Kambodža: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Phnompenhu (Kambodža)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Na vzestupu je v posledních letech obrat vzájemného obchodu, avšak jeho převážnou část tvoří dovozy z Kambodže. Objem česko-kambodžského obchodu za posledních 5 let vzrostl více než třikrát (z 67,9 mil. USD v r. 2013 na 223,7 mil. USD v roce 2017), zásluhu na tom však má právě především prudký nárůst českého dovozu (221,1 mil. USD v roce 2017). Český export do Kambodže dosáhl v roce 2017 hodnoty 2,6 mil. USD. Kambodžští obchodníci využívají beztarifního přístupu na trhy EU pro nejméně rozvinuté země (Everything But Arms) a úspěšně zvyšují svůj vývoz do Evropy, včetně ČR.

Z Kambodže do ČR směřují především oděvy, oděvní doplňky a obuv, rýže, cukr a jízdní kola. Naopak potenciál kambodžského trhu zůstává z pohledu českých vývozců nedoceněn. Mezi hlavní položky českého vývozu do Kambodže se řadí: motorová vozidla a jejich součástky, hliník a výrobky z hliníku, mechanické přístroje, plasty a výrobky z nich.

Obchodní výměna mezi ČR a Kambodžou v tis. Kč.
  Vývoz Dovoz Obrat Saldo
poř. Index poř. Index poř. Index
2012 46 415 137. 127,3 798 058 74. 151,8 844 473 92. 150,2 -751 643
2013 82 155 133. 177 1 247 148 65. 156,3 1 329 303 80. 157,4 -1 164 993
2014 15 406 159. 18,8 2 105 360 60. 168,8 2 120 766 72. 159,5 -2 089 954
2015 35 318 152. 229,2 2 751 044 60. 130,7 2 786 362 73. 131,4 -2 715 726
2016 42 482 148. 120,3 3 998 008 54. 145,3 4 040 490 67. 145 -3 955 526
2017 58 173 139. 136,9 5 153 192 53. 129,2 5 211 365 66. 129,3 -5 095 020
2018 (I-III) 19 696   231,6 1 411 654   97,9 1 431 350   98,7 -1 391 957

Zdroj: ČSÚ

Další statistiky o bilaterálním obchodu mezi ČR a Kambodžou lze vyhledávat v Databázi zahraničního obchodu ČSÚ.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Nejvýznamnější položky českého vývozu 2015-2018 (I-III)
Kód zboží Název zboží Stat. hodnota CZK(tis.)
8703 Osobní automobily a jiná motorová vozidla 39 289
7610 Konstrukce hliníkové části desky profily apod 25 506
3917 Trouby trubky hadice příslušenství z plastů 18 513
8714 Části, součásti a příslušenství vozidel čísel 8711 až 8713 14 481
8429 Buldozery srovnávače rypadla apod s pohonem 9 270
7013 Sklo stolní domácenské kuchyňské aj zboží 9 038
1210 Šištice chmelové čerstvé sušené apod lupulin 6 668
8414 Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap 4 501
4011 Pneumatiky nové z pryže 3 353
8428 Zařízení ost zdvihací nakládací manipulační 2 091

Zdroj: ČSÚ

Nejvýznamnější položky českého dovozu 2015-2018 (I-III)
Kód zboží Název zboží Stat. hodnota CZK(tis.)
6404 Obuv se svrškem z materiálů textilních 2 750 885
6110 Pulovry svetry vesty apod pletené háčkované 1 261 046
6104 Kostýmy šaty sukně ap dámské dívčí pletené 931 181
6403 Obuv se svrškem z usně 871 593
1006 Rýže 867 769
6204 Kostýmy šaty sukně kalhoty ap dámské dívčí 814 674
6201 Svrchníky kabáty větrovky ap pánské chlapecké 786 454
6210 Oděvy z plsti textilií povrstvených ap 767 058
6109 Trička vrchní tílka aj nátělníky pletené 644 259
8712 Kola jízdní a jiná bez motoru 507 802

Zdroj: ČSÚ

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

V oblasti služeb nedochází k žádné vzájemné výměně. Potenciálně zajímavou oblastí je však dynamicky se rozvíjící sektor služeb cestovního ruchu. Počet zahraničních turistů, kteří navštívili Kambodžu v roce 2017, vzrostl o 11,8 % na 5,6 milionů, což znamenalo veřejné příjmy přibližně ve výši 3,6 mld. USD (13,3% nárůst).  Počet turistů má v roce 2020 vzrůst na sedm milionů, což má zemi přinést 5,5 mld. USD a vytvořit 800 000 pracovních míst. Cestovní ruch proto patří k hlavním vládním rozvojovým prioritám. Kambodža se snaží budovat si image země s atraktivním kulturním dědictvím a přírodními zajímavostmi. Omezením je nedostatečná infrastruktura v cestovním ruchu a dopravě.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Velvyslanectví ČR v Phnompenhu nemá informace o českých investicích či o joint-ventures s Kambodžou. Kambodža rovněž nefiguruje ve statistikách o tocích přímých zahraničních investic České národní banky.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Po více než deset let trvajícím jednání potvrdila Kambodža dne 8. 8. 2005 sukcesi do smluv s bývalou ČSSR. V platnosti zůstávají následující hospodářské smlouvy:

  • Dohoda o hospodářské spolupráci mezi ČSSR a Kambodžským královstvím (Phnompenh, 11. 2. 1961)
  • Dohoda o leteckých službách mezi ČSSR a Kambodžským královstvím (Praha, 11. 1. 1964)
  • Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi ČSSR a Kambodžskou lidovou republikou (Praha, 19. 11. 1980)
  • Platební dohoda mezi ČSSR a Kambodžskou lidovou republikou (Praha, 19. 11. 1980)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou KLR o poskytnutí úvěru na opravu a instalaci elektrické ústředny v Phnompenhu (Praha, 13. 6. 1983)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou KLR o poskytnutí úvěru na vyrovnání bilance obchodu v letech 1984-1985 (Praha, 16. 10. 1984)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou KLR o poskytnutí úvěru na financování československé účasti na realizaci projektů hospodářské spolupráce v KLR (Phnompenh, 19. 3. 1986)
  • Protokol o modifikaci dohody mezi vládou ČSSR a vládou KLR o poskytnutí úvěru na opravu a instalaci elektrické ústředny v Phnompenhu (Praha, 29. 10. 1987)

Platnost Dohody o výměně zboží z roku 1980 byla vzhledem k její neslučitelnosti se závazky ČR vůči EU zrušena ke dni 28. 10. 2003.

Dne 12. 5. 2008 byla podepsána v Phnompenhu Dohoda o ochraně a vzájemné podpoře investic mezi vládami ČR a Kambodže.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Od roku 2018 je Kambodža zařazena mezi 6 prioritních zemí s programem spolupráce. V období 2018 – 2023 bude rozvojová spolupráce mezi ČR a Kambodžou zaměřena na oblast inkluzivního sociálního rozvoje: zdravotnictví (s důrazem na péči o matky a děti), vzdělávání (se zaměřením na středoškolské a střední odborné vzdělávání) a oblast udržitelného nakládání s přírodními zdroji: zajištění přístupu k vodě a sanitaci. Kromě bilaterálních a trilaterálních rozvojových projektů a projektů rozvojově - ekonomického partnerství (B2B v ZRS) v gesci České rozvojové agentury (ČRA) jsou v Kambodži rovněž realizovány malé lokální projekty při zastupitelském úřadu a kambodžským studentům jsou nabízena vládní stipendia. Doplňkovým programem ke stipendiím je Vysílání českých učitelů do rozvojových zemí – podpora zvyšování kvality vysokého školství v partnerských rozvojových zemích.

Více informací o projektech rozvojové spolupráce naleznete na webových stránkách České rozvojové agentury.

Projekty B2B v gesci České rozvojové agentury

Kromě tradiční formy rozvojové spolupráce jsou v Kambodži nově  implementovány také projekty v rámci programu  rozvojově-ekonomického partnerství (B2B). Program v gesci ČRA je zaměřen na podporu soukromého sektoru a vstupu českých firem na kambodžský trh. České firmy mohou během výběrových  řízení v rámci programu de minimis požádat o podporu vlastních  projektů zaměřených na rozvojovou spolupráci

Možné příležitosti pro české firmy v rozvojové spolupráci (projekty B2B)

Sektor vodohospodářského a odpadního průmyslu: Přístup k pitné vodě nemá většina venkovského obyvatelstva. Mnohdy zde zcela chybí základní infrastruktura. Ve velkých městech je situace o něco lepší, ale i tam kapacita naráží na zvyšující se potřeby nových obyvatel a turistů. Nedostatečná vodohospodářská infrastruktura by v některých oblastech mohla v nejhorším případě vést i k útlumu expandujícího cestovního ruchu, kterému se zatím velmi daří a stává se novým hybatelem rozvoje kambodžské ekonomiky. Jde především o regiony, kam míří turisté nejčastěji (provincie Sihanoukville, Siem Reap ad.). Chybějí studie proveditelnosti, zajímavá je i výstavba malých čističek pro menší komunity, města či hotelové rezorty.

Sektor zemědělství: Zemědělství je stále jedním z opěrných ekonomických odvětví Kambodže. Vysoká závislost na pěstování rýže však činí kambodžskou ekonomiku zranitelnou. Diverzifikovat agrární sektor a zvýšit produktivitu práce by pomohl přenos zkušeností ve zpracovatelských odvětvích a větší mechanizace sektoru. Nové zemědělské technologie a inovativní postupy se tu uplatní při pěstování kaučuku, tropických plodů a pepře. Zajímavou oblastí je i transfer know-how v oblasti hospodaření a nakládání s dřevem z důvodu vysokého tempa odlesňování a ubývání původních tropických porostů.

Sektor gumárenského průmyslu: Kaučuk patří mezi důležité suroviny, které Kambodža exportuje do zahraničí. Na světové trhy se však dostává převážně nezpracovaný. Zpracování kaučuku na místě v gumárenských závodech by Kambodži umožnilo více diverzifikovat její export a snížit závislost na vývozu textilních výrobků či rýže.  Uplatní se zde transfer know-how i studie proveditelnosti.

Sektor zdravotnictví: Zdravotní péče se potýká s nízkou důvěrou ze strany veřejnosti kvůli nedostatečnému vybavení veřejných zařízení a kvalifikace personálu pro složitější zákroky. Roste proto počet soukromých klinik i zájem ze strany kambodžské střední třídy investovat do kvalitní zdravotní péče. Velký zájem je o zahraniční farmaceutika, která jsou na seznamu nejvíce dovážených produktů z EU. Rozvojové příležitosti jsou také ve vybavení zdravotnických zařízeních (přístroje, lůžka, nástroje a další pomůcky pro rutinní i složitější zákroky).

Sektor infrastruktury: Nynější dopravní infrastruktura je v nevyhovujícím stavu, avšak situace se pozvolna zlepšuje. Do tohoto sektoru míří v posledních letech významné investice a na rozvoj infrastruktury se zaměřují i hlavní donoři rozvojové pomoci. Bude nutné vybudovat nové systémy silniční infrastruktury a veřejné či hromadné dopravy. Pro české firmy se v některých případech dle povahy financování nabízejí příležitosti participovat v infrastrukturních tendrech. Aktivní je v tomto směru hlavně Světová banka a Asijská rozvojová banka (výstavba a modernizace silničních úseků).  V roce 2016 bylo rekonstruováno a znovu otevřeno železniční spojení pro nákladní a osobní přepravu mezi Phnompenhem a Sihanoukville. V plánu jsou rekonstrukce dalších železničních úseků. Zde by se mohly uplatnit zkušenosti českých firem s traťovými zabezpečovacími zařízeními a signalizačními technologiemi.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: