Katar: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Stát Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Thani. Emír vykonává exekutivní moc prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Jako vrchnímu veliteli branné moci mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany. Soudní moc je kontrolovaná emírem, který jmenuje a odvolává soudce. Ústava z roku 2005 ustavuje Parlament (Majlis al-Shura) o 45 členech, z nichž 2/3 (30 členů) má být voleno v přímé volbě a 1/3 (15 členů) je jmenována emírem z členů vlády a jiných osobností. Politické strany nejsou v Kataru povoleny.

Ekonomická situace

Katar patří mezi ekonomiky s dominantní orientací na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Příjmy z prodeje ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) tvoří tradičně kolem 70 % rozpočtových příjmů, představují 90 % exportu a podílí se ze 60 % na HDP země, nicméně Kataru se daří diverzifikovat svoji ekonomiku a druhým největším tvůrcem HDP s podílem 30-40 % jsou dnes služby, především finanční služby a turismus. Vzhledem k omezené místní produkci je většina potřeb země kryta dovozem. 

Katar je jedním z nejbohatších států na světě - v přepočtu na hlavu (per capita) je HDP země podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) více než 130 tis. USD (2018), což je vůbec nejvíc ze všech zemí v tomto srovnání. Země disponuje 3. největšími zásobami zemního plynu na světě (14% světových zásob, při současné těžbě vystačí asi na 120 let) a je jeho největším exportérem (cca 80 mil. t/rok). Export plynu směřuje do 23 států 4 kontinentů. Katar je rovněž sídlem Gas Exporting Countries Forum (GECF), které slouží koordinci světových cen plynu.

Katar je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik Zálivu. Odhad růstu HDP pro rok 2019 se pohybuje na úrovni 2,1 - 2,5 %, výhledově se však po roce 2020 očekává růst na úrovni 3-4 % ročně. Hlavním motorem růstu je mohutná domácí investiční poptávka, která je dána dlouhodobými investičními plány Kataru a podporováná masivní výstavbou spojenou s pořádáním světového mistrovství v kopané v roce 2022. Přebytky státního rozpočtu jsou nicméně minulostí a od roku 2015 i Katar vykazuje deficitní rozpočty, po 18 letech přebytkových státních rozpočtů. Na vině byl především pokles cen ropy a plynu po roce 2014.

Míra inflace se v roce 2018 snížila na zanedbatelných 0,3 % a výhled do roku 2019 je na 0,4 %. Míra nezaměstnanosti dále klesla na 0,2 %. Katar si i nadále zachovává regionálně nejvyšší (spolu s Kuvajtem a SAE) áčkové ratingy AA (Standards & Poor´s) a AA (Fitch) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kataru výrazně zlepšují naakumulované devizové rezervy z předchozích let, které koncem roku 2018 dosáhly astronomické výše přes 300 mld. USD (tato částka přesahuje 150 % HDP země).  Rezervy jsou z větší části dlouhodobě investovány v zahraničí a z menší části pak uloženy v domácích aktivech. Správcem rezervních aktiv je Qatar Investment Authority (QIA), státní suverénní fond, který aktiva investuje prostřednicvím své dceřiné společnosti Qatar Holding.

Pokles cen ropy a plynu a s tím související pokles státních příjmů nezměnil grandiózní investiční plány Kataru do roku 2030 (cca 200 mld. USD infrastrukturních investic), vedl však k přehodnocení priorit (zdravotnictví, vzdělání, doprava a MS) a i ke zrušení některých dílčích projektů (např. petrochemický projekt Qatar Petroleum – Shell za 6,4 mld. USD). 

Po uvalení ekonomické blokády a dovozního embarga na Katar ze strany jeho sousedů SAE, KSA a Bahrajnu v červnu 2017 byla katarská ekonomika, která je závislá na dovozu většiny zboží ze zahraničí, citelně zasažena. Celkový rozsah ekonomických dopadů je obtížně odhadnutelný, avšak HDP Kataru rostlo v letech 2017 a 2018 nejpomalejším tempem od roku 1995. Nižší růst HDP samozřejmě nemusel být zapříčiněn pouze embargem. Svoji roli zřejmě hrály i relativně nízké ceny ropy na světových trzích, které táhnou dolů i cenu zemního plynu - hlavní exportní komodity Kataru.

Situace Kataru je i přes embargo z roku 2017 stabilizovaná, a to do značné míry díky obrovským finančním rezervám země, které umožňují vzdorovat ekonomickému tlaku jeho sousedů. Prvotními zjevnými dopady embarga bylo markantní zdražení potravin (v průměru o cca 5 %), a to především čerstvého ovoce, zeleniny a biopotravin. Katar musel ve velmi krátké době nahradit doposud dominantní potravinové importy Saudské Arábie a SAE potravinami jiného původu (zejména Irán, Omán, Turecko a Evropa) a rovněž najít alternativní dopravní trasy (zejména přes Kuvajt či Omán). Na pultech obchodů se tak objevily nové, alternativní výrobky – například místo saudského mléka se prodává iránské a evropské. Vláda rovněž bezprostředně po uvalení sankcí dotovala hotely (údajně až 1 mld. USD měsíčně), které přišly o velice početnou saudskou a emirátskou klientelu. Prvotní šok embarga se projevil dramatickým meziročním propadem importů, za měsíc červen až o 40 %. V následujících měsících se však propad již postupně zmírňoval a koncem roku 2017 se katarský import stabilizoval téměř na stejné úrovni, jakou měl před embargem.

Dopady blokády byly zřetelné i v bankovnictví. Dle informací Moody’s bylo v průběhu června a července z účtů katarských bank staženo do zahraničí přes 30 mld. USD. Do médií rovněž prosákly informace o případech zmrazení bankovních účtů katarských občanů v emirátských bankách (a naopak). Tvrdý zásah dostaly také katarské státní aerolinie, Qatar Airways, které přišly o lety do znepřátelených sousedních států GCC. Zejména ztráta linky Rijád-Doha byla pro katarskou společnost, která v roce 2017 opakovaně získala prestižní ocenění nejlepší letecká společnost na světě, velice citelná. Odstavené letouny však společnost dokázala rychle využít pro nově zaváděná spojení do řady destinací, včetně nové přímé linky Praha-Doha, která byla otevřena v srpnu 2017 a jejíž kapacita byla díky úspěchu linky počátkem prosince 2017 zdvojnásobena (v současnosti letadla Qatar Airways na lince Praha-Doha létají dvakrát denně).

Konflikt se sousedy z GCC posílil obchodní vztahy Kataru s Iránem, Tureckem, Ománem a Kuvajtem. Irán Kataru otevřel téměř celý svůj letecký prostor a obchodní výměna mezi Katarem a Ománem vzrostla o 2000 %. Kuvajt rovněž zavedl přímé námořní spojení mezi svým přístavem Shuweikh a nově otevřeným Hamad Port v Kataru, který směle konkuruje přístavu Jebel Ali v Dubaji. Katar usiluje i o užší obchodní spolupráci s EU a jednotlivými evropskými zeměmi. Z pohledu českých společností tak embargo mohlo být (resp. stále ještě může být) obchodní příležitosti v situaci, kdy došlo k eliminaci obchodní konkurence ze SAE a KSA.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Česky: Stát Katar
  • Arabsky: Dawlat Al Qatar
  • Anglicky: The State of Qatar

Emír Státu Katar:

  • (His Highness) Sheikh Tamim bin Hamad bin Khalifa Al Thani

Složení vlády: 

  • Předseda vlády a ministr vnitra (Prime Minister and Interior Minister): Sheikh Abdullah bin Nasser bin Khalifa Al Thani
  • Místopředseda vlády a státní ministr pro záležitosti kabinetu (Deputy Prime Minister and Minister of State for Cabinet): Mr. Ahmed bin Abdullah bin Zaid Al-Mahmoud
  • Ministr zahraničních věcí (Foreign Minister): Sheikh Mohammed bin Abdulrahman Al-Thani
  • Státní ministr pro záležitosti obrany a člen kabinetu (Minister of State for Defence Affairs, and Cabinet Member): Dr. Khalid bin Mohammed Al-Attiyah
  • Ministr pro obecní správu a městské plánování (Minister of Municipality and Urban Planning): Sheikh Abdulrahman bin Khalifa bin Abdulaziz Al Thani
  • Ministr pro energii a průmysl (Minister of Energy and Industry): Dr. Mohammed bin Saleh Al-Sada
  • Ministr financí (Minister of Finance): Mr. Ali Sherif Al-Emadi 
  • Ministr pro kulturu a sport (Minister of Culture and Sport): Salah bin Ghanem bin Nassen Al Ali
  • Ministr zdravotnictví (Minister of Public Health): Dr. Hanan Mohamed Al Kuwari
  • Ministr pro sociální dávky, náboženství a záležitosti islámu (Minister of Endowments (Awqaf) and Islamic Affairs): Dr. Ghaith bin Mubarak Al-Kuwari
  • Ministr mládeže a sportu (Minister of Youth and Sports): Mr. Salah bin Ghanem bin Nasser Al Ali
  • Ministr pro ekonomiku a obchod (Minister of Economy and Trade): Sheikh Ahmed bin Jassim bin Mohamed Al Thani
  • Ministr spravedlnosti (Minister of Justice): Dr. Hassan Lahdan Saqr Al Mohannadi
  • Ministr administrativního rozvoje, práce a sociálních záležitostí (Minister of Administrative Development, Labor and Social Affairs): Dr. Issa Saad Al-Jafali Al-Nuaimi
  • Ministryně komunikací a informačních technologií (Minister of Communication and Information Technology): Dr. Hessa Sultan Al Jaber
  • Ministr pro plánování rozvoje a statistiku (Minister of Development Planning and Statistics): Dr. Saleh Mohamed Salem Al Nabit
  • Ministr pro školství a vyšší vzdělávání (Minister of Education and Higher Education): Mr. Mohammed Abdul Wahed Ali Al Hammadi
  • Ministr pro životní prostředí a místní správu (Minister of Environment and Municipality): Mr. Mohamed bin Abdullah Al Rumaihi 
  • Ministr dopravy a komunikací (Minister of Transport and Communications): Mr. Jassim Seif Ahmed Al-Sulaiti

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

2,7 mil. (2019), hustota obyvatelstva je 125 osob na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je přibližně 60 %.

Národnostní složení: 

Katařané se na celkovém složení obyvatelstva podílí pouze asi 12 %. Cizinci s dlouhodobým pobytem se rekrutují jak z arabských zemí (především Egypťané, Syřané, Libanonci, celkem asi 30 %), tak asijských zemí (Pákistánci 14 %, Indové 14 %, Iránci 14 %, ostatní 14 %, tj. Bangladéšané, Filipínci, Srílančané) a zbytek tvoří Evropané a Američané.

Náboženství

Oficiálním náboženstvím v zemi je islám, islámské právo šaría je hlavním zdrojem legislativy. Mezi Katařany je 95% muslimů, z nichž je 92% sunnitů a 8% šíitů wahhábovského směru, založeného na striktním dodržování zásad prvotního islámu.

Úřední jazyk: 

Arabština, vedle ní je běžně používaná angličtina.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj HDP

HDP

20142015201620172018

Celkem v mld. USD

206 161 151 166 192

Změny v %

4,0 3,7 2,2 1,6 1,4

Na hlavu v tis. USD

127 127 127 128

129

Zdroj: Economist Intelligence unit

Vývoj inflace

 

 20142015201620172018

Inflace v %

3,1

3,1

1,7

3 0,3

Zdroj: Qatar National Bank, Qatar Economic Insight, Economist Intelligence Unit

Vývoj nezaměstnanosti

 

 20142015201620172018

Nezaměstnanost v %

0,3 0,3

0,4

0,5

0,5

Zdroj: Qatar National Bank, Qatar Economic Insight

Od devadesátých let až do krize v roce 2008/2009 meziroční růst katarského HDP běžně přesahoval 20-30 %. V kontextu světové recese způsobené dopady finanční a ekonomické krize se postupně ustálil na hodnotě kolem 5-6%. Po prudkém propadu světových cen ropy v roce 2014 postupně dále oslabil až na současné hodnoty kolem 1-2 %. V roce 2009 se očekává silnější růst zhruba na úrovni 2,3 % a v letech 2021-2023 další vzrůst až na 3-4 %.

Ačkoliv je HDP země stále ještě závislé na těžbě, zpracování a exportu jejího nerostného bohatství, motorem růstu HDP se postupně stává sektor bankovnictví, služeb, boomující stavebnictví a pomalu se rozvíjející průmyslová produkce. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou v Kataru výroba cementu, hnojiv, hliníku, ocele a počínající výroba v oblasti lehkého strojírenství, elektroniky a elektrotechniky (solární panely a komponenty, LED osvětlení, ICT, atd.). Tento vývoj je v souladu s hlavními cíli vládní rozvojové strategie "Qatar National Vision 2030" (QNV2030), jejímž cílem je rozvoj a diverzifikaci národní ekonomiky Kataru. Záměr zahrnuje řadu infrastrukturních projektů, jako například národní železniční systém včetně metra za 25 mld USD, nový přístav za 7 mld USD, rozšíření letiště, 12 km přemostění zálivu v hl. městě, vybudování nových silnic a dálnic, výstavbu nových měst, průmyslových zón a logistických parků, výstavbu 9 nových a 3 rekonstruovaných fotbalových a plně klimatizovaných stadiónů, výstavbu hotelů nebo například železniční most mezi Katarem a Bahrajnem. To vše má být impulsem pro růst, rozvoj a diverzifikaci katarské ekonomiky v "post-oil" éře.  

Kataru se poměrně dobře daří diverzifikovat svoji ekonomiku a otevírat ji i zahraničním investorům. V posledních letech byly investovány značné zahraniční prostředky zejména do rozvoje infrastruktury a turistického ruchu. Katar rovněž pořádá řadu významných sportovních podniků v tenise, golfu, atletických a motocyklových závodech, které - v souladu s vládní strategií QNV2030 - upevňují image země jako moderní, liberální a cizincům otevřené země.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Hlavním zdrojem vládních příjmů jsou příjmy z ropy a zemního plynu. Od počátku tisíciletí až do dramatického snížení cen ropy a plynu na světových trzích v roce 2014 Katar dosahoval značných rozpočtových přebytků. To se však s pádem světových cen ropy z původních hodnot kolem 100 USD/barel na hodnoty kolem 30-40 USD/barel změnilo, což reflektovaly i deficity státních rozpočtů let 2015 - 2018.   

  2015 2016 2017 2018 2019 (odhad)
HDP (nominální, mld. USD) 161 151 166 192 175
rozpočtové příjmy (% HDP) 31 31 26 26 31
rozpočtové výdaje (% HDP) 32 40 32 29 32
rozpočtová bilance (% HDP) -1 -9 -6 -3 -1

zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU) 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Přehled platební bilance, běžného, kapitálového a finančního účtu (v mil. USD)
 

2013

2014

 2015

2016

 2017

2018

Běžný účet

6 694

23 807

51 975

 62 031

 62 587

54 835

Kapitálový účet

604

10 687

40 141

42 200

48 010

52 453

Platební bilance

8 319

12 206

20 042

16 150

9 090

1 368

Zdroj: Qatar National Bank, Facts and Figures

 

Dle Economist Intelligence Unit měl Katar v roce 2018 státní dluh ve výši téměř 60 % HDP. Zároveň však Katar akumuloval obrovské finanční rezervy díky vysokým přebytkům státního rozpočtu v předchozích dekádách. Tyto prostředky jsou investovány do zahraničních aktiv prostřednictvím státní investiční společnosti Qatar Investment Authority (QIA), která byla k tomuto účelu vytvořena v roce 2005. Investice realizuje a spravuje Qatar Holding, který je dceřinou společností QIA. Výše investovaných prostředků se odhaduje na 200–300 mld USD, kromě jiného se jedná o investice do banky Barclay's (12,7 %), koncernu Volkswagen Group (17 %), společnosti Royal Dutch Shell (3 %) či společnosti Harrods Group. Katar patří mezi největší světové investory.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky:

Sektor bankovnictví je v zemi mimořádně rozvinut a skládá se ze 17 bank, z nichž 9 je v katarském vlastnictví. Qatar Industrial Development Bank byla založena v r. 1997 a jedná se o specializovanou, státem vlastněnou instituci financující malé a střední podniky. V zemi působí 2 arabské a 6 zahraničních bank. Katarská centrální banka Qatar Central Bank, založená v r. 1993 na základech Qatar Monetary Agency, určuje bankovní a peněžní politiku v zemi. Dle investičního zákona č. 13 z roku 2000 (a jeho novely z ledna 2019) je stále zakázáno podnikání zahraničního kapitálu v sektoru bankovnictví, pojištovnictví a obchodních služeb, vláda však vytvořila instituci Qatar Financial Center, který tuto překážku překonává a je možno jí využít i pro založení nové zahraniční banky. Stávající zahraniční banky byly v Kataru založeny ještě před vyhlášením nezávislosti Kataru v roce 1971.

Přehled nejvýznamnějších bank v Kataru

 

Banka

v majetku

od

zákl. jmění  v mil. QR

1

Qatar National Bank

Katar

1. 1. 1965

301 955

2

Commercial Bank

Katar

10. 4. 1975

71 540

3

Doha Bank

Katar

15. 3. 1979

52 420

4

Qatar Islamic Bank

Katar

7. 1. 1983

58 286

5

Al Ahli Bank of Qatar

Katar

1. 9. 1984

17 734

6

Qatar Islamic Bank

Katar

1. 1. 1991

58 286

7

International Islamic

Katar

Od 2000

23 400

8

Al Khaliji

Katar

Od 2007

32 000

Zahraniční banky

9

HSBC

Anglie

28. 2. 1954

19 251

10

Arab Bank Ltd

Jordánsko

18. 6. 1957

5 988

11

Mashreq Bank Ltd

SAE

1. 10. 1993

4 907

12

Standard Chartered Bank

Anglie

21. 1. 1950

7 869

13

BNP Paribas

Francie

28. 2. 1954

2 663

14

Bank Saderat

Írán

1. 11. 1956

723

15

United Bank

Pákistán

9. 9. 1970

818

Zdroj: Qatar National Bank, Doing Business with Qatar 2012

Pojišťovny:

Pojišťovny a jejich agenti provozují svoji činnost v souladu se zákonem č. 1 z roku 1966. Zákon rovněž uvádí minimální jmění společností.

Přehled hlavních pojišťovacích společností

 

Pojišťovna

v majetku

založena

1

Qatar Insurance Co

Katar

1964

2

Qatar General Insurance

Katar

1978

3

Al Khaleej Insurance

Katar

1978

4

Qatar Islamic Insurance

Katar

1994

5

Atlas Assurance

Anglie

1966

6

Arabian Insurance

Libanon

1966

7

Libano - Suiss Insurance

Libanon

1966

8

National Insurance Co

Egypt

1969

Zdroj: Qatar National Bank

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Katar nemá zavedenu daň z příjmu, neplatí se tu (zatím) DPH, silniční daň, v zemi se neplatí spotřební daně (kromě daně na alkohol, slazené nápoje a tabákové výrobky), ani není třeba platit zdravotní a sociální pojištění. Katar má zavedenu daň ze zisku pro korporace (korporátní daň), která se pohybuje v rozmezí 10 až 35 %. Daň ze zisku má řadu výjimek, jsou od ní osvobozeny např. podniky vzniklé jako přímé zahraniční investice. (viz. kapitolu 2.6.)

V rámci snahy přilákat zahraniční kapitál poskytuje Katar výhodné podmínky pro příliv zahraničních investic – levný plyn, elektřinu, nájemné pozemků, bezcelní dovozy zařízení podniků, bezcelní vývozy, ale také nulové daně ze zisku po určité předem schválené období (výjimka se uděluje na období 5–10 let), nedaní se rovněž platy cizinců – fyzických osob.

Na úrovni Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu (Gulf Cooperation Council - GCC) byl odsouhlasen záměr závest ve členských státech GCC DPH ve výši 5 %. Katar však zavedení DPH odložil na neurčito. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: