Katar: Zahraniční obchod a investice

23. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Katar je mimořádně závislý na zahraničním obchodu. Exportu s 90 % dominuje zemní plyn ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG), surová ropa, ropné deriváty a produkty petrochemického sektoru, zbytek tvoří umělá hnojiva, umělé hmoty, železo a ocel. Import pokrývá většinu potřeb země. Katar je země s otevřenou ekonomikou, která poskytuje výhodné podmínky k podnikání. V indexu globální konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (World Economic Forum - WEF), se Katar v roce 2018 umístil na 30. pozici ze 140 zemí.

Vývozní a dovozní režim je poměrně liberální. Zvláštnímu režimu podléhá pouze dovoz zbraní, munice, alkoholu, narkotik a pesticidů. Dováženy jsou z cca 40% stroje a zařízení, zejména automobily, vrtné soupravy, stavební stroje, zařízení pro chemický průmysl, z asi 15% potraviny a dále chemikálie a suroviny.

Katar by se pro zahraniční investory mohl stát slibným partnerem například díky svým lukrativním plynovým projektům a ochotě povolit cizím společnostem hrát určitou roli v jeho energetických projektech. Přestože stále platí investiční zákony ochraňující místní podnikatele, došlo začátkem roku 2019 k jejich novelizaci a liberalizaci. Dá se očekávat, že katarská vláda i přes uvolnění určitých zákonných omezení nebude mít ani nadále příliš chuť pouštět zahraniční investory do strategicky důležitých sektorů obranného průmyslu, těžby ropy a zemního plynu, ani do extrémně profitabilních sektorů stavebnictví a dopravy. Naopak v sektoru zemědělství, strojírenství, rybolovu, turismu, konzultačních a poradenských služeb a služeb obecně, se očekává větší míra benevolentnosti a možnost až 100% majetkového vstupu zahraničního kapitálu. Katarská národní strategie QNV2030 klade velký důraz na soukromý sektor, který by měl se státní podporou vybudovat průmyslovou základnu země zejména ve strategických a perspektivních high-tech sektorech. Katarští lídři si však uvědomují, že tohoto cíle nedosáhnou bez otevření země pro zahraniční kapitál a transferu zahraničních technologií a know-how.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu (v mld. USD)
 

2014

2015

2016

2017

2018

2019 (odhad)

Vývoz

126

77 57 67 84 75

Dovoz

31

28 31 30 33 33

Saldo

95

48 25 36 50 42

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery jsou dovozci katarského plynu a ropy - Japonsko, Singapur, Itálie, Brazílie. Největším příjemcem zboží, exportovaného z Kataru je tradičně Japonsko. Dalšími významnými importéry katarských exportů jsou Jižní Korea, Singapur, Indie, Thajsko, Belgie, Španělsko. Ostatní katarské vývozy směřují především do Asie, arabských zemí a Austrálie.

Vedoucí místo mezi exportéry do Kataru drží Japonsko před USA, Německem, Itálií, Čínou, Jižní Koreou, Velkou Británií a Tureckem. Blokáda a embargo na Katar z června 2017, která doposud trvá, vyřadila KSA a SAE ze seznamu dodavatelů, a nahradila je novými, např. Ománem či Iránem.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývozu jednoznačně dominuje zemní plyn (LNG), ropa a její deriváty a petrochemické produkty, které tvoří cca 90 % vývozu.

K nejdůležitějším položkám neropného vývozu patří: polyetylen, močovina, čpavek, organické a anorganické chemikálie, izolované vodiče, kabely, kovový šrot, a dále pneumatiky, mobilní jeřáby, krevety, parfumerie, nábytek, kovové konstrukce.

Komoditní struktura dovozu je mnohem rozmanitější. Dlouhodobě nejvýznamnější položkou dovozu jsou stroje (osobní automobily, dále letadla, náhradní díly), základní kovy, potraviny, chemikálie a stavební materiály (cement, stavební ocel) a optické přístroje. V kategorii strojů jsou zařízení ropných polí, zařízení pro rafinérie, zařízení elektráren, zařízení vodního hospodářství. Dále spotřební elektronika, drůbež, elektrorozvodní zařízení, rýže, chladicí zařízení, obuv atd.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zejména pro zahraniční high-tech společnosti může být zajímavou možností podnikání v Kataru registrace společnosti v katarském vědecko-technologickém parku (Qatar Science and Technology Park – QSTP), kterému byl udělen status zóny volného obchodu. QSTP má za cíl podporovat rozvoj vědecko-technologické kapacity země, napomoci komercionalizaci výsledků aplikovaného výzkumu a transferu špičkových technologií a know-how do Kataru. Za tímto účelem do Kataru láká přední světové výzkumné a technologické společnosti a nabízí jim mnohé výhody, například poskytnutí špičkového zázemí a vybavení, daňové prázdniny či bezcelní dovoz veškerého zboží a služeb.

Další možností je tzv. katarské finanční centrum, neboli Qatar Financial Centre (QTC), které je na katarské obchodní legislativě zcela nezávislé a podléhá pouze svému vlastnímu legislativnímu, daňovému a regulatornímu rámci. Ten je založen na britských a mezinárodních standardech a konvencích a operuje pod dohledem vlastních, nezávislých regulatorních institucí a soudů. Podnikání v Kataru pod štítkem QFC se vyplatí zejména společnostem z oblasti bankovnictví, finančních služeb, pojišťoven, investičních a kapitálových fondů a dalších, návazných odvětví, jako je například audit, právní, účetní a daňové poradenství. V rámci QFC však podnikají i IT společnosti, realitní společnosti či různé marketingové, eventové či sportovní agentury. Jednoznačnou výhodou QFC je 100 % zahraniční vlastnictví společnosti, možnost repatriace 100 % zisků, a možnost mít sídlo kdekoliv v Kataru.

Dále se v zemi nachází několik specializovaných zón volného obchodu, např. Ras Bufontas, která se nachází 6 km od mezinárodního letiště Hamad International Airport a je zaměřena na logistiku, či Umm AlHoul u nového přístavu Hamad Port, která je koncipovaná jako obrovský sklad a překladiště zboží sloužící regionálnímu obchodu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice směřovaly v Kataru tradičně převážně do ropných a plynárenských projektů. V této oblasti se angažují především americké společnosti jako Occidental Petroleum či British Gas, Gulfstream Resources, Chevron Corporation, atd. Velké investice směřovaly do projektů na zkapalňování plynu, průzkumu nových nalezišť plynu a ropy, atd.

Postupné otevírání katarského trhu a liberalizace investičních a obchodních zákonů však zahraničním investorům zatraktivnila i řadu dalších oblastí, například zemědělství, turismus, zdravotnictví, vzdělávání, průmysl, energetiku, či těžební průmysl (s omezeními). V rámci tzv. katarského finančního centra, neboli Qatar Financial Centre (QTC), které je na katarské obchodní legislativě zcela nezávislé a podléhá pouze svým vlastním pravidlům, v Kataru podniká a investuje řada zahraničních společností z oblasti bankovnictví, finančních služeb, pojišťoven, investičních a kapitálových fondů a dalších, návazných odvětví, jako je např. audit, právní, účetní a daňové poradenství. Jednoznačnou výhodou QFC je 100 % zahraniční vlastnictví společnosti, možnost repatriace 100 % zisků, a možnost mít sídlo kdekoliv v Kataru.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Rok 2019 se v Kataru nese ve znamení řady významných legislativních změn v oblasti zahraničních investic. Katařané novelizovali zákon o zahraničních investicích a poprvé umožňují i zahraniční vlastnictví nemovitostí v Kataru. V souvislosti s nadcházejícím mistrovstvím světa v kopané v roce 2022 to samozřejmě vytváří prostředí pro zajímavé investiční a obchodní příležitosti pro zahraniční firmy a podnikatele. Dne 7. ledna 2019 vyhlásil katarský emír, šejch Tamím bin Hamad Ál Thání, nový katarský zákon o zahraničních investicích („Zákon č. 1 z roku 2019 regulující investice ne-katarského kapitálu v hospodářských sektorech“), který má po vstoupení v platnost nahradit stávající zákon o zahraničních investicích č. 13/2000 z roku 2000. Řada pozorovatelů si od něj slibuje skutečně zásadní změny pro působení zahraničních investorů v zemi.

Nový investiční zákon především zavádí princip, že zahraniční („non-Qatari“) investoři mohou nově vlastnit až 100% katarských obchodních společností obecně ve všech oblastech a sektorech katarského národního hospodářství, s výjimkou těch oblastí a sektorů, které jsou z rozsahu působnosti zákona vyňaty. To je velká změna oproti stávajícímu zákonu z roku 2000, který stanovuje okruh (tzv. „positive list“) hospodářských sektorů, ve kterých se po schválení ministrem hospodářství povoluje 100% majetkový vstup zahraničního investora do katarských společností. K těmto sektorům patří zemědělství, turismus, zdravotnictví, vzdělávání, průmysl, energetika, či těžební průmysl, to vše za předpokladu, že je majetkový transfer v souladu s katarským rozvojovým plánem, a národními zájmy Kataru, které jsou definované jako optimální využití a rozvoj nerostných zdrojů, hospodářský růst země, transfer know-how do země a vytváření pracovních příležitostí s vysokou přidanou hodnotou pro katarské občany.  

Nový investiční zákon by se měl v praxi vztahovat na většinu hospodářských činností a sektorů. Vyňaté z jeho působnosti jsou sektory bankovnictví, pojišťovnictví a zprostředkovatelské komerční agentury, které zákon explicitně uvádí v odstavci 4 (tzv. „negative list“). Kromě vyňatých hospodářských sektorů však může být rozsah působnosti nového zákona dále omezen rozhodnutím rady ministrů, která může na negativní seznam přidat další sektory. Dá se očekávat, že katarská vláda nebude mít příliš chuť pouštět zahraniční investory do strategicky důležitých sektorů obranného průmyslu, těžby ropy a zemního plynu, ani do extrémně profitabilních sektorů stavebnictví a dopravy. Naopak v sektoru zemědělství, strojírenství, rybolovu, turismu, konzultačních a poradenských služeb a služeb obecně, se očekává větší míra benevolentnosti a možnost až 100% majetkového vstupu zahraničního kapitálu. Konkrétní ustanovení by měly obsahovat prováděcí předpisy, které mají být ministerstvem hospodářství přijaty v následujících týdnech až měsících, a jejichž přijetím nový zákon teprve vstoupí v platnost.

Smyslem nového zákona je přilákat do země zahraniční kapitál pro urychlení hospodářského rozvoje a dosažení ekonomické diverzifikace a modernizace katarské ekonomiky. Zákon spadá do rámce vymezeného dokumentem s názvem „Katarská národní vize 2030“, což je široce založený strategický modernizační plán emíra pro jeho zemi. Liberalizace a otevírání Kataru zahraničí se pak ještě výrazně urychlilo po červnu 2017, kdy na něj koalice sousedních arabských států uvalila obchodní embargo a pozemní, vzdušnou a námořní blokádu. Katar si v této situaci musel rychle najít nové cesty a partnery pro dodávky kritických komodit, např. vody, potravin, a dalšího zboží. Během několika měsíců se mu podařilo z větší části nahradit bývalé dodavatele novými, stále je však pod značným tlakem hledat si nové obchodní partnery a prezentovat se jako země s moderním a liberálním obchodně-investičním prostředím.

Tomu by mohla napomoci i další legislativní změna v zemi, která umožňuje cizincům v Kataru vlastnit nemovitosti v určitých vymezených oblastech katarského hlavního města Dauhá a jeho okolí. Prováděcí předpis zákona č. 16 z roku 2018 upravujícího vlastnictví a využívání nemovitostí v Kataru osobami bez katarského občanství („non-Qatari“), který byl schválen počátkem března tohoto roku, povoluje vlastnictví katarských pozemků a nemovitostí jak pro soukromé, tak komerční účely (vlastníkem se mohou stát i zahraniční obchodní společnosti či investičními fondy). Nový „pozemkový“ zákon tak otevírá cestu zahraničním realitním společnostem a fondům na katarský trh. Prováděcí předpis určil 10 oblastí, kde mohou cizinci vlastnit nemovitosti bez omezení a dalších 16 oblastí s vlastnictvím omezeným na 99 let. Další výhodou zákona je i to, že po dobu vlastnictví nemovitosti bude jejímu zahraničnímu majiteli v Kataru přiznán trvalý pobyt. I to by mohl být jeden z důvodů, proč si nemovitost v Kataru nově pořídit a užívat si mnohé z nesporných výhod této extrémně bezpečné a komfortní země, které movitým cizincům nabízí.

Ačkoliv je zapotřebí při implementaci nové legislativy v praxi počítat s určitým zpožděním, potenciální obchodní a investiční příležitosti budou pro zahraniční firmy zřejmě dostatečně lákavé pro podstoupení určitého rizika, zejména pokud by skutečně došlo k liberalizaci lukrativních sektorů, jako je např. stavebnictví či doprava, které v souvislosti s přípravou na MS v kopané v roce 2022 zažívají v Kataru obrovský boom. I sektory zemědělství, potravinářského průmyslu, turismu, strojírenského průmyslu či služeb však mohou být pro mnohé zahraniční – a i české – společnosti velmi lákavé, a to i pro segment malých a středních podniků (MSP). Přístup na katarský trh rozhodně pro české podnikatele a firmy nebyl nikdy jednodušší, a to i například kvůli zavedení přímého leteckého spojení Praha-Dauhá (v současnosti se jedná již o dva pravidelné lety denně), či díky zavedení bezvízového vstupu do země v létě 2017 pro občany 80 zemí světa, včetně ČR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: