  4. Podmínky investic ve volných zónách se liší od ostatních oblastí.

Pro maximální míru úspěšnosti investice je žádoucí spolupracovat s osvědčenou místní právní kanceláří. Velvyslanectví ČR v Jordánsku má dobrou zkušenost s advokátní kanceláří Dr. Smadi, viz www.smadi-lawfirm.com, e-mail: smadi_lawfirm@yahoo.com. Firma nabízí investorům právní služby v oblasti založení společnosti, k získání všech nezbytných licencí a schválení investice, jakož i poskytování dalších standardních právních služeb.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: