Jordánsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu (Jordánsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

    • Jordánské hášimovské království (česky)
    • Al-Mamlaka al-urduníja al-hášimíja (arabsky)
    • The Hashemite Kingdom of Jordan (anglicky)
    • Rozloha: 89 342 km2
    • Hlavní město: Ammán (2,4 mil. obyvatel, celý governorát má 4 milióny)
    • Úřední jazyk: arabština, používání angličtiny je rozšířené
    • Státní svátek: 25. květen (výročí vyhlášení nezávislosti v r. 1946)
    • Vznik státu: nezávislost 25. 5. 1946, po připojení části Palestiny (tzv. Předjordánska) byl v prosinci 1948 vyhlášen vznik Jordánského hášimovského království
    • Státní zřízení: konstituční monarchie
    • Země se člení na 12 provincií, tzv. „governorátů".
    • Hlava státu: král Abdulláh II. bin al-Husajn (Abdullah II. bin Al-Hussein), na trůn nastoupil 7. února 1999
    • Peněžní jednotka: jordánský dínár (JOD)=1000 filů; 1 USD=0,71 JOD (fixní kurz), 1 EUR = 0,80 JOD
    • Navázání dipl. styků: s ČSSR 11. 4. 1964
    • Velvyslanec ČR: JUDr. Josef Koutský, pověřovací listiny předal 29. 11. 2018
    • Velvyslankyně Jordánska: Lina Al Hadid, sídlící ve Vídni, agrement bylo uděleno 16. 01. 2019, termín předání pověřovacích listin se očekává ve II. pololetí 2019

Informace o Jordánsku:

Složení vlády (dekret ze dne 09.05. 2019):

 

Prime Minister
Dr. Omar Al-Razzaz
Tel: 464 - 1211  Fax: 464 - 2520  Website: www.pm.gov.jo

Minister  of Education and Minister of  Higher Education and Scientific Research
Dr. Walid Maani
Tel: 534 - 7671  Fax: 533 - 7616  Website: www.mohe.gov.jo

Minister of Finance
Dr. Izzidine Kanakrieh
Tel: 560 - 7191  Fax: 568 - 4692  Website: www.mof.gov.jo

Minister of Foreign Affairs and Expatriates
Mr. Ayman Al Safadi
Tel: 464 - 4311  Fax: 465 - 0859  Website: www.mfa.gov.jo

Minister of Industry, Trade and Supply
Dr. Tariq Mohammad Hammouri
Tel: 566 3774 Website: www.mit.gov.jo

Minister of Interior
Mr. Salameh Hammad
Tel: 569 - 1141  Fax: 560 - 6908  Website: www.moi.gov.jo

Minister of Justice
Dr. Bassam Samir Talhouni
Tel: 465 - 3533  Fax: 464 - 3197  Website: www.moj.gov.jo

Minister of Public Works and Housing

Eng Fallah Abdullah Al Amoush

Tel 585 - 0470 Fax 585 - 7590 Website www.mpwh.gov.jo

Minister of Local Administration
Eng. Walid Masri

Website: www.moma.gov.jo

Minister of Planning and International Cooperation and State Minister for Economic Affairs
Mr. Mohamad Eses
Tel: 464 - 4466  Fax: 464 - 9341  Website: www.mop.gov.jo

Minister of Public Works and Housing

Eng. Falah Abdullah Al-Amoush

Tel: 585 - 0470  Fax: 585 - 7590  Website: www.mpwh.gov.jo

Minister of Social Development
Mrs. Basma Mousa Ishaqat
Tel: 593 - 1518  Fax: 560 - 7519  Website: www.mosd.gov.jo

Minister of Tourism and Antiquities

Mrs. Majd Mohammad Shweikeh
Tel: 464 - 2311  Fax: 464 - 8465  Website: www.mota.gov.jo

Minister of Transport
Mr. Anmar Al Khasawneh
Tel: 551 8111 Website: www.mot.gov.jo

Minister of Water and Irrigation
Eng. Raed Muzaffar Abu Al-Saud
Tel: 563 - 3100  Fax: 568 - 0075  Website: www.mwi.gov.jo

Minister of Labour
Mr. Nidal Bataineh
Tel: 569 - 8186  Fax: 566 - 7193  Website: www.mol.gov.jo

Minister of Health
Mr Saad Jaber
Tel: 566 - 5131  Fax: 566 - 5131  Website: www.moh.gov.jo

Minister of Agriculture and Minister of Environment
Eng. Ibrahim Shahahdeh
Tel: 556 – 0113 Fax: 556 – 0288 Website: www.moa.gov.jo

Minister of Awqaf and Islamic Affairs
Dr. Abdul Nasser Mousa A. Abu El Bassal
Tel: 566 - 6141  Fax: 560 - 2254  Website:  www.awqaf.gov.jo

Minister of Digital Economy and Entrepreneurship
Eng. Muthanna Gharaibeh
Tel: 550 2530, Website: www.moict.gov.jo

Minister of Culture and Minister of Youth
Dr. Mohammad Suleiman Aburman
Tel: 569 - 6598  Fax: 569 - 6218 0  Website: www.culture.gov.jo

Minister of Energy and Mineral Resources
Eng. Hala Adel Zawati
Tel: 586 - 3326  Fax: 586 - 5714  Website: www.memr.gov.jo

Minister of Political and Parliamentary Affairs
Eng. Musa Maaytah
Website: www.moppa.gov.jo

Deputy Prime Minister and Minister of State
Dr. Rajai Muasher
Tel: 464 - 4311  Fax: 465 - 0859  Website: www.mfa.gov.jo 

Minister of State for Media Affairs
Mrs. Jumana Ghunaimat
Website: www.msma.gov.jo

Minister of State for Legal Affairs
Mr. Mubarak Abu Yamin
Website: www.msla.gov.jo

Minister of State for Institutional Performance Development

Mrs. Yasera Ghosheh

Tel: 464 - 1211  Fax: 464 - 2520  Website: www.pm.gov.jo

Minister of State for Prime Ministry Affairs

Mr. Sami Daoud

Tel: 464 - 1211  Fax: 464 - 2520  Website: www.pm.gov.jo

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 10,022 419 miliónů (odhad OSN z 3/2019), z toho 1,2 mil. syrských uprchlíků
  • Růst populace: cca 4,6 %
  • Další velká města: Irbid (850 tis.), Zarqa (715 tis.), Salt (347 tis.), Mafraq (218 tis.)
  • Obyvatelstvo: převážně arabské (98 %), cca 65 % arabského obyvatelstva je palestinského původu
  • Náboženství: státním náboženstvím je islám sunnitského směru (94 % obyvatel), cca 4 % křesťané, 2 % šíité a drúzové.

Z celkového počtu cca 10,02 milionu obyvatel Jordánska tvoří Jordánci přibližně 7 milionů, přičemž ne-Jordánců majících v zemi trvalé bydliště je 3 miliony, což představuje cca 30 % celkové populace. Syřané tvoří 47 % ne-jordánského obyvatelstva žijícího v království a 11 % celkové populace. Z celkového počtu cca 1,2 milionu Syřanů v království jich v governorátu Ammán žije 490 tisíc. Egypťanů je v zemi 650 tisíc, z toho 400 tisíc v hlavním městě; 650 tisíc Palestinců je bez jordánského občanství. V Jordánsku žije cca 160 tis. Iráčanů, z toho část ilegálně. Přistěhovalectví je v Jordánsku dlouhodobým trendem, ročně přibývá obyvatelstvo díky imigraci průměrně o 5 %. Jordánců přibývá přirozeným přírůstkem porodnosti ročně 3,2 %, zatímco ne-Jordánců 18 %. Za posledních 55 let narostla populace 10 krát a během 35 let klesl průměrný počet členů domácnosti z 6,7 na 4,6. Naopak cca 520 tis. Jordánců pracuje dlouhodobě v zemích Zálivu.

Z celkového počtu je 35 % obyvatel mladší 15 let. Z dospělých obyvatel je 37 % ekonomicky aktivních a 63 % ekonomicky neaktivních (29 % studentů, 52 % žen v domácnosti, 11 % má jiné vlastní příjmy/renty, 6 % invalidní, 1 % neuvedeno). Jordánsko patří se 68 % populace pod třicet let mezi nejmladší země na světě. Přibližně 72 % obyvatelstva žije ve městech.

V důsledku krize v Sýrii žije v Jordánsku cca 1,2 miliónu Syřanů, z toho 761 tisíc je registrováno v rámci UNHCR. Asi 85 % uprchlíků žije pod limitem chudoby (údaje z ledna 2019). Většina syrských uprchlíků vyžadovala podporu státu či dobročinných organizací. Z celkového počtu uprchlíků je 48 % dětí a dalších 26 % prchlíků jsou ženy. zdroj: http://reporting.unhcr.org http://www.worldometers.info a další zdroje k dané problematice viz  www.jordantimes.com/news/local/population).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

Nominální HDP (mld. USD)

36,68

37,81

38,65

39,46

40,21

HDP/ob. (USD)

3 978

 4 782

5 260

5 178

4,012

Růst HDP %

 3,1

  2,2

 2,1

 2,0

1,9

Míra nezaměstnanosti %

12,9

14,6

15,3

 18,5

18,7

Míra inflace %

2,9

 0,9

2,1

 3,3

4,5

Zdroj: Světová banka, Central Bank of Jordan

 

Vývoj jordánské ekonomiky v roce 2018 nepřinesl zlepšení ekonomických ukazatelů. Hospodářský růst stagnoval v kontextu vnitřních problémů, ale i regionálních konfliktů. K 31. 12. 2018 došlo k poklesu zahraničních investic o 58,2 % ve srovnání s rokem 2017. Opět se zvýšily tlaky na ekonomiku Jordánska, především v důsledku nákladů rozpočtu. Zejména bezpečnost představuje 30,4 % celkových výdajů, za 1-9/2018 zde byl nárůst o 8 %. Ve srovnání s předchozím rokem se v uvedeném období zvýšily i náklady dovozu energie, a to o 43 %.

 

Nárůst inflace na 4,5 % ke konci roku 2018 z úrovně 3,3 % v prosinci 2017 odráží nedostatek zdrojů a růst cen ropy. Dle statistického úřadu míra nezaměstnanosti v Jordánsku dosáhla 18,7 %. Podle zpráv ekonomického tisku nezaměstnanost u mladých osob přesahuje 30 %. V březnu 2019 Ministerstvo práce slíbilo, že v roce 2019 vytvoří 30 000 nových pracovních míst.

Státní dluh Jordánska v prosinci 2018 dosáhl 94,1 % HDP. Celých 96 % energetických zdrojů je nutné dovážet. Vláda deklaruje plán postupného snižování zadlužení na 77 % z HDP do roku 2021, zejména snížením běžných výdajů o 10 % a kapitálových výdajů o 5 %.

 

Během roku 2018 došlo k prohloubení ekonomických problémů, nedošlo ke zvýšení růstu, trvala vysoká nezaměstnanost a poklesly zahraniční granty. Situaci v zemi komplikuje nedostatečná pružnost administrativního aparátu, byrokracie a potíže s implementací zákonů na prováděcí úrovni. Prioritami Jordánska jsou energie, doprava, voda, a dále zaměřit se na růst a vytváření pracovních míst, přilákat investice a vzdělanou/odbornou pracovní sílu do země.

 

Změna podílu hlavních odvětví na tvorbě HDP za 1-9/2018 při srovnání se stejným obdobím r. 2017 byla následující: HDP produkovaný v zemědělství vzrostl o 16 %, ve stavebnictví o 19 %, v průmyslové výrobě o 12 %, v dopravě o 3,2 % a ve službách o 2,6 %. Naopak klesl za dané období podíl důlního průmyslu na celkové tvorbě HDP o 15 %.

Kritický je dluh státní energetické společnosti NEPCO, vláda v r. 2018 vydala 2-letý plán sanace. Jordánsko se snaží přilákat investory velkých objemů tím, že jim uděluje občanství. Je patrná snaha udržovat přátelské vztahy s mezinárodními institucemi (WB, OECD, EIB, aj.) a dalšími sponzory. Stále jsou hledány i další zdroje u tradičních donorských zemí vyspělí Evropy či zemí Zálivu.

Pokud jde o nové zákony, vláda v listopadu 2018 vydala zákon o inspekci státních institucí, doplňující zákon o insolvenci a zákon o zaměstnávání syrských uprchlíků. V prosinci 2018 byla vydána novela zákona o daních, která má platnost do konce roku 2020. Připravuje se PPP zákon.

 

Dne 25. 11. 2018 vyhlásil premiér Omar Razzaz dvouletý plán na podporu ekonomiky. Cílem plánu je chránit znevýhodněné osoby, poskytnout kvalitní služby střední vrstvě, zvýšit produktivitu a podpořit právní stát. Priority vlády budou zaměřeny na projekty a programy, které by měly přímý dopad na život občanů, v rámci tzv. projektu „Národní renesance“.

Plán slibuje zlepšit právní předpisy, rozvíjet politický život, chránit veřejné svobody, posílit boj proti korupci, podporovat integritu a transparentnost, decentralizaci a účast občanů v komunitách. Má podporovat hospodářský růst, posílit výkon veřejné správy a zlepšit úroveň veřejných služeb, např. zdravotnictví, vzdělávání a dopravy.

Pokud by se podle poznatků mezinárodních studií podařilo Jordánsku rozvinout systém veřejné dopravy na bázi železnice a autobusů, došlo by k podstatnému snížení nezaměstnanosti díky tomu, že obyvatelé by měli možnost cenově dostupné dopravy za prací.

 

S cílem snížit nezaměstnanost bude dle plánu v příštích dvou letech vytvořeno 30 000 pracovních míst ročně ve veřejném sektoru a 35 000 až 40 000 pracovních míst má být každoročně vytvořeno soukromým sektorem.

 

Pokud jde o priority týkající se ekonomiky, tyto zahrnují „efektivní opatření“ ke zvýšení přímých zahraničních investic o 10 % a domácího vývozu o 5 % ročně. Plán předpokládá, že do konce roku 2020 bude vyráběno 35 % elektřiny z jordánské břidlice a obnovitelných zdrojů energie, čímž se zvýší energetická soběstačnost země.

Podíly hlavních odvětví na tvorbě HDP byly dle informace jordánského Ministerstva financí za rok 2018 následující: finanční sektor 25 %, vládní služby 21 %, turistika 13 %, průmyslová výroba 11 %, doprava 5 %, ICT 4 %, ostatní služby 4 %, stavebnictví 3 %, důlní průmysl 3 %, zemědělství 2 %. Mezi sektory s potenciálem rozvoje nadále patří textilní průmysl, energetika, těžba surovin a minerálů, výstavba infrastruktury. Pozitivně se vyvíjí sektor turistiky, byl nárůst turistů o 7,1 % a nárůst výnosů z turistiky o 12,6 %. 

 

Předpokladem růstu je také efektivní využití rozvojové podpory EU (dohoda Rules of Origin) k eliminaci ekonomických dopadů uprchlické vlny ze Sýrie, kterým je Jordánsko dlouhodobě vystaveno. Příchodem Syřanů se zvýšila energetická krize, a z toho vznikla hospodářská stagnace.

 

Tlak na ekonomickou rovnováhu zůstává zvýšený hlavně kvůli nedostatečné zahraniční poptávce a poklesu exportu.

S ohledem na vyčerpání potenciálu konjunktury, způsobené přílivem peněz v souvislosti s příchodem syrských uprchlíků, se vláda snaží předejít poklesu aktivit soukromého sektoru masivní kampaní na zakládání partnerství PPP v celé řadě státem avizovaných projektových záměrů.  K podpoře růstu jsou zakládány nové průmyslové bezcelní zóny, které mají daňové výhody a jsou výhodné. Podrobnosti k jejich fungování poskytuje Jordan Investment Commission (www.jic.gov.jo).

 

V obchodování došlo ke zjednodušení přístupu k půjčkám a zvýšení kvality služeb pro investory. Dle informace Delegace EU se půjčky poskytnuté privátnímu sektoru za 1-9/2018 zvýšily o 4,9 %. Jordánská vláda založila „Kancelář poskytující úvěry pro soukromý sektor“, která má usnadnit přístup MSP k úvěrům. Za jedenáct měsíců r. 2018 dosáhly úvěry poskytnuté soukromému sektoru 25,16 miliard JOD. Společnost „S&P Global Ratings“ koncem listopadu 2018 potvrdila svůj dlouhodobý zahraniční rating pro Jordánsko na úrovni „B+/B“. Dle statistik „Doing Business“ za rok 2018 je Jordánsko na 104. místě, ve srovnání s 103. místem z roku 2017.

 

Jordánská vláda oznámila záměr vybudovat do roku 2050 „New City“, tj. osídlení nových oblastí na východ od letiště „Queen Alia Airport“ s návazností na dálnice do Saúdské Arábie a Iráku. Bude se jednat o moderní průmyslové a sídlištní prostředí celkem na ploše cca 400 km2.

 

V říjnu 2017 byla znovu-otevřena pozemní hranice Karáma mezi Jordánskem a Irákem a v říjnu 2018 došlo k otevření pozemních hranic Jaber/Násib se Sýrií. To na jedné straně posiluje význam a atraktivitu Jordánska, na druhé straně zvyšuje rizika vyplývající z vývoje situace v oblasti. V prosinci 2019 bylo podepsáno několik dohod na podporu obchodu s Irákem, např. dohoda o ropovodu Basra – Aqaba, o výstavbě regionálních silnic nebo vybudování společného průmyslového parku o rozloze 24 km2 na společné hranici.

 

Lze konstatovat, že nedostatky v infrastruktuře brání jordánské ekonomice předcházet vlivům regionální bezpečnostní krize. Dosavadním vládám se tento stav nedařilo napravit, v říjnu 2018 proběhla nová rekonstrukce vlády. Dalšími omezujícími faktory jsou nárůst byrokracie a konfliktní právní předpisy, které dostatečně nezohledňují potřeby investorů. V zemi existuje více než 200 různých předpisů a omezení týkajících se  podnikatelské sféry.

 

Zahraniční firmy a ekonomičtí analytici trvale kritizují legislativní nestabilitu v zemi, tj. časté úpravy a změny zákonů, které negativně ovlivní rozhodování soukromých osob i podnikatelů. Jako další riziko budoucího vývoje obchodního trhu lze uvést křehkou politickou stabilitu, protestní demonstrace proti nezaměstnanosti i politice vlády a případné zvýšení latentního nebezpečí teroristických útoků.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Jordánský státní rozpočet je vždy deficitní: deficit státního rozpočtu za rok 2016 byl 914 miliónů JOD, za rok 2017 byl deficit v důsledku nákupů obranného sektoru deficitní o 752 milióny JOD, za rok 2018 o 842 miliónů JOD. Za rok 2018 vzrostly výdaje rozpočtu o 4,8 % a zisky o 3,4 %. (Zdroj DEU Ammán)

 

Státní rozpočet na rok 2019 byl koncem roku 2018 schválen parlamentem v následujícím znění: výdaje 9.255 miliard JOD (tj. nárůst o 437 miliónů
JOD) proti roku  2018 a příjmy  8. 610 miliard JOD (příjmy by se měly zvýšit o 14,8 % oproti roku 2018). Saldo - deficit bude 645 miliónů JOD. Příjmy by měly být podpořeny novým daňovým zákonem, který předpokládá zvýšení daní o 200 miliónů JOD ročně.

 

Největší položky v rozpočtu představují platy centrální vlády (42,1 %), sociální benefity včetně důchodů (14,4 %) a splácení úroků (11,2 %). Deficit rozpočtu je v Jordánsku chronický a je způsoben velkou spotřebou na přebujelou státnéí správu (platy úředníků). Záporný rozpočet je dlouhodobě také výsledkem nákupů pro vojenský sektor.

Na rok 2019 vláda předpokládá pokles zahraničních grantů na 600 miliónů JOD, ve srovnání s 916 milióny JOD z roku 2018 (zdroj: jordantimes.jo).

Za období 1-11/2018 skončil vládní rozpočet ve schodku 112,6 miliónů JOD. Nárůst výdajů rozpočtu v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018 bude 3,3 %. Plánovaný rozpočtový deficit (bez grantů) pro rok 2019 se rovná  2 % HND, v roce 2018 představoval 2,7 % HND. Deficit po započtení grantů bude 4 % HND (zdroj: www.tradingeconomics.com).

 

Poprvé v historii budou rozpočty governorátů připojeny k centrálnímu rozpočtu, aby byla možná kontrola a transparentní přehled hospodaření governorátů. K rozpočtu lze konstatovat, že vzrostly ceny zdrojů a objem položek je relativně stejný. Dle zprávy ministerstva financí bylo celkové zadlužení země na konci roku 2018 ve výši 94,1 % HDP. V průběhu roku 2018 Jordánsko jednalo s MMF, který označil za velmi závažný problém únik daní a zdůraznil, že je třeba přijímat strukturální reformy. Od začátku roku 2019 byla vyjednána nová půjčka s MMF ve výši 1,7 mld. USD.

 

Ve fiskální situaci se Jordánsko musí spoléhat na pomoc USA, MMF, Světové banky, EU a zemí GCC. Dle dohody z r. 2017 čtyři nejbohatší země GCC (SAE, Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt) přispějí Jordánsku celkovou částkou 5 mld. USD. Peníze jsou uložené v Jordánské centrální bance a budou uvolňovány na jednotlivé projekty. Tento mechanismus má za cíl zlepšit stav rezerv centrální banky (CBJ).  V březnu 2017 Saudská Arabie přislíbila Jordánsku další půjčku na projekty v instrastruktuře ve výši 3 miliardy USD, která je čerpána do konce roku 2020.

Přehled výdajů státního rozpočtu 1-9/2018 (a srovnání 1-9/2017)

 

Položka                                      hodnota mil. JOD           %ní podíl z celku          %ní změna

Mzdy zaměstnancům                      1 040,3                                    17,7                               1,1

Nákupy zboží a služeb                      230,0                                      3,3                             - 11,9

Placení úroků                                    745,6                                     12,2                             17,4

Podpory/dotace                               295,8                                       4,8                           48,9

Granty                                                91,4                                        1,5                            15,1

Sociální benefity                              1 129,8                                     18,5                               4,1

Různé výdaje                                      187,6                                      3,1                               -19,0

Vojenské výdaje                            1 855,0                                    30,4                            8,2

Kapitálové výdaje                               549,0                                      9,0                            - 15,2

 

Zejména bezpečnost představuje 30,4 % celkových výdajů, za 1-9/2018 zde byl nárůst o 8 %. Ve srovnání s předchozím rokem se v uvedeném období zvýšily i náklady dovozu energie, a to o 41,1 %.

Fiskální situaci výrazně komplikují vysoké výdaje na dovoz energií. Státní elektrárenská a distribuční společnost NEPCO se potýká s dluhy v řádu 1,9 mld. USD. Jordánsko usiluje o diverzifikaci zdrojů energie, včetně výstavby jaderné elektrárny o výkonu 2000 MW, která by měla být uvedena do provozu v roce 2023. V únoru 2017 byl schválen plán na zvýšení úspornosti v oblasti spotřeby energie (NEEAP). Připravuje se využití zdrojů ložisek zemního plynu v pobřežním šelfu mezi Kyprem a Izraelem. Do roku 2020 je v plánu vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů.

 

Jordánsko má podporu mezinárodního společenství pro nový přístup k řešení syrské uprchlické krize. Nová strategie by neměla být založena jen na humanitární pomoci, ale měla by také zahrnovat cílený hospodářský rozvoj, aby království bylo schopno se vyrovnat se zátěží pobytu uprchlíků, při jejímž řešení narazilo na limity svých ekonomických možností. Podle Světové banky by ukončení války v Sýrii mohlo Jordánsko postavit do role klíčového zprostředkovatele rekonstrukce Sýrie, což by urychlilo také rozvoj ekonomiky království. Průzkumy z ledna 2019 ukázaly, že kolem 50 % syrských uprchlíků neplánuje návrat do Sýrie. Proto by se další pomoc měla orientovat i na udržitelná řešení - vytváření nových pracovních příležitostí v průmyslu a obchodu. Zahraniční investice a podora jsou nezbytnou součástí holistického přístupu k řešení současné i budoucí situace Jordánska.

 

Pro vytváření nových pracovních míst a podporu svého vývozu otevřelo Jordánsko 18 nových volných ekonomických zón (k předchozím 11-ti) a ve spolupráci s mezinárodními investory bude umisťovat jejich produkci na jednotném trhu EU. Předpokládá se vytvoření přechodného období deseti let, během něhož by zmíněné opatření přilákalo investice, které v příštích letech vytvoří desetitisíce pracovních míst pro Jordánce a  umožní zaměstnat 200 000 syrských uprchlíků. K tomuto účelu dosáhlo Jordánsko zmírnění evropských pravidel o původu zboží pro své výrobky (Rules of Origin) od července 2016.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Jordánská platební bilance je tradičně charakterizována vysokým obchodním deficitem a přebytkem na účtu služeb. Kapitálový účet bývá – zejména díky transferům – vyrovnaný či mírně deficitní. Veřejný domácí dluh v prosinci 2018 představoval 94,1 % HDP a došlo k mírnému poklesu ve srovnání s prosincem 2017. Dluh představuje cca 27 mld. JOD.

Jordánské devizové rezervy byly koncem prosince 2017 ve výši 12 350,- miliónů USD. Koncem prosince 2018 ve srovnání s předchozím rokem dle databáze Delegace EU v Ammánu poklesly rezervy na 11 320,- miliónů USD. Klíčovými faktory relativně nízké úrovně rezerv jsou vnější nerovnováha a rostoucí dolarizace vkladů.

Celkové zadlužení v Jordánsku v prosinci 2018 dosáhlo 94,1 % z HDP, vláda deklaruje plán postupného snižování zadlužení na 77 % z HDP do roku 2021, zejména snížením běžných výdajů o 10 % a kapitálových výdajů o 5%.

Vnitrostátní úvěrování poskytnuté bankovním odvětvím soukromému sektoru dosáhlo za rok 2018 výše 24,65 miliard JOD (nárůst o 5,8 %) a celkové půjčky poskytnuté bankovním sektorem v daném roce byly 39 miliard JOD. Největší podíl úvěrů čerpaly sektory stavebnictví (26 %), obchod (17 %), veřejné služby (15 %), průmysl (11 %). (Zdroj DEU Ammán)

Vláda se snaží aktivovat Jordánský investiční fond, podporovat účast soukromého sektoru na veřejných projektech, podporovat rozvoj turistiky, rozšiřovat projekty obnovitelné energie, zvýšit přístup k úvěrům, zlepšovat vzdělávací systém, zlepšovat fungování sociální sítě a expanzi investic, nicméně výsledky přicházejí pomalu.

Dlouhodobým problémem jordánské ekonomiky je zahraniční zadluženost. Díky úsilí vlády i samotného panovníka, jež aktivně cestuje a vyjednává se členy Pařížského klubu a dalšími věřiteli, se daří získávat nové půjčky, které se zčásti používají na restrukturalizaci předchozích půjček a zčásti na nové projety.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

 

Jordánsko se vyznačuje poměrně rozsáhlým bankovním a pojišťovacím sektorem, který se výraznou měrou podílí na tvorbě HDP. V zemi je registrováno 20 komerčních bank, z toho je 13 tzv. „národních“, zbytek jsou banky zahraniční. Dvě banky jsou islámské. Největším bankovním ústavem je Arab Bank, která drží cca 60 % veškerých bankovních aktiv. Komerční banky mohou prodávat, nakupovat a spravovat účty v cizích měnách, dohledem nad bankami je pověřena Central Bank of Jordan.

Hlavní komerční banky

Národní banky:

  • Arab Bank PLC
  • Bank of Jordan PLC
  • Cairo Amman Bank
  • Housing Bank for Trade and Finance
  • Jordan Kuwait Bank
  • Jordan Commercial Bank
  • Union Bank for Savings and Investment
  • Investbank
  • Capital Bank of Jordan
  • Banka Al Etihad

Islámské banky:

  • Jordan Islamic Bank for Finance and Investment
  • Islamic International Arab Bank PLC
  • Safwa Islamic Bank

Zahraniční banky:

  • HSBC Bank Middle East LDT
  • Rafidain Bank
  • Citibank NA
  • Standard Chartered Bank
  • Audi Bank
  • Blom Bank
  • Egyptian Arab Land Bank

Nejvýznamnější pojišťovny:

  • Arab Jordanian Insurance Group
  • Jordan Insurance
  • Jordan Insurance Services
  • General Arabia Insurance
  • Middle East Insurance
  • Jordan International Insurance

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nový daňový systém byl zaveden zákonem č. 57/1985 a v posledních letech byl již několikrát novelizován. Poslední novelizace byla schválena k 01. 01. 2019. Novelizace mají cíl zvýšit přijmy do státní pokladny a zabránit daňovým únikům. Daně platí jen část firem/obyvatel - cca 5 %, ostatní mají výjimky. Existuje plán zvýšit procento poplatníků do r. 2020.

Obecným smyslem novelizace je zdokonalení daňového systému a vytvoření daňových pobídek pro zahraniční investory. Jordánský daňový systém v základních rysech odpovídá evropskému pojetí placení daní.

Firmy jsou zdaňovány na základě zdaňovacího příjmu po odečtení všech nákladů a odpočitatelných položek. Za odpočitatelné náklady nepovažuje daňový systém následující položky:

  • náklady na stavbu nebo rekonstrukci, jež vede ke zvýšení hodnoty kapitálu;
  • částky odebrané z kapitálu pro použití v jiné aktivitě;
  • povinné a dobrovolné rezervy;
  • ztráty nahraditelné na základě pojištění nebo dohody o náhradě;
  • částky placené jako daň z příjmů a pro sociální služby;
  • mzdy, platy či jiné požitky vyplacené partnerovi nebo akcionáři za jeho práci ve firmě nebo při jejím vedení, jež přesahují stanovenou hranici.

Budovy, stroje, zařízení a nábytek, které jsou používané k produkování zisku, mohou být odepisovány podle stanovených procentních podílů jejich pořizovací ceny.

Tuzemské i zahraniční firmy platí daň ze zisku vytvořeného v Jordánsku. Zisk transferovaný zahraničními subjekty je považován za rozdělený zisk a podobně jsou chápány i zálohy nebo půjčky partnerům.

Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů. Její výše se liší u pracovníků místních a zahraničních firem a u soukromého a státního sektoru. Kdo platí zdanitelný příjem nerezidentní právnické či fyzické osobě, musí 10 % částky do 30 dnů poukázat daňovému úřadu. Nerezidentní osoba posléze musí na konci zdaňovacího období vyplnit daňové přiznání a poté je zdaněna dle skutečného zisku.

 

Zaměstnavatel platící mzdy, platy, přídavky aj. musí odečíst daň a každý měsíc ji poukázat daňovému úřadu. Daňové přiznání se povinně předkládá do čtyř měsíců po skončení zdaňovacího období. Plátci, který zaplatí daň hned v prvním měsíci po skončení zdaňovacího období, je celková částka daně snížena o 6 %, ve druhém měsíci o 4 % a ve třetím měsíci o 2 %. Dolní komora jordánského Parlamentu schválila koncem prosince 2018 novelu zákona o daních z příjmů, která platí od 01. 01. 2019 do 31. 12. 2020. 

 

Nový zákon osvobozuje od placení daní domácnosti s ročním příjmem menším než 20.000 jordánských dinárů (JOD), což je ekvivalent 28.189 USD. V roce 2020 bude tento práh snížen na 18.000 JOD. Domácnosti dostanou odpočitatelnou úlevu ve výši 3 000 JD ročně do konce roku 2020 na pokrytí lékařské péče a vzdělání, dále bude aplikována daňová úleva 2 000 JOD pro zdravotně postižené.

Dolní sněmovna rozhodla osvobodit od placení daně jednotlivce - osoby s ročním příjmem menším než 10 000 JOD v roce 2019 a menším než 9 000 JOD v roce 2020.

 

Novým zákonem byla dále zrušena v květnu 2018 navrhovaná tzv. daň sociální solidarity a nahradila ji vnitrostátní daň z příjmů, kterou budou platit jen soukromé a právnické osoby, jejichž příjem přesahuje 200 000 JOD ročně.

Podle zákona je daň soukromé nebo právnické osoby stanovena následovně:

  • prvních 5 000 JOD zdanitelného příjmu bude podléhat dani 5 %
  • druhých 5 000 JOD zdanitelného příjmu bude podléhat dani 10 %
  • třetích 5 000 JOD zdanitelného příjmu bude podléhat dani 20 %
  • pro příjmovou částku od 300 000 JOD do 1 miliónu JOD bude daň 25 %
  • pro roční příjem přesahující 1 milión JOD bude daň 35 %
  • daň z příjmu v sektoru průmyslu byla stanovena na 14 %
  • bankovní sektor bude platit daň z příjmu 35 %
  • telekomunikační, energetické, těžební, pojišťovací, zajišťovací a finanční firmy, jakož i právnické osoby vykonávající leasing budou platit daň z příjmu 24 %
  • ostatní právnické osoby podléhají dani ve výši 20 %.

Specifická ustanovení přináší nový zákon pro zemědělství:

  1. První milión (1 000 000) JOD z prodeje vytvořené fyzickou osobou ze zemědělské činnosti v zemi bude osvobozeno od daně.
  2. Prvních padesát tisíc (50 000) JOD čistého příjmu vytvořeného právnickou osobou ze zemědělské činnosti v zemi bude osvobozeno od daně.

Pro účely tohoto ustanovení se zemědělskou činností rozumí:

  1. Produkce plodin, zrn, zeleniny, ovoce, rostlin, květin a stromů.
  2. Chov hospodářských zvířat, ryb, drůbeže, včel; včetně výroby vajec a medu.

Ke změně došlo i v daních pro oblast průmyslu:

Daň z průmyslové činnosti bude po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stanovena dle níže uvedených sazeb:

  1. Průmyslové činnosti jiné než farmaceutický a oděvní průmysl:

Roční sazba bude v jednotlivých letech následující: 2019 – 25 %; 2020 – 20 %; 2021 – 15 %; 2022 – 10 %; 2023 – 5 %.

  1. Farmaceutický a oděvní průmysl:

Roční sazba bude v jednotlivých letech následující: 2019 – 50 %; 2020 – 30 %; 2021 – 20 %; 2022 – 10 %; 2023 – 5 %.

  1. Zahraniční obchod a investice

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: