Jordánsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu (Jordánsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Jordánské hášimovské království (česky)
  • Al-Mamlaka al-urduníja al-hášimíja (arabsky)
  • The Hashemite Kingdom of Jordan (anglicky)
  • Rozloha: 89 342 km2
  • Hlavní město: Ammán (2,4 mil. obyvatel, celý governorát má 4 milióny)
  • Úřední jazyk: arabština, používání angličtiny je rozšířené
  • Státní svátek: 25. květen (výročí vyhlášení nezávislosti v r. 1946)
  • Vznik státu: nezávislost 25. 5. 1946, po připojení části Palestiny (tzv. Předjordánska) byl v prosinci 1948 vyhlášen vznik Jordánského hášimovského království
  • Státní zřízení: konstituční monarchie
  • Země se člení na 12 provincií, tzv. „governorátů".
  • Hlava státu: král Abdulláh II. bin al-Husajn (Abdullah II. bin Al-Hussein), na trůn nastoupil 7. února 1999
  • Peněžní jednotka: jordánský dínár (JOD)=1000 filů; 1 USD=0,71 JOD (fixní kurz), 1 EUR = 0,86 JOD
  • Navázání dipl. styků: s ČSSR 11. 4. 1964
  • Velvyslanec ČR: Petr Hladík, pověřovací listiny předal 3. 12. 2013
  • Velvyslanec Jordánska: Husám al-Husajní, sídlící ve Vídni, pověřovací listiny předal 18. 3. 2014

Informace o Jordánsku:

Složení vlády (dekret ze dne 25. 02. 2018):

  • Prime Minister and Defense Minister
    Hani Mulki
    Tel: 464 - 1211  Fax: 464 - 2520  Website: www.pm.gov.jo
  • Deputy Prime Minister and Minister of Foreign Affairs and Expatriate Affairs
    Ayman Safad
    Tel: 464 - 4311  Fax: 465 - 0859  Website: www.mfa.gov.jo
  • Deputy Prime Minister Minister of State for Prime Ministry Affairs
    Jamal Sarayreh
    Tel: 464 - 4311  Fax: 465 - 0859  Website: www.mfa.gov.jo
  • Deputy Prime Minister and Minister of State for Economic Affairs
    Jafar Hassan
    Tel: 464 - 4311  Fax: 465 - 0859  Website: www.mfa.gov.jo
  • Minister of Interior
    Samir Mubaidin
    Tel: 569 - 1141  Fax: 560 - 6908  Website: www.moi.gov.jo
  • Minister of Water and Irrigation
    Ali Ghezawi
    Tel: 563 - 3100  Fax: 568 - 0075  Website: www.mwi.gov.jo
  • Minister of Higher Education and Scientific Research
    Adel Tweisi
    Tel: 534 - 7671  Fax: 533 - 7616  Website: www.mohe.gov.jo
  • Minister of Political and Parliamentary Affairs and Minister of State
    Musa Maaytah
    Website: www.mppa.gov.jo
  • Minister of Education
    Omar Razzaz
    Tel: 560 - 7181  Fax: 566 - 6019  Website: www.moe.gov.jo   
  • Minister of Culture
    Nabih Shuqum
    Tel: 569 - 6598  Fax: 569 - 6218 0  Website: www.culture.gov.jo     
  • Minister of Planning and International Cooperation
    Imad Fakhoury
    Tel: 464 - 4466  Fax: 464 - 9341  Website: www.mop.gov.jo
  • Minister of Labour
    Samir Murad
    Tel: 569 - 8186  Fax: 566 - 7193  Website: www.mol.gov.jo/
  • Minister of Health
    Mahmoud Sheyyab
    Tel: 566 - 5131  Fax: 566 - 5131  Website: www.moh.gov.jo
  • Minister of Social Development
    Hala Lattouf
    Tel: 593 - 1518  Fax: 560 - 7519  Website: www.mosd.gov.jo
  • Minister of Environment
    Nayef Fayez
    Tel: 556 – 0113 Fax: 556 – 0288 Website: www.moenv.gov.jo
  • Minister of Municipal Affairs and Minister of Transport
    Walid Muhyddin Al Masri
    Website: www.mot.gov.jo
  • Minister of Energy and Mineral Resources
    Saleh Kharabseh
    Tel: 586 - 3326  Fax: 586 - 5714  Website: www.memr.gov.jo
  • Minister of State for Media Affairs
    Mohammad Momani
    Website: www.msma.gov.jo
  • Minister of Public Works and Housing
    Sami Halaseh
    Tel: 585 - 0470  Fax: 585 - 7590  Website: www.mpwh.gov.jo
  • Minister of ICT and Minister of Public Sector Development
    Tel: 550 2530, Website: www.mopsd.gov.joMajd Shweikeh
  • Minister of Finance
    Omar Malhas
    Tel: 560 - 7191  Fax: 568 - 4692  Website: www.mof.gov.jo
  • Minister of Youth
    Bashir Rawashdeh
    Tel: 560 - 4717  Website: www.moy.gov.jo
  • Minister of Awqaf and Islamic Affairs
    Abdul Nasser Abul Bassal
    Tel: 566 - 6141  Fax: 560 - 2254  Website: www.awqaf.gov.jo
  • Minister of Tourism and Antiquities
    Lina Ennab
    Tel: 464 - 2311  Fax: 464 - 8465  Website: www.mota.gov.jo
  • Minister of Agriculture
    Khaled Hneifat
    Tel: 568-6151  Fax: 568-6310  Website: www.moa.gov.jo
  • Minister of State for Legal Affairs
    Ahmad Oweidi
    Website: www.msla.gov.jo
  • Minister of Industry, Trade and Supply
    Yarub Qudah
    Tel: 566 3774 Website: www.mit.gov.jo
  • Minister of Justice
    Awad Mashagbeh
    Tel: 465 - 3533  Fax: 464 - 3197  Website: www.moj.gov.jo
  • Minister of Transport
    Hussein Al Souob,
    Tel: 551 8111 Website: www.mot.gov.jo
  • Minister of State for Investment Affairs
    Muhannad Shehadeh,
    Tel: 560 8400 Website: www.jic.gov.jo  

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 10,143 mil. (červen 2017), z toho 1,4 mil. syrských uprchlíků
  • Růst populace: cca 4,6 %
  • Další velká města: Irbid (800 tis.), Zarqa (690 tis.), Salt (310 tis.), Mafraq (200 tis.)
  • Obyvatelstvo: převážně arabské (98 %), cca 65 % arabského obyvatelstva je palestinského původu
  • Náboženství: státním náboženstvím je islám sunnitského směru (94 % obyvatel), cca 4 % křesťané, 2 % šíité a drúzové.

Z celkového počtu cca 10,1 milionu obyvatel Jordánska tvoří Jordánci přibližně 7 milionů, přičemž ne-Jordánců majících v zemi trvalé bydliště je 3,1 milionu, což představuje cca 31 % celkové populace. Syřané tvoří 46 % ne-jordánského obyvatelstva žijícího v království a 13,2 % celkové populace. Z celkového počtu 1,4 milionu Syřanů v království jich v governorátu Ammán žije 480 tisíc. Egypťanů je v zemi 640 tisíc, z toho 390 tisíc v hlavním městě; 650 tisíc Palestinců je bez jordánského občanství. V Jordánsku žije cca 160 tis. Iráčanů, z toho velká část ilegálně. Přistěhovalectví je v Jordánsku dlouhodobým trendem, ročně přibývá díky imigraci obyvatelstvo průměrně o 5,3 %. Jordánců přibývá přirozeným přírůstkem ročně 3,2 %, zatímco ne-Jordánců 18 %. Za posledních 55 let narostla populace 10 krát a během 35 let klesl průměrný počet členů domácnosti z 6,7 na 4,8. Naopak cca 420 tis. Jordánců pracuje dlouhodobě v zemích Zálivu.

Z celkového počtu je 36 % obyvatel mladší 15 let. Z dospělých obyvatel je 40 % ekonomicky aktivních a 60 % ekonomicky neaktivních (30 % studentů, 54 % žen v domácnosti, 8 % má jiné vlastní příjmy/renty, 7 % invalidní, 1 % neuvedeno). Jordánsko se řadí se 67,8 % populace pod třicet let mezi nejmladší země na světě. Přibližně 70 % obyvatelstva žije ve městech.

V důsledku krize v Sýrii žije v Jordánsku 1,4 mil. Syřanů, z toho asi třetina vyžadovala podporu státu či dobročinných organizací. Z celkového počtu uprchlíků jsou 52 % děti a 25 % ženy. (zdroj:  www.jordantimes.com/news/local/population).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Nominální HDP (mld. USD)

34,71

35,64

36,68

37,81

38,65

39,46

HDP/ob. (USD)

2 839

2 856

3 278

 3 782

3 970

3 868

Růst HDP %

2,7

 2,9

 3,1

  2,2

 2,1

 2,0

Míra nezaměstnanosti %

12,2

12,6

12,9

14,6

15,3

 18,5

Míra inflace %

4,5

4,8

2,9

 0,9

2,1

 3,3

Zdroj: Světová banka, Central Bank of Jordan

Ve sledovaném období byly v Jordánsku externí výzvy znásobeny nedostatkem vnitřních strukturálních reforem v oblasti pracovního trhu, daní a investic, což způsobilo pouze 2% růst HDP. V Jordánsku lze očekávat akceleraci ekonomické aktivity za předpokladu, že se nebude zhoršovat regionální bezpečnostní situace. Růst by podpořily nižší ceny ropy a oživení důvěry investorů.  V roce 2018 má podle WB růst jordánské ekonomiky dosáhnout 2,2 %. Předpokladem uvedenho výhledu je efektivní využití rozvojové podpory EU (Rules of Origin) k eliminaci ekonomických dopadů uprchlické vlny ze Sýrie, kterým je Jordánsko v dlouhodobě rostoucí míře vystaveno.

Zvýšily se vnější tlaky na ekonomiku Jordánska především v důsledku vyšších nákladů rozpočtu (bezpečnost) a vyššího dovozu energie. Neutěšenou situaci v oblasti příjmů státního rozpočtu se vláda snažila v roce 2017 řešit daňovými úpravami - zvýšením daní a odstraněním dotací (došlo k odstranění dotací na mouku, což přineslo zdražení chleba a vyvolalo protestní demonstrace).

Jordánská obchodní bilance zaznamenala během roku 2017 deficit 9 186,- miliónů JOD. Došlo k poklesu exportu -1,1 % a nárůstu dovozů +5,6 % ve srovnání s rokem 2016. Deficit se meziročně zvýšil o 9,9 %. (http://eeas.europa.eu/delegations/jordan). Obecně pokračuje problém nenaplnění investičních plánů, potřebných k expanzi výrobního a exportního potenciálu.

Tlak na ekonomickou rovnováhu zůstává zvýšený hlavně kvůli nedostatečné zahraniční poptávce a poklesu exportu. Mírný příliv přímých zahraničních investic a převodů zabránil zhoršení platební bilance. Syrská občanská válka způsobila v uplynulých letech příliv syrských peněz a obchodních aktivit do Jordánska, a tím zvýšenou finanční pomoc mezinárodního společenství, což přispělo k relativní stabilizaci ekonomiky a získání spekulativního kapitálu z oblasti GCC.

Přímé zahraniční investice se ve srovnání s rokem 2016 (1 093,- miliónů JOD) ke konci roku 2017 mírně zvýšily na   1 106,- miliónů JOD (zdroj: http://eeas.europa.eu/delegations/jordan). Celkově se nadále nedaří udržet důvěru investorů. Výrazné jsou trvale nedostatky v infrastruktuře a dopravě. Přetrvává problém vysoké byrokracie, umocněný nepřehledností právních předpisů. Tento nežádoucí stav negativně ovlivňuje celou ekonomiku.

Hospodářský růst byl v uplynulých letech částečně stimulován řadou odvětví, která souvisela se syrskou uprchlickou krizí (inženýrské sítě, osobní a sociální služby), ale byl tlumen slabou průmyslovou výrobou a nedostatčným přílivem přímých zahraničních investic. Růst za r. 2017 ve výši 2 % byl umožněn vládními investicemi a obdrženými dotacemi. Dle disponibilních údajů byl za první tři čtvrtletí roku 2017 růst některých průmyslových oborů následující: důlní průmysl 15,8 %, zemědělství 5,2 %, finanční sektor 4 %, energetika 2,6 %, doprava 2,4 % (http://eeas.europa.eu/delegations/jordan). Pozn.: v předchozím roce 2016 vzrostly obory stavebnictví o 14,9 %, průmyslová výroba o 6,3 % a služby o 5,1 %.

Podíly jednotlivých odvětví na tvorbě HDP byly dle informace Ministerstva průmyslu zveřejněné v listopadu 2017 následující: vládní služby 22 %, finanční sektor 20 %, průmyslová výroba 18 %, turistika 10 %, doprava 9 %, stavebnictví 5 %, ICT 4 %, zemědělství 4%, ostatní služby 4, důlní průmysl 3%.

Dle statistického úřadu míra nezaměstnanosti v Jordánsku dosáhla koncem roku 2017 výše 18,5 %. Pokud by se podle poznatků mezinárodních studií podařilo Jordánsku rozvinout systém veřejné dopravy na bázi železnice a autobusů, došlo by k podstatnému snížení nezaměstnanosti díky tomu, že obyvatelé by měli možnost cenově dostupné dopravy za prací.

S ohledem na vyčerpání potenciálu konjunktury, způsobené přílivem peněz v souvislosti s příchodem syrských uprchlíků, se vláda snaží předejít poklesu aktivit soukromého sektoru masivní kampaní na zakládání partnerství PPP v celé řadě státem avizovaných projektových záměrů. K podpoře růstu bylo v roce 2017 založeno 18 nových průmyslových bezcelních zón.

V obchodování došlo v roce 2017 k určitým zlepšením, např. zjednodušil se přístup k půjčkám a zvýšila se kvalita služeb pro investory. Dle informace Delegace EU z 03/2018 se půjčky poskytnuté privátnímu sektoru zvýšily za rok 2017 o 9,4 %, ale přesto hlásí třetina podnikatelů, že má omezený přístup k financování. Jordánská vláda za tím účelem založila „Úvěrovací kancelář pro soukromý sektor“, která má usnadnit přístup MSP k úvěrům. Ve statistice „Doing Business“ za rok 2017 postoupilo Jordánsko na 103. místo, ve srovnání s 118. místem z roku 2016. Během roku 2017 byly v ekonomické oblasti přijaty následující nové zákony:

  • Zákon č.  1/2017 „Stock exchange regulation law“
  • Zákon č.  7/2017 „Consumer protection law“
  • Zákon č.  8/2017 „Energy and Minerals Regulatory Commission law“
  • Zákon č. 10/2017 „Law amending the Tourism law“
  • Zákon č. 12/2017 „Law amending the money collection law“
  • Zákon č. 16/2017 „ Law amending the Patent law“
  • Zákon č. 33/2017 „ Monitoring and Inspection on economic activities law“
  • Zákon č. 34/2017 „Law amending the Jordanian Companies law“.

Mezi sektory s největším potenciálem rozvoje patří textilní průmysl, energetika, těžba surovin a minerálů, výstavba infrastruktury. Byla znovuotevřena hranice s Irákem pro průchodnost zboží. Nejde o optimální stav, protože veškeré transportní zásilky firem tam i zpět jsou překládány na hranicích z nákladních vozidel jedné země do nákladních vozidel druhého státu. Tento fakt prodražuje a zpomaluje obchod.

Jordánská vláda oznámila v listopadu 2017 záměr vybudovat do roku 2050 „New City“, tj. osídlení nových oblastí na východ od letiště „Queen Alia Airport“ s návazností na dálnice do Saúdské Arábie a Iráku. Bude se jednat o moderní průmyslové a sídlištní prostředí celkem na ploše cca 400 km2.

Lze konstatovat, že nedostatky v infrastruktuře brání jordánské ekonomice předcházet vlivům regionální bezpečnostní krize. Dosavadním vládám se tento stav nedařilo napravit, v únoru 2018 proběhla nová rekonstrukce vlády. Dalšími omezujícími faktory jsou nárůst byrokracie a konfliktní právní předpisy, které dostatečně nezohledňují potřeby investorů. V zemi existuje více než 200 různých předpisů a omezení týkajících se  podnikatelské sféry.

Pro rok 2018 vláda uvažuje o přijetí nového zákona o dani z příjmů. (V roce 2017 se předpokládalo vybrat 1 046 miliónů JOD na daních, skutečnost však byla o 10 % nižší). Změna daně z příjmů by se měla týkat jak podnikových daní, tak daní z příjmu jednotlivců. Předpokládá se odstranění výjimek a sjednocení daní podniků na 20 % s výjimkou bank, kterým zůstane daň 35 %. U soukromných osob je v úvaze snížení výše příjmu, od které se začně platit daň, ze současných 1 000 JOD měsíčně na 750 JOD měsíčně. Dále uvalení daně ze zisku ve výši 10 %. Obecně se očekává nespokojenost s těmito úpravami a riziko sociálních nepokojů.

Zahraniční firmy a ekonomičtí analytici kritizují legislativní nestabilitu v zemi, tj. časté úpravy a změny zákonů, které negativně ovlivní rozhodování soukromých osob i podnikatelů. Pokud nový zákon zvýší v průmyslovém sektoru daňovou povinnost z dosavadních 14 % na 20 %, může dojít ke ztrátě/snížení konkurenceschopnosti jordánských výrobců. Jako další případné riziko budoucího vývoje obchodního trhu lze uvést křehkou politickou stabilitu a případné zvýšení latentního nebezpečí teroristických útoků.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2017 došlo k mírnému zlepšení situace veřejných financí především jako důsledku vládních opatření na posílení příjmů. Celkové veřejné příjmy rozpočtu za rok 2017 dosáhly 7 715,- miliard JOD a výdaje 8 467,- miliard JOD. Deficit státního rozpočtu za rok 2017 představoval dle poslední kalkulace 752 miliónů JOD. Nejvyšší výdaje byly ve vojenském a obranném sektoru. V rozpočtu centrální vlády na rok 2018 jsou příjmy plánovány ve výši 8 496,- miliard JOD a výdaje ve výši 9 039,- miliard JOD. Deficit centrální vlády po odečtení grantů se plánuje ve výši 543 miliónů JOD a měl by být o 209 miliónů nižší než v roce 2017. Celkový deficit centrální vlády a governorátů za rok 2018 má dosáhnout 831 miliónů JOD (zdroj: www.jordantimes.com/house-endorses-budget-bill-amid-notice).

Ve fiskální situaci se Jordánsko musí spoléhat na pomoc USA, MMF, Světové banky, EU a zemí GCC. Dle dohody čtyři nejbohatší země GCC (SAE, Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt) přispějí Jordánsku celkovou částkou 5 mld. USD. Peníze jsou uložené v jordánské centrální bance (CBJ) a budou uvolňovány na jednotlivé projekty. Tento mechanismus mimo jiné zlepšil stav rezerv Centrální banky (CBJ). V březnu 2017 Saudská Arabie přislíbila Jordánsku další půjčku na projekty v instrastruktuře ve výši 3 miliardy USD.

Přehled hlavních výdajů státního rozpočtu 2017 (srovnání s r. 2016)

Položka                                         hodnota mil JOD           podíl z celku              %ní změna

Mzdy zaměstnancům                                 1387,0                               17,0                       1,2
Nákupy zboží a služeb                                 380,4                                 4,7                    -14,3
Placení úroků                                               856,2                               10,5                        2,5
Podpory/dotace                                           287,9                                 3,5                      19,3
Granty                                                          109,8                                 1,3                     -11,1
Sociální benefity                                         1482,4                               18,1                        0,4
Různé výdaje                                                284,3                                 3,5                       33,2
Vojenské výdaje                                          2325,1                              28,4                         4,9
Kapitálové výdaje                                        1060,2                              13,0                         3,0

Zdroj: http://www.deljor.ec.europa.eu

Fiskální situaci výrazně komplikují vysoké výdaje na dovoz energií. Státní elektrárenská a distribuční společnost NEPCO se potýká s dluhy v řádu 1,8 mld. USD. Jordánsko usiluje o diverzifikaci zdrojů energie, včetně výstavby jaderné elektrárny o výkonu 2000 MW, která by měla být uvedena do provozu v roce 2023. V únoru 2017 byl schválen plán na zvýšení úspornosti v oblasti spotřeby energie (NEEAP). Připravuje se využití zdrojů ložisek zemního plynu v pobřežním šelfu mezi Kyprem a Izraelem. Do roku 2020 je v plánu vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů.

Jordánsko má podporu mezinárodního společenství pro nový přístup k řešení syrské uprchlické krize. Nová strategie by neměla být založena jen na humanitární pomoci, ale měla by také zahrnovat cílený hospodářský rozvoj, aby království bylo schopno se vyrovnat se zátěží pobytu uprchlíků, při jejímž řešení narazilo na limity svých ekonomických možností. Podle Světové banky by ukončení války v Sýrii mohlo Jordánsko postavit do role klíčového zprostředkovatele rekonstrukce Sýrie, což by urychlilo také rozvoj ekonomiky království. Proto by se další pomoc měla orientovat na udržitelná řešení - vytváření nových pracovních příležitostí v průmyslu a obchodu. Zahraniční investice a podora jsou nezbytnou součástí holistického přístupu k řešení současné i budoucí situace Jordánska.

Pro vytváření nových pracovních míst a podporu svého vývozu otevřelo v roce 2017 Jordánsko 18 nových volných ekonomických zón (k předchozím 11-ti) a ve spolupráci s mezinárodními investory bude umisťovat jejich produkci na jednotném trhu EU. Předpokládá se vytvoření přechodného období deseti let, během něhož by zmíněné opatření přilákalo investice, které v příštích letech vytvoří desetitisíce pracovních míst pro Jordánce a  umožní zaměstnat 200 000 syrských uprchlíků. K tomuto účelu dosáhlo Jordánsko zmírnění evropských pravidel o původu zboží pro své výrobky (Rules of Origin) od července 2016. Během roku 2017 zaměstnalo Jordánsko 83 tisíc syrských uprchlíků.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Jordánská platební bilance je tradičně charakterizována vysokým obchodním deficitem a přebytkem na účtu služeb. Kapitálový účet bývá – zejména díky transferům – vyrovnaný či mírně deficitní. Dluh běžného účtu se zvýšil v roce 2017 objemově o 4,4 %. Veřejný domácí dluh se v prosinci 2017 zvýšil na 95,3 % HDP (jde o zvýšení 0,2 % ve srovnání s 12/2016). Rozpočet je obvykle deficitní: vládní rozpočet za rok 2017 byl zejména v důsledku nákupů obranného sektoru deficitní o 752 milióny JOD. (Deficit státního rozpočtu za předchozí rok 2016 byl 914 miliónů JOD).

Největší položky v rozpočtu představují platy centrální vlády (42,1 %), sociální benefity včetně důchodů (14,4 %) a splácení úroků (11,2 %). V roce 2017 rostly příjmy o 5,2 %, ale výdaje vzrostly o 6,5 %. Deficit rozpočtu je v Jordánsku chronický a je způsoben velkou spotřebou vlády (platy úředníků). Záporný rozpočet je dlouhodobě také výsledkem nákupů pro vojenský sektor.

Jordánské devizové rezervy se koncem roku 2017 ve srovnání s předchozím rokem zvýšily (dle databáze Delegace EU v Ammánu) na 12 350,- miliónů USD. Ke konci ledna 2018 činily rezervy 12 443,- miliónů USD.

Celkové zadlužení v Jordánsku dosahuje 95,3 % z HDP, vláda deklaruje plán postupného snižování zadlužení na 77 % z HDP do roku 2021, zejména snížením běžných výdajů o 10 % a kapitálových výdajů o 5%.

Vnitrostátní úvěrování poskytnuté bankovním odvětvím pouze soukromému sektoru dosáhlo za rok 2017 výše 24,6 miliard JOD a celkové půjčky poskytnuté bankovním sektorem v daném roce byly 37,5 miliard JOD.  

Na rok 2018 vláda stanovila úkol aktivovat Jordánský investiční fond, podporovat účast soukromého sektoru na veřejných projektech, rozvoj turistiky, rozšiřovat projekty obnovitelné energie, zvýšit přístup k úvěrům, zlepšovat vzdělávací systém, zlepšovat fungování sociální sítě a expanzi investic.

Dlouhodobým problémem jordánské ekonomiky je zahraniční zadluženost. Díky úsilí vlády i samotného panovníka, jež aktivně vyjednává se členy Pařížského klubu a dalšími věřiteli, se daří zahraniční zadluženost udržovat na akceptovatelné úrovni.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Jordánsko se vyznačuje poměrně rozsáhlým bankovním a pojišťovacím sektorem, který se výraznou měrou podílí na tvorbě HDP. V zemi je registrováno 20 komerčních bank, z toho je 13 tzv. „národních“, zbytek jsou banky zahraniční. Dvě banky jsou islámské. Největším bankovním ústavem je Arab Bank, která drží cca 60 % veškerých bankovních aktiv. Komerční banky mohou prodávat, nakupovat a spravovat účty v cizích měnách, dohledem nad bankami je pověřena Central Bank of Jordan.

Hlavní komerční banky

Národní banky:

  • Arab Bank PLC
  • Bank of Jordan PLC
  • Cairo Amman Bank
  • Housing Bank for Trade and Finance
  • Jordan Kuwait Bank
  • Jordan Commercial Bank
  • Union Bank for Savings and Investment

Islámské banky:

  • Jordan Islamic Bank for Finance and Investment
  • Islamic International Arab Bank PLC

Zahraniční banky:

  • HSBC Bank Middle East LDT
  • Rafidain Bank
  • Citibank NA
  • Standard Chartered Bank
  • Audi Bank

Nejvýznamnější pojišťovny:

  • Arab Jordanian Insurance Group
  • Jordan Insurance
  • Jordan Insurance Services
  • General Arabia Insurance
  • Middle East Insurance
  • Jordan International Insurance

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nový daňový systém byl zaveden zákonem č. 57/1985 a v posledních letech byl již několikrát novelizován. Novelizace z roku 2017 mají cíl zvýšit přijmy do státní pokladny a zabránit únikům v placení daní. Obecným smyslem novelizace bylo zdokonalení daňového systému a vytvoření daňových pobídek pro zahraniční investory. Jordánský daňový systém v základních rysech odpovídá evropskému pojetí placení daní.

Firmy jsou zdaňovány na základě zdaňovacího příjmu po odečtení všech nákladů a odpočitatelných položek. Za odčitatelné náklady nepovažuje daňový systém následující položky:

  • náklady na stavbu nebo rekonstrukci, jež vede ke zvýšení hodnoty kapitálu;
  • částky odebrané z kapitálu pro použití v jiné aktivitě;
  • povinné a dobrovolné rezervy;
  • ztráty nahraditelné na základě pojištění nebo dohody o náhradě;
  • částky placené jako daň z příjmů a pro sociální služby;
  • mzdy, platy či jiné požitky vyplacené partnerovi nebo akcionáři za jeho práci ve firmě nebo při jejím vedení, jež přesahují stanovenou hranic.

Budovy, stroje, zařízení a nábytek, které jsou používané k produkování zisku, mohou být odepisovány podle stanovených procentních podílů jejich pořizovací ceny.

Tuzemské i zahraniční firmy platí daň ze zisku vytvořeného v Jordánsku. Pro různá odvětví je sazba daně stanovena následovně:

  • 15 % průmysl, těžba nerostů, hotely a nemocnice
  • 25 % ostatní firmy
  • 35 % pojišťovny a finanční instituce
  • 0 % zemědělské projekty

Dividendy a zisk rozdělený akcionářům a partnerům podléhá dani ve výši 10 %. Zisk transferovaný zahraničními subjekty je považován za rozdělený zisk a podobně jsou chápány i zálohy nebo půjčky partnerům.

Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů. Její výše se liší u pracovníků místních a zahraničních firem a u soukromého a státního sektoru.

Mzdy a platy cizinců v zahraničních firmách registrovaných v Jordánsku jsou zproštěny daně z příjmu. Ve státním sektoru je od daně z příjmu osvobozeno 50 % roční mzdy. V soukromém sektoru je od daně z příjmu osvobozeno prvních 12 000,- JOD ročního příjmu a poté se platí 25 %.

Kdo platí zdanitelný příjem nerezidentní právnické či fyzické osobě, musí 10 % částky do 30 dnů poukázat daňovému úřadu. Nerezidentní osoba posléze musí na konci zdaňovacího období vyplnit daňové přiznání a poté je zdaněna dle skutečného zisku.

Zaměstnavatel platící mzdy, platy, přídavky aj. musí odečíst daň a každý měsíc ji poukázat daňovému úřadu. Daňové přiznání se povinně předkládá do čtyř měsíců po skončení zdaňovacího období. Plátci, který zaplatí daň hned v prvním měsíci po skončení zdaňovacího období, je celková částka daně snížena o 6 %, ve druhém měsíci o 4 % a ve třetím měsíci o 2 %.

Je zavedena tzv. druhá fáze daně z obratu, jež svým charakterem odpovídá evropskému pojetí daně z přidané hodnoty. Tato daň se ze zákona vztahuje na obchodníky, kteří mají obrat nad 250 tis. JOD ročně, na výrobce s obratem nad 60 tis. JOD ročně a na všechny dovozce. Základní sazba daně z obratu aktuálně činí 16 %. Sníženou daňovou sazbu, příp. osvobození od daně má poměrně malý seznam zboží (vesměs základní potraviny) a služby cestovních kanceláří.

V rámci daňového zákona  platného od  ledna 2015  je korporátní   daň   rozdělena do čtyř  pásem  v rozmezí od 14 % u průmyslového sektoru do 35 % pro banky. Vláda  zavedla  korporátní daň  a některé daňové  výjimky pro vybrané oblasti průmyslu a svobodné zóny. Pro rok 2018 se plánuje změna daňového zákona.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: